Poprvé nabídnutá cizímu ČÁST II.

28. 3. 2024 · 3 739 zhlédnutí Niko942

Nemůžu uvěřit, že kouřím manžela před cizím chlapem. Na chvíli ho vyndávám z pusy a kmitám špičkou jazyka po uzdičce. Petrovy koule se přitahují k tělu, začnu je něžně prsty odtahovat a beru si ho zase hluboko. Intuitivně vnímám pohled cizích očí a poprvé si naplno připouštím, že mě hrozně vzrušuje. Odvážím se mírně natočit hlavu a podívat se číšníkovi Markovi do očí. Vypadá konsternovaně. Koutky se mi zvedají v jakémsi náznaku úsměvu. S pérem v puse se ale moc usmívat nejde. “To by zatím stačilo,” říká najednou Petr rázně, a odtahuje se.

Do ruky bere dlouhý řetízek s karabinou, který občas používáme s pouty. Jeden konec nevidím, druhý připíná k obojku na Markových koulích. Pak řetízek chytí, takže má Marka na půl metru. Zatáhne, řetízek se napne, polotvrdé péro se nakloní na stranu a koule jsou natažené pár centimetrů před tělem. Číšníkovy oči se přivřou, na čele se objeví několik vrásek, rty se tisknou k sobě. Petr pobaveně zatáhne ještě trochu, to už číšník nevydrží a udělá několik kroků ke mně. “Chci vidět, jak si hrajete s prsy mé ženy,” říká Petr, a pořád drží řetízek napnutý. Nervozita je naplno zpátky. “Ok, sáhne mi na kozy, to zvládnu,” říkám si v duchu a snažím se zhluboka dýchat, zatímco číšníkova velká ruka s manžetou košile vyčuhující z vlněného saka se pomalu blíží k mému prsu, chráněnému jen tenkou vrstvou průhledné látky. Pomalu mě pohladí, nejdřív celou dlaní, pak prsty. Opatrně bere celé prso do ruky a jemně zmáčkne. Plná studu se mu podívám do očí. Kouká mi na tvrdnoucí bradavky pod blůzkou, ale mého pohledu si všimne a naše oči se střetnou. V tom mi zmáčkne prso větší silou a mně tělem projede vlna vzrušení. Mám co dělat abych se ubránila tlumenému stenu. Číšníkův čurák je už zase úplně tvrdý, trčí rovně z kalhot a konec s velkým lesklým žaludem se ohýbá nahoru. Napadne mě, jaký je pocit mít v sobě takhle tlusté zahnuté péro, ale hned si tu myšlenku zakážu.

“Sundej si tu blůzku,” probere mě Petr. Trochu sebou trhnu, ale poslušně svlékám látku přes hlavu. Petr si stoupne z druhé strany. “Považuju za dar, že miluju ženu s krásnýma prsama,” říká s úsměvem Markovi. “Není to samozřejmě ten důvod, miloval bych ji, i kdyby neměla tak dokonalé tělo. Ale takovéhle kozy…” nechává větu nedořečenou a začíná mi prso hníst, mačká mi bradavku a já vzdychnu směsí slasti a bolesti. Vytahuje se před cizím chlapem, mluví přede mnou o mně, jako bych tam nebyla. Dělá mi to zvláštním způsobem dobře. Petr pustí a plácne mě přes prso lehkou fackou, takže jedno prso vrazí do druhého a obě se lehce zatřesou, než se zase ustálí na svých místech. Stydím se. Stydím se, a jsem strašně vlhká. “Ona má ráda, když se s nima zachází trochu hrubě. Viď?” Kývnu, co mám jiného dělat. “Někdy, trochu,” dodám jenom. “Jste na ni myslím moc jemný. Když se trochu rozjede, občas si i o facku řekne: “Vraž mi jednu přes kozy,” to je vždycky hrozně roztomilý. Taky přes ně ráda dostává čurákem, že jo, zlato?” Rudnu. “To si nejsem jistá. Myslím, že tohle pán nepotřebuje vědět.” “Já naopak myslím, že je dobré, aby to věděl. Řekni, líbí se ti to, nebo ne?” Culí se, a já zamrznu. Samozřejmě se mi to líbí a Petr to ví. Vzrušuje mě to, ale před Markem to přiznat nechci, připadá mi to ponižující. Ale i to ponížení mě rajcuje. “Tak to asi budete muset vyzkoušet,” rozhodí Petr rukama, zatímco mi tohle všechno běží hlavou, a pokyne Markovi.

Číšník udělá dva kroky a jeho péro mám dvacet centimetrů od brady. Podvědomě se zakláním, ale Petr mi dá prsty mezi lopatky a zatlačí. “No tak, holčičko, neuhýbej. Pořádně vypni hrudník a nabídni panu číšníkovi kozy, ať si může vybrat.” Marek si vybírá pravou. Rukou v košili chytí čuráka kousek od kořenu, pomalu ho zvedá a švihne dolů. Naběhlým žaludem mě trefí seshora přes bradavku, pleskne to a zabolí. Prso se zhoupne a zatřese. Koušu se do rtu a snažím se nedat najevo vzrušení, a podvědomě se zase zakloním. “Ale, ale, ty zase zlobíš. Ale přesně k tomu máš harness. Marku, budete si ji asi muset přitáhnout.” Marek bere jednou rukou za popruh harnessu kousek pod krkem, přitahuje si mě a švihá mě pérem přes prsa - pomalu, s rozestupy, každou ránu si užívá.

Připadám si ponížená a strašně nadržená, což je Petrovi jasné. Zajede mi rukou pod sukni a pobaveně na mě kouká. “Tak už máme odpověď,” hlásí manžel našemu hostovi, a já chci něco říct, ale z pusy mi vyjede akorát hlasitý vzdech, protože mi Petr začíná kroužit prsty na roztoužené kundičce. “No přesvědčte se sám. Miláčku, postav se a sedni si tady na stůl.” - “Radši zůstanu sedět,” zkouším odporovat, ale vím že je to marné. “Co říkáš?”, ptá se Petr, chytne mě pevně za harness, který se mi zakryje do žeber, a táhne mě nahoru. “Ano prosím,” opravím se a sedám si na kraj stolu, nohu přes nohu. “Nohy od sebe,” zavelí Petr. Začnu pomalu nohy odtahovat od sebe. Cítím jejich pohledy na mém klínu, ale nezvládnu se jim koukat do tváře, tak stydlivě klopím oči. V zorném poli mám dva elegantní, v podstatě oblečené chlapy, já před nimi sedím na stole nahá jen v harnessu a sukni bez kalhotek, nohy od sebe, a vystavuju jim na pospas úplně mokrou kundičku s naběhlým poštěvákem. POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ