Cena nového pyžama.
Několik posledních minut mohla vážně přemýšlet o moudrosti svého posledního rozhodnutí koupit si nové pyžamo. Ležela na manželově klíně a pro celý svět vypadala jako malá rozmazlená holka, která nemá rozum. Cítila chladivou a svěží hebkost svého luxusního hedvábného pyžama v ostrém kontrastu s prudkou pravicí manžela, který velmi rychle zvyšoval teplotu jejího zadečku.
Dobře věděla, co bude následovat, když klamem koupila luxusní pyžamo, místo potřebných věcí pro chod domácnosti. Ještě jak ho drze „předváděla“ a záměrně tajila cenu.
Nemohla popřít, že se o těchto věcech dlouze nediskutovalo. Oba se dohodli, že na nějakou dobu se omezí nákupy luxusních, nepotřebných věcí. S jejím plným souhlasem se rozhodli soustředit na rychlé splacení stávající půjčky na ledničku, pračku, myčku.
Když se vracela v sobotu pozdě z odpoledního nákupu, mohlo by se zdát nezdvořilé, neřkuli podezřelé, odmítnout manželovu nabídku, aby jí pomohl vybalit tašky, a tak si rychle připravila jinou levnější cenovku, pro případ, že by pochyboval nad cenou, a zdála se mu divná.
Jenže její ton hlasu a i způsob, jakým se úzkostlivě vyhýbala jeho pohledu a usilovně uklízela složené účtenky a prázdné tašky, vzbudil jeho zájem. Když po jejím uvolněném ujištění následovala nevinná kontrola jejich online transakcí kreditní kartou, byl její osud zpečetěn. Nezbývalo jí nic jiného než zaujmout osvědčenou pozici se zdviženým zadkem, kterému poskytovala jen malou ochranu, hedvábná látka jejího nového pyžama.
"No, musím říct, že na mě kvalita látky udělala docela dojem," řekl jí, stáhl lem, a ještě víc napnul látku přes její provokativně zakulacené půlky. Při prohlídce látky pravou rukou byl obzvlášť nadšený. " Je tak hladká a v těchto teplých večerech tě musí tak krásně chladit."
"Ne, ani ne!" Ona sotva stačila pronést mezi ranami, které se rychle opakovaly a nabíraly na tempu a tvrdosti.
"Ach bože, to je ale neštěstí," jeho hlas byl nabitý předstíraným překvapením. "Možná bychom je měli sundat a pustit ti na zadek trochu chladného vzduchu?"
Příliš pozdě si uvědomila, že do toho vletěla po hlavě!
"Ne! Jsou v pořádku tak, jak jsou!" zakvílela, ale sotva jí ta slova přešla přes rty, uvědomila si, že spodní díl pyžama se jí už shrnul kolem horní části stehen a odhalil její bílé saténové kalhotky, které těsně zahalovaly její zranitelně vyhlížející zadeček.
Lehké hedvábí jí už nechránilo a zvuk ruky dopadající na holou kůži na spodní straně zadečku zněl ostřeji. Bylo to ostřejší a pronikavější štípaní, které teď žhavilo její zadek a ohřívalo každou půlku hřejivým žárem.
Z manželovy perspektivy to vypadalo, jako by se zpod bílých kalhotek šířila rudá barva a hledala nové bílé území, které by osídlila svým teplem a červenou září. Tato hranice byla přerušovaná výraznými otisky jeho dlaní a prstu. Ona věděla, že její zadek bude pravděpodobně brzy odpovídat rudému odstínu jejího nového pyžama.
O dvě minuty později se úleva z toho, co se zdálo být jen chvilkovým odpočinkem, rychle změnila ve zděšení, když si uvědomila, že je to jen příležitost k jejímu dalšímu ponížení, když jí byly kalhotky staženy dolů, aby se připojily k pyžamu, které už spočívalo na půli jejích stehen.
Když horká, štiplavá bolest sílila na jejím zadku a její kroucení a protesty byly stále výraznější, ucítila nejprve, jak jí pravou nohu pevně zachytil za kolena, a pak jí pravou ruku nehnutě přišpendlil za záda. Najednou zjistila, že je naprosto bezmocná, aby se bránila, a nezbývalo jí nic jiného než se podvolit pichlavému bodnutí, které pulzovalo a bobtnalo s každým dopadem manželovy ruky na její rozpálené červenající se tváře.
S důvěrnou znalostí i on ucítil, jak její odpor začíná slábnout, a zvolnil tempo, aby si více vychutnal pevný dopad své ruky, která vyvolávala chvějivé vlny nejprve na jedné, pak na druhé půlce.
"Doufám, že se mi podařilo pomoct ti pochopit potřebu sebeovládání, být zdrženlivá, když uvažuješ o rozmařilých, zbytečných nákupech?" zeptal se poté, co několik desítek důrazných, ale pozvolných plácnutí ještě více potrápilo její již velmi horký zadek.
"Ano," zazněla zklidněná a tichá odpověď.
"V takovém případě bychom to měli zakončit pětadvaceti ránami vařečkou. Doufám, že si pak zapamatuješ, jak je důležité opatrněji hospodařit s penězi, pamatovat si, že lež má krátké nohy"
Musela si kleknout na gauč a rukama se držet opěradla cítila, jak se k ní manžel přiblížil zleva. Z bohatých předchozích zkušeností věděla, že ačkoli je vařečka malá a taková nevinně se tvářící vesničanka, její rána je mocná, a nervózně se připravovala na to, co ještě přijde.
Ucítila ten nejlehčí dotek chladného a pevného dřeva na svém horkém zadku a ucukla, když se dotek zvednul dozadu, protože věděla, že o vteřinu později bude neúprosné dopadnuti přeneseno na její horký zadek. Stačil zatím jen pohyb zápěstím, který pohladil zadek, než se znova vzdálil dozadu a napřáhl. V relativním tichu, které by se dalo i krájet. Ve srovnání s předcházejícím výpraskem rukou. Teprve vařečka čekala na svoji možnost kousnout do její kůže.
Manžel uvolnil své rameno, loket a zápěstí. Ohromná síla uderu dopadla pravou půlku, aby hned šla na levou půlku. Skončil okamžik ticha, když ona zasténala a reflexivně se prohnula v zádech. Počáteční šok z rány se brzy změnil v tupé pálení. Když jí pronikl hluboko do obou půlek, vydechla útrpným překvapením. Bojovala s nutkáním chytit se za zadek, dech se jí zrychloval, ale věděla, že to bude jen horší.
"To je zatím jen první," ozvalo se.
Na zadku se jí tvořil silný žár, který byl neúprosný. Rozzlobená a bezmocná se snažila zadržet slzy. Zadek jí hořel, každý dopad jí zasílal pronikavé rázové vlny hluboko do nitra zadku. Nebyla žádná měkkota, vařečka se zvedala a padala, neúprosným rytmem a silou. Snažila se bránit, ale manžel se staral, aby palčivé bodání nemělo ani chvíli na odeznění.
"Přestaň, prosím! Už jsem se poučila. Prosím!"
"Samozřejmě jsem velmi rád, že si uvědomuješ následky, ale ještě musíme pokračovat!“
Pětadvacet silných úderů směrem nahoru a dolů, hodně do časti, kde se pojil zadeček se stehny od jedné půlky k druhé půlce, nenechalo žádnou část jejího zadku bez úhony. Ona nakonec bez oddechu vnímala, jak ji manžel odvádí od gauče do rohu místnosti a drží jí pevně za ruce mimo dosah jejího bolavého zadku, který si tak toužila protřít.
Bylo krásné sledovat, jak má kalhotky a pyžamo stažené do půlky stehen, jak má nevinny pohled. Ještě netušila, že je připravená barová stolička, na kterou si musí sednout. Jak si musí sednout na tvrdou desku a mít nohy ve vzduchu a nemoci si ulevit zadečku a sedět celou vahou na zadku. Cítila, jak ji celý zadek píchal a pulzoval, skoro jako by seděla na kamenech. Ruce musela mít za zády.
Nakonec si mohla nasadit kalhotky a pyžamo, snad to byla dobrá připomínka, jak správně hospodařit??
Manžel se podíval na svoji ženu, jak odchází a její drahé hedvábné pyžamo se drze vlnilo s jejím dobře zahřátým zadečkem. Manžel se zamyslel, navzdory jejím velmi upřímně znějícím ujištěním nějak věděl, že nebude trvat dlouho a ona mu bude ležet na klíně.
