Osobní ohodnocení

Gay
2. 3. 2024 · 2 940 zhlédnutí NapohoduTrutnov

Bylo mi 24, právě jsem dodělal vejšku a nastoupil do své první práce. Byla to firma s velkým potenciálem. Toho času měla jen 12 zaměstnanců, ale fúze se stejně velkou, ale méně úspěšnou, do té doby konkurenční firmou, byla na spadnutí. Zastával jsem pozici asistenta pro styk s investory. V podstatě jsem dělal něco jako sekretářku, ale telefonáty, mejly a fyzickou korespondenci, které jsem vyřizoval, se týkaly různých obchodních schůzek, pracovních obědů a večeří, svolávání porad. To vše s těmi, z kterých mělo do naší firmy něco kápnout. Ředitel firmy byl pan inženýr Alexandr Farský. Naprosto dokonalý muž, vysoké atletické postavy, upraveného tmavého plnovousu, černých nagelovaných vlasů a ostrého černookého pohledu. 39 let. Ideální šéf pro mladého gaye. Jen tu byla taková drobnost - manželka v podobě blondýny 90-60-90 a 3 malé děti. Holky 9 a 5 a kluka 18 měsíců. Jako gay jsem se už během dospívání musel smířit s tím, že svět není dokonalý. Tedy ne pro nás buzny. Většina kluků, coe se mi kdy fakt líbili, byly hetero. Ach jo. No ale co.

Bydlel jsem ještě u rodičů a z nástupního platů 18 tisíc čistého jsem neušetřil skoro nic. Práci jsem ale vykonával svědomitě. Byl jsem jako Andy Sachsová ve filmu Ďábel nosí Pradu. Za malé peníze jsem byl schopen vykonat skoro zázraky. Strašně mě bavilo, když jsem v google kalendáři vyplňoval prázdná políčka důležitými schůzkami, když jsem vařil kávu a když jsem předepsanou korespondenci nosil šéfovi ke kontrole a podpisu. Byl to z mé strany platonický vztah. On po mně vždycky střelil ostrým pohledem a dal mi najevo, kde je hranice jeho osobní zóny, kterou nikdo nesmí narušit.

Byly to na den přesně 3 měsíce, co jsem byl v práci snů. Najednou mi na stole zazvonil telefon a na displeji se objevilo číslo 01. Byl to Alexandr. To bylo nezvyklé. Drtivou většinu požadavků vznášel k mé osobě osobně, když procházel přes moji kancelář a nebo mejlem, když byl mimo firmu. "Přejete si pane řediteli?", zvedl jsem telefón nervózně. "Okamžitě přijďte Patriku!" Docela jsem se lekl, že by nějaký problém? Ale bylo to divné, věděl jsem bezpečně, že by žádný, jehož strůjcem bych byl já, být neměl. Vystřelil jsem jako šíp a zaklepal na jeho dveře. "Dále...", ozvalo se. Seděl tam tak rovně jak prut, tvářil se velice věcně a děsně mu to seklo. Nejen ty nagelované černé vlasy a pečlivě upravený plnovous, ale ten šedý oblek... Bílá košile, černá kravata. V kapse na prsou černý kapesník. Stál jsem jako omámený. "Posaďte se Patriku...", řekl znatelně klidnějším, skoro až smířlivým tónem. To bylo snad poprvé, co jsem u něj tento tón zaregistroval. "Díky.", řekl jsem rozpačitě a posadil se na židli naproti němu. "Jsou to přesně 3 měsíce, co jsem Vás zaměstnal ve své firmě. Jsem s Vaší prací spokojen. Asi jsem často působil jako velký prudič, ale to mi musíte odpustit. Mě prostě trvá, než někomu začnu důvěřovat. Jsem už takový. Vy jste si moji důvěru získal. Rozhodl jsem se Vám přidat. Tady je Váš nový platový výměr." Vzal jsem si ho a otevřel obálku. Přidal mi 7 tisíc... To mě opravdu potěšilo. Beze slova jsem zůstal civět do papíru s novou výší finanční odměny a pousmál jsem se. "Moc Vám děkuji pane řediteli. Děkuji..." "Neděkujte. Ale potěšilo by mne, kdybyste mi odpověděl na jednu osobní otázku." "Asi není problém.", řekl jsem ve skutečnosti zaskočen. "Pracujete často přesčas. Víte, že přesčasy Vám nikdo neproplatí. Máte k tomu nějaký důvod?" "Baví mě moje práce... A taky jsem svobodný a doma u rodičů mě to jaksi úplně nebaví..." "Aha. A důvod proč jste tedy svobodný???" "Řekněme, že hledání druhé polovičky je v mém případě o něco komplikovanější.", řekl jsem po pravdě a snažil jsem se tvářit věcně a vyrovnaně. "Nějak Vám nerozumím Patriku. Jste mladý, pohledný a ode dneška si troufám říct i ve své práci úspěšný..." Naprosto mě drtil. Nevěděl jsem, co na to mám říct. "Z jistého důvěryhodného zdroje mi bylo naznačeno, že se Vám líbí muži.", řekl po pár vteřinách ticha. Zrudly mi tváře a oči jsem zabodnul do země. "Nechtěl jsem Vás přivést do rozpaků...", řekl, když si povšiml, jak mě jeho poznámka zaskočila. "Asi Vám došlo, že kdyby to pro mě byl problém, nepřidal bych Vám...", řekl a když jsem mu pohlédl do očí, jiskřily mu. A koutky úst se mírně pozvedly do náznaku úsměvu. Najednou se postavil a přešel ke mně. Vypadal tak dobře. Černé lakýrky byly dokonale naleštěné a černý kožený pásek měl zapnutý luxusní postříbřenou kovovou sponou. A pod ní v rozkroku... Rýsoval se mu směrem doleva obří pták... Jeho chlouba byla tak neuvěřitelně nalitá, že by si ji bez problémů nahmatal přes levou kapsu, kdyby si do ní tedy strčil ruku. Ale to neudělal. Místo toho stál jen tak přede mnou a díval se mi do očí. Byl dokonalý... "Patriku, není to vydírání. Pokud se nyní seberete a odejděte ke svému pracovnímu stolu, nic z toho vyvozovat nebudu. Jsem s Vámi opravdu spokojen a peníze Vám i nadále zůstanou. Pokud však zůstanete ještě chvíli v mé kanceláři, možná bych Vám nějakou tu korunu ještě i přidal..." Nemohl jsem uvěřit tomu, co bylo zjevné... Během snad pěti vteřin jsem se konečně osmělil a klekl si před Alexandra. Opatrně jsem ho pravou rukou pohladil po jeho dokonale připraveném penisu pod kalhotami. Pohlédl jsem mu do Tváře a on se regulérně usmíval. Naprosto suverénně, ale upřímně... Rozepnul jsem mu zip u kalhot a celkem pracně z nich vysoukal jeho kládu. Měl přes 20 cenťáků!!! Šířka přes 5 a dokonalý lesklý žalud. "Tak ukaž co umíš. Mých 23 centimetrů čeká, co se bude dít.", přešel do žoviálního tykání. S nadšením jsem ho začal honit. Nejprve jen jednou rukou, pak oběma. Byl tak vyvinutý, že jsem si připadal jako kdybych honil nějakého černocha, nebo snad i přímo koně... To teplo v dlaních a příjemné pulzování... Můj rozkrok se rovněž hlásil o slovo. Nevydržel jsem to a rozepnul i svoje kalhoty. Oproti Alexandrovým rozměrům jsem se na okamžik zastyděl. 16 cm... Trapas... Ale můj šéf to naprosto ignoroval. Usmíval se a bavilo ho mě sledovat, jak ho honím oběma rukama. "No tak ho vezmi do pusy...", pobídl mě směle. Okamžitě jsem uposlechl. Nejprve jsem mu jemně olízl ústí močové trubice, pak znovu celý žalud jako nějaké lízátko nebo nanuk... A pak jsem rozjel profesionální kuřbu. Pravou rukou jsem ho držel za jeho atletický zadek, levou rukou ho stále přihoníval a péro mu stále hlouběji mizelo v mých ústech. Depthroat první ligy... Pak mi svojí pravou rukou přitlačil hlavu na svý péro úplně na maximum a já se začal dusit. Asi po osmi vteřinách povolil a já se mohl zhluboka nadechnout. Vzal mě za bradu a nečekaně mi flusnul do tváře. "Otevři pusu!", rozkázal. Otevřel jsem pusu. "A jazyk, vyplázni jazyk!", rozkázal zase. Vyplaznul jsem jazyk. Flusnul mi přímo na něj. A pak znova. "Spolkni to!", zahalasil. Spolkl jsem jeho flusance jako by to bylo jeho semeno. S mlasknutim a opět jsem vyplázl jazyk. "Chceš moji mrdku?!" Jen jsem s vypláznutým jazykem přikývl hlavou a okamžitě jsem ho začal zase kouřit. Hodně hluboko a co nejrychleji. Bylo to naprosto senzační. On se přestal usmívat, zavřel oči, mírně pokrčil ve stoje obě kolena a rukou přirážel mojí hlavou na svoji chloubu. Najednou mě chytil za krk, vytáhl svoje péro z mé lačné pusy a začal mi nad obličejem honit. Já už s vypláznutým jazykem čekal na sprchu. A dočkal jsem se. Po pár vteřinách Alexandr zafuněl a z péra se mu valila luxusní dávka spermatu na můj obličej. Jeden střik, druhý, třetí... Osmý... Bylo toho tolik, že mi mrdka stékala po tvářích, nose, bradě... Něco málo bylo v mém letním sestřihu. Část co mi skončila na jazyku a v puse jsem spolykal a ještě jsem se olízl kam až mi jazyk dosáhl... Uvědomil jsem si, že mám mrdku i na své černé košili a na levém koleni. To už jsem byl tak omámený extází , že jsem trochu zahonil vlastním pérem a postříkal jsem parkety mezi lýtky svého šéfa... To bylo tak vysilující, že jsem se svalil na zem a zůstal ležet. Tváře mi hořely a blaženě jsem se usmíval. Alexandr se nade mě naklonil a řekl: "To jsou další 3 tisíce měsíčně navíc Patriku.", schoval si ještě poloztopořeného ptáka do kalhot, zapnul zip a řekl: "Patriku, prosím ukliďte to. Mám schůzku. A do půl čtvrté potřebuji finální seznam schůzek pro zbytek týdne. Děkuji." Sebral z židle svůj kufřík a odešel...