Kyprá teta a víkendový melouch

31. 3. 2024 · 5 834 zhlédnutí bobby_mercer

Sylvia unaveně vydechla, sedla si na paty a prohnula se v zádech. Pot z čela jí stekl na špičku nosu a poté odkápl do vysušené hlíny v jahodišti. Nebylo ještě ani po deváté hodině ranní a červnové sluneční paprsky už měly pořádnou sílu. V zahradě mezi ovocnými stromy se monotónně rozléhalo bzučení včel a trylkování drobného ptactva. Z malého rádia s ohnutou chromovou anténou a jediným reproduktorem, umístěného na starém dřevěném stole s pogumovaným květovaným ubrusem a dvěma stoličkami s placatými sedáky, se linulo aktuální ranní zpravodajství následované Zelenou vlnou pro řidiče. Natáhla se pro buclatý hrnek s čajem, který už dávno vychladl, napila se a pak si olízla suché rty. Lem černé plavkové podprsenky se jí těsně zařezával do nahé kůže na rameni a na první pohled bylo znát, že plavky nebyly kupovány na tuto letní sezónu a už dávno neodpovídaly současným proporcím majitelky. Bylo to vidět i na plavkových kalhotkách, zčásti ukrytých pod měkkým břišním lemem korpulentní zahradnice, které byly těsně nad klínem prošoupány až na holou kůži. Jí to ale evidentně netrápilo, potřebovala vyplet ještě aspoň dva řádky jahod, na půl desátou měla objednanou partu zedníků, a tak měla naspěch. Fasáda za dvoupatrovým domem s průjezdem a dvorkem před rozlehlou zahradou nutně potřebovala péči, na několika místech omítka zcela zmizela a bylo vidět cihly. Dům zdědila po prarodičích a své matce musela svatosvatě slíbit, že o něj bude pečovat. A tak jí poničená fasáda přirozeně ležela v žaludku, zejména kvůli neustálým výpadům matky, které se stávaly častým předmětem jejich nekonečných žabomyších válek.

Sylvia letos oslavila čtyřiapadesáté narozeniny, několik let byla šťastně rozvedená a měla tři dospělé děti, které s ní už nebydlely. Minulé léto provdala nejmladší dceru a od té doby žila v domě sama. Měla středně vysokou postavu s kyprými tvary, velkým poprsím a rozměrnou zadnicí. Nakrátko střižené promelírované vlasy jí sahaly sotva po ramena, měla pomněnkově modré oči, nos jako knoflíček a přísné úzké rty. Pocházela z Bratislavy, ale v Čechách žila už třetí dekádu a její původní domovinu tak připomínal pouze měkčí akcent řeči. Horečně pracovala shrbená nad záhonem a když hlas moderátora z rádia oznámil, že je osm minut před půl desátou, zkřivila tvář nutnou potřebou a pokradmu se rozhlédla kolem sebe. Přesvědčila se, že v okolních zahradách není ani živáčka, rychle odešla ke kompostu u plotu, stáhla si kalhotky pod kolena a sevřela je v pěsti. Podřepla a pak s úlevným vydechnutím zalila hromadu tlejícího listí horkým proudem moči. Poté si spěšně natáhla plavkové kalhotky a spěchala přes rozlehlou zahradu zpět ke dvorku a potom dál do domu, kde si oblékla vytahané bavlněné tričko těsně pod zadek a omyla si obličej studenou vodou. Sotva to udělala, ozval se zvonek u vchodových vrat do domu a zakrátko už se pozdravila s partou zedníků, kteří k ní přišli na víkendový melouch. Nejstarší z nich se jmenoval Boris a měl celou partu na povel. Dva starší, Petr a Bohouš, s ním pracovali dlouhé roky na fuškách a byli na sebe zvyklí, poslední se jmenoval Jaroslav a v partě se teprve rozkoukával. Sylvia je zavedla dozadu na dvorek, chlapi už předem věděli co a jak a začali si chystat potřebné vybavení. Chvíli je zkoumavě pozorovala a pak zmizela v útrobách domu. Když se opět vynořila, přinášela talíř s nakrájenou klobásou, hořčicí a křenem a každého podarovala vychlazeným lahváčem, což přijali s radostným úsměvem a hned si připili, aby se jim dílo podařilo. Sylvia pak ještě přinesla domácí slivovici a přiťukla si s nimi. Na dvorku zatím panoval stín, ale to se mělo už brzy změnit a chlapi potřebovali doplnit tekutiny. Nakonec jim oznámila, že má ještě nějakou práci na zahradě a kdyby bylo potřeba, ať za ní jednoduše zaskočí. Když odcházela, sledovalo ji několik párů mužských očí a jedny mnohem žádostivěji než ty ostatní. Patřily mladému Jarkovi, dvaadvacetiletému zobákovi, který byl v zednické partě nejmladší. Byl to Borisův vnuk a měl čerstvě po vyučení a tak mu chtěl jeho dědeček přirozeně pomoct získat potřebnou praxi. Sylvia ho zaujala už na první pohled, něco z ní vyzařovalo, co ho úplně omámilo. Poslouchal chlapy, jak si o ní u práce povídají, a tak se dozvěděl, že pochází ze Slovenska, je rozvedená a bydlí tu sama a zřejmě asi nikoho nemá, aspoň oni o nikom konkrétním nevěděli. Když přistoupili k hodnocení její postavy, hned se k nim přidal, ale vysmáli se mu, že na ni může rovnou zapomenout, že by mohla být jeho babičkou a o takovýho holobrádka jako je on, by určitě ani okem nezavadila. Nebo teta, utrousil ještě a pak už radši mlčel. Proti jejich přesile stejně neměl šanci.

Dopoledne rychle uplynulo a pomalu nastal čas oběda, v hospodě na návsi se dnes podával kančí guláš s pěti a chlapům se na něj už od rána sbíhaly sliny. Paní domu jim sice velkoryse nabídla, že je pohostí, ale odbyli ji s tím, aby si o ně nedělala starost a za okamžik už byli pryč. U fasády domu mezitím vyrostlo jednoduché nízké lešení. Mladý Jarek šel s nimi jako svázaný, tak rád by u Sylvie zůstal a u jídla ji pozoroval, ale radši odešel s nimi, aby neměli řeči. Přece jen byl v partě nejmladší a nechtěl dělat zbytečně zlou krev. Musel uznat, že guláš stál opravdu za to. Chlapi se v hospodě rozseděli a když je upozornil, že by už měli jít, hlasitě se zasmáli a poučili ho, že je ještě mladý a tak zatím neví, že žádná práce neuteče a navíc byla sobota a tak si poručili další půllitr piva a malého panáka rumu a živě komentovali politický pořad v televizi na zdi vedle vstupních dveří do nálevny. Ještě asi dvakrát se Jarek ozval a Bohouš na něj houkl, ať jde teda napřed a škrábe omítku, aby jim usnadnil práci. Netušil, že přesně tohle chtěl mladý zedník slyšet. Rozloučil se a vyrazil z hospody jako když střelí a horečně pospíchal k domu, kde Sylvia bydlela. Doběhl tam celý uřícený, v okolí panoval klid, a tak vklouzl za vrata do průjezdu a pak obešel celý dům kolem dokola a pokradmu nahlížel do oken přikrčený v úrovni okenní římsy, ale nikde ji neviděl. Nebyla v kuchyni, na chodbě, ani v obýváku v přízemí. Vyhlédl i na zahradu, ale ani tam ji nenašel. Napadlo ho, jestli třeba někam neodešla, ale přece by nenechala domovní vrata odemčená. A pak, nemohla přece vědět, kdy se chlapi vrátí z oběda. Nene, musela být tady. Ale kde? A pak dostal spásnou myšlenku a obratně se vyhoupl na lešení, aby mohl nahlédnout do oken ve druhém patře domu. Když se plížil kolem prvního okna, které vedlo do ložnice, všiml si, že na samém konci zdiva je menší okno otevřené na ventilačku a když se k němu přesunul, ucítil vůni mýdla nebo šampónu a hned mu došlo, jaká místnost se za ním nachází. Rychle nakoukl dovnitř a vzápětí otevřel ústa v náhlém gestu překvapení.

Sylvia stála nahá před zrcadlem v koupelně a natírala se pleťovým krémem. Mléčně bílá linie dvoudílných plavek dokonale obtisknutá na její nahé kůži prozrazovala, že postarší blondýnka si je během opalování nikdy nesundávala. O to víc ho teď těšil pohled na partie, trvale ukryté před okem běžného mužského pozorovatele. Zvláště pak na její velké povislé cecky s oblými dvorci a kyprou měkkou prdel s macatými půlkami, posetými tukovými dolíčky. Chtěl se přesunout o kousek blíž, aby měl lepší výhled, ale přitom zavadil nohou o vyvýšený trám lešení, zakopl a převážil se na okno, čímž se prozradil a okamžitě sklopil oči. Sylvia k němu prudce otočila hlavu, přitiskla si paže na nahé tělo a mírně se nahrbila, aby z ní viděl co nejméně, ale vzápětí se napřímila a autoritativně si založila ruce v bok. Pak ukázala na vyděšeného Jarka a naznačila mu, aby k ní okamžitě naklusal. Když se objevil na prahu koupelny ve druhém patře domu, překvapilo ho, že je stále ještě nahá. "Ty šmíráku!" uhodila na něj, "hned mi zavolej dědečka!" Jarek zničeně vykoktal, že ostatní jsou ještě v hospodě a že se jí moc omlouvá, že se to už nebude opakovat a aby to na něj dědovi neřekla. Vzhlédl k ní a očima se dychtivě vpíjel do její nahé kůže. "Co na mě tak civíš?" obořila se na něj a on chtěl zakřičet, že proto, že je nádherná, ale kousl se do jazyka a radši dál zarytě mlčel. Přitom ucítil pohyb ve svém rozkroku a ať dělal cokoliv, nebylo v jeho moci to zastavit. "No?" houkla na něj přísně postarší blondýnka. "Protože jste nádherná," vyhrkl vzrušeně a ona se vzápětí uculila a udělala k němu několik pomalých krůčků. Jarek ji přitom pozoroval a ztěžka oddechoval. Sylvia se k němu neustále opatrně přibližovala a zastavila se, až když se podbřiškem dotkla špičky jeho ztopořeného klacku, napínajícího se proti tenké látce kraťasů. Mladý zedník vzrušeně vydechl a pohlédl jí upřeně do očí. Nasával vůni její pokožky a umytých vlasů a roztřásl se po celém těle. "Copak to tu máme?" zavrněla postarší blondýnka a zvolna spustila paži k jeho rozkroku. Pohladila ho přes napnuté kraťasy a pak si pomalu klekla před něj a posadila se na paty. Jedním trhnutím mu stáhla kraťasy pod kolena a do tváře se jí okamžitě vyhoupl jeho tlustý žilnatý čurák s oslizlým žaludem, vykukujícím z napůl stažené předkožky. Olízla si dlaň a pak mu ji několikrát přetáhla až dozadu, čímž odhalila jeho velký brunátný žalud a o nahá kolena se jí rozstříkla objemná lepkavá kapka. Jarek tlumeně zaúpěl a rozkročil se. Nejdřív mu jazykem prozkoumala varlata a pak už ho pomalu vtáhla do úst. Své pohyby neustále zrychlovala a s tlumeným vrněním ho olizovala a cucala po celé délce. Čuráka neměla v ruce už celé měsíce a chtěla si ho pořádně užít. Jarek ji zastřeným pohledem pozoroval a když mu jemně vsunula špičku ukazováku mezi půlky, napnul se jako struna a poslal jí celou svou dávku do úst. Sylvia ho vyždímala do poslední kapky a pak mu ho ještě několikrát přetáhla v dlani, poválela semeno v ústech a nakonec ho vyplivla na svá nahá prsa. Jarek to celé vzrušeně pozoroval a poté se vzmohl na: "Omlouvám se.." Sylvia se na něj jen usmála, postavila se a pak vydechla: "Pojď, honem!" A táhla ho za ruku na chodbu.

V ložnici se položila zády na velkou manželskou postel s bílým povlečením a doširoka roztáhla stehna. "Lízej mě," vydechla žádostivě a přitlačila si Jarkovu hlavu do klína. Vymydlenou kundu měla zarostlou chomáčem tmavých chlupů, pod kterým se ukrývaly její velké tmavé pysky. Jarek je rychle roztáhl prsty, vrazil mezi ně svůj vlhký jazyk a dychtivě nasával její pach. Kmital jazykem přes hráz až k její řiti a po chvíli už byla celá slepená jeho slinami. Sylvia se svíjela jako had, tiskla si svoje obrovské cecky rozlité po hrudníku a hlasitě sténala. Přitom mu vrážela klín do obličeje a Jarek ucítil, jak mu klacek znovu rychle tvrdne. Po chvíli se napřímil, opřel se pažemi o lůžko a bez varování ho vrazil postarší blondýnce do mokré kundy. Prohnula se v zádech, objala ho silnými stehny kolem pasu a vyrážela proti němu pánví jako smyslů zbavená. Píchal jí rychle a tvrdě, pot se mu v proudech řinul po zádech a Sylvia mu svírala tvář v dlaních a očima ho prosila, aby nepřestával. Kunda jí hlasitě čvachtala a řinula se z ní šťáva na prostěradlo. "Už, už buduuu," ječela a pak několikrát rychle trhla pánví a zaryla Jarkovi nehty do nahých zad až bolestivě sykl. Chvíli spočinula nehnutě a pak prudce dopadla zády zpět na lůžko a přerývaně oddechovala. Jarek se posadil na paty a chvíli upřeně pozoroval její nalité cecky s velkými tmavými dvorci. Sylvia ležela na zádech před ním s tváří otočenou na stranu a dlouze vydechovala nosem. Chlupy v klíně měla slepené a úplně zbrocené vlastní šťávou. "Já bych chtěl..," hlesl mladý zedník a ona otevřela oči a zvědavě k němu zvedla hlavu. "Tak honem, prozraď mi, co bys rád?" odvětila, připravena mu splnit jakékoliv přání. "Zezadu," přiznal rozpačitě. Postarší blondýnka s úsměvem přehodila obě nohy na stranu a pak se uvelebila na loktech na lůžku a vystrčila na něj zadek. Jarek užasle sledoval její obrovskou prdel, roztáhl jí půlky a nesmlouvavě mezi ně vrazil jazyk. Kmital přes její tmavý řitní otvor, líbal ho, sál a nedokázal se ho nabažit. Sylvia si tam o chvíli později vsunula dva prsty a zatímco jí přirážel do kundy, roztahovala si ho a dychtivě projížděla. Když byla připravená, uchopila Jarkův klacek a natlačila si ho dovnitř. Mladý zedník vytřeštil oči, přestože měla horkou a těsnou kundu, tenhle pocit ho doslova ohromil. Zasouval ho do ní až po kořen a měla tak těsnou řiťku, že ho to skoro bolelo. Podruhé se jí vystříkal do úst, ale tentokrát už všechno spolykala.

Když dorazil zbytek party zedníků z hospody, Jarek už pečlivě pracoval na omítce a udělal kus práce. Děda ho pochválil a když se tu objevila Sylvia v bavlněném tričku těsně pod zadek a nabídla jim kávu, Bohouš si všiml, jak se na ni Jarek zadíval, ale ona mu nevěnovala ani pohled. Když zmizela v útrobách domu, dobíral si ho, ať na ni rovnou zapomene a radši se kouká něco přiučit. Mladý zedník mu jeho posměšky mlčky odkýval a v duchu se nemohl dočkat, až zase zítra odejde zbytek party na oběd do hospody. Sylvia mu předtím v ložnici blaženě pošeptala, že se s Borisem domluví, aby zůstal na oběd u ní.

Podobné povídky