Myslel si, že bude mít navrch. Nejdřív se ošívám. Nemám zájem jít do společenské místnosti mezi další hotelové hosty. Jsem utahaná po celodenním šmajdání v podhůří a snaze ho uštvat rychlou chůzí. Plnou polní jsem sice nedostala, jak mi vždycky hrozí když nasadím tempo, ale těch pár kilo na zádech, zima, vítr, déšť a sníh mě poctivě likvidovali. Nicméně jsem to nevzdala a udělala na něj dojem.
Vysvětluje mi pravidla kulečníku a ukazuje jak na to. Chtěla jsem spíš hrát šipky, ale rád si rejpne, že by v okolí dvaceti metrů nebylo nic v bezpečí, když usoudí co zatím viděl. No počkej. Jen tak ledabyle si štouchnu...a znova...a znova...
Pan K netuší, že není prvním mužem, který mě to učí. Je to pár let zpět, co jsem tágo držela poprvé a rozhodně to po jednom kole pokračovalo něčím jiným, ale o tom taktně před ním pomlčím. Kroužíme jako dva supi kolem stolu. Schválně se pomalu a beze spěchu nahýbám ke stolu a dávám mu dopřát výhled do mého výstřihu. Jindy zas pěkně vyšpulím svůj zadek nebo se o něj otřu. Lovec tuší zradu. Nemám sice dokonalou techniku, ale vidí, že mám povědomí o fyzikálních zákonech stejně jako jistou ruku a mířím nezvykle přesně.
Okolní svět a ruch dávno přestal pro nás dva existovat. Ve vzduchu visí milostná touha a příslib vášnivých chvil. Má potřebu poupravit mojí techniku. Nahýbá se ke mně, rukou pohladí a promne můj zadek než sevře moje ruce. Přitiskne se ke mně, abych věděla co dělám s jeho ptákem. Vím to, nejsem blbá. Rozptýlí mě těsně před šťouchem polibkem na ucho. Stejně to kolo vyhraju. Štěstí je na mé straně. Noc bude myslím hodně vášnivá. I já jsem nadržená jak stepní koza. Můj vlhnoucí klín řve jak na lesy ať už jdeme do apartmánu. Pan K má sice taky odkrvený mozek, ale nesnese remízu. Měla bych tedy prohrát, aby jeho ego neutrpělo.
Naši romanťárnu nám pokazí dva vlezlí přiopilí němci. Mají štěstí, že jim nerozumím. Nicméně tuším jejich vulgární vyjadřování i nekalé chutě. Mají smůlu, že pan K německy umí víc než dobře a stejně tak dobře umí chodit i ve sledu následujících událostí, kdy rozhodně nedojde na poměřování pindiků, ale něčeho jiného. Následuje drobná demonstrace síly po prvním varování a následné stažení těch dvou potížistů. Já se ještě dobu tvářím jak opařená snažíc se pochopit, co se právě odehrálo. Pan K si s překvapivým klidem dopije své pivo a chce dohrát hru. Moje prohra tedy zaručena, stejně jako vystydnutí podvozku.
"Myslíš, že si budou stěžovat?" nedá mi to když se trmácíme za noci venkovním areálem směr náš apartmán. Je hrozná zima. "No to by si pěkně naběhli chlapci. Nachcali si do kalhot. Ty sis taky cvrkla do kalhotek, že jo? Doufám, že vzrušením," zkouší to zlehčit. Přiznám mu nahlas, že jsem měla strach a fakt mě to nevzrušilo. Jen kroutí hlavou. Empatie a pochopení je něco, co mu zoufale schází. Na rozdíl od sklonů k násilí ve všech podobách. "Kdyby na tebe byť jen prstem sáhli, tak by teď nejen počítali zuby, ale z jednotlivých článků prstů by měli puzzle," snaží se mě buď pohoršit nebo dělat dojem. Musím nad tím mávnout rukou a snažit se naladit na to pěkné, co jsme započali u kulečníku, protože on je naladěn sotva za mnou zavře dveře. Horko těžko se mi povede mu vymanit a vklouznout do vany, v pořadí už třetí tento den. Horká voda ten stres odplaví. Snad.
On naštěstí nevydrží jen tak čekat až se paninka vyhrabe. S nadáváním na vroucí vodu teda leze za mnou, když už ta vana je tak velká. Jakoby nevěděl že my ženy jsme z pekla a máme rády teplo. Vrazím mu do rukou sprchový gel ať se činí alespoň s mými zády. Já ho opečovávám při koupání každou chvíli, tak dnes si to můžeme prohodit. Ještě si schválně vymrčuju jestli by nemohl tady namasírovat a tady přitlačit . A tohle je taky zatuhlé. A pacinky jsou bolavé z těch pohorek...jo, na okamžik si připadám jako královna. Než zatáhne za špunt a ukončí to hýčkání. Celá se balím do ručníku. Skoro zbytečné, vydrží na mě sotva třicet vteřin. Pleskla bych sebou hned do postele s vidinou spánku alespoň deset hodin. Zbožné přání s tímhle drakem. Místo toho klečím na zemi na polštářku a zatímco si milost pán honí, tak já si jazykem pohrávám s jeho koulemi, než mi ho nechá na starost.
Když si tak stěžoval na mojí horkou lázeň, tak nyní využívám příležitosti k vyzkoušení jahodového chladivého gelu. Potěšení pro nás oba dostává nový rozměr. Miluji jahody. Lačně ho olizuji tak dlouho až zapomenu na všechny starosti. Chce mi mojí hračku v nejlepším sebrat, ale dneska se nedám. Plácnu jej přes ruce a sevřu jej svými rty ještě pevněji. Stačí mi už jen párkrát obkroužit jazykem jeho žalud, lehce ho pošimrat špičkou a dostávám pořádnou dávku. Jeho chuť se mísí s jahodami. A dojím ho dál, až se mu to nelíbí. Dobře mu tak, alespoň ví jak je to i mně po orgasmu nepříjemné. Naprostá škodolibá spokojenost. A teď bych šla spát.
Pan K nabere trošku dech, aby začal zkoumat taky ten jahodový zázrak. Čumím na něj jak na blázna, když mi jej svými prsty nanese na kundičku i dovnitř. No tohle. Měla bych skákat radostí a blahem až do stropu když se jeho jazyk začne dotýkat mého klitorisu. Opak je ale pravdou. Nekaž mu, to... nekaž mu to, opakuje mi mé vnitřní já. Jen jemně se odtáhni a zatlač mu do čela nebo ho vem za vlasy. To určitě pochopí. Nemůže být tak blbej a natvrdlej přeci. Zdá se, že může. Musím se ozvat ať zvolní. To bych nebyla já, abych ho neupozornila, že tam máme spoustu nervových zakončení a i šmirgl papír by byl příjemnější. V zápětí to mírním prohlášením, že stejně by mu dřív upadl jazyk než bych se udělala. Raději tak s brbláním sáhne po jednom z vibrujících milenců a potěší nás jinak než se mu zase postaví a nahradí ten kus silikonu svým ptákem. To aby se náhodou kundičce nestýskalo po jejím dobyvateli.
