Kristýnin opilý doprovod z večírku

Kristýna zvedla oči k rozepnutému poklopci nad sebou a nasucho polkla. Ze země vypadal jeho čurák, zhusta pokrytý klikatícím se řečištěm tlustých žil, přímo obrovský. Přerývaně oddechovala a vzápětí k němu rozpačitě natáhla svou třesoucí se ruku. Tak moc chtěla stisknout lesklý, brunátný žalud ve své vlhké dlani. Pronikavé světlo zašlé stowattové žárovky bez keramické objímky, zapuštěné do plísní prolezlého stropu, naplňovalo prostor sklepních kójí jedovatě žlutým světlem a okolní vzduch se v tu chvíli zdál naprosto nedýchatelný. Alespoň jí to tak připadalo. Samým vzrušením se přímo zalykala.

Sedmatřicetiletá Kristýna pracovala osmým rokem jako osobní bankéřka v zavedené společnosti zabývající se poradenstvím a finančními službami. V týmu patřila mezi ty nejschopnější, své práci rozuměla a vykonávala ji s rutinním, profesním nadhledem, a to samozřejmě nezůstalo bez povšimnutí jejích nadřízených. A dařilo se jí natolik, že jí vedoucí oddělení, pohledný a tmavovlasý čtyřicátník Honza, na zkoušku svěřil péči o významného klienta a ona vloženou důvěru nezklamala. Pracovní rok sotva začal a podle prvních zpracovaných analýz bylo všem jasné, že odvádí vynikající práci. Klient se o ní vyjadřoval pouze v superlativech a s jejími službami byl nadstandardně spokojený. Na oddělení se veřejně mluvilo o tom, že uznání nadřízených v podobě tučného finančního ohodnocení ji nemine a přestože Kristýna jejich nadšení tlumila se skromností sobě vlastní, i ona už si stačila všimnout, že v Honzově chování k ní došlo za poslední týdny k určitým významným změnám. Charismatický sympaťák s hnědýma očima a upraveným plnovousem si ji najednou začal předcházet víc než kdy jindy a byl k ní až nezvykle pozorný, což ji přirozeně uvrhlo do rozpaků, protože na něco takového od něj dosud nebyla zvyklá.

Kristýna byla vysoká a urostlá tmavovláska s antracitově černou hřívou, která při optimálním lomu světla hýřila sytě namodralými tóny. Měla pronikavě zelené oči, plné rty a pohlednou tvář s jemnými ženskými rysy. Už v dospívání platila za atraktivní ženu, která o sebe hodně pečovala a o mužskou pozornost neměla nikdy nouzi. A nezměnilo se to ani po tom, co otěhotněla a porodila dceru. Stále si zachovávala svůj dívčí půvab, jen se z ní postupně stávala usedlá mamina a v jejím případě se nebylo čemu divit. Společně s manželem a dcerkou bydleli v prostorném nájemním bytě poblíž centra a Kristýna začala v poslední době vnímat znepokojivé signály, díky kterým se jí na čele objevilo pár nových vrásek. Její manžel už druhým rokem trvale pracoval z domova a absence sociálních kontaktů se na něm brzy začala negativně projevovat. Stále více dával průchod svým majetnickým sklonům, nesnesitelně na ni žárlil a často byl bezdůvodně podrážděný. Neustále ji bombardoval zprávami a telefonáty, chtěl vědět, kde se zrovna nachází a co právě dělá a Kristýně to už začínalo pořádně lézt krkem. A když se po celodenní práci dovlekla vyčerpaná domů, musela nezřídka podstoupit křížový výslech a znovu mu vylíčit celý svůj pracovní den, aby si mohl ověřit pravdivost jejích slov. Kristýna to těžce nesla a snažila se své problémy nepřenášet do práce, stále věřila, že se situace doma zlepší a vše se vrátí do starých kolejí. Už kvůli Haničce, které bylo letos osm. Ale bez ohledu na to, jak moc se snažila, zdálo se, že zlepšení je stále v nedohlednu, dokonce si před dvěma měsíci pořídili štěně, aby od sebe odvedla manželovu přehnanou pozornost. A zhruba v té době se konal firemní večírek ve vyhlášené restauraci v centru jako poděkování za skvělé pracovní nasazení celého týmu, jehož se stala příkladnou součástí.

Pro následující večer Kristýna zvolila ležérní oblečení, světlé džíny a tmavě modrý pletený rolák. Nic, co by jakkoliv pohoršilo přísné oko jejího manžela, který ji po celou dobu, co se chystala, zkoumavě pozoroval. Zkrášlení zvolila také decentní, bez tvářenky, pouze oční linky a řasy. Parfém a rtěnku si nepozorovaně propašovala do kabelky a když u věšáku na chodbě vklouzla do tmavého tříčtvrtečního kabátku s lesklými robustními knoflíky, rozloučila se s dcerkou a manželem. Podle předchozí domluvy měla být nejpozději před půlnocí doma a jakmile vyšla ven z bytu, po právu měla pocit, že pomyslné okovy, které ji v jeho útrobách poutaly ke dřezu, sporáku a pračce, hlasitě zařinčely, když se jí na prahu uvolnily ze zápěstí a ztěžka dopadly na zem. O necelou hodinu později se přivítala s kolegy, ladně dosedla na židli u společného stolu v restauraci a objednala si sklenici bílého vína. Její oči se nakrátko střetly s těmi Honzovými a vzápětí rychle ucukla pohledem. Ale během večera je s každou další vypitou sklenicí stále častěji vyhledávala. Díky firemní šeptandě věděla, že mu manželství se ženou, ze které se časem vyklubala frigidní workoholička, nevyšlo a ve střídavé péči vychovávali nezletilého syna, který jako by mu z oka vypadl. Vlastně ji ani nepřekvapilo, že si k ní Honza později přisedl, což přirozeně neušlo závistivým pohledům několika jejích kolegyň a Kristýně v jeho přítomnosti ubíhal čas mnohem rychleji, než by si ona sama přála. Z vypitého vína se jí hnala horkost do tváří, svlékla si pletený rolák a zůstala jen v decentním růžovém tričku s výstřihem do véčka a dětsky infantilním manga motivem, ale na Honzu tím až překvapivě zapůsobila. Mlčky pozoroval švy její podprsenky, rýsující se pod tenkou látkou trička a když se k ní naklonil, aby jí v nastálém hluku u stolu pošeptal, že jí to moc sluší, uhodila ho do nosu pronikavá vůně jejího parfému a on na okamžik silně zatoužil přisát se ústy na její útlou šíji. Ale ovládl se.

Kristýna nervózně cukala očima k hodinkám na svém zápěstí. Čas, kdy se musela zvednout a odejít, se neustále přibližoval. V daný okamžik se rázně zvedla, rozloučila se s kolegy a zamířila k východu z restaurace. Honza ji dohonil až u toalet, nabídl jí doprovod a ona nakonec rozpačitě svolila. Konverzace mezi nimi kupodivu nevázla, ani po tom, co vyčerpali obvyklá pracovní témata, ale když zabrousil do jejího soukromí, Kristýna ho rázně utla. Uvědomil si, že začíná být dotěrný a po zbytek cesty už pouze narážel na její předem stanovené mantinely. Když odemknula vchodové dveře do domu a strčila hlavu do chodby, s úlevou zjistila, že uvnitř panuje hrobové ticho. Otočila se k Honzovi, chtěla mu poděkovat za doprovod a rozloučit se s ním, ale on ji jemně vmanipuloval dovnitř a přitiskl ji zády na zeď v těsné blízkosti jednolitého panelu s poštovními schránkami. Zvedla k němu oči a ustrašeně ho pozorovala v nedostatečném světle pouliční lampy, přicházející sem z ulice, sotva vnímala jeho siluetu. A vůni. Byl o hlavu vyšší než ona, urostlý a ramenatý a Kristýna rychle ztrácela zábrany. Natáhla se k němu a prudce se přisála na jeho rty. Líbali se vášnivě, s živočišnou touhou, která procházela oběma těly, těsně přitisknutými k sobě v jediném, chtíčem ovládaném okamžiku, na tváři ji přitom lehce škrábal jeho upravený plnovous. Než se světlo na schodech s hlasitým klapnutím rozsvítilo a Kristýna vytřeštila oči do patra. Někdo tlumeně přibouchl dveře a vzápětí se ozvalo pisklavé psí zaštěkání. "Sakra!" vyhrkla, popadla Honzu za rukáv elegantního světlého kabátu a táhla ho k plechovým dveřím pod schody, za kterými se nacházel prostor se sklepními kójemi. S oběma dlaněmi přitisknutými na tvář k nim pak ustrašeně vzhlížela, kdyby je tu spolu našel jejich manžel, nechtěla ani domyslet, co by následovalo. Honza její obavy ale očividně nesdílel, opíral se zády o stěnu a s potutelným úšklebkem ji pozoroval. "Víš, že jsi krásná, když se takhle bojíš?" "To není sranda, Honzo," otočila se k němu prudce, "kdyby.." Ale větu už nedokončila. Opět ho měla plná ústa.

Horečně se líbali a přitom ze sebe navzájem strhávali oblečení. "Ale rychle," zašeptala Kristýna vzrušeným hlasem, zatímco v dlani masírovala Honzův strnulý klacek protažený ven z jeho kalhot rozepnutým poklopcem. Popadl ji za tričko a chtěl jí ho prudce přetáhnout přes hlavu, ale zabránila mu v tom. Rychle si uvolnila podprsenku, vytáhla si ji rukávem a odhodila ji za sebe na hromádku oblečení na zemi. Nechtěla se svlékat úplně, na to neměli dostatek času. Pak se rychle sklonila k jeho rozkroku a hltavě vtáhla jeho čuráka do pusy. Byl tak tlustý, že ho sotva obemkla rty a na jazyku okamžitě ucítila jeho dráždivou chuť. Přejížděla oběma rukama po celé délce a tlumeně vydechovala nosem. Honza se opíral hlavou o stěnu za sebou a ztěžka oddechoval, držel ji za temeno hlavy a dychtivě jí ho cpal až na mandle. Po chvíli ji za paži zvedl ze země, prudce ji přitlačil na způli odrolenou zeď, postavil se za ni a svlékl jí džíny i elastická, světle růžová tanga až ke kotníkům. Roztáhl jí půlky od sebe a přitiskl mezi ně tvář. Byly hebké a poddajné, rychle mezi nimi kmital jazykem a mačkal je v dlaních. Současně klouzal bradou až k její kundě a když v ústech ucítil slanou chuť její šťávy, blaženě se pro sebe usmál. Kristýna se mezitím opírala pažemi o stěnu a pronikavě sténala, Honza se napřímil, pomalu jí zezadu vklouzl do kundy a rukama přitom našel její prsa. Nechal jí chvíli, aby si na něj zvykla, ale to ani nemusel. Téměř okamžitě proti němu začala vyrážet pánví a vzápětí si přitiskla dlaň na ústa. Byla jím zaplněná až k prasknutí, ale právě to v tu chvíli potřebovala. Chtěla, aby si ji vzal, ponížil ji, vyšukal jí mozek z hlavy. Ten neustálý tlak, který doma prožívala, už nedokázala déle snášet.

Honza rychle rozprostřel na zemi svůj kabát, položil se na něj zády a Kristýna se na něm pohodlně uvelebila čelem k němu. Opřela se za zády rukama o jeho stehna a začala se na něm rychle šukat. Z trička vyhrnutého až pod bradu visely její těžké, lehce pokleslé čtyřky s rozměrnými tmavými dvorci a párem ztopořených bradavek. Bez dechu pozoroval, jak se jí svůdně natřásaly, zatímco se agresivně nabodávala hladce vyholenou kundou na jeho klacek a šeptala, že už bude. Honza ji poprosil, aby si na něj sedla zády, chtěl vidět její zadek v akci a ona mu ochotně vyhověla. O chvíli později už její macaté půlky opět dopadaly do jeho rozkroku. Kristýna se zakousla do trička, tlumeně kvílela a zaryla mu nehty do kůže na stehnech tak silně, až bolestivě sykl a jemně ji plácl přes zadek.

V té chvíli byla absolutně dokonalá, jak nad ním namáhavě oddechovala se skloněnou hlavou, přes tvář jí padaly dlouhé prameny antracitových vlasů, přes které ve světle tlumeně bzučící žárovky u stropu přecházely matné, namodralé odstíny. A on cítil, že už dlouho nevydrží.

"Dovnitř ne," otočila k němu hlavu a chvíli si hleděli do očí. "Pojď, uděláš se mi radši do pusy," špitla, počkala až se zvedne a pak ho přitlačila zády na zeď. O chvíli později ji zaplavila horká dávka semene a dala si záležet, aby spolykala všechno a do poslední kapky. Pak pohledem rychle zkontrolovala své tričko a když se přesvědčila, že zůstalo netknuté, zvedla k Honzovi hlavu a rozpustile se usmála. "Jaká jsem?" zamrkala na něj šibalsky očima. "Jasně, že nejlepší," vydechl a přitom lehce podklesl v kolenou.

Když se později rozloučili, Kristýna seděla chvíli na zhasnuté chodbě na schodech a v ruce křečovitě svírala telefon. Na jeho displeji svítilo dvanáct nepřijatých hovorů a tři zprávy. Všechny od manžela. A to se oproti původní dohodě opozdila o necelou půlhodinu. Náhle telefon v její ruce zavrněl znovu. Ale tentokrát to nebyl její manžel. Psal Honza, že dnes už asi neusne a popřál jí dobrou noc. Trpce se usmála, zprávu smazala a vzápětí si odhrnula vlasy z tváře. Ten pocit, který se před několika málo chvílemi rozlil v jejím podbřišku, už necítila roky. A v očích se jí zaleskly slzy.