Vždycky, když se udělalo teplo jsme s přáteli jezdili na ryby na Dalešickou přehradu. Bylo tam jedno skoro zapomenuté místo, kde se v létě konal vodácký tábor a pro rybaření to byl ideální plácek. Mohli jsme tam jezdit ale jen do konce června, protože potom to patřilo právě vodákům.
Těšila jsem se sbalená na tři dny klidu a pohody. Ne že bych sama chytala, byla jsem moc pohodlná na to, udělat si rybářský lístek a tak jsem jezdila jako morální podpora, kuchařka, nebo jako ta jediná, která musela chodit s podběrákem do vody.
Ještě v předsíni jsem spočítala plechovky piv, což byla povinná výbava nás všech a vyrazila k autu. Naházela jsem do něj všechny věci, pustila hudbu a vydala se vstříc té parádě.
Na místo jsem jako vždy dorazila první. Vystoupila jsem z auta, nadechla se čerstvého vzduchu s vůní přehrady a ryb, trochu se protáhla a otočila jsem se za smíchem, který se mi ozval za zády. Vodácké příbytky tam stály celý rok a tohle byl poslední víkend před jejich příjezdem.
"Dobrý den" pozdravil mě ten smějící se chlápek. Byl vysoký s rozcuchanými hnědými vlasy. Na vysportovaném a opáleném těle se mu odráželo slunce a já už jsem dlouho neviděla něco tak pěkného.
"Dobrý den, jste tady letos nějak brzo" Neskrývala jsem svůj údiv a nepřestávala jsem se šklebit kvůli slunci, které mi svítilo přímo do očí.
"Bylo potřeba dát to tady trochu víc dohromady, tak jsme přijeli už teď"
"Tak snad vám tady nebudeme moc překážet" tázavě jsem se na něj usmála.
"Vůbec ne, jak dlouho tady budete?" Přehodil si kus lana přes rameno a začal se přibližovat.
"V pondělí ráno vypadneme. Ahoj Terez" ozvalo se mi za zády. Úplně jsem přeslechla auto, které přijelo. Přijel Vojta, který tyhle naše srazy pořádá už 6 let.
"Ahoj Vojto" pokývla jsem hlavou, kterou jsem hned otočila zpátky k tomu fešákovi.
"Já jsem Ondra, ale všichni mi říkají Skaut" ruku podal nejdřív mně a potom Vojtovi. "Musím běžet, večer tady budeme slavit narozeniny, tak se můžete zastavit na kus masa a pivko". Dodal ještě.
"Díky, uvidíme, ahoj" Vojta přebral iniciativu, když viděl, že jsem ze Skauta celá paf.
"Kde jsou všichni? Zase jsme tu první" Zasmála jsem se, protože tohle už bylo naše pravidlo.
"Tak ty ses koukám zabavila ne?"
"Dej pokoj" strčila jsem do něj, až musel přenést váhu i na druhou nohu.
Postupně se začali sjíždět všichni. Původně nás bylo 5, jezdila jsem jediná holka a vyhovovalo mi to tak, nikdy jsem neměla moc kamarádek. Nebavili mě ty kecy o makeupu a chlapech. Radši jsem šla na pivo a zahrát si šipky. Jenže kluci si našli přítelkyně a těm se moc nelíbilo je nechat celý víkend bez dozoru s holkou. Z nějakýho důvodu na mě všechny tři žárlily, tak už to nebyla taková zábava. Jediní bez partnerů jsem byla já a Vojta a samozřejmě si nás všichni dobírali, ať si spolu něco začneme. Já jsem Vojtu brala vždycky spíš jako bráchu a on měl pořád potřebu mě ochraňovat. Bylo to fajn, ale jako o partnerovi jsem o něm nikdy nepřemýšlela. Vlastně jsem tak nepřemýšlela moc o nikom.
"Tak kam to postavíme?" Radim byl nejstarší a našel si strašnou megeru. Pořád kolem něho poskakovala a říkala mu, co má dělat.
"Tady to bude fajn. Svítí nám tady sluníčko a já se můžu opalovat" Řekla neskutečně nepříjemným a pisklavým hlasem Jana. Byla to útlá blondýna, s umělýma nehtama a vytetovaným obočím. Nechápala jsem, jak se mohl Radim takhle zbláznit.
"Ahoj holky" Přiběhla k nám Klára a začala nás horlivě objímat. U mě to bylo velice nucený a rychlý. S Janou se objímaly jako by se roky neviděly. Bylo mi trapně za ně. Otočila jsem se a uviděla Petra, který se pod tíhou nákladu sotva držel na nohou.
"Ukaž, já ti pomůžu" Začala jsem z něj sundávat lehátko a dvě tašky, ze kterých vykukovaly úplně zbytečný věci, jako ruční ventilátorek, opalovací krémy a podobný nesmysly, kterýma se ty dvě neustále mazaly.
Vojta nám s nevěřícím pohledem pomohl roztáhnout lehátko, zatímco ty dvě fifleny se pořád chichotaly.
"Díky, jak se máte?" Petr byl evidentně strhaný a Klára mu nedopřála ani chvilku klidu.
"Asi líp než ty" řekla jsem polohlasem s jedním okem vyvráceným ke Kláře.
"Tak si ty věci odnes sama, když sis jich nabalila jako na měsíční dovolenou!" To byl Pavel, na kterém bylo vidět, že má svojí drahé polovičky dost a rozhodně ze sebe nechtěl dělat blbce.
"Tak mi pomoz aspoň s tou taškou" Snažila se žadonit Eva. Kudrnatý obarvený vlasy na zrzavo jí přitom překážely a tak si je každou sekundu musela rukou zastrčit za ucho.
Objala jsem Pavla jenom proto, abych dala Evě najevo, kdo je tady číslo jedna. Ani nevím proč, jen jsem chtěla pobaveně sledovat tu reakci.
"Zdarec všichni, to bejvalo fajn, když jsme jezdili jen my a byl klid co?" Zasmál se Pavel na celé kolo a Jana s Klárou ho častovali nepřijemnými pohledy.
"Jaký si to uděláš..." Vojta se kulišácky podíval na mě, co na to povím. Já jsem se jenom zasmála a šla si hodit deku vedle jeho pořád složených prutů. Dělala jsem to tak vždycky, byli jsme parťáci.
Otevřela jsem první pivo, druhé podala Vojtovi a zbytek jsem šla dát do sítě, do které se později s trochou štěstí měly nacházet úlovky.
"Na zdraví" ťukli jsme si pivem a tiše jsme se chvíli dívali na vodu. Občas jsme sledovali, jak se vedle nás dohaduje Pavel s Evou, nebo jak se Jana snaží namazat Radima krémem na opalování. Ten se tomu horlivě bránil, ale nakonec se musel podvolit. Smáli jsme se mu, ale bylo nám ho líto.
Petr se tvářil, že poslouchá vyprávění Kláry, která to po chvilce vzdala a šla plkat se zbytkem stáda.
Den se přehoupl k večeru a všichni jsme měli popito. S Vojtou jsme se pořád smáli a popichovali ostatní. Petr moc nemluvil, jen piva do něj padala jedno za druhým. Pavel toho vždycky vydržel nejvíc a ještě nás každého obdaroval placatkou domácí pálenky. Já jsem dělala, že mi chutná, ale bylo to peklo. Vojta si ji pochvaloval a Radim se ho pořád vyptával jak to dělá, že je tak dobrá. Petr se chtěl napít, když ale uviděl Kláru, jak se na něj tváří, tak placatku raději odložil.
Byla jsem už řádně posilněná alkoholem a nemohla jsem se na to vydržet dívat. Křikla jsem na Kláru trochu hlasitěji, než jsem asi sama chtěla a ta zůstala v pozoru.
"Dej mu pokoj, evidentně tě má plný zuby a ten chlast je jedinej způsob, jak to s tebou vydržet" Vstala jsem a šla jsem k Petrovi. Podala mu svoji slivovici a řekla "Pij!"
Poslušně se jí ujal a z hluboka se napil. "Díky". Jako by se v něm konečně probral ten starý Petr s chutí do života. "Proč nemůžeš být jako Tereza?"
Věděla jsem, že bude oheň na střeše, ale nechala jsem to tak, jen jsem ho pohladila po rameni, abych mu ukázala, že jsem tady pro něj. Celé stádo se na sebe koukalo a Klára zuřivě funěla. Koutkem oka jsem zahlédla, jak jsou všichni v pozoru a čekají, co se bude dít. Nejvíc ale Vojta, který byl připravený okamžitě zasáhnout, ale zároveň na něm bylo vidět, jak je vlastně pyšný.
"Ty na to nic neřekneš? To je naposledy, co jsem s tebou jela" Klára byla rozpálená do běla. Vstala a uraženě odešla do stanu. Jana s Evou kroutily hlavou a hodily na Petra vyčítavý pohled.
Neodpustila jsem si ještě poznámku "Díky bohu". To už ani ty dvě nemohly zvládnout a pustily se do mě.
"Hodně žárlíš, že my jsme je dostaly a ty ne?" Jana se snažila působit ostře, ale moc jí to nešlo. Musela jsem se začít smát. Přišla jsem k těm dvěma a každé jsem položila jednu ruku na rameno, naklonila jsem se blíž k nim a s úsměvem jsem poznamenala "Nechte si je, v pohodě" nejdřív jsem mrkla na Evu, potom na Janu a hrdě jsem odkráčela. Chtělo se mi strašně čůrat, tak jsem šla o kus dál a začalo mi docházet, jak strašně mě to rozčílilo. Co si ty ženský myslí? Proč se takhle chovají a jakto, že jsou ti chlapi tak slepí?
Sundala jsem si kalhotky a podřepla si, abych si mohla ulevit, když v tom jsem kousek dál zaslechla nepříjemný zvuk. Jeden z vodáků to asi přehnal s alkoholem při oslavě a šel se vyzvracet do lesa. Čůrání už nešlo zastavit a tak jsem se snažila rychle dokončit potřebu a odkráčet pryč. Po chvilce jsem zahlédla Skauta, jak se k nám blíží a volá na kamaráda "Jelene....Jelene..." Ten se sotva udržel na nohách a místo odpovědi začal mávat rukou. Konečně jsem si natáhla kalhotky a kraťase, když Skaut zrovna přiběhl. "Jsi v pohodě?" Dost zvláštní otázka pro někoho, kdo zrovna vydávil ještě včerejší snídani.
"Jé ahoj, Tamara že?" Otočil se na mě a přitom držel kamaráda za paži.
"Tereza" opravila jsem ho.
"Sorry, on to Jelen trochu přehnal. Nemá moc klapku"
"V pohodě, asi by to chtělo spánek" navrhla jsem jako bych byla profesionální alkoholik. V tom se Skautův kamarád skácel k zemi. Vypadal, že toho v životě moc nenasportoval, takže jeho pád doprovázelo pár popraskaných klacků pod ním. Skaut se ho snažil marně zvednout, Pokaždé, když to vypadalo, že už by to snad mohlo jít, tak se znovu sesunul k zemi. Přišla jsem k nim a dala si opilcovu ruku kolem krku, stejně tak to udělal i Skaut a konečně se nám ho společně podařilo zvednout.
Cesta k chatce byla celkem zdlouhavá, ještě dvakrát jsme museli zastavit, aby se našemu Zeppelinovi lépe zvracelo. Konečně jsme dorazili do cíle a odhodili ho na postel, kde se schoulil do klubíčka a usnul.
"Děkuju za pomoc, asi bych ho tam nakonec nechal do rána nebýt tebe" Bylo vidět, že i Skaut má dost popito, ale pořád vypadal stejně dobře.
"To je dobrý, třeba mi ráno poděkuje snídaní" Zavtipkovala jsem a mířila si to ke dveřím.
"Počkej, můžu ti nějak poděkovat já teď? Dáš si semnou panáka prosím?" Jeho pohledu jsem nemohla odolat a tak jsem přikývla. Vytáhl láhev Jacka a se slovy "Může být?" nalil dva panáky.
"Díky" Podívali jsme se na sebe, pokynuli jeden druhému a naklopili do sebe alkohol. Cítila jsem jeho pohled na mém těle. Díval se na mě zvláštně. Jako bych v jeho očích byla už nahá. Nebylo mi to moc příjemný a tak jsem se usmála, poděkovala a šla ke dveřím. Chytil mě přitom drsně za ruku a nedovolil mi odejít. Svíral jí tak silně, až to zabolelo. "Pusť mě, musím jít" zavelela jsem mu a snažila se vytrhnout ruku ze sevření. To ale nepovolilo, naopak ještě zesílilo až mě přitáhl k sobě. "Jsi dokonalá" Oslintal mi přitom ucho a já se snažila mu vymanit ze spárů. Jeho vysportované tělo oproti tomu mému bylo jako buldozer. Polkla jsem, nadechla se a důrazně řekla "nech mě být!" Narazil mě přitom na stěnu chaty tak tvrdě, až jsem se praštila do hlavy, kterou mi běželo, že jestli to, co se tady teď děje má být nějakej blbej vtip, tak nerozumím pointě.
Zkoušel mi servat triko a dost neohrabaně se mi snažil líbat krk. Jestli se tím snažil vzrušit sebe nebo mě to netuším.
Jeho penis byl velký a tlačil mi na stehno. Konečně se moje tělo probralo z toho šoku a koleno ho úplně automaticky koplo do stojícího penisu. Hlasitě zakňučel a povolil sevření, ze kterého jsem se konečně dostala a běžela ke dveřím, které jsem otevřela a když jsem otočila hlavu, abych se ujistila, že mám dostatečný náskok padla jsem do známé náruče. Vdechla jsem Vojtovu vůni a ulevilo se mi. Ten mě objal, vzal mi hlavu do dlaní a zeptal se "všude tě hledám, co se stalo?". Zároveň nečekal na odpověď, když viděl Skauta, který se drží v rozkroku se vzteklým pohledem. Nechal mě stát na místě a řekl jen "minutku".
Běžel do chaty s nataženou pěstí, která našla okamžitě svého majitele, který se sesunul k zemi. Volta mu dal ještě jednu ránu a Skaut se nezmohl vůbec na odpor. Stála jsem v šoku z toho co se stalo jako přilepená, když v tom dorazil Pavel. Okamžitě pochopil situaci, zeptal se mě, jestli jsem v pořádku a po mém přikývnutí se vydal odtrhnout Vojtu od Skauta. Kdyby to neudělal, tak by ho patrně na místě zabil. Nedokázal ovládat svůj vztek z toho, co se stalo a tak na něj Pavel musel zvýšit hlas "Už stačí! Dostal co si zasloužil, pojď" Vojta se probral ze stavu lva chránící svoje mládě. Když mě uviděl stát venku se slzami v očích okamžitě se ke mně vydal. Chytil mě pevně do náruče a já cítila tu strašnou vděčnost a úlevu. Nechtěla jsem už sledovat toho nechutnýho prasáka, co se válel na zemi. "Dostaň mě odsud prosím" zaškemrala jsem jak malá holka a Vojta neváhal a vzal mě pryč. Uslyšela jsem ještě Pavla, jak mluví ke Skautovi "ještě jednou to zkusíš a zabiju tě!" Zavřel za ním dveře a zrychlil, aby nás dohnal a ujistil se, že se nic nestalo.
"Dobrý jsem v pohodě, stihla jsem ho nakopat, než se dostal dál". Nechal nás s Vojtou být a ještě ho poplácal po rameni se slovy "Dobrý brácho?" Ten jen přikývl a nechal Pavla, aby se vzdálil.
"Měl jsem o tebe takovej strach.. ještě že jsem tě šel hledat, nikdy bych si to neodpustil". Podívala jsem se mu do očí a došlo mi to. On mě má vážně rád. Ve vteřině jsem zapomněla na to, co se stalo a hleděla jsem jenom do jeho očí, ve kterých jsem se ztratila. Toužila jsem po tom, mu poděkovat. Nemohla jsem uvěřit vlastní myšlence po tom, co jsem před deseti minutami zažila. Jsem asi divná... Políbila jsem ho a on se nebránil, naše jazyky se potkali a já přidávala na intenzitě. Byl to ten nejkrásnější polibek, který jsem kdy zažila. Odtrhli jsme se od sebe a museli se oba zasmát. Naše těla se dotkly a já ho znovu objala.
Odvedl mě do stanu, pod hlavu mi smotal deku a zakryl mě spacákem. Pohladil mě po tváři a zeptal se "Mám tady zůstat?". Přitáhla jsem ho k sobě a znova ho začala líbat. Nemohla jsem si pomoct, chutnal tak sladce... vůbec se nebránil a tak jsem ho nechala se položit. Začala jsem mu pomalu rozepínat košili knoflík po knoflíku a nepřestávala ho líbat. Polibky jsem směřovala ke každému dalšímu knoflíku a každou chvíli jsem se vrátila, abych se potkala s jeho jazykem, se kterým jsem si chvilku hrála, rozepla další knoflík, až jsem narazila na ten poslední. Chtěla jsem, aby si nechal košili na sobě a to taky pochopil. Nechal mě, abych si s ním dělala co jsem chtěla a já chtěla všechno. Pomalu jsem mu sundala kraťase a zjistila, že pod nimi nic nemá. Stojící penis se na mě vyhoupl a byl krásný. S úctou a obdivem jsem ho vzala do pusy a začala kouřit. Přesvědčila jsem se pohledem, jestli se na mě dívá a nemýlila jsem se. Usmál se a olízl si ret vzrušením. V kalhotkách jsem měla potopu, ale chtěla jsem mu dopřát ještě několik minut mého jazyka, který kmital po špičce sem a tam. Znovu jsem ho začala kouřit a zrychlila tempo. Rukou mi chytil vlasy do culíku a pomáhal mi udržovat tempo. Cítila jsem, že už to dlouho nevydrží a to nebyl můj cíl. Na chvíli jsem zpomalila a on se uklidnil. Sundala jsem si triko a nechala si pomoct s podprsenkou a přitom ho nepřestávala líbat. Zašeptala jsem mu do ucha, "chci tě". Lehce jsem mu do něj vzdychla a znova se přesunula k jeho penisu. Vzala jsem svoje prsa, mezi která jsem si ho umístila a přejížděla nahoru a dolů a postupně zase přidávala na intenzitě. Sklonila jsem hlavu, abych při pohybu dolů mohla vždycky olíznout špičku toho nádherného penisu. Ještě víc mě vzrušovalo, když zaklonil hlavu a užíval si každý můj pohyb. Nemohla jsem to vydržet, tak jsem si sundala kraťase i kalhotky, černé tanga, které jsem si nechala v ruce a přehodila je Vojtovi přes obličej. Ten si je vzal do ruky a nasál moji vůni. "jsi úžasná" vzdechl.
Kalhotky jsem mu zase vzala a zasunula do kapsičky u košile "jsou tvoje". Tím jsem si ho získala už úplně. Jen se usmál a umístil je tak, aby je neztratil.
Celá nahá jsem si na něj sedla a začala mu dráždit ucho, do kterého jsem mu občas lehounce vzdechla. Jeho ruce se mi pohybovaly po celém těle. Hladil mi prsa a zadeček. Už jsem byla víc než připravená si na něj nasednout. Lehce jsem se nadzvedla a vzala si do ruky ten úžasně tvrdý penis, abych ho správně nasměrovala do svojí kundičky. Ta byla tak mokrá a hladová, že ho okamžitě pohltila. Nechala jsem se vzrušením tak unést, že jsem po prvním přírazu vzdychla dost hlasitě. Zůstala jsem vzpřímená aby se mohl dívat, jak se mi prsa s každým dalším přírazem pohupují. V jeden moment se taky zvedl, aby mi mohl sát bradavky, které byly tvrdé a velké. Já jsem ho přitom objala a nepřestávala udržovat tempo. Cítila jsem, jak přichází první orgasmus, zrychlila jsem dech a Vojta mi pomohl ho pořádně prožít. Jazykem kroužil po bradavkách a já mu zaryla nehty do zad. Muselo ho to lehce zabolet, ale jako by ho to vzrušilo ještě o to víc, začal zrychlovat a mně bylo jasné, že už bude taky. Do ucha jsem mu špitla "chci, aby ses mi udělal do pusy". Okamžitě přestal přirážet, protože už zbýval poslední pohyb. Přesunula jsem pusu k pulzujícímu penisu a začala ho kouřit. Byl tak mokrý, že mi do pusy klouzal úplně sám. Chutnala jsem svoji šťávičku a těšila se, až mi vystříká pusu. Stačila chvilka a Vojta začal čím dál hlasitěji oddechovat. Moje pusa ho pohltila celého, až se mi na sekundu projevil dávicí reflex a pak to přišlo... chutnal úžasně. Jazykem jsem ho celého obkroužila, abych z něj dostala úplně všechno. Zvedla jsem oči, abych mu ukázala, jak to nadšeně spolknu a on to s úžasem pozoroval. Usmála jsem se na něj a přitom si otřela pusu od zbytku svojí šťávičky. Vojta byl jako hrdina, který získal všechno, co chtěl. Jedním rychlým pohybem mě dostal na záda a chtěl mi ukázat, že i on to umí. Nejdřív mi jazykem slízal veškerou šťávičku, která byla kolem, ukazováčkem mi zajel do kundičky a palcem začal dráždit poštěváček. Díval se, jak moc se mi to líbí, byl úplně uchvácený z každého vzdechu, který jsem vydala. Roztáhla jsem nohy tak moc, jak to jenom šlo a maximálně se uvolnila. K ukazováčku přidal další prst a přitom palec pořád kmital po poštěváčku. Málem jsem omdlela. Sklonil hlavu a začal mi ji lízat. Palec vystřídal jazyk a když jsem znova vytekla, tak mi pusou vysál všechnu šťávičku, až nakonec jazykem zajel dovnitř. To už jsem nemohla vydržet a s hlasitým vzdechem jsem dosáhla dalšího orgasmu. Rukou jsem mu držela hlavu, aby nepřestával a on poslušně pokračoval. Byl to ten nejdelší orgasmus v mým životě. Přitáhla jsem si ho k sobě, abych se ještě ochutnala a nechala se unést do vášnivého polibku. Vousy měl celé mokré a já byla šťastná.
Úplně jsem zapomněla na to, že nebýt toho úchyla, tak by se to asi nikdy nestalo. Budu mu muset poslat nějaký děkovný balíček...
