Štěstí občas sedne i na Freda

Štěstí občas sedne i na Freda. Ptáte se, kdo je Fred? Můj penis. Myslím, že je fér nějak důstojně pojmenovat kámoše, který je s vámi v jednom týmu i u tak důležitých životních okamžiků jako například u zplození dítěte. A nejen u toho... Právě začaly hlavní prázdniny roku 2011. Ze začátku toho léta byl Fred kapku nervozní. Proč? 1) V boxerkách panovalo při těch tropických teplotách horko jak při opalovačce v Mohavské poušti. 2) Já jako jeho páníček jsem zrovna neměl přítelkyni, a tak jsme drželi tzv. vaginální dietu. 3) Když už jsme se alespoň zašli svlažit na koupálko, kde se mimochodem promenádovaly naprosto šťavnaté holky jenom v bikinách, on si doma zapomněl brejle, takže na ně stejně pořádně neviděl... Všechno se ale obrátilo k lepšímu 20. července, kdy se Fred odrazil z pomyslného dna oceánu sexuální frustrace.

Ten den si pamatuji přesně. Ráno mi nejdříve ujel autobus do města, na brigádě jsem pak nechtěně postříkal šéfku (pzn. autora: minerálkou ;-)), ale hlavně - má starší sestřička pořádala mejdan u příležitosti svých krásných pětadvacátých narozenin. Rodiče byli zrovna na dovolené v Chorvatsku, a tak nic nebránilo tomu, aby náš dům a zahradu napumpovala partičkou svých přátel. Zprvu jsem se tam cítil trochu divně. Přeci jen jsem byl ten mladší bráška, co by měl dle váhavých pohledů přítomných ještě tahat dřevěného kačera za sebou. Podupával jsem tedy nesměle ze strany na stranu, popíjel kolu s rumem a rýpal se v grilované kukuřici na papírovém tácku. Podíval jsem se na nebe, kde vytvářelo zapadající slunce v kombinaci s oblaky až emotivní obrazy. V hlavě se mi zjevily vzpomínky na Zuzanu, která západy přímo milovala a ponořil jsem se do filozofické debaty s Fredem. "Proč dala sakra přednost tomu tupounovi Karlovi?" zavrtěl jsem hlavou. Fred mlčel. Zrníčka kukuřice jsem přitom vidličkou odpaloval ve snaze trefit se do výstřihu prsaté blondýnky stojící opodál. Ta mi dala svůj názor najevo zdviženým prostředníčkem. V tu chvíli mě oslovila Natálka. "Koukám, že boduješ. Co tu stojíš tak zkroušeně?" usmála se, aby mě trochu povzbudila. Natálka byla sestry spolužačka ze střední školy. Zase až tak dobře jsme se neznali, ale měl jsem ji rád už jen proto, že se mnou nikdy nemluvila jak s o pět let mladším teenagerem. V běžném životě působila trochu jako šedá myška, které byste si na první pohled možná ani nevšimli, ale věřte mi, že to byl jen takový klamavý závoj ukrývající skutečnou princeznu. Její drobná postava právě vyběhla z bazénu. Na sobě měla velké tričko ozdobené megasmajlíkem s vypláznutým jazykem, které se netrpělivě tisklo na její mokrou pokožku a plavky. Když jsem analyzoval toho smajlíka, musel jsem uznat, že bych si líznul také. Neberte to nijak špatně, prostě byla překrásná a já se musel strašně snažit, abych nečuměl jak „zhypnotizovanej blbeček“ na její prosvítající bradavky. Z tmavých vlasů se jí vrhaly kapky vody a mě v tu chvíli nenapadlo říct nic chytřejšího než: "Nemusí pršet, stačí, když kape." Ve tváři se jí vyrýsoval tázavý výraz, tak jsem trochu zmatkářsky navrhl, jestli si nedáme drink. Natálka s nadšením souhlasila, protože dle svých slov milovala míchání drinků. Byl jsem tedy pozván na takovou "malou" ochutnávku umění alko-kutilky Natálky.

Musím uznat, že to děvče nás rozhodně nešetřilo a po chvíli jsme byli veselejší než ta kráva z reklamy na tavený sýr. Se šejkrem právě předváděla pohyby, které nápadně připomínaly masturbaci pánského přirození, když se do repráků rozezněl song od One Republic. "Tuhle písničku miluju! Pojď tancovat," chytla mě za ruku a už mě vláčela na přírodní parket pod hvězdnou oblohou. Raz a dva, tři a čtyři, nohu sem a ruku tam... Veškeré úvahy a propočty vzaly za své, když jsem se podíval do jejích očí. Hned jsem pochopil, že právě tam se teď ukrývá středobod vesmíru. Ona se roztomile uculila a najednou jsme u sebe stáli tak blízko, že by se to dalo považovat za vzájemné narušení vzdušného prostoru (akorát místo letadel lítaly jiskry). Napětí jsme prolomili pomalým a něžným polibkem, pouhým nepatrným dotykem, jakoby na rtech přistála teplá sněhová vločka. Tato událost spolu s návalem alkoholu v hlavě odstartovala následný hříšný tanec našich propletených jazyků a věřte, že baby tentokrát rozhodně neseděla v koutě. Ač alkohol nepiju často, musím uznat, že s člověkem umí pěkně zamávat a dokáže ho vysvléknout z řady zábran. Její tělo bylo přilepené na mém, až jsem na hrudníku ucítil příjemnou měkkost ženských ňader. Naopak ona bohužel pocítila tvrdost. Nebo bohudík? Fred se hlásil vysílačkou ze základního tábora. Jeho "osobnost" vyrostla natolik, že ji Natálka znatelně vnímala i přes oblečení na svém těle. "Ale, ale, kdopak to tady zlobí?" zašeptala mi do ucha tak, že se mi málem podlomila kolena. Zatímco mí průzkumníci zkoumali stavbu jejího nestydatého zadečku, ucítil jsem, jak mi rozepnula kraťasy a zajela dovnitř, aby si potřásla rukou s naběhlým Fredem. Několikrát po něm sjela dlaní, Fred zajásal a já jsem překvapením vyjekl: "Neblbni, támhle stojej lidi!" Natálka vyplula, začali jsme se nekontrolovatelně smát, načež ve vteřině zvážněla a rozkázala: "Jdem!" Jedno slovo občas stačí k tomu, abyste pochopili minimálně to, že si chce holka zašukat. Pochopil jsem to já, pochopil to Fred, a tak jsme zmateně pobíhali po domě ve snaze najít volnou místnost. Nakonec jsme se zamkli v koupelně.

I když si myslím, že se snažím být za normálních okolností řádným romantikem, došlo mi, že ten večer to bylo třeba odložit stranou. Logiku občas nelze hledat ani v tak intelektuálních tématech jako je dokonalý sex. Nechal jsem se tedy oblečený zatáhnout do sprchového koutu, při čemž jsem si málem rozbil ústa o stupínek. Na krku jsem měl přisátou Natálku, kterou evidentně bavilo plácání po pánském zadku. Z koupelnového nebe se spustil déšť a směřoval stejně jako můj pohled dolů za tou překrásnou holkou, která ze mě už definitivně servala namočené kraťasy. Pak pustila na svobodu i v boxerkách uvězněného Freda. Ten se se slinou u brady vztyčil jako telegrafický sloup, aby Natálce odeslal hladovou zprávu: "Ja jsem tak nadrzeny STOP Pomoz mi s tim prosim STOP." V rychlosti jsem zauvažoval nad tím, zda Natálka nehrála v jedné reklamě na nanuky. Dle toho, jakým způsobem olízla žilnatého Freda od kořene až ke špičce, tomu vše nasvědčovalo. Ve chvíli, kdy si ho nasoukala do nitra svých úst, jsem ucítil to příjemné hřejivé obklíčení. Jednou rukou mi mačkala šourek vyplněný k prasknutí dvěma bonbony s mléčnou náplní, druhou pak s Fredem hrála starou dobrou hru "na honěnou". Masírovala ho rytmicky s takovým zaujetím, že jsem musel v té nepopsatelné slasti natočit hlavu směrem vzhůru a hluboce zasténat. Ani mi nevadilo, že mi přitom pršela voda do úst. Pouze jsem se oddával mlaskavým zvukům, které protínaly šumění puštěné sprchy.

Strašně jsem toužil tu odbornici na ruční práce také ochutnat. Byl jsem v jakési euforii, uvíznutý někde mimo realitu, svázán našim společným chtíčem, který potřeboval dosáhnout naplnění svého poslání. Natlačil jsem Natálku polibkem ke zdi, zbavil ji trička a rukama prozkoumal její ladné křivky. Pro mě představovala dokonalou sochu vytesanou pro tento okamžik a ten jsem měl prožít ze všech sil. Když mě lehce odstrčila, aby na zem nechala spadnout své rozšněrované plavky, zhltnul jsem tu scénku jak babiččiny borůvkové knedlíky. Miluji pohled na nahou ženu se všemi jejími krásami. Otočil jsem ji k sobě zády, ona dala ruce na mokré kachličky jako při osobní prohlídce a nebezpečně svůdně vyšpulila zadeček. Přitiskl jsem své tělo na její a objal ji. Zatímco se Fred třel o tu prdelku, já jsem jí rukou zepředu zajel do klína mezi roztoužené pysky a procvičil si prstoklad na její harfičce. Z jejích otevřených úst jsem poslouchal sladké vzdychání. Následně jsem Natálku posadil na automatickou pračku, jejíž buben se točil jako náš svět, ale to vůbec nevadilo. Bez ostychu jsem zaplul svým tělem mezi stehna partnerky. Prolíbal jsem se stezkou odvahy od ouška přes krk, pohrál jsem si s jejími vztyčenými bradavkami, které dozdobovaly nádherně pevná ňadra a ona mě hladila ve vlasech. Na těle jí vyskočila husí kůže a v klíně, jenž byl vkusně okrášlen upraveným proužkem ochlupení, odevzdaně tekla. Opojen vzrušením jsem ponořil jazyk do jádra sopky. Zvláštní pozornost jsem věnoval poštěváčku, abych Natálce oplatil ten úžasný pohled na vše, co se skrývalo mezi stehny. Byl jsem trpělivým dělníkem, přál jsem si jí dát vyvrcholení, které si tolik zasloužila. Čím víc mě rvala za vlasy, sténala a třásla se, tím větší jsem měl radost. Její tělo muselo prožívat nadpozemsky příjemné pocity, protože to připomínalo silvestrovský ohňostroj uprostřed léta. Přede mnou seděla udýchaná žena odevzdaná mým polibkům a já jsem stále vnímal její chuť i vůni, aniž by mi nějak vadilo, že na nás buší někdo z chodby. Bylo to magické jako procházka večerní Paříží nebo sledování polární záře nad severem.

Moc už mě bolela varlata a věděl jsem, že ten tlak dlouho nevydržím. Po pobídnutí jsem se zvedl a nasměroval netrpělivého Freda ke vchodu do jeskyňky. Slušně jsem prokrvenou špičkou zaťukal na dvířka, abych ho následně po kouskách zasunul dovnitř. S Natálkou jsme naráz vydechli vzrušením a já začal pomalu přirážet. Teď už žádný spěch, chtěl jsem si to vychutnat. Tvrdý jako nikdy Fred pronikal stále hlouběji vlhkým a přátelským prostředím své nové kamarádky. Pilně se třel o její vnitřní stěny, kam jen to šlo, což oběma způsobovalo příjemné dráždění. Ta jízda byla čím dál víc intenzivnější. Držel jsem Natálku za boky a pozoroval ten vzrušený výraz v její tváři. "Chci tě vidět stříkat," zašeptala jen tak mimochodem a to už na nás s Fredem bylo fakt přespříliš. "Udělej se mi na prsa," poprosila, sesedla z pračky pode mě a několikrát mě ještě ochutnala. Pohled na její zaměstnaná ústa a provokující oči byl odzbrojující. Pomalu přetahovala předkožku přes žalud, jakoby mě chtěla ještě chvíli nechat potrápit. Pak rozdráždila kluzký žalud svou dlaní, svaly se ve mě stáhly, srdce se rozbušilo, představil jsem si ženevský vodotrysk a začal neuvěřitelně silně stříkat na její prsa. Natálka se zaujetím sledovala létající sperma, dojila Freda do poslední kapičky a pak se zeptala: „Tys asi dlouho neměl holku, viď?“ Zamyslel jsem se, kdy začaly Zuzaně ty „migrény“: „No, asi tak osm měsíců.“ Sperma na ňadrech vytvořilo až abstraktní obraz. Kdoví, třeba by měl i nějakou tržní hodnotu.

Když jsme vylezli ven z koupelny, většina lidí už pořádně nevnímala svět. Schouleli jsme se venku pod spacák a usnuli v objetí při pohledu na hvězdné nebe. Ač šlo s Natálkou jen o krátké sblížení, které potom ráno ukončila bolavá hlava, usměvavě rozpačité pohledy a v podstatě i její následná studijní cesta do Anglie, tu noc to byla fantazie. Pocit, že žijete právě tady a teď. No kdo by si to nechtěl zopakovat? :-)