Po letech na Amatérech: Ahoj čubičky

17. 4. 2024 · 1 684 zhlédnutí sex2vec

Amatéry jsem našel naprostou náhodou, když jsem hledal stránky Amatérského rádia. Bylo to asi před deseti lety. Tehdy mě oslovila paní okolo 35, jestli jí nechci ošukat před manželem. Sice mě zpočátku odrazovalo, že to je cikán, ale ona cikán nebyla. Byl to tehdy vůbec můj první sex. O chvíli později mě v noci ošukal i on. Do pusy a naprosto jsem to nečekal.

Nikdy bych neřekl, že vykouřím šedesátníkovi. Další zkušeností s amatéry byli náhodní pánové, které jsem tu našel. Bylo jich docela dost, tolik, že jsme se scházeli hromadně. Ještě před pár lety. Zašukali jsme si docela dost v lesoparku. Pak jsem měl několik nikam nevedoucích schůzek s místníma ženama, kdy "cringe" je slabé slovo. Od té doby jsem se scházet online přestal. V té době mě uhranuly shemales. Na pohled milé, čistotné, krásné, se vším na svém místě. Kromě psaní povídek jsem je tu pořád očumoval. Některé mají luxusní alba, takže se něco ke vzrušení našlo vždycky. S jednou jsem měl vztah. Sice nebyla odsud, ale seznámili jsme se v singles baru. Po rozchodu jsem tu opět zabrousil a zase očumoval shemalky.

"Ahoj čubičky" Napsal jsem jednoho dne do místnosti mužů v dámském.
"Zašukáme?" Ozvalo se.
"Proč ne!" Odpověděl jsem rychle.
"Tak jo, neva, že jsem pasivní čubička?" Napsala ještě než jsem si stihl prohlédnout její profil. Nebylo tam nic kromě věku (o dva roky míň, než já).
"Nevadí" Odepsal jsem.
"Bydlím v Berouně, přijedeš?"
"Tak jo." Zněla moje odpověď. Ne moc častá, protože se tu už neseznamuju.

Cestou vlakem se mě snažila odradit tím, co psala. Ale měli jsme se sejít před nádražím. Neposlala nic jako fotku tváře.

Na plácku před nádražím postávala akorát jedna moc hezká holka a shemalka nikde.

"Ahoj, říkej mi Nikol!" Řekla ta holka po chvíli. Byla to ona! Poté, co mi vlepila pusu na uvítanou jsme vyrazili směrem k lesu. Cestou si nasadila obojek a vytáhla vodítko. "To myslíš vážně?" Zalapal jsem po dechu, když mi podávala druhý konec vodítka, které si připla k obojku. Odpovědí mi byl čubčí pohled. Naštěstí nechtěla lézt po čtyřech, a tak se na to dalo vcelku zvyknout. Včetně pohledů zmatených kolemjdoucích, kterí spíš pobavili svými komentáři pod vousy. Většinou se za námi otáčeli.

Nikol ráda ukázala, že pod minisukní má jen svoje naběhlé překvapení. Brzy skoro vykukovalo z pod minisukně. Najednou si ho začala honit. Zatáhl jsem trochu za vodítko s tím, že je to u lesní cesty nestoudné, ale přidala i druhou ruku. Po chvíli zkrápěla lesní cestu pod sebou. "Uf, ty jo, to je neuvěřitelný rajc!" Řekla Nikol. Pak se trochu vzdálila a začala chcát na ohradník. "Co to děláš?" Zeptal jsem se. "Jsem děsně ulítlá na chcaní!" Odpověděla mi s úsměvem. "Já můžu být spokojená!" Dodala.