Život jaký žiju, část II.

V hlavě mám guláš, partner mé naznačení meziřádky, proč jsem se odstěhovala a chtěla změnu pro nás všechny nepochopil a z dlouholetého partnera a táty mých
dětí, se stal partner bývalý. No, asi nemusím říkat dvakrát, že s touto variantou jsem nepočítala a už vůbec jsem nepočítala s tím, že mi do cesty hned vstoupí tenhle vytesaný atlet.

Kde se stala chyba? Možná jsem jako malá koukala moc na pohádky, ale myslela jsem si, že máme děti, bude svatba a my jednou spolu zestárneme a vzájemně si budeme na stará kolena krást naše umělé zuby. Nebudeme, teď už je to jasné. Rozchod, který byl ve vzduchu, ale nikdo ho nechtěl pojmenovat, je tu s námi. Jsem na rozcestí starého a něčeho úplně nového. Není to moc brzy? Co když se bývalý partner změní, neměla bych mu dat šanci, desítky otázek, na které neznám odpověď. Rozhodla jsem se, i když zraněná a bolavá, jít dál, budu ta statečná super máma, co všechno zvládne.

Začátky nového vztahu nebyly úplně z červené knihovny. Ten vytesaný atlet se sečtělou myslí a dokonalými půlkami je totiž vytíženým manažerem. Co to znamená? S mou přítomností prý nemohl počítat, takže mi oznámil, že musím 14 dni vydržet a pak mě zahrne do svého diáře a svých plánů. Jelikož jsem byla v dlouholetém vztahu, myslela jsem, že je to nějaký novodobý humor, který já ještě neznám, ale nebyl. Opravdu 14 dnů jsme si jen volali a psali, protože neměl čas. Zprvu jsem to měla za nějakou zkoušku mé vytrvalosti, jestli vydržím, a protože jsem neměla, co ztratit a mému bolavému já z rozchodu se nechtělo nic dalšího řešit, čekala jsem. Budu ukázková 14 - denní čekatelka nebo naivní blbka, to se ještě ukáže?? Uff, opravdu uplynuly dva týdny a byl čas, náš čas, nejsem za
blbou, ale vytrvalou.

První večeře, povídali jsme si, zdá se, že společné průsery magicky spojují, jeho nevydařené manželství, můj rozchod, oba jsme věděli, jaké to je. Zřejmě se osvědčila sektová taktika z minula, tak již k předkrmu jsem měla svou první skleničku sektu. Zabralo to, uklidnila jsem se, má záda pomalu přestala připomínat vodní skluzavku. Mezi slovy se mě letmo dotknul rukou, ucukla jsem, projela mnou taková energie, jako bych si sáhla do zásuvky. Snad to nepoznal, snad si nevšimnul, že už ho neposlouchám a nevnímám, jen zcela obdivně pozoruji jeho tvář, jeho lehké vrásky kolem oči, které mu dodávají šmrnc a ukazují, že už to není žádný skautík, ale muž, co něco zažil. Jestli pak to zažiju taky, když už konečně
nejsem za rudou fontánu. Jeho slova dávají smysl, ale já jsem se zamotala do úplně jiného svého vnitřního tématu. Dá mi nebo nedá mi.
Já hlasuji pro dát za uši, ale jeho s touto anketou raději neoslovím, přece mi nejde takhle povrchně jen o sex. Po dezertu, který jsem si raději nedala, abych v případě
svléknutí nevypadala jako Medvídek Pů, jsme se vydali ke mně domů.

Potřebovala jsem vystřídat hlídání zajištěné u děti. Rozloučili jsme se, dole před domem jsem dostala takovou pusu, že jsem jásala ještě na schodech k bytu. Je perfektní, úžasný a já v tom očividně začínám lítat.

Hlídání odešlo, položila jsem se do postele a šťastně koukám do zdi. Nic se
nestalo, ale jsem nadšená a tak nějak prostě šťastná jako bych zrovna
snědla celou Nutellu. (což se samozřejmě nikdy nestalo, nejsem čuně 🙈😂).

Psali jsme si o tom, jak se nám líbil večer, kdy se zase uvidíme. A co dnes v noci? Jak to jako myslí, my čte myšlenky, já přece nic takového nenaznačila nebo to mám napsané na čele a on to proste jen přečetl. Asi 15 vteřin, které jsem si poctivě odpočítala, jsem odepsala: ANO.

Ano, ty bláho, ano, samozřejmě že ano. Mix nadšení a nervozity. Za 20 minut
už jsme hráli svoji první noční bojovku, jak co nejtiššeji otevřít vchodové dveře
a dojít do ložnice, aniž bychom kohokoli z dětí vzbudili a vysvětlovali proč v noci chodí pan opravář. Navíc ani nevím, co by měl opravovat.

Naštěstí jako myšičky jsme došli do ložnice. Stojíme tu naproti sobě a díváme se jeden na druhého. Možná hrajeme tu hru sochy, jak se nesmí nikdo pohnout. Udělal krok ke mně, hru sochy nehrajeme, budeme hrát jinou hru.

Jeho krásně teplé rty už rozehrály svou partii na mých rtech, kdybych ho mohla sníst jako Raffaelo, s radosti bych si pochutnala, krásně voní, hřeje, jeho kůže je drsná a zároveň, tak krásně příjemná. Trička už si povídají někde na zemi a my se poznáváme dál. Naše ruce vzájemně poznávají každý milimetr toho druhého, s něhou a nehranou opatrností si pohrává s mými prsy, hněte je, masíruje, cumlá bradavky a já jsem asi v ráji.

Významně se přesouváme do postele, uléháme a pokračujeme v nejnovějším
nastudování biologie člověka. Tohle si zaslouží odměnu, pokládám ho na
záda, pomalu si pohrávám s jeho krkem, kdy mě příjemně škrábe jeho sexy
strniště. Bradavky mi dávají vědět, že co dělám, dělám správně, tak je
musím odměnit, svým jazykem obkroužím jejich vrchol a užívám si laskání,
sání a jejich horkosti, která se mi příjemně rozlívá v ústech.

Chci níž, břicho o které se třu svými tvářemi a rty, tohle je nejlepší polštářek na
mazlení, kam se hrabe Ikea. Aaa je lechtivý na pupíku, nebudu ho zlobit,
stejně se už vidím jinde, níž. Jsem tu, rukama třu ty koule, jsou akorát do
mých rukou, oběma rukama až do slabin, žádný kousek mi neunikne, nestačí
mi to. Přidávám pusu a zlíbám si obě tyhle chlouby, jazykem olíznu slabiny,
jejich teple pulzující body dostávají do varu i mě.

Nesnese to odkladu, pomalu přetahuju a vkládám si na špičku jazyka jeho špičku žaludu. Je jemná, krásně čistá, voňavá, leskne se první kapkou čehosi, co říká, že se na mě taky těší. Jazykem obkroužím jeho špičku, přetahuju jej a hraji si s jeho
záhyby, schválně jestli jej polknu celý? Přecházím na dýchání nosem a
pomalu si jej vkládám dál a dál do úst. Lehký dávicí reflex, mám ho až v
krku, je ho všude plno a já chci znovu, sliny mi tečou po bradě a lehce se
dusím při jeho návratu do krku, ale líbí se mi to a jemu taky.

To už nevydržel a silou mě otočil na záda, teď tu bude pánem očividně on,
strčil mi prsty do mého rozpáleného klína a já jen slastně vzdychla. Čekala jsem, co
bude. Jeho prsty tam byly hned, jeden dva, tři, co se to se mnou děje,
první vlna rozkoše se mnou rozhostila během pár sekund, prostě umí, nebojí
se, přivoněl ke svým prstům vyladěným o mou vůni rozkoše. Zasípala jsem:
„ještě“, promnul si jej a tvrdě mi ho strčil tam, kde už měl být dávno. Lehce nadzvedávám pánev, aby mi neunikl ani milimetr z tohoto zážitku, během chvilky
pochopil, že na romantiku mě neužije, dostala jsem, co proto, bušil do mě
jako do té nejzlobivější holky ve městě. Jeho síla a energie byla
neuvěřitelná, tekla jsem po stehnech z toho přívalu živočišného sexu,
navzájem po sobě oba kloužeme, jak se potíme, ale nepřestáváme. Měníme
polohy, jako bychom měli stihnout za noc celou Kámasútru, příjemně mě pálí
a tepe, jak zažívám svůj už druhý orgasmus. Zezadu, klečím, na boku, ve
stoje, jsem jak hadrová panenka, co slouží svému pánovi za tu
gigantickou porci rozkoše.

Dochází mi síly, ale chci víc a víc, najednou cítím na břiše něco příjemně horkého, aaaa náš sportovní maraton je u konce. Semeno, tak krásně hřeje, roztírám si jej po svém podbřišku, jsem uspokojeně šťastná....