Doba covidová II

A máme to tu zase – nastal podzim a pandemie zažívá svou renesanci. Docela slušně se prohnala i naší firmou, a když test vyšel pozitivně i mému kolegovi, komentoval to jen „a dopr…“. Záhy dovysvětlil, že žena s dětmi se dnes vrací z lázní a pozítří by měli odjet na nějaké dětské soustředění, což asi padá.
„Potřebuješ azyl?“ nabízím proaktivně a naprosto nezištně, samozřejmě 😉.
První reakce byla: „a nakazím i tebe“, což jsme zhodnotili jako i tak vysoce pravděpodobné, vzhledem ke každodennímu kontaktu na schůzkách a v kanceláři.
Domluvil se s manželkou - nakonec nebyla proti, byť se neviděli už více než týden, dětem se stýská po tatínkovi a ještě asi týden je před nimi. Přeložil jsem si to: takže min. týden si nezašukal 😉.
Kancelář jsme opustili – já sice negativní, ale preventivně, navíc mám na starosti to „ošetřování kolegy“ 😉. Přeparkovali jsme ke mně domů a poctivě jsme pracovali až do večera. Kromě pár krátkých pauz jsme mezi sebou nijak neinteragovali a já ani nijak neokukoval a neprovokoval, kupodivu… Až se zešeřilo a usoudili jsme, že pro dnešek stačilo.
Sondoval jsem, jak mu je, zda něco nepotřebuje atp. „Jsem v pohodě, jen mi děsně hučí v kládě,“ a mírně se pootočil, abych viděl jeho nalitou bouli v rozkroku.
„Jsi měl říct, jsem se zažral do práce…,“ omlouval jsem se. Následovalo něco ve smyslu „nejdřív práce a pak zábava“ a se šibalským úsměvem si rozepnul pásek a nechal kalhoty spadnout na zem. Neváhal jsem a už jsem klečel a rukama ho chytil za zadek a mačkal půlky. Nosem zabořený do trenek jsem nasával zpocené pižmo a cítil, jak se mu nalévá péro. Nechtěl jsem ho moc trápit (tedy ani sebe), zuby jsem mu stáhl gumu trenek – jen po koule – omrkl výsledek tohoto „push-up“ efektu a jeho polotvrdého macka jsem nasál do pusy tak, až jsem čelem narazil do břicha a bradou přimáčkl kolegův pytel. Evidentně plný 😉.
Jazykem jsem se snažil dráždit a olizovat, nicméně plná erekce se dostavila téměř okamžitě, až jsem cítil žalud v krku. Jemné „jo“ mne motivovalo, abych začal pomalou kuřbu, jen tak lehce dráždit zasunutý žalud. Pravou rukou jsem se stále přidržoval zadku, levou postupně přesunul a začal masírovat varlata.
Na hlavě mi přistály kolegovy ruce a začal si určovat tempo. Z jemného dráždění jsme přešli do celkem hrubé jízdy, podvolil jsem se a stíhal jsem jen střídavě semknout a povolovat rty, jak si mne nabodával. Tohle tempo nemohl vydržet dlouho… a taky že ne. Snad po minutě, možná dvou, se napnul, v ruce jsem cítil stah jeho měšce a s přírazem se mi udělal přímo do krku. Během jeho pěti střiků jsem se snažil nedýchat a neudusit se tak semenem 😉. Pomalu jsem mu očistil žalud, vysál poslední zbytky a nechal penis pomalu uvadat opřený o koule. Krásný pohled… Kolega se usmíval, hladil mne ve vlasech a děkoval – prostě se potřeboval udělat. A jak mi potvrdil, naposledy si s manželkou užili asi před 14 dny.
Dali jsme rychlou večeři, dva panáky a večer jsme spíš prokecali, než abychom věnovali pozornost filmu. Proběhli jsme sprchou a ač chtěl nejdříve spát na gauči, ať mne nebudí chrápáním a příp. nenakazí, pochopil, že postel bude pohodlnější a přesunuli jsme se do ložnice.
Ležíme a kolega mi ještě jednou děkuje za uvolnění přetlaku, že to moc potřeboval. „Dáme ještě jedno kolo? Už ho máš beztak v ruce,“ koukám na zvedlou peřinu v místě rozkroku. Usmál se, odkryl deku a já se přisál. Chtěl jsem rychlovku, tak jsem spíš honil, než kouřil. Pár minut, dostal jsem smetanu a odvalil jsem se na svou polovinu postele. Kolega se ke mne otočil, vlezl pod peřinu, položil koleno na mé stehno a hlavu na hrudník. Polotuhý se mi opíral o kyčel a zašeptal „děkuju“. Neuběhly snad ani 3 vteřiny a usnul.
Další den probíhal v obdobném duchu. Ráno u snídaně jsem mu hladil stehno a postupně přejížděl výš… Zavedli jsme bez-trenkový režim, takže jsem rukou prohrabával koule (hezky mu visely) a přejížděl přes zvedající se penis. Zanořil jsem se pod stůl, roztáhl mu nohy a za střídavého lízání koulí, kouření a honění jsem si nechal postříkat tvář. V tu chvíli se do akce vložil i kolega – palcem pravé ruky semeno shrábl ke rtům a nechal si ocucat palec.
K večeru jsme si zablbli na gauči – kolega na čtyřech, dojil jsem ho (oba milujeme, když mu narážím do varlat) a lízal dírku. Tento večer vydržel o mnoho déle, mne už bolely ruce i pusa. Nakonec se jen tak tak otočil a dost hlučně sténající mi stříknul do pusy. Tři pěkné stříkance, ale už nic, co by mohlo vytéct koutky ven. Přecijen čtyřikrát za dvacet čtyři hodin 😉.
Ráno už nic nebylo, celkem spěchal domů. Pro jistotu jsem zůstal pár dní doma v karanténě. Cca po týdnu jsem se s kolegou opět setkal v kanceláři, ale o tom příště…