Nahá procházka lesem se subkou I. část.

Jsme dominantní pár! No a co? Každý jsme nějaký. Nestydíme se za to, hlavně že se máme rádi. Jen je třeba tu naši dominanci ventilovat směrem ven, mimo pár. Protože jsem hetero a Madam bi, je pro nás ideální objekt zájmu bisexuální subina.
A měli jsme štěstí. Na náš inzerát zde na Amatérech se přihlásila mladinká subka. Nepopsaná kniha, zato s pro nás překvapivou odvahou a velkou touhou objevovat. Hranice byly velmi nízko položené. Žádné focení, stopy, natožpak sex. Byla krásně stydlivá, měla problém s nahotou. Prostě radost s ní pracovat.
Po vzájemném ověření, videohovorech a vyplnění dotazníku otroka, k nám začala jezdit na víkendy. Chodili jsme na bowling, posedět do společnosti, wellness, jezdili na výlety a hlavně jsme postupně posouvali její hranice. Třeba tu, která se týká domácí a venkovní nahoty.
Postupně jsme jí osmělovali. Nejdříve v bezpečí domova, později i v přírodě. A toto je popis jedné takové akce, která je zdokumentována v albu Nahá procházka lesem se subkou.
Byl to opět jeden ze společných víkendů. A opět jsme měli velmi nabitý program. Návštěva nuda pláže, oblíbené mučírny a venčení subky v lese. Den před venčením jsme byli na nudapláži. A co dřív bylo pro subku naprosto nemyslitelné, už nyní po pár měsících výcviku byla pro ní opravdová nuda. Nechali jsme jí stát nahatou, pouze s obojkem s ocelovými hroty uprostřed pláže plné ležících nudistů. Stála tam, vydaná na odiv zvídavým pohledům a ani nehla brvou. Naprosto bez emocí. A to už jsem měli za sebou cestu přes louku, od zaparkovaného auta k pláži. Dobrého půl kilometru po úzké pěšince pouze pro pěší a cyklisty. Tráva byla nedávno posečena, tak sahala maximálně po kotníky. Nikde žádný strom, takže jsme byli viděni ze širokého okolí. Byli jsme sice všichni oděni, ale já šel první a vedl si za sebou subku na vodítku. Madam to vše zezadu jistila a fotila. Již zdáli jsme viděli, jak jde proti nám skupina tří seniorů, dvě ženy a muž. Šli ze stejné nudapláže, na kterou my právě mířili. Jako všechny ženy, ani tyto pusu nezavřely a pořád o něčem štěbetaly. Protože jsme šli za sebou v zákrytu, působili jsme jako každá jiná spořádaná trojice. Až v okamžiku, kdy jsme se vzájemně vyhýbali a míjeli se, všimli si, jak vedu subku na pomyslnou porážku. Ten jejich údiv, překvapení, šok a kdoví co ještě, bych vám všem přál vidět. Jak do té doby byl vzduch plný jejich keců, najednou nastalo úplné ticho. Bylo slyšet i žížalu, která vykoukla z díry, aby hned zalezla. Samozřejmě to ticho trvalo asi tak co se ujde deset, dvacet metrů. A zase to byl ten kulomet, ale daleko rychlejší, hlasitější a vzrušenější. Nakonec jsme rádi, že to s bábinkama neseklo a měly aspoň téma pro hovory s kámoškama u kafíčka. A reakce naší subky? Jen ten její tajemný úsměv Mony Lisy. Nemohli jsme odolat kouzlu okamžiku a zapózovali jsme společně pro selfie, kde jsme všichni měli vysmáté obličeje.
Takže po těchto zážitcích bylo jasné, že nastal čas se posunout zase o kousek dál.
Ono je něco jiného být nahý na nudapláži, v sauně, wellness, kde se to všeobecně očekává a být nahý na místě, kde se to rozhodně neočekává a je to tak trochu nevhodné. Již jednou jsme jí takto veřejně vystavili. Při cestě k pramenu místní kyselky, jsme zastavili u bývalého břidlicového lomu, který se tyčí do výšky nad silnicí pod ním. Po namáhavém výstupu jsme stanuli na vrcholu. Subka se sice bála přejít po opravdu úzké pěšince, po které chodí snad jen srnky, ale Madam má na ni blahodárný vliv, takže překonala strach a stanula na samém okraji skály. Zde se musela vysvléci, nechala si jen tenisky, na krk dostala obojek s vodítkem a na oči pásku, aby neviděla. Stála tam jako socha Krista Spasitele v Rio de Janeiro. Jen místo turistů a poutníků dole pod skálou projížděla auta plná prázdných plastových lahví od Kofoly, aby nazpátek vezla místní přírodní kyselku.
Subka tam stála, opět naprosto bez emocí, její vzrušení bylo poznat pouze tehdy, když dlaň protáhla její vlhkoměr mezi stehny. Troufám si říct, že jsme měli ruce mnohem mokřejší než ti, co stáčeli vodu přímo u pramene. Madam si jí držela na obojku a občas si jí přitáhla, vrazila jí jazyk do pusy a vášnivě se s ní líbala. Což se subce líbilo. Co se jí líbilo míň, to když jí Madam bila dlaní přes její pevnou, vysportovanou prdel. Je pravda, že Madam má pádnou ruku, tak se snažila jí vyhnout. Ale zkuste uhýbat na skalním výběžku nad srázem, s páskou přes oči, kde každý sebemenší pohyb může být tím posledním. Takže nezbývalo nic jiného než stát, očekávat štiplavou bolest na zadku a ještě za ní poníženě poděkovat.
Dovedeme si představit, jaké musela zažívat vzrušení. Ten koktejl emocí. Strach z výšek, neznáma, odhalení, bolesti. Nevidět co se děje kolem, jen slyšet zvuk aut projíždějících pod ní. Co když některé zastaví a vystoupí z něj rodinka, která si bude chtít odskočit, nebo co hůř, vylézt také nahoru. Do toho ty štiplavé rány, co přicházejí nahodile, kdykoliv. Aspoň že to líbání s Madam a její prsty v kundě byly jako jistota v rozbouřeném moři. Uklidňující, podporující....
A do toho ten houbař, či dřevorubec, co se prodíral roštím na protějším kopci a který, když byl spatřen, strnul a snažil se schovat za strom. Pravděpodobně tam vytáhl mobil a fotil tu scenérii a ještě pravděpodobněji dával průchod svému vzrušení rukou, v které nedržel mobil. No je možné, že někde po hospodách po okolí jsou naše fotky bez cenzury námětem hovorů štamgastů a možná i kolují na sociálních sítích.
Když jsme si všichni užili vzrušení a strachu, subka se oblékla, sestoupili jsme dolů a pokračovali v cestě. Tak to byla první zkušenost subky s nahotou na veřejnosti. A jak to bylo s jejím venčením, se dovíte v pokračování někdy příště.