Gábina seskočila z nízké zídky na rohu křižovatky a rukou si spěšně oprášila zadek vtěsnaný v džínových kraťasech s roztřepanými okraji. Rychle si potáhla z cigarety, nedopalek odhodila za sebe na silnici a mimoděk zkontrolovala svůj odraz v prosklené výloze místního lahůdkářství, na které byla křiklavě růžovým fixem krasopisně vyvedena aktuální denní nabídka. Tenké ramínko černé krajkové podprsenky si pečlivě zasunula pod široký lem sepraného bílého tílka a mimoděk pohlédla na svůj potlučený mobil s popraskaným displejem. 6:19, stálo na něm. Nejvyšší čas. Teprve pak otočila hlavu ke křižovatce, od které se k ní po úzkém chodníku vedoucím kolem městského parku blížila její kamarádka a spolužačka Lucka. "No, kde jsi?" houkla na ni nedočkavě, když konečně dorazila až k ní. Lucka bezmocně rozpřáhla paže a zavrtěla hlavou. Objaly se a Gábina ji hned zarazila. "Počkej, musím ještě pro cigarety." Ostatně, to pro ni bylo typické. Přestože měla dostatek času to vyřešit do Lucčina příchodu, udělala to až teď, aby ještě o něco zkrátila lhůtu potřebnou k tomu, aby včas dorazily do budovy bývalého dopravního magistrátu, kde se v prvním patře nacházela jídelna učňovské restaurace, kam obě chodily na praxi. Prostory poskytlo a zrenovovalo pro potřeby školy město a restaurace se těšila velkému zájmu místních firem, úřadů i široké veřejnosti. A to především proto, že za poměrně levný peníz si zde mohli hosté vybrat z denního menu i stálého jídelního lístku. Pod dohledem učitelů odborného výcviku se tu připravovaly na svou budoucí profesi studentky a studenti učebních oborů gastronomického zaměření jako byly ony dvě. Lucka se nervózně podívala na hodinky na svém zápěstí a vykoukla ke dveřím trafiky, ze kterých po chvíli vyšla Gábina a vítězoslavně mávala nad hlavou krabičkou cigaret a svými milovanými polomáčenkami.
Spolužačky Gábina a Lucka studovaly předposledním ročníkem na odborném učilišti v malém okresním městě a od prvního ročníku seděly v první lavici před stolem vyučujícího, což mělo jednoduchý a zcela prozaický důvod. A tím bylo nezvladatelné chování Gábiny, která ráda provokovala a ráda byla středem pozornosti. Do Lucčiny třídy se dostala, když byla nucena opakovat první ročník kvůli nepřijatelnému množství zameškaných hodin. Obě byly jako z jiného těsta, zatímco Lucka byla premiantkou třídy a oblíbenou studentkou v očích celého pedagogického sboru, Gábina byla jejím pravým opakem a od počátku jim ničila poslední zbytky nervů. Zvláště pak jejich třídní učitelce Martě, energické čtyřicátnici s trvalou, silnými brýlemi a výraznými křivkami průměrné šatní skříně, která na škole současně působila jako zástupkyně ředitele a případným zájemkyním dávala soukromé hodiny němčiny. Gábina prolézala s odřenýma ušima, na čemž měla největší zásluhu Lucka, která na ni nedala dopustit a s učivem jí pomáhala, ačkoliv přinutit Gábinu ke studiu byl téměř nadlidský úkol. A přestože tomu nikdo zpočátku nevěřil, spřátelily se a stala se z nich nerozlučná dvojka.
Dvacetiletá, hubená tmavovláska Gábina bydlela jen s matkou a svého otce nikdy nepoznala. Její matka pracovala na směny jako servírka v non-stop baru, a tak na ni měla málo času a Gábina rostla jako dříví v lese. Měla vytáhlou postavu, rovné tmavé vlasy, špičatou bradu, plné rty a šibalské hnědé oči. Po matce zdědila velká prsa, oblé boky a dlouhé štíhlé nohy. Neměla stálého přítele, naopak to střídala jako ponožky. Nebyla zvyklá se vázat a nechyběla jí ani zkušenost se staršími muži. Sex měla ráda a často si vodila své milence domů, když byla matka v práci. O hlavu menší blondýnce Lucce s pohlednou, téměř panenkovskou tváří, chyběly dva měsíce do devatenáctých narozenin. Oproti své spolužačce byla výrazněji žensky tvarovaná a trpěla mindrákem ze svého velkého zadku. Vyrůstala v úplné rodině a téměř harmonickém prostředí, rády s matkou a babičkou vařily a na Lucce to bylo přirozeně vidět. Už půl roku chodila s přítelem Honzou ze sousedního města, se kterým se pravidelně vídali o víkendech a Gábina si ji za to často dobírala. "Tak dámy, kde to vázne?" zavolal na ně vysoký třicátník, když je míjel v kopci kousek za trafikou. "Dobrý den, pane učiteli," zamrkala Gábina dlouhými řasami a na tváři vyloudila přeslazený úsměv. "Už běžíme." "Tak pohyb," kývl na ni hlavou a dlouhými kroky se od nich rychle vzdaloval. "Ts, to je zadek," řekla Gábina uznale. "Nech toho," plácla ji Lucka rozpačitě po ruce, "uslyší tě!" Gábina k ní naklonila hlavu a na okamžik se zasnila. "Stejně bych ho ošukala! Ošukala bych ho tak, že by mu vypadly panenky!" Vzápětí se rozchichotala a rozběhla se po chodníku k budově bývalého magistrátu, vzdálené sotva pár desítek metrů. Lucka ji se smíchem pozorovala a pak dlouze natáhla nosem omamnou vůni okolních stromů přicházející sem z rozlehlého městského parku. Do konce školního roku zbýval sotva měsíc.
Po příchodu do budovy zamířily v přízemí do prostoru šaten, kde se rychle převlékly do pracovního a poté už spěchaly po rozlehlém mramorovém schodišti do patra, kde se nacházela jídelna a kuchyň. Provoz učňovské restaurace obvykle začínal desátou ranní a končil po půl třetí odpoledne, takže v přípravách se měly obě co otáčet. Dnes měl jejich pracovní skupinu na starosti mladý pedagog Tomáš, který k nim do školy nastoupil teprve před rokem. Mezi studentkami se o něm vědělo, že je nadšeným amatérským horolezcem, cestovatelem a ze svých výletů pořádal v místním informačním centru pravidelné cestovatelské večery s projekcí diapozitivů a volnou diskuzí s účastníky. Podle toho i vypadal. Byl vysoký, šlachovitý, s širokými rameny a do bronzova opálenou kůží. A byl čerstvě zasnoubený s mladou učitelkou Aničkou, která na škole vyučovala Zpracovatelské technologie a kvalitu potravin. Lucka pospíchala s krájením cibule a přípravou znojemské omáčky, protože čas pro výdej obědů se nebývale krátil. "Nevíš, kde je Gábina?" zeptala se mladé kuchařky u vedlejšího stolu a spěšně si utírala ruce do zástěry. "Nevím, před chvílí tu ještě byla," pokrčila rameny. "Možná šla do skladu potravin." "Aha, dobře," podívám se po ní, stejně si tam potřebuju vzít nějaké věci. Pohlídej mi tu omáčku, prosím tě, hned jsem zpět." Její spolužačka mlčky přikývla a Lucka spěšně vyrazila z kuchyně směrem na hlavní chodbu. Mířila ke skladu s potravinami a po cestě mimoděk zahnula do postranní chodby, která končila dveřmi vedoucími do vnitrobloku s nízkým betonovým ohrazením. Zatlačila do starých rozvrzaných dveří a za nimi uviděla Gábinu sedící na bobku s kouřící cigaretou v prstech. "Co je?" zeptala se otráveně. Vlasy měla ukryté pod síťkou, na sobě měla kuchařskou zástěru s laclem, tílko a kalhoty se sandálemi. To všechno v tradiční bílé barvě. "No, kde jsi?" vyhrkla Lucka rozmrzele. "Máš přece dělat přílohy!" "Ale, no jo," odvětila mladá tmavovláska otráveně, "ty nikam neutečou." A podala Lucce novou cigaretu. Blondýnka se na moment s váhavým pohledem otočila zpět do chodby, ale pak cigaretu přijala a posadila se vedle ní. "Kdyby nás tu našel Tomáš, víš, co by bylo?" vmetla jí Lucka vyčítavě. Gábina jen mávla rukou a znuděně protočila oči. A zapovídaly se déle než původně plánovaly.
Když se vracely zpět do kuchyně, chtěly se ještě zastavit v šatně pro mobily, přestože jejich používání bylo během pracovní doby přísně zakázáno. Když vešly dovnitř, okamžitě je upoutaly tlumené zvuky ze zadní části vedoucí do prostoru sprch a toalet a přestože se Lucka snažila Gábinu zadržet, připlížila se ke dveřím a zvědavě nakoukla dovnitř. Uviděla mladého pedagoga Tomáše v objetí se svou snoubenkou, učitelkou Aničkou. Ona mu horečně masírovala rozkrok přes kalhoty, zatímco jí s hlavou zabořenou ve výstřihu lehké květované blůzky rukama pevně svíral zadek v tmavých legínách. Gábina si přiložila dlaň na ústa a pomalu odcouvala zpět, ukázala hlavou Lucce, aby se vzdálily a na chodbě vyprskla smíchy. "Ty jo," potřásla hlavou, "sex na pracovišti. Taky bych si dala říct!" Po příchodu do kuchyně je ale smích rázem přešel, znojemská omáčka se bez stálého míchání připálila a navrch chyběly přílohy k hlavním jídlům. Třídní Marta, která měla ten den hlavní dozor si obě studentky předvolala na kobereček do kanceláře a s nimi i mladého pedagoga Tomáše, kde jim všem řádně vyčinila. Lucka s Gábinou z toho vyvázly s ústní důtkou a za trest musely po pracovní době škrábat brambory na příští den. Pod Tomášovým dohledem. Do konce pracovní doby tak musely snášet přísný pohled své třídní učitelky a když se budova bývalého magistrátu po půl třetí vylidnila, seděly shrbené na stoličkách nad velkým hrncem a škrábaly brambory z objemného pytle, který sem předtím dosmýkaly ze skladu na chodbě. Zhruba po půl hodině vešel do kuchyně mladý pedagog Tomáš, který byl předtím zamčít hlavní dveře a opřel se zády o výdejní pult. "Kruci, holky, kde jste byly?" zavrčel k nim nasupeně. "Ve skladu pro zeleninu," pokrčila rameny Gábina, "na přílohy." "Tak dlouho, že jste spálily omáčku?" vytáhl přísně obočí. "No," zalhala mu bez mrknutí oka. Lucka zarytě mlčela a snažila se co nejrychleji doškrábat velkou bramboru v ruce, na zítřek už toho měly dostatek. "Však vy jste tu taky nebyl," zvedla Gábina oči k Tomášovi a Lucka ji vzápětí podarovala kopancem do kotníku, až bolestivě sykla. "Tak hotovo," řekla, spěšně se zvedla a s očima upřenýma do podlahy pípla: "Jdu se osprchovat." A zmizela na chodbě. Gábina se rychle protáhla kolem mladého pedagoga za ní. "Počkej, jak jsi to myslela?" zavolal a napřímil se. Ale odpovědi už se nedočkal.
Gábina si svlékla černý krajkový komplet, sevřela svá prsa v dlaních a zaúpěla. "Už mi zase vyrostly, musím nosit matčiny podprsenky." Pak se otočila na Lucku. "Co ty?" "Pořád stejný," pokrčila rameny, "naštěstí." Gábina si ji přeměřila a zavrtěla hlavou. "Prosím tě, proč pořád nosíš ty bombarďáky?" uchechtla se a ukázala na její bavlněné kalhotky s modrými puntíky. "Chtěla bych tě vidět s takovým zadkem," utrousila polohlasem, svlékla si je a uklidila do skříňky. "Já bych zase nemohla být zarostlá," šlehla pohledem po jejím klíně a Gábina ji hned zpražila: "Co ty o tom víš, prosím tě? Chlapi na to letěj!" Vzaly si osušky a odešly do umývárny, kde na sebe s úlevou pustily proud vlažné vody a vzájemně si namydlily nahá záda.
"Sakra, to mi ty holky dělají snad naschvál," pomyslel si Tomáš rozčíleně a znovu se podíval na kulatý ciferník nástěnných hodin v kanceláři. Slíbil Aničce, že ji vyzvedne ve škole, až tady skončí, ale ty dvě už byly v šatně dobrou půl hodinu. V příštím okamžiku sebral ze stolu objemný svazek klíčů a nasupeně vyrazil do přízemí, kde se nacházely dámské šatny. Našel je sedět na dřevěných lavicích, obě byly nahé a odpočívaly se zavřenýma očima opřené zády o plechové skříňky. Rychle se k nim otočil zády a zahromoval: "Okamžitě se oblečte a do pěti minut, ať jste na chodbě!" Gábina se svezla na zem, přeběhla k němu a objala ho útlými pažemi kolem ramen. Přes tenkou látku polokošile ucítil na zádech její prsa a na sucho polkl. "Viděla jsem vás dnes ráno v šatnách," zavrněla mu do ucha jako kočka, "oba." "Co-cože..?" otočil se k ní mladý pedagog nechápavě a pak užasle zíral na její plné poprsí s velkými tmavými dvorci a špičatými bradavkami. V klíně se jí vyjímal trojúhelník tmavých chloupků. "Nebojte, my to na vás neřekneme," přidala se Lucka a postavila se vedle Gábiny. Její mírně povislé prsy byly minimálně o dvě čísla větší a její kypré tvary přirozeně kontrastovaly s hubenou postavou spolužačky. Mlčky na ně zíral a nevzmohl se na slovo, Gábina k němu pomalu přistoupila, jemně ho uchopila za zátylek a přisála se na jeho rty, pohladila ho přes kalhoty v rozkroku a vzápětí se spokojeně uculila, když se proti nim napnul jeho klacek. Klekla si před něj na kolena, mladý pedagog chtěl něco namítnout, ale ona jen zavrtěla hlavou a naznačila mu, aby raději mlčel, zatímco ho rychle zbavovala opasku. Pak mu jedním škubnutím stáhla kalhoty až ke kotníkům a s pusou užasle otevřenou se otočila k Lucce a natáhla k ní paži. Lucka si rychle upravila dlouhou vlnitou hřívu do jednoduchého culíku a svezla se vedle Gábiny na kolena. O chvíli později jim jeho napnutý čurák střídavě mizel v lačných ústech.
Gábina po něm hladově vyrážela, tak velký klacek v ruce ještě nikdy předtím neměla a zuřivě ho masírovala v dlani. Tohle byl výstavní kousek, který si chtěla naplno užít, ve svém věku už byla poměrně zkušená a těšila se na něj. Zatímco ona zahrnovala mladého pedagoga dravostí a chtíčem, Lucka klečící vedle ní ji doplňovala svou zdrženlivostí a něhou a pomalými a dlouhými tahy sála jeho tlustého čuráka, kterého sotva obemkla rty. Po chvíli začal Tomáš přerývaně dýchat a Gábina k němu pobaveně zvedla oči. "Už budete, pane učiteli? Můžete se mi udělat do pusy, jestli chcete, nevadí mi to," zamrkala na něj dlouhými řasami a on je mlčky obě zvedl z podlahy a položil je na lavici, kde se pohodlně uvelebily na svých ručnících a opřely se zády o plechové skříňky. Pak spokojeně pozorovaly, jak je dychtivě lízal a vrážel jim svůj vlhký jazyk mezi pysky a přitom se vzrušením třásl po celém těle. Užít si dvě kundy najednou, chlupatou i hladce vyholenou se mu přece jen nepoštěstilo každý den. Tomáš se po chvíli napřímil a zbavil se polokošile. První si vzal Lucku, klečící před ním na loktech na všech čtyřech a překvapilo ho, jak měla hebkou a měkkou kůži. Než do ní přirazil, chvíli bez dechu sledoval dva malé bochánky, mezi kterými vykukovaly hebounké růžové pysky a uvnitř z ní měl stejný pocit. Jemně a pronikavě sténala do rytmu jeho přírazů a po nahých zádech se jí rozlévala vlnitá blonďatá hříva. Pevně ji svíral za boky a sytil se pohledem na její kypré půlky, které se v pravidelných vlnách rozbíjely o jeho boky.
Pak se z ní rychle vytrhl, zadržel dech a chvíli setrval nehybně, než se definitivně přesunul ke Gábině, která chtivě kroutila svým vystrčeným zadkem a vyzývala ho očima, aby už jí ho konečně vrazil dovnitř. A Tomáš jí ochotně vyhověl, sevřel v dlaních její prsy a začal jí píchat krátkými a tvrdými tahy. Gábina proti němu divoce vyrážela pánví a táhle ječela, aby ji pořádně zmrdal, že takový péro v sobě ještě neměla. Prsty si přitom chtivě masírovala klitoris, její temperament Tomáše nadobro přemohl a po několika málo přírazích cítil, že už déle nevydrží. Otočil se na Lucku, mlčky přikývla. Klekla si vedle něj na zem, podržela si vlasy za hlavou a otevřela pusu, do které se jí Tomáš v příští chvíli s tlumeným rykem vystříkal. Rychle vyplivla semeno na podlahu šatny, otřela si rukou potřísněná ústa a usmála se na Gábinu. "Taková škoda," pomyslela si Gábina, oplatila jí úsměv a upravila si rozcuchané vlasy za ucho.
Tomáš vyšel na prostranství před budovou učňovské restaurace do sluncem zalitého odpoledne a otřel si čelo hřbetem ruky. Z kopce ke křižovatce odcházely dvě studentky a živě gestikulovaly rukama ve kterých svíraly zapálené cigarety. Mobil v jeho kapse se už po několikáté rozezvonil. Věděl, kdo volá, ani se nemusel dívat na displej, a věděl, že to bude muset vysvětlovat.
