Když to chlapi spolu zkusí VII.

S neuspokojenou neprotaženou zadnicí se mi usínalo těžce a já byl sevřen ohromnou potřebou mít hluboko v sobě řádně tvrdé péro. Neděle se nesla dle mého slibu, že budu oddaně následovat svou ženu při její nedělní nákupní horečce, aby si mohla splnit všechna svá přání. Ovšem já byl stále docela rozhozený a chvílemi jako bych ani svou ženu nevnímal, což ona hned poznala a několikrát se hlasitě ohradila: „Kam zase hledíš, na co myslíš? Prosím tě, vnímej mě.“ Kdyby tak holka věděla, na co bez ustání myslím, určitě by mi řádně vyčistila žaludek. Když míjíme nenápadně vyhlížející, zastrčený obchůdek s názvem „Sexshop“, jsem zcela ztracen. Při pohledu na nápis „Sexshop“ se mi zadnice hned uvolňuje a vlhne a já mám hned před očima to Marcelovo docela velké, černé umělé péro, kterým jsem mu onehdy tu jeho nadrženou zadnici moc hezky protáhl. Teď vím, co potřebuji a moc chci. Musím si taky co nejdříve pořídit nějaké parádní umělé péro, abych s jeho pomocí mohl uspokojit svou roztouženou zadnici vždy, když to na ni přijde a není po ruce nějaké živé, pěkně tvrdé péro. Kdybych tady byl bez ženy, asi hned vletím do onoho obchůdku ani se nebudu příliš stydět a vyberu si to nevětší umělé péro, co tam mají, jen aby byla má zadnice patřičně uspokojená a bouře v mém rozdováděném neuspokojeném těle pominula. Nákupy jsme se ženou zdárně zdolali a obtěžkáni taškami plnými věcmi potřebnými i nepotřebnými se vracíme domů. Jediné, co v těch taškách chybělo, bylo to umělé péro, tolik potřebné pro moje uspokojení. Odpoledne si má žena, znavená nákupy šla lehnout a mě se tak naskytl čas, abych zabrouzdal po internetu a objednal si pro sebe umělé péro, které tolik potřebuji. Na výběr jich bylo spousta a mě nakonec okouzlilo takové docela podobné, jako má Marcel. Černé, solidně vytvarované, ani nad jeho rozměry jsem příliš nepřemýšlel. Tak jsem ho spolu s gelem a dalšími drobnostmi objednal.

V pondělí ráno mířím do práce takový stále neuspokojený a Marcel se mne hned po ránu ptá: „Tak co, po sobotě dobrý?“ „No moc dobrý to není, vy jste si to s Otou pěkně rozdávali a má nadržená prdel jakoby tam ani nebyla a nikoho nezajímala,“ řeknu po pravdě, jaké mám v sobě pocity. „Promiň brouku, my to příště napravíme,“ slibuje Marcel. Další dny se nic neděje, atmosféra v naší kanceláři se nese v pracovním duchu a má nadržená neuspokojená zadnice dál nikoho nezajímá. Ovšem já se dočkávám úplně něčeho jiného, když si jedno odpoledne celý natěšený a nadržený vyzvedávám balíček, který je malinko větší, než jsem čekal. Musel jsem ale vyčkat, až má žena někam zmizí z domova, a když se tak konečně stalo, hned se plný očekávání vrhám na ten balíček a jeho obsah. Když ho rozbalím, kulím oči na to velké černé umělé péro a jeho velikost mi skoro vyráží dech. Je veliké jako kráva a já mám obavu, že ho má zadnice do svého nitra prostě nemůže přijmout. Vím, že se má žena asi zdrží a tak ho hodlám hned vyzkoušet. Jen se ocitnu nahý, už mě svírá silné vzrušení, v napůl stojícím péru, které slintá touhou, mi hezky cuká a zadnice krásně svrbí. Je tak roztoužená, že moje dlouhé prsty potřené lubrikačním gelem do ní pronikají tak lehce a hluboko, až se divím. Brzy zjišťuji, že je má zadnice krásně uvolněná a otevřená a je v ní díra jako „do prdele“, což je asi ta pravá chvíle, abych do ní zkusil zasunout to obrovské umělé péro, co jsem si pořídil. Zprvu se má roztoužená zadnice trochu brání, ale je hodně poddajná a nakonec do ní to krásné velké umělé péro skoro celé vnikne. Bojuji s takovými bolestivými pocity a myslím, že si tím pérem zadnici musím určitě natrhnout. Jen si ale udělám patřičné pohodlí a opatrně si několikrát zasunu ten krásný kousek hluboko do zadnice, ony pocity pozvolna pomíjejí a já si začínám užívat. Začínám zrychlovat tempo a zadnici si projíždím moc hezky. Pěkně jsem se rozjel, svou zadnici nastavuji vstříc tomu umělému krasavci, jen aby se do ní dostal co nejhlouběji. Za chvíli mám pocit, že začíná být malý a snesl bych v nitru své zadnice ještě něco většího. Sténám, jako když mě ojížděl Marcel celé odpoledne a užívám si ty slastné pocity, kdy se do mého rozbouřeného těla dostavuje silná dávka uvolnění. Po té co usoudím, že mám dnes dost, opustí mou uspokojenou zadnici ten umělý krasavec, a já si můžu spokojeně oddechnout a pochválit se, jak pěkně jsem si zadnici protáhl. Konečně ji mám protaženou a cítím takové krásné uvolnění v celém těle. Jak slastný je to pocit. Před ženou pak musím ten skvostný nástroj, co mě dokázal moc hezky uspokojit, pečlivě ukrýt, aby jej náhodou nenašla a nechtěla ho třeba použít pro svou potěchu.

Druhý den jsem v práci takový veselý a uvolněný. Všechno se mi daří, čehož si nemůže nevšimnout Marcel a povídá: „Jsi dnes nějaký veselý?“ „To víš…,“ řeknu tak nějak hodně radostně. A Marcel si hned rýpne: „To ti určitě dala ta tvoje, že jo?“ „No to hochu nehrozí, ale když jste mě s Otou tak odbyli, musel jsem si poradit jinak…,“ nadhodím, abych mu dal nějak najevo, že bych se eventuálně mohl obejít i bez nich. On na mě nechápavě civí a pak se zeptá: „Ty máš někoho jiného?“ „No jak se to vezme,“ mlžím dál a nemám potřebu se chlubit, že ten někdo nový je jen umělý. Pak se toto téma něčím zaonačilo a Marcel dál nevyzvídal. Odpoledne, když naše pracovní vypětí právě končilo, vpadl do Kanceláře Ota a hned na Marcela spustí: „Tak se sbal a jedem.“ Pak teprve pohlédne na mne a zeptá se: „Jedeš s námi?“ Bylo mi jasné, kam jedou a co tam budou dělat. Jak rád bych jel s nimi, ale jsem na rozdíl od nich ženatý a nemůžu co chvíli jen tak přijít pozdě domů. Proto jen řeknu: „Chlapi to není jen tak, moc rád vám dám, ale musíte říct dopředu.“ „No tak někdy příště,“ povídají skoro dvojhlasně a záhy oba zmizí z kanceláře. Druhý den je Marcel ještě veselejší, než jsem byl já včera a tak začnu vyzvídat: „Tak co, jaké to včera bylo?“ „S tebou to bylo hezké, ale s Otou je to prostě pecka, podrží ti, protáhne tě, jsem krásně vysemeněný a má prdel je parádně protažená,“ pochvaluje si Marcel. Chlapům mohu jen závidět, jak jim to při intimních radovánkách klape a tajně doufám, že mě zase někdy vezmou na nějaký společný intimní úlet. Přešlo pár dní a Marcel mi najednou položí otázku: „Hele, co ta tvoje prdel, potřebuje protáhnout nebo si zase poradíš jinak?“ Okamžitě ožívám a mou mysl zaměstnávají vzpomínky na ty chvíle, kdy se hluboko v mojí zadnici prohánělo Marcelovo nebo Otovo péro. Při oněch myšlenkách mne zadnice začíná hezky svrbět a já s patřičným nadšením vyřknu: „To víš, že by potřebovala protáhnout, ale pořádně, ne jako minule.“ „My si dáme s Otou tentokrát záležet,“ slibuje Marcel a hned dodává: „Jestli chceš, můžeš jet zítra s námi a my tě opravdu pořádně protáhneme.“ Souhlasně přikyvuji a beru to jako hotovou věc. Když doma nanesu, že zítra mám nějakou akci s Marcelem a Otou, žena se moc nadšeně netváří, ale nakonec, ač nerada, vezme na vědomí můj zítřejší pozdní návrat domů.

Ani pořádně dospat nemůžu, jak se těším na tu skvostnou chvíli, kdy do mojí nadržené zadnice zase vnikne krásně tvrdé péro. V práci mi to s Marcelem celkem ubíhá, a když něco velmi zaujatě hledám v regále s šanony, nenápadně ke mně přistoupí a jeho ruka moc hezky hladí mou zadnici. Hned v sobě pociťuji příjemné vzrušení a má zadnice začíná vlhnout. Kluk už si mě chystá na odpoledne a asi se také nemůže dočkat, až se jeho krásné péro podívá hluboko do mojí zadnice. Po práci nás Ota odváží k sobě domů. Na začátek si v koupelně dopřáváme očistu ve třech a chlapi si mě vymydlí skutečně důkladně. Když se naše očista blíží ke svému konci, oba se na mě tisknou, Ota zezadu a Marcel zepředu. Cítím, jak mi Otovo tvrdé péro zlehka jezdí mezi půlkami a Marcel mě přitom vášnivě líbá a jeho ruka mne mé koule a tepající péro, které přímo teče blahem. Jeho dráždění Marcel stupňuje, až z něj vylétne několik dávek semene. Jak se kroutím při tomto slastném prožitku a jsem takový udělaný a uvolněný, vystrkuji svou zadnici vstříc Otovu péru a to do mne vnikne ani nevím jak. Marcel takticky ustoupil stranou, já se zapřel rukama o stěnu v koupelně a oddaně držím Otovi. Ten mě objal rukama a přitiskl si mě k stěně, až se o ni otírám celým tělem i tváří. Začínám sténat blahem a ještě ho pobízím: „Och, nešetři mě, och, naplň mi ji…“ On krásně vzdychá a na mnou vyslovená přání řekne udýchaným hlasem: „Jen drž, však se dočkáš, všechno bude, ach ty poddajná děvko, jsi dnes tak krásně otevřená…“ Skoro to ani nedořekne, jeho vzdychání se náhle stupňuje a péro do mě několikrát prudce zasune až po koule. Kolena se mi třesou a záhy cítím, jak se má zadnice plní Otovým horkým semenem, on však nepolevuje a dál mi své krásné péro zasouvá hluboko do zadnice. Jak je plná jeho semene, úplně mlaská a je natolik uvolněná, že by možná do ní mohlo proniknout zároveň i péro Marcelovo. Je to však asi jen můj nesplnitelný pocit. Ota mě důkladně ojíždí několik dlouhých, ale pro mne krásných minut, a když se konečně podruhé Ota dočkává orgasmu, znovu mi nacáká semeno do zadnice a pak z ní spokojeně vytáhne své péro. Je velmi zadýchaný a Marcelovi jakoby s posledních sil řekne: „Je tvůj.“ Nohy se mi však podlamují a já se vysílený sklátím k zemi. Marcel mi podá ruku, já se posadím na okraj vany a už se mi míhá před obličejem jeho krásné, pevně stojící péro. Z rudého žaludu se mu bez ustání derou kapičky touhy, můj jazyk je začne lízat a než se naději, už mám Marcelovo roztoužené péro skoro v krku. Ani si ho v puse moc neužiju a Marcel sténá blahem a jeho semeno mi stříká až do krku. Pak mi znovu podá ruku a odtáhne si mě na pohovku do pokoje, na kterou se jen znaveně sklátím. Ležím na zádech a Marcelovy prsty mi zajely hluboko do zadnice, snad aby se přesvědčil, že jsem stále dostatečně uvolněný. Po té ani chvilku neváhá a už se na mě pokládá. Instinktivně zvedám nohy a jeho péro si téměř samo najde správný směr a ocitá se hluboko v mojí zadnici. Marcel mi ji protahuje hodně svižně a já jen držím a sténám. Naplno si užívám těch slastných chvil, kdy mohu držet chlapovi a on pro ukojení svého chtíče nepohrdá mou zadnicí a prohání v ní své péro jen proto, aby se dočkal okamžiku uvolnění, který mu projede celým tělem. Když se Marcel onoho okamžiku dočkává, slézá ze mě. Já se posadím a nenápadně pohlédnu na Otu. Mohu sledovat, jak si rukou zlehka honí péro, aby bylo krásně tvrdé. Mě a hlavně mojí zadnici už by dnes asi stačilo, ale Ota to vidí jinak. Chytí mě za ruku a ani netuším, jak to udělal, už mě má přehnutého přes stůl a do mojí zadnice se dere jeho péro. Jen hlasitě zasténám a už ho mám v sobě až po koule. A Ota mě protahuje tak divoce, jako by dnes zásluhou mojí zadnice nebyl ani trochu uvolněný. Moje nářky jsou stále intenzivnější, čím se snažím dávat Otovi, že už má moje zadnice dost. On je však názoru přesně opačného a mé sílící nářky ho burcují k tomu, aby si tu mou rozpíchanou díru dosytnosti užil. „Och, konečně,“ povzdechnu si, když se Ota do mě znovu vysemení a jeho péro opouští mou zadnici. Tu mám dnes protaženou opravdu důkladně a už v ní péro určitě nepotřebuji. Jenže je tu ještě Marcel a i on si mě chce znovu vychutnat. Jen mou zadnici opustí péro Otovo, už se o ní otírá to Marcelovo. A když mi vnikne hluboko do zadnice, zmůžu se jen na hlasitý nářek: „Och, už ne, už nechci…“ Ovšem slyším jen: „Jen si užij, jen si naříkej, ach, jen pěkně drž… Marcel mou zadnici vůbec nešetří a jeho péro ve mně chvílemi rejdí hodně divoce. Jsem ale pořád hezky otevřený a má zadnice poddajná, a proto si připadám jako ta nejsprostější děvka, která jen poslušně drží a drží. Stále vnímám hluboko ve svém nitru Marcelovo teplé péro, byť už si ho tolik v sobě neužívám a moc si přeji, ať už do mě Marcel konečně něco cákne a má zadnice si může odpočinout. To se stane až po mnoha pro ne nekonečných minutách, kdy za Marcelova velkého sténání a nářků se z jeho péra dere další dávka semene. „Konečně,“ oddechnu si, když jeho péro mou řádně protaženou zadnici opouští. On mě plácne rukou po zadnici, až mě to zabolí a patřičným povzdechem řekne: „Tak si tu svou ojetou prdel můžeš uklidit.“ Oblékám se, pohledem po pokoji hledám pro jistotu Otu a obávám se, aby snad ještě nechtěl… Ten je však již oblečený a ptá se mne: „Tak co, spokojený?“ „Jo, přímo uspokojený. Udělali jste mi to moc dobře,“ pochvaluji si, přestože patřičné svaly mojí zadnice dnes dostaly opravdu zabrat a tak důkladně namasírovány určitě ještě nebyly. Ota nás pak rozváží domů a cestou si povzdechne: „Ty vole, ty máš výdrž, málem jsme si v té tvé prdeli strhli péra.“ „Vy máte taky oba výdrž, skoro jste mi natrhli prdel,“ prohodím na oplátku. Před domem se s nimi rozloučím se a večer usínám s vidinou, že mě zase někdy oba důkladně protáhnou zadnici těmi svými krásnými péry. To ale ještě netuším, že se jejich péra v mojí zadnici tentokrát proháněly naposled.