Zakázané ovoce- Batman

Říká se, že nejlíp chutná zakázané ovoce. No jo, ale co se stane, když je povoleno ochutnávat ze všech plodů? V mém případě témeř nic, protože mě jen tak někdo/něco nenadchne. Občasnou chuť toho malého introverta uspokojí vibrující milenec a jede se dál. Na rozdíl od pana K, který si tuze rád vybíjí své specifické chutě. Nakonec mi to ale nedalo. K kdesi v trapu a pěkně mě štve, Babočka admirál typicky velmi zaneprázdněn, tak co teď? Měla bych zlobit. Mám ráda zaneprázdněné muže. To pro mě většinou znamená větší svobodu a že setkání nebude probíhat častěji než jednou do měsíce. Vyhovující pro lenocha jako jsem já. A zároveň to nechává to pokušení ochutnávat z dalších stromů neřestí a lovit další krásné motýlky.

Jedním z nich je i pan Batman. Snadno bych ho mohla nazvat třeba Rambem,Horou, Mlátičkou. Postava velká, dva metry jak nic, váha se na metráku taky nezastavila. Ale on má v popisu práce vypadat veliký a budit respekt. Mohl by být typickým lamačem ženských srdcí a úspěšným lovcem zářezů nebýt jeho zápalu pro práci a vlastní výkon.

Když se setkáváme poprvé, tak je i v nočním davu nepřehlédnutelný a hned propukneme ve smích. Já si na oplátku snadno vysloužím přezdívku Skřítek nebo taky kapesní šukátko, aby zas jako nebyl moc velký slušňák. Alespoň že s kozama jsem dostatečně velká a mohla bych bourat Hollywood. To si rád rejpne i když je schovávám pod kabátem. Ano, poznali jsme se na živo prvně až v zimě. Předcházel tomu nějaký ten pátek psaní, nahrávání hlasovek, zlobení fotkami a vypisování fantazií a scénářů. Prostě nic na sílu. Každý máme své radosti a strasti. Co se má stát, stane se a o reálné setkání vlastně zprvu ani nešlo. Hlavně z toho nebudeme dělat vědu a nic vážného.

Potkáváme se tedy zas a znova v noci. Tentokrát ale žádná procházka nočními ulicemi Prahy. První nesmělé doteky, pusa sem, pusa tam už jsou za náma a žádnou křeč nám to nepůsobilo. Strach, že tam nebude to, co přes písmenka je tedy pryč. Potřebujeme se odreagovat a noční wellness je naprosto skvělá věc. Dobu si lámu hlavu, co budeme dělat, až se zaklapnou za náma dveře. Nemám ráda ty začátky. Protože venku naznačoval jistou zdrženlivost. Tak jsem měla obavy, že ošéfovat to budu muset sama.

Zavírá dveře a šteluje osvětlení. Ne, mě nebude asi souzeno prohlédnout si ho na normálním světle. Sahám po zipu svého kabátu. Je tu vedro. Hned mě zaráží. Chce si mě rozbalit jako svůj dáreček. Jak roztomilé. Elegantně ze mě stáhne kabát a pověsí jej na věšák vedle svého. Aha, já si svůj mega xxl dárek nerozbalím. Než si dřepne k mým nohám, aby mě vysvobodil z bot tak ještě dostanu polibek. Jak se zvedá tak mu rovnou tahám to triko. To musí dolů. Konečně se mohu dotýkat té hory masa. Prsty promnu jeho černý vlnitý vous. Ten mě bude ještě brzy příjemně dráždit na nepatřičných místech. Je asi tak zvědavý jako já. Nechám si tedy svléknout halenku a za horlivých polibků i tu podprsenku. Jaké krásné zjištění, že jsem konečně našla dostatečně velké ruce, které akorát tak pojmou mé holky. Oboustraná spokojenost, když testuje jak jsem na ně citlivá. Medvědí tlapky se ale nespokojí jen s obnaženým vrškem a už už pospíchá vidět mne celou v rouše Evině. Já už si ho taky dorozbalím. Trošku se mi škodolibě uleví, že v rozkroku není žádný dělo. Sprcha je jen taková rychlá formalita, já se těším do teplé vířivky. Schovka pro stydlivku. To proudění trysek si užíváme oba. Zavírám oči a tak nějak automaticky se přisunu k němu. Bez větší námahy si mě stáhne před sebe, aby mi mohl masírovat ramena a krk. Z toho vrním blahem. Jeho ruce se s nikým a s ničím sice běžně neserou, ale cit mu v nich rozhodně nechybí.

Ve vířivce nemůžeme být celou věčnost. Teda to tvrdí on. Já si docela hovím. Bez milosti mě popadne a odnese do postele. Nesnáším když nemám půdu pod nohama. Ale tady nemá cenu vejskat že jsem těžká. Rozmáčkne mě jak červa jestli se na mě svalí v posteli. Určitě mi praskne ta moje zhojená klíční kost. Okej, dost katastrofických scénářů jednoho malého cvoka. Než se naděju tak ležím na břiše a on mi po zádech roztírá olejíček. Pán se vybavil. Zdá se, že mu to vychování opravdu nechybí. I když, určitě nějaká prasárna příjde. Nedělám si iluze. Mám pocit, že u toho usínám. Nějak jsem si ani nevšimla, že přešel k mým nohám a už mi zas krouží přes hýždě. No to je ovšem slast. Nemusí mě pobízet dvakrát , abych dala nohy od sebe. To, co cítím už nejsou jenom jeho ruce. Horké vlhké polibky směřují po vnitřní straně stehen až do mého klína. Vousy mě u toho příjemně šimrají. Tak se zas hodím do klidu, když to nedokončí a hravě mi začne líbat hýždě. Občas pocítím jeho zoubky a zase se chvíli věnuje masírování. To je ale rošťák.

Mučí mě takhle ještě hezkou dobu. Tu a tam mi dá na hýždích pocítit i sílu svého stisku. Dotek jeho jazyka je opravdová milost. Orgasmus je na spadnutí a když zapojí ještě prsty, tak nevydržím. Chci mu oplatit stejnou mincí, ale chce něco jiného a sice užít si dozvuky mých slastných stahů. Stáhne mě k okraji postele, pak už ten důvěrně známý zvuk trhání balíčku kondomu a už mám zas jeho plnou pozornost. Žaludem přejíždí po citlivé kundičce. Nijak moc nechvátá. Dává si zas pěkně na čas a nechává mne samotnou si ho vzít. A to je taky to poslední v čem mi nechá kontrolu. Pak mě ty velké ruce sevřou v pase a začne mě drtit po svém. Opět beze spěchu. Zdá se, že má svůj chtíč plně pod kontrolou. Líbí se mu střídat hloubku průniku. Naštěstí mě ale nemá v ideální výšce a nakonec se teda rozplácne na postel ať si Skřítek taky pohraje.

Já věděla, proč čas od času kouknout do maserských skript ze své minulosti a udržovat to alespoň v hlavě. Chvíli věnuji řádnou péči jeho velkým zádům, ale s radostí se pustím i do hýžďových svalů. Trošku se ošívá pod mými doteky. Naprosto přesně vím, co s ním dělám a nebude mi to dlouho tolerovat. Obratem ležím na lopatkách já, aby si mohl jazykem a rty pohrát s bradavkami a opět se věnovat mému rozvášněnému klínu, než mi způsobí další orgasmus. Samotnou mě překvapuje, jak snadno jich najednou dosáhnu. To bude nějaká chyba v Matrixu. Kdyby to tak viděl pan K, pukl by vzteky. Ještě na chvíli vyhoví mému přání mít ho v sobě, než mi konečně dovolí se ho zmocnit svými rty. Mučím ho svým jazykem a pomalými pohyby celkem dlouho. Ale nevypadá, že by si chtěl stěžovat. Nakonec se s tím přesuneme do sprchy, kde mě pořádně zkropí.

Sedíme spolu nad ránem u benzínky. On si vychutnává své první dnešní kafe a cigaretu, já vraždíc ho pohledem za tu páchnoucí kombinaci čaj a každý se topíme ve svých myšlenkách. Nakonec začne první jak to bylo krásné, ale potřebuje se soustředit na sebe, práci a bla bla bla a tohle je hrozně návykové a rušivé. Už jsem se lekla, že ten narcis, kterého znám z písmenek ven nevyleze a vlastně se mi neskutečně uleví, že nám to nepřeroste přes hlavu. Oba nás čeká služba a musíme se dát do pohybu. Alespoň že ta moje má jen dvanáct hodin. Jen nerada se s ním loučím, ale práce volá.