Vánoční stromeček

Studoval jsem ten rok druhý ročník vysoké
školy a jako většina spolužáků jsem byl věčně bez peněz. Proto jsem byl
vždy rád, když se naskytla nějaká příležitost drobného výdělku, a tak
když můj spolubydlící přišel s možností, že by jsme mohli prodávat
vánoční stromky, byl jsem docela rád, že budou nějaké drobné na
závěrečný mejdan roku. Neuvědomil jsem si, že mohou přijít tak ukrutné
mrazy a my budeme celý den přešlapovat před supermarketem. Naštěstí i
náš šéf byl člověk a tak jsme mohli chtivým zájemcům podávat zdarma
svařák, což nám nijak nebránilo abychom i my sami mohli celý den
decentně nasávat. Tři dny před Štědrým dnem, kdy už byly stromky dokonale přebrané a jen zoufalci
přehrabovali zbylá košťata se tam objevila ONA. Sympatická tmavovláska
ve slušivém kožíšku a vysokých kozačkách, zahalená do šály. Prohlížela a
hledala to co už najít nemohla a můj přiopilý kolega se jen poťouchle
usmíval. Já jsem jí byl ale na první pohled okouzlen a tak jsem se jí
snažil prodat i to co jsem už dávno neměl na skladě. ,,Máme tady ještě
docela pěkné smrčky“, snažil jsem se ji zaujmout. Usmála se na mě a
řekla, že tohle koště určitě nechce. ,,Zítra dovezeme. Určitě si ještě
vyberete. Třeba krásnou jedli, jestli budete chtít“, zalhal jsem. Zřejmě
ji nějak musela zaujmout moje urputná snaha, která přece u brigá
dníků není normální. Prohlížela si mne a pak povídá: ,,Dobrá, ale já
bych raději něco píchavého“. Ten dvojsmysl mě úplně dorazil.
,,A...a..ano...přijďte zítra a já vám schovám nádhernou borovičku.“
,,Dobře“, usmála se ,,beru vás za slovo“. Když odcházela, nemohl jsem se
vynadívat na ty nádherné nohy a na ten kouzelný zadeček. Můj kolega to
jen okomentoval slovy: ,,trochu prdelatá, ne?“. Pohrdavě jsem se na něho
podíval a řekl jsem si pro sebe, že už toho svařáku měl dnes opravdu
dost. ,,Já vím, Peťane, tobě se takové líbí, ale jsem zvědav co uděláš,
když už je tady jen tenhle dokonalý výprodej a jak sám víš, žádné nové
už nebudou
“. Věděl jsem to dobře a do večera přemýšlel co s tím udělám.

Ráno, když jsem u majitele vyzvedával
auto, spadlo na mě z nebe štěstí. Snad že se blížily Vánoce, přišlo mi
jako by mi ten nápad seslalo samo nebe. U šéfa v garáži jsem objevil asi
deset výběrových stromků určených pro jeho kamarády a rodinu. Naložil
jsem do auta jednu nádhernou borovičku, vždyť on to nepozná. A když
pozná tak co, kašlu na něj.

Teď ještě aby přišla. Moc jsem si to přál
a celý den netrpělivě vyhlížel. Kamarád si ze mne utahovat a neustále
popichoval, ale když odpoledne skutečně přišla, dal mi naštěstí pokoj a
zachoval se jako kámoš. ,,Tady ji máš, tak se snaž“, vyzval mě. Slušelo
jí to ještě víc než včera, cítil jsem i přes tu zimu jak mě bere, jak mě
vzrušuje. ,,Mám tady pro vás pěknou borovičku, jak jste chtěla“.

,,Opravdu krásná, udělal jste mi radost“,
usmála se a já byl jako v nebi. Zabalil jsem ji a vůbec nevím proč jsem
řekl: ,,To je ode mne k Vánocům... je váš a zadarmo, jako pozornost
podniku“. Za jejími zády jsem viděl kámoše jak jen kroutí očima a
teatrálně se chytá za hlavu. ,,Děkuji, to je milé, teď jen abych ji
donesla domů“, zakoulela očima. ,,Dovezu vám ho jestli chcete a když
budete pořebovat i ho usadím do stojánku“, nevěřil jsem vlastním
slovům.,,Opravdu? To by jste byl opravdu hodný, to je služba...dovoz,
instalace...a pak mi snad ještě nadělíte“, smála se, ale neodmítla.
Dostal jsem adresu, podplatil kámoše, s tím že ten den už asi nepřijdu a
za hodinu už jsem zvonil na zvonek. Byla ještě přitažlivější než jsem si dosud mohl představoval. Její plné
tvary se teď vyjímaly v celé kráse. Mám rád větší zadečky a prsa a teď
jsem stál a měl tohle dokonalé před sebou. ,,Pojďte dál. Snad vás teď i
já mohu něčím pohostit. Že mi nedáte košem a zajdete na kávu“.
,,Ano...kafe si dám moc rád“, vykoktal jsem ze sebe. Snad to bylo tou
teplou kávou, tím teplem, která se mi najednou linulo po těle, už jsem
nebyl vůbec nervózní a po chvíli už jsme si tykali, povídali si o životě
a ani nevím jak jsem se odvážil, ale najednou jsem se naklonil a začal
ji líbat. Nebránila se, naopak. Nastavila mi svoje rty a po chvíli se
naše jazýčky v ústech vzájemně divoce proplétaly.
,,Líbáš nádherně“, řekla mi ,,ty jsi snad opravdu dárek k Vánocům.
Byla bych ráda, kdybys dnes zůstal“. Nemusela mě přemlouvat. Hladil jsem
ji po stehnech , a jen jsem vzdychal slova o tom jak moc rád zůstanu,
jak je nádherná a jak ji chci. Dala mi všechno po čem jsem toužil.
Mazlil jsem se s jejími prsy a když mě vyzvala abych jí kráně pocumlal
bradavky, byl jsem jako v ráji. Celou noc jsme se krásně milovali a já
poznal konečně tu neskutečnou rozkoš s nádhernou prsatou baculkou.
Druhý den už jsem se na brigádu vykašlal,
kamarád pochopil a dotáhl to za mě sám. Já jsem raději svojí Janičce
nazdobil stromeček a ještě několikrát jsem jí splnil její největší
vánoční přání.