Jedno zimní propršené odpoledne sedíme na posteli, oba spoře oděni a mastíme šachy. Teda já je mastím. On je samozřejmě bravurně ovládá a já z toho po x letech nehraní těžce vypadla. To by nebyl on, aby nevymyslel jak nám to okořenit. Ale jsem ráda, protože poslední dny nás oba skolilo nachlazení a jediné v čem jsme se předháněli bylo tak akorát to, kdo komu uvaří odpornější bylinkový či zázvorový čaj. Jediný přenos genetických informací probíhal jen prostřednictvím polibků a vrchol erotiky bylo se k sobě přitulit a spát nebo čumět na filmy.
„Tady bude dneska někoho hodně bolest pusina i frnda jestli nepřestane dělat neustále ty samé chyby. Pak že nejsi masochistka,“ prohlásí vítězně, když mi srazí dámu svým jezdcem. Zálibně figurku mne v ruce a očekává svou trofej. Pomalu se zvednu z postele. S každou vyhozenou figurkou s výjimkou pěšců odhazujeme část oděvů. Protože kdybychom měli počítat i pěšáky, tak já bych musela být nabalená jak eskymák díky tomu, že s nimi dobrovolně páchám harakiri jak to trefně nazval pan K. Rovnou sundávám kalhotky a vkládám je do jeho natažené ruky. Mám šach a blížím se matu vzhledem k jeho radosti. S potěšením přivoní ke kalhotkám a odkládá je k mým padlým figurkám. Konstatuje, že už se mu vrací čich a veškeré vzruchy jako správnému samcovi. „To není fér. Nemůžeme hrát něco jiného co ti nejde?“ zkouším rezignovat. „Copak? Myslela sis, že pan K umí hrát jen mariáš, ruletu a poker? To ses šeredně spletla, veverko. Víš sice co která figurka dělá, ale nesoustředíš se. Znám všechny tvé slabiny. Nejen v této královské hře. Tak pokračuj. Už tě skoro mám, ale dohraj to se ctí,“ varuje mě a já přemýšlím jak to utrpení rychle ukončit.
Po chvíli tak končím před ním na kolenou. Dneska už po šesté vydaná mu na milost a nemilost jeho rozmarům. Vím přesně, co mám dělat když mi přejede prstem po bradě a sevře můj krk. Nemám to ráda, přesto si ten chvilkový akt nechám líbit, když mu stahuji boxerky. Zase mu stojí. To není člověk, ale ďábel. Pečlivě sbírá každý můj pramínek vlasů zatímco já mlsně olizuji a líbám jeho žalud. Vím, že teď to bude po jeho a já mu kývla na pravidla hry. Podvolím se tedy tlaku a nechám ho vklouznout hlouběji až co vydržím. Netrápí mě ale dlouho. Zálibně pozoruje ještě dobu jak si hraju, než mě vytáhne na nohy se slovy, že králova figurka přeci nebude klečet na tvrdých parketách. Ta slova mě potěší, ale vyvolají zároveň další nával myšlenek a otázek. Nyní mi ale nedá mnoho času vydechnout.
Odvede mě k velkému zrcadlu a se slovy ať mě ani nenapadne zavírat oči nebo odvracet zrak, mě ohne o masivní toaletní stolek. Jen na moment jeho orlí zrak spočine na našem gumovém příteli. Sleduji jak ho pomalu roluje a pak vlhčí lubrikantem pro moje větší pohodlí. Líbí se mu jak se neklidně ošívám. Dneska se s tím záměrně sere. Už ho chci. A on už také nevydrží, ale ještě mi hlasitě přistane jedna výchovná na každou půlku než si mě nekompromisně podmaní svým ptákem. Drží mě takovým stylem, že nemůžu nic, jen se mu poddat a poslušně držet. Pak mi trochu povolí, ale zas pro změnu pevně sevře moje prsa a připomene mi ať se divám. Ať vím, čí jsem a pamatuju si ten obraz. Obraz dvou nahých spojených těl v jedno. Vítěz a jeho odměna. Ďábel nakládá andělovi.
Po společné koupeli spolu ležíme v posteli. Já schovaná v jeho pevné velké náruči přesně tak jak potřebuju a jak on ještě zvládá tolerovat. Z ničeho nic se natáhnu po šachových figurkách a vyberu z nich bílou dámu. S otázkou, kterou figurkou v šachovém poli pro něj sem, mu jí vložím do ruky. Pevně mi jí sevře a políbí na vnitřní stranu zápěstí. Nedělá to často. Vím jak je to výjimečný a něžný akt z jeho strany. „Byla jsi jen pěšec, který se mi zrovna hodil. Moc dobře to víš. Stejně jako já vím, že nejsem tvoje nejostřejší tužka v penále. Přesto spolu stále jsme. Nějak jsi ale časem nabyla důležitosti v mém životě. Jsi něco mezi věží a dámou. Co z toho, sám nevím,“ váží svá slova. Miluji naše posexové hovory, kdy je unavený a uvolněný. „K tomu aby ses stala mojí dámou, vede dlouhá cesta, slečno tvrdohlavá. Plná nástrah, výzev i obětí, o kterých nechceš smlouvat a já taky ne. A teď, protože jsem tě evidentně dost neunavil, ho koukej postavit do pozoru a já ti ty chytrý myšlenky vyšukám z hlavy,“ přitvrdí, abych se náhodou samou láskou nerozpustila.
