Splněný sen

Nejsem člověk, který by příliš důvěřoval v internetové seznámení. Ale na druhou stranu, pokud je člověk zadaný a má své touhy, které by si rád splnil, nic jiného mu nezbude. Z toho důvodu mám svůj profil na nejmenovaném seznamovacím serveru a při každém přihlášení si říkám, že to třeba vyjde.

No, a ono to vyšlo. Ano, opravu se mi podařilo potkat protějšek, který by mi nejen vyhovoval, ale kterému vyhovuji i já. Navíc jako bonus, vše neskončilo u hloupých výměn komplimentů, eventuálně virtuálního sexu. Katka neotálela, a pozvala mne na schůzku.

Teď sedím na lavičce na náměstí úplně cizího města, a teprve si uvědomuji, co se stalo. Mám štěstí? Naletěl jsem? Kdo to vlastně je? Opravdu si tak vyjde?

Po několika cigaretách a ještě více minutách čekání, kdy mi bylo jasné, že jsem prostě vůl, a že stejně nikdo nedorazí, se za mnou ozvalo: „Ahoj čubko.“

Odpovědět jsem nezvládl, a tak jsem jen otočil hlavu. Můj výraz musel být totálně zmatený, alespoň dle jejích dolíčků ve tvářích, které signalizovali pobavení. „Ahoj Paní,“ vykoktal jsem ze sebe. Moje oči začali přejíždět její vnadnou postavu a nervozita zaplavila celé mé tělo.

„Co tak zíráš?“ Zeptala se s předstíranou něžností, „nelíbím se Ti?“

„Líbíte, Paní“ snažil jsem se co nejpokorněji odvětit, „líbíte se mi moc a hrozně po Vás toužím.“ Tuto větu si připravoval dlouho, ale vlastně to byla pravda. Představy, že budu v plné moci téhle ženy mne připravovala o rozum. Kdyby mi někdo řekl, že dotyčná je masový vrah, nevěřil bych a kráčel s ní i do pekla. Mohutná prsa a zadek byly jako magnet, který mé oči stále odtahoval od těch jejích. Potutelný úsměv na tváři navíc značil, je ji to baví a snad, že jsem ji i zaujal.

„Tak se zvedej, jsem docela nedočkavá co s tebou provedu,“ pronesla už normálním tónem, a já si uvědomil, co jsem jí v mailu slíbil.

„Ano, Paní,“ pronesl jsem spěšně a rychle se zvedl. Sešpulila rty, což signalizovalo její pobavený úsměv a otočila se. Rázným krokem se vydala přes náměstí směrem k jedné z postranních ulic. Mlčky jsem ji sledoval. Oči přilepené na jejím pozadí, obepnutém v přiléhavých kalhotách, předávaly nádherné vjemy do mozku. Ten kombinoval data s těmi, které si sám vygeneroval v představách, které si již několik dní zpět každý večer přehrával před spaním.

„Pojď dovnitř,“ vyřčené opět z jejich rtů mi dalo najevo, že už jsme na místě. Ani nevím, kolik uběhlo minut, ani kam jsme došli. Teď jsme stáli u řady domků a objekt mé touhy mne zval do otevřených dveří. To snad ne, pomyslel jsem si. To není sen, ale realita.

.....

Od chvíle, kdy se za mnou vchodové dveře zaklaply uběhlo již několik minut. Sedím teď proti své momentální paní a sleduji každý její pohyb. Ani chvíle neformální konverzace, kterou chtěla trochu zmírnit napětí mezi námi, nepomohla utišit mou nervozitu. Musela to ze mne cítit. Možná i vidět. Odkládám již prázdný hrnek od kafe a opět pozvednu oči k jejím.

„Opravdu to chceš?“ zeptá se vážným hlasem.

„Ano,“ odvětím rychle, „ano a moc.“

„Co chceš?“ tón se rychle měnil na dominantní.

„Chci ti sloužit celé odpoledne“

„Co chceš?“ zeptala se ještě ostřeji.

„Chci být tvou děvkou,“ vyrazil jsem ze sebe chvějícím se hlasem.

Sešpulila rty a zeptala se znovu: „Děvkou, se kterou si budu dělat co chci?“

„Ano má paní,“ začal jsem ze sebe chrlit a přešel na vykání. „Cokoli chcete ... nechám si líbit cokoli budete chtít ... jen aby jste byla spokojená.“

„No to taky doufám,“ odvětila suše a pokračovala: „Svlíknout.“ Všechny myšlenky se soustředili na jediné. Je to tady. Teď necouvne ani ona, ani já. Co když jí zklamu?

„Celý svléknout, jsem řekla,” a její oči mířily k mým boxerkám, které stále ještě přikrývaly partie, které měly. Jedním prudkým tahem jsem je poslal ke zbytku oblečeni a povykročil z té hromádky prádla.

„Nelíbím se ti?“ Zaznělo ironicky. Uvědomil jsem si, že má chlouba není stoprocentně připravena.

„Líbíte, má paní,“ začal jsem ujišťovat a dodal: „Jsem hrozně nervózní.“ Byla to pravda. Toužil jsem být ponižován, být hračkou, být jen její. Vteřiny byly jako věčnost.

„Klekni si,“ zaznělo a já se automaticky vrhl na kolena. Ta dvě slova navíc přesměrovala tok krve do mého penisu a já cítil, jak nabývá na velikosti. „Pojď za mnou, potřebuješ umýt.“ Mlčky jsem se vydal za jejími podpatky, které hlasitě dopadaly na parkety. Z výšky několika centimetrů jsem registroval jen míhající se podlahu, která se záhy změnila v dlažbu, když jsme dorazili do koupelny. Podpatky se zastavily. „Vlez do vany,“ zněl další příkaz. Trochu nemotorně jsem přelezl okraj a sklouzl dovnitř. Slyšel jsem šustění prádla, ale netroufl jsem se na ni ani podívat. Srdce mi divoce bušilo. „Na záda.“ zaznělo kdesi uprostřed mé hlavy. Nemotorně jsem se převalil a spatřil ji od pasu dolů nahou. Daleko více, než její hladký klín, uchvátila můj pohled její obrovská a hezky tvarovaná stehna. Přehodila jednu nohu přes okraj vany a odhalila mému pohledu velké stydké pysky. Ty však záhy zaclonila druhá noha, která následovala tu první. Dosedla na okraj naproti mně a opět odhalila svou božskou kundu.„Líbím se ti?“ zeptala se tónem, který mísil naivitu a posměch.

Můj penis stál již plně v pozoru, ale to jako odpověď nestačilo. „Ano, má paní,“ vydechl jsem a dodal: „Jste nádherná.“

Usmála se. Ruka jí sklouzla mezi stehna a začala přejíždět svou štěrbinu, která se tím pootevřela a spodní okraj se zaleskl vlhkostí. Kdesi v mé hlavně zaznělo:. „Jsi moje děvka, jen moje a budu si s tebou dělat co chci,“ a z místa mezi jejími stehny vytryskl malý průzračný pramínek, který se pomalu přiblížil k mému penisu. „Hoň se, děvko.“ Okamžitě jsem úkol splnil. Proud moči se odrážel od mé ruky a vnímal jak je horká. V penisu začalo pulzovat a já se blížil k orgasmu. „Přestaň,“ zaznělo zprudka. Poslechl jsem a sledoval, jak proud pomalu slábne, jako když odeznívá perverzní sen. „Na všechny čtyři,“ řekla a začala se také zvedat. Neváhal jsem ani minutu a švihem jsem se otočil. V tu chvíli jsem ucítil, jak něco horkého dosedá na moje záda. Zaťal jsem svaly, abych ji unesl. Všimla si toho a mírně se nadzvedla, čímž díky malým rozměrům vany mne sevřela v pase svými stehny. Rukou mi zajela mezi půlky. To snad ne. Ona mne chce umýt? Slyšel jsem zřetelně, jak bere do ruky sprchu a chvíli s ní chrastí. Následně na mé nohy dopadl proud vody, který pomalu měnil teplotu ze studené na vlažnou. Zděšeně jsem si uvědomil, že odmontovala sprchu. Chtěl jsem dát najevo nevoli, ale proud vody se přiblížil k mému zadku a plynule vnikl dovnitř. Cítil jsem tlak, který narůstal v mých střevech.

„Má paní, prosím,“ vydechl jsem, ale odpovědi se mi nedostalo. Rozhodl jsem se co nejvíce uvolnit, ale přes jemné vibrace proudící vody to nešlo. Tlak stále sílil, až jsem měl pocit, že musím prasknout.

Vibrace ustaly a přišla i přísná odpověď: „Bez vyzvání nepromluvíš,“ které dodalo na důrazu plácnutí přes mé vystrčené půlky. Stáhl jsem zadek co nejvíce k sobě a tlak ještě zesílil. Začal jsem kňučet, což se jí evidentně líbilo. Začala mi přejíždět mezi půlkami až ke koulím a zpět a svou kundou se začala třít o má záda. Mé kňučení muselo nabrat na intenzitě, protože po chvíli přestala a vstala ze mně. Vnímal jsem, jak vystoupila z vany a pro něco se shýbá. Opět jsem si netroufal na ní pohlédnout. „Vylez ven,“ zaznělo zadýchaně a já se počal ve vaně rovnat. Mé chvějící se tělo se napřímilo a tím vzrostl i tlak na má střeva. Vrhl jsem na svou paní zoufalý pohled, ale v odpověď mi byl její úsměv. Očima jsem pohlédl na její ruku a viděl kovový pás cudnosti. Netroufal jsem si protestovat a raději zesílil svůj psí pohled. Nebylo mi to nic platné. Díky chvilkové ochablosti mého mužství a také zbytků vody na něm, se jí podařilo ten kus kovu nasadit velice rychle a malý zámeček brzy zacvakl. Byl jsem v kleci.

„Jdi na záchod a velice rychle ať jsi zpátky. Rozumíš?“

„Ano, má paní,“ jsem vyhrkl a ještě rychleji vyskočil z vany. Z koupelny jsem trefil a otevřel vedlejší dveře, kde jsem tušil záchod. Naštěstí jsem tušil správně.

Po dobré čtvrt hodině, kdy se uvolnění jedné části těla střídalo s napětím druhé, které bylo uzavřeno v pevné kleci a paradoxně zvyšovalo mou nadrženost, jsem se vrátil do koupelny. Má paní ležela v napuštěné vaně a podle vlhkého gumového penisu na zemi jsem usoudil, že se udělala.

„Po čtyřech ke mně, čubko,“ zamumlala a protáhla se. Já se opět vrhl vstříc chladné podlaze a došoural k ní. Uvědomil jsem si, co se mnou před chvílí dělala a začal se cítit neskutečně poníženě. Hlavou skloněnou jsem sledoval okraj vany a kus odhozené gumy, na které ještě ulpívaly zbytky její šťávy smíchané s vodou. Penis pulzoval a žaludem tlačil kovovou mříž, která ho věznila. Nastalo ticho, které trvalo dobré dvě minuty.

Poté se ozval rozkaz:: „Zvedni toho čůráka ze zemně a očisti ho.“

Popadl jsem tu černou věc a začal si jí cpát do pusy. Snad telepaticky, protože očima to být nemohlo, jsem vnímal její ironický úsměv. Uslyšel jsem šplouchnutí a následné vrzání. To se její superbožské tělo začalo zvedat z vody. „Hezky kuř, jako správná kurva,“ řekla jakoby mimoděk a vystoupila z vany. Očkem jsem ji začal pozorovat a nevím proč se snažil nacpat si několik centimetrů gumové imitace co nejvíce do krku. Šlo to. Dokonce mne začala zaplavovat další vlna vzrušení, pramenící z pocitu totální oddanosti a ponížení, který jsem opravdu doposud nezažil. „Šup do vany,“ zaznělo z vrchu a já vytáhl oslintané šidítko z pusy a položil na zem.

Vrhly jsem se do vany se slovy: „díky má paní“ a začal se rychle pulírovat. Koutkem oka jsem sledoval, jak má bohyně odkládá ručník a stojí vedle vany. Můj podhled se střetl s jejím. Usmála se.

„Tak vylez, půjdeme se projít po městě.“ Nechápal jsem, ale následoval rozkazu. Rychle opustil prostor a začal se sušit podaným ručníkem. Když jsem odložil ručník, přistál mi před obličejem anální kolík se slovy: „Tohle si strč do zadku a tímhle přivaž.“ Slovy tímhle myslela kus provazu, na který ukázala. Kolík byl velký, ale příjemně měkký a navíc již řádně pomazaný gelem. Díky tomu se mi relativně rychlo podařilo ho dostal dovnitř. Jakmile jsem ucitil, že je na svém místě, začal jsem si připadat děsně trapně. Ten pocit zesílil, když jsem si skončil omotaný provazem okolo pasu a jal se již po dvou následovat svou novou paní do obýváku. Dorazil jsem k odhozeným věcem a nečekaje na příkaz jsem je začal mlčky oblékat. Káťa, jak jsem ji v duchu tituloval se oblékla již v koupelně, takže jsme mohli vyrazit.

A taky vyrazili. Celou dobu procházky městem jsem měl pocit, že na mne každý kouká. Snažil jsem se jít normálně, ale pořád jsem měl pocit, že mám nohy od sebe. Boule na kalhotách si musel všimnout každý snad i z druhé strany náměstí, a já se cítil hrozně. V duchu jsem hledal uličku k řadě domků, kterou jsme ale stále míjeli. Z města si pamatuji shluk domů a cest a přítomnost své paní. Nejhorší byla konverzace. Vrátili jsme se k tykání a bavili se o práci. No hrůza.

Po dobré hodině se konečně zjevil známý blok řadových domků. Paní změnila výraz, což v kombinaci s klecí v kalhotách a kolíkem v zadku zapříčinilo, že mne středem zad proběhlo stádo ledových mravenců a já se začal chvět nervozitou. Srdce se opět rozbušilo nad maximální rychlost. Nezaznělo žádné pozvání dovnitř. Katka prostě odemkla já ji následoval. Jakmile dveře zacvakly, vrhl jsem se k nohám své bohyně.

„Paní, prosím. Osvoboďte mně, já už to nevydržím.“ Musel jsem znít strašně zoufale, protože namísto očekávaného okřiknutí mne pohladila po vlasech.

„Ale čubičko, to nejlepší teprve přijde.“ Její hlas zněl zatraceně něžně. Tak něžně, až mi po zádech začali běhat znovu ti mravenci a srdce málem puklo. Zvedl jsem k ní oči. Psí výraz se změnil na čiré zoufalství.

„Prosím. Dělejte si se mnou co chcete, jen mi ho osvoboďte a vyndejte tu věc ze zadku, prosím,“ hrnul jsem ze sebe v rychlém sledu.

„Dočkáš se,“ zaznělo z jejích úst přísně a já už nevnímal vůbec nic. Zastřeným zrakem jsem vnímal, jak se vzdaluje směrem k obýváku a jako v transu ji sledoval. Rozložila své velké a pevné pozadí na pohovku a její stehna jako opona otevřely pohled na její klín. Ten však byl zahalen do přiléhavých kalhot a já vnímal obrysy její božské kundy. Tak moc jsem si přál, ponořit alespoň jazyk do té vlhké svatyně. „Vstaň,“ zaznělo zprudka. Následoval jsem příkaz a vztyčil se. „Teď se svlékneš a uděláš kafe a přineseš sem. Rozumíš?“

„Ano má paní,“ odvětil jsem a začal ze sebe doslova strhávat oblečení. Zbytek příkazu si ani nepamatuji. Prostě jsem tam najednou stál s kafem v jedné ruce a popelníkem v druhé.

„Podej mi to kafe, popelník polož a klekni si. Zadkem hezky ke mně.“´Mlčky jsem provedl co řekla a vystrčil svůj zadek k ní. Kupodivu jsem si ani nepřišel trapně, spíše jsem doufal, že se jí má poloha líbí a čekal na osvobození svého análního otvoru.To nepřišlo. Místo toho jsem ucítil pálení na konci páteře. Než jsem si uvědomil, o co jde, přišlo vysvětlení: „Teď jsi můj stolek, jasný?“

„Ano,“ zamumlal jsem polohlasně a kývl hlavou. V tu chvíli jsem si uvědomil, že hrnek je plný, a že se může rozlít. Netroufal jsem se ani pohnout. Cvakl zapalovač a vedle hrnku jsem ucítil i chladný povrch popelníku. Vzdychl jsem. Minuty ubíhaly. Tlak v kleci se přesouval do dutiny břišní a z nadržení se mi dělalo mdlo. Dokouřila a oba objekty zmizely z mých zad.

“Teď můžeš prosit“ zaznělo posměšně.

„Prosím má paní, uvolněte mi ho,“ opakoval jsem v náboženském transu. Než jsem dořekl, ucítil jsem ruce, odmotávající provaz. Tlak ve svěrači začal povolovat a já slyšel, jak kolík žuchnutím dopadá na zem. Zhluboka jsem oddechl. Zaplavila mne vlna uvolnění, která se však jako tsunami přesunula do koulí a nateklého penisu, který byl stále uvězněný v kovové kleci. Vzdychl jsem ještě jednou a začal se lehce vlnit.

„Ani se nehni,“ ozvalo se za zády příkře. Ucítil jsem další tlak na svůj anální otvor. Ta věc, která se do mne začala dostávat byla mnohem větší než původní kolík a taky tvrdší. Vyhrkl jsem ze sebe zvláštní povzdech a v tu chvíli ucítil její ruce na svém pase. Chytla mne jako kurvu a cosi mne probodlo. Bolelo to, ale ne moc. „Přirážej jako děvka, jako nedržená děvka, syklo odkudsi zezadu a já počal tlačit pozadím vstříc velkému vetřelci. Poté jsem povolil a zase zatlačil. Snažil jsem se uvolnit a záhy zjistil, že mne to ještě víc vzrušuje. Připadal jsem si jako opravdu jako kurva. Začal jsem vzdychat a ani nevím proč. Narážel jsem a narážel. Vlny vzrušení se mísily s pocitem totálního ponížení a oddanosti a vytvářeli božský koktejl touhy. Okrajově jsem vnímal tlumený smích, který značil radost a její vzdychání, které rozkoš. Doteď přísahám, že dělala tím, že mne šukala do zadku.

Několik minut uběhlo a její vzdechy byly stále hlasitější. Nakonec přešel v tón podobný hučení a pohyb ustal. Ruce se mi podlomily, zadek byl osvobozen a já se sklátil na podlahu. Břicho mne bolelo, kovový pás cudnosti se zarýval do nateklého žaludu a já se choulil do kuličky a sledoval, jak Katce doznívá orgasmus, o jehož intenzitě svědčil i mokrý flek na kalhotách, který byl viditelný i pod připínacím penisem. Její dech se ustálil a sehnula se ke mně. V ruce třímala malý klíček. Jedno cvaknutí a byl jsem volný. Vyslal jsem děkovný pohled k očím své bohyně. Ta vstala a nohou mne upravila tak, abych ležel natažený na zemi. Klekla si mi nad prsa a připánák, který byl ještě před pár chvílemi v mém zadku mi nacpala do pusy. Chňapl jsem po něm a ucítil chuť ovocného gelu a vůni její šťávy, prosakující přes látku kalhot.

„Můžeš se honit,“ řekla sladce, a já se s výdechem chopil svého kolíku. Vytáhla připínák z mé pusy a posunula se dopředu. Překlekla přes mé kmitající se ruce a ztěžka dosedla na můj obličej. Vnímal jsem teplo a její vůni. Cítil její měkkou kundu přesně na svém nose a zakryl celý výhled. Tělo se mi začalo zmítat v přicházejícím orgasmu. Dusil jsem se. Plíce řvali o kyslík, ztrácel jsem vědomí a někde tam dole vybuchla atomová bomba. Najednou jsem se mohl nadechnout, ale bylo mi to jedno. Vlna uvolnění cloumala celým mým tělem a já se jí rád nechal pohltit.

Toho dne to ještě neskončilo. Po chvíli odpočinku, již uvolněném rozhovoru a několika cigaretách jsme ještě pokračovali a domů jsem se dostal posledním vlakem. Ale to je už na jinou povídku.