Přistižený

Výplod mé fantazie a touhy, nebo skutečnost? Přistižený v práci. Ale začnu od začátku. Den jako každý jiný, jen s tím rozdílem, že se mi v noci zdál sen, kde hlavní roli hráli nožičky v jakékoli situaci... V botkách na vysokém podpatku, v sandálkách i pantoflích. Ať už v silonkách nebo bez, s nehtíky rudým, černým nebo jiným lakováním. A ve finále i bez laku se mi do snu vloudily. Asi to bude tím, jak jsem si večer před spaním prohlížel fotky plné sexy nožek. Ano, jsem tak trochu ujetý na nožičky ve všech podobách. No, trošku, spíše víc než trošku. No a snad i proto se mi spalo, tak dobře, že jsem o pár minut zaspal. Vše v poklusu a další autobus byl můj. Jiní lidé, jiná trasa ... V hlavě jsem měl stále ten sen a v rozkroku mi začínalo být těsno. Myslel jsem raději na různé blbosti, počítal nesmyslné příklady, ale vůbec to nezabíralo. Ještě když naproti mně seděla žena , která měla odhalené kotníky. „Uffff“, řekl jsem si a raději začal myslet na to, co a jak dnes v práci. Zase špatně! V práci je kolegyňka, zralá krásná žena, po které toužím, o které často sním. Vůbec mi to nepomáhá a za chvíli vystupuji. Ještě že sám. Cestou jsem se trochu zklidnil, ale věděl jsem, že budu muset nějakým způsobem upustit ten tlak, co mně tam dole tlačí. Přicházím do práce, odemykám kancelář a procházím do své kolem kanceláře své touhy. Nechci ji uvést do rozpaků a tak ji zde budu říkat Inann, bohyně, která byla spojovaná s láskou, krásou, sexem a spravedlností. Zapínám počítač, ale na Inann myslím víc než obvykle. Je nádherná. Žena v nejlepších letech, krásná postava, i když stejně jako každá se sama sobě nelíbí a při každém náhodném doteku řekne - „líbí se Ti mé michelinky?“ „Líbí, Ty se mi líbíš celá“, je pokaždé má odpověď. Má krásné oči, kouzelnou tvář a i když jsem z jejího těla viděl hodně málo, fascinuje mně. Její prsa, boky, zadeček... A nožky... Ty jsem viděl v létě, když chodila v otevřených botkách. „Uffff“, zase ten nával v mém klíně. Dostal jsem nápad. Jdu do její kanceláře, rozhlížím se a pod stolem vidím její boty na přezutí. Rozhoduji se ve vteřině. Shýbám se, beru je ruky a přivoním k nim. Ouuu, nádherně voní mojí Inann. V klíně se mi bouří a hlásí se o slovo i můj pyj. To přece nejde, ale jsem jak smyslů zbavený. Rozepínám poklopec, vytahuji ho a pokládám na botku. Představa, že bych se někdy mohl Inann dotýkat a ... nádherný pocit, až na to, že za mnou najednou slyším - „Ahoj, hledáš něco?“ Trhl jsem s sebou a otočil se. V ruce její pantoflíček a v něm můj úd. „Ahoj, ne nic, promiň“.... Vyhrkl jsem ze sebe, pustil botku na zem, schoval ho do kalhot, prošel jsem kolem Inann, která stála s otevřenou pusou a nevěřícně na mně koukala. Sedl jsem k počítači, a v hlavě jsem měl zmatek, strašný zmatek z toho, co se právě stalo. Netušil jsem , co bude následovat a ani jsem si to raději nepředstavoval. Pokaždé, když prošla kolem, podívala se na mně a já nevěděl, kam s pohledem. Ještě, že jsem zrovna jel kontrolovat kluky na stavbu. Nevím, jak bych vydržel její pohledy. I když byla a je nádherná, má Inann. Z kontroly jsem se vracel kolem půl třetí a fakt jsem se moc netěšil. Seděla ve své úzké kanceláři a hleděla na monitor. Mně si ani nevšimla. Prošel jsem a byl potichu jak pěna. Zničehonic se objevila ve dveřích, usměvavá jako vždy, jako by se nic nestalo.
„Budeš tu dnes dýl, nebo spěcháš? Ráda bych si s Tebou promluvila.“ řekla.
„Ne, nespěchám, musím dohnat to, jak jsem byl venku.“
„Dobře, jsem tu také dýl.“
„Uffff“, oddechl jsem si. Snad z toho neudělá nějakou aféru. Obtěžování nebo něco podobného. Ve čtvrt na čtyři už všichni odešli a já si dodával odvahu přijít za Inann. Nemusel jsem.
„Můžeš přijít“, ozvalo se od ní přes stěnu.
„Jo, moment, ještě odešlu dva předáváky a mohu“ zakřičel jsem.
„Tak jo, počkám“ odvětila.
Po chvilce jsem se zvedl a šel k Inann. Nejdelší cesta.
„Inann, chtěl bych se Ti omluvit za to ráno. Nevím, co to do mně vjelo, ale sama dobře víš, že jsi pro mně krásná, že mně přitahuješ a já...“
„Počkej, počkej brzdi trochu“, utnula mé překotné omlouvání.
„Je pravda, že jsem byla dost v šoku, když jsem uviděla mou botu na Tvém, no Ty víš kde“, bylo na ní vidět že jí to slovo z úst moc nejde.
„Jojo, já jsem byl taky dost v šoku, ale necháš si to jen pro sebe, viď?“
„No, to záleží... Docela mne vzrušuje představa, jak se někdo mazlí s mýma nohama...“ Překvapila.
„Udělala by si mi neskutečnou radost, kdyby...“ „Počkej chvíli, telefon, ten musím vzít“.
„Jojo“, pokynul jsem jí, a odešel k sobě.
„Ahoj, dnes přijdu později, blíží se uzávěrka a musím překontrolovat docházku. Večeře je v lednici, tak si ji ohřej..... Ne, nebudu tu dlouho, pa a pusu“.
Zavěsila.
Dodal jsem si odvahu, vzal jsem do kapsy dětský olej, který mám stále v šuplíku a šel k Inann.
„Nic neříkej, jen pohodlně seď“ řekl jsem jí.
„Ale musím udělat ještě papíry“.
„S těma Ti pomůžu, to zvládneme“. Opřela se do křesla a zavřela oči.
„Mohu?“ zeptal jsem se, ale myslím, že zbytečně, jen kývla hlavou. Vzal jsem její krásnou nožku do ruky a hladil jsem ji přes punčošky od kolene přes lýtko a kotníček. Dotýkal se nártu a mezi prsty mnul prstíky a pomalu přejížděl přes chodidlo. Zvedl jsem její nožku k obličeji a přivoněl. Voněla nádherně a já měl v klíně ztopořený úd. Rukama jsem vystoupal po její nožce výš nad kolena a sroloval ji samodržící punčošky dolů. To samé jsem udělal i s druhou nožkou. A reakce Inann? Žádná, vlastně ano, rozepla si druhý knoflíček na svých šatech. Vyhrnul jsem jí šaty do půli jejich stehen s zahlédl jsem její kalhotky. Červené. Párkrát jsme se v legraci bavili o spodním prádle a to, že má ráda červenou, je pravda. Nakapal jsem jí nad kolena olejíček a ten pomalu stékal po lýtku dolů, až k sexy kotníčku. Začal jsem jí olej roztírat a dával si hodně záležet. Nožku opřenou o můj klín, z kterého bylo úplně slyšet volání o propuštění mého údu na svobodu z těsných kalhot. Zvedl jsem nožku výš a každému prstíku věnoval čas. I krásné klenbě chodidla. Pokaždé, když jsem palci zatlačil na tu část hned za prsty, Inann se zhluboka nadechla a rukama sevřela opěrky na svém křesle. Položil jsem nožku na předem připravený ručník na zemi a začal se s veškerou pečlivostí věnovat její druhé nožičce. To už jsem klečel a jednou rukou jsem osvobodil svůj penis z kalhot. Úleva. Inann měla zavřené oči, tak nic netušila. Pozvedl jsem obě nožky a letmo políbil. Jen sykla a tiše pověděla:
„Martine, to se nesmí!“
Jenže pro mně to bylo pozdě. Zajel jsem jazýčkem mezi její prstíky, postupně vzal každý do svých úst a jemně sál. Po chvíli si Inann už rozepla třetí knoflíček u svých šatů a i přes její rudou krajkovou podprsenku jsem viděl kouzelné dvorce prsou se vztyčenýma bradavkama. Pustila se opěrek a své ruce přesunula na krajku podprsenky, kde si začala sama hladit svá prsa a téměř neslyšně vzdychala. Měl jsem její nožičky v rukách a klesal s nimi dolů k mému pyji. Její chodidla jsem si přitiskl k němu a vychutnával jsem si ten božský okamžik. Pomalu jsem začal jejími nožkami jezdit po celé délce svého tvrdého údu, což díky olejíčku nebylo těžké. Nechal jsem ji nožky v mém rozkroku a začal stoupat k jejímu klínu. V tříslech jsem se zastavil a zvedl oči k těm jejím, nádherně hnědým očím. Neříkala nic a na jejích kalhotkách byla vidět vlhká skvrna vzrušení. Palci obou rukou jsem přes ně přejel a její dlouhé „aaaaach“ bylo jejím souhlasem. Zasunul jsem prsty pod lem kalhotek. Ucítil jsem upravené chloupky, a vlhkost její lasturky vyvracela její slova o tom, že se to nesmí. Pohladil jsem okvětní lístky jejího pokladu. Dotkl se naběhlého poštěváčku a frekvence mého tepu a vzdychání Inann se zvyšovala. Prsty si mnula své bradavky, neboť její prsa již dávno opustila bezpečný úkryt krajkového prádla. Blížilo se neodvratitelné. Nádech, záklon hlavy, výkřik a sevření nožek k sobě. Orgasmus a Inann se na tváři objevil krásný úsměv. Odpočívala. Začal jsem ji otírat nožky od olejíčku, Inann schovala svá krásná prsa a já svůj penis.
„Martine, to se nesmí, to se nesmí opakovat.“
„Já vím Inann, ale nikdy neříkej nikdy...“