Buchtička se šódó

Tentokrát mám pro Vás příběh který jsem prožil před pár lety, když
jsem instaloval velký informační systém do jedné nadnárodní
firmy.
------
Onu sobotu jsem musel pracovat na nějakém dodatečném požadavku klienta, který mi poslal projektový manažer
Roman; prý mu to poslali na poslední chvíli a je to jen drobná
změna. Systém měl jít v pondělí do produkce, takže byla z mé
strany nutná další víkendovka. Makal jsem na instalaci toho systému již více než tři týdny od rána do noci. Po návratu domů jsem si jen vyslechl od své ženy Heleny vyslechl tak akorát výčitky že jsem pořád pryč a o nějakém sexu jsem si tím pádem mohl nechat leda zdát. Helenu neusmířily ani informace o velkorysém bonusu, který mi Roman přislíbil, že prý to určitě
stejně zase Němci neschválí. Takže jsem do práce chodil nejen unavený, ale taky naštvaný a frustrovaný.
Do sídla klienta jsem dorazil krátce po poledni. Z baráku spěchali opozdilci dopolední směny, já byl jediný blázen co šel opačným směrem.
Vzhledem k tomu, že jsem se doma nestihl ani naobědvat, zaskočil jsem do místní kantýny.
"Doufám že máte rád buchtičky se šódó, nic jiného už nezbylo", slečna kuchařka u výdeje mi jako obvykle věnovala rozzářený, až lehce koketní úsměv.

"No, buchtičky já vždycky rád" vrátil jsem slečně
úsměv.
"To víte, dnes je jen dopolední směna, tak máme málo porcí, ale je dobře že jsem se Vám buchtičkami trefila do vkusu." Všiml jsem si že po mě pokaždé jakoby zamilovaně
pokukuje - hezká, ale trochu při těle; má Helena má postavu jako modelka, takže jsem tvary slečny kuchařky hodnotil s jistými předsudky.
"Tak děkuju, rád si na nich pochutnám"
odnesl jsem si svou porci - pořádně velkou, jako vždy mi štědře naložila - naházel ji do sebe a vydal se do kanceláře.
Po mnoha hodinách u počítače, kdy jsem ani nevnímal čas, jsem uslyšel lehké zaťukání na dveře. Vzhlédl jsem od monitoru a všiml si, že venku se už sešeřilo. V duchu jsem proklel Romana,
ta jeho „drobnost" mě tady zabetonovala na setsakramentsky dlouho. Dveře kanceláře se otevřely a v nich k mému údivu stála slečna kuchařka, tentokrát v plášti s logem úklidové služby.

„Tak vy už jste tady úplně poslední ... máte toho asi hodně, co?" usmála se vlídně.
„Hmmm, znáte to, šéf mě nalákal na bonus tak tady vysedávám i o víkendu"
zareagoval jsem na její chápavou otázku – její milá
přívětivost ve mně vyvolala sympatie k té holčině.
„Nojo,
taky si tady po večerech přivydělávám druhým zaměstnáním..."
pokračovala v konverzaci, zatímco uklízela a já se přistihl, že nemohu odtrhnout zrak od jejích oblin, které mi začaly připadat velmi žádoucí.
„A co že tady po práci ještě uklízíte kanceláře, takhle v noci?" zajímal jsem se naoko. Chtěl jsem ji udržet v rozhovoru, při ohýbání pod stoly se její křivky pěkně vyjímaly – opravdu holka krev a mlíko, jak jsem to mohl nevidět?
„V kuchyni je to prima, ale moc tam neplatí... a potřebuju nějaké peníze navíc, to víte" zastavila se uprostřed úklidu aby se mnou pohovořila; první úspěch.
Stereotyp mnohadenní práce za počítačem kombinovaný s Heleniným odmítáním sexu vybičoval mou představivost – jak asi vypadají
ty její melouny když se rozbalí z toho jejího uklízecího pláště?
„Nevím, to by mě zajímalo, proč musíte dřít i po večerech a o víkendech?" zahrál jsem zájem o její osud;
na přímé vyjádření zájmu o její obliny bylo příliš
brzy.
„Ale, plánujeme s partnerem mimčo, jenže on přišel o práci a splácíme hypotéku... víte že je vám trochu podobný?
Stejná barva vlasů i očí – i když samozřejmě není tak hezký
jako Vy" uculila se.
„No to se teda moc nesnaží, aby si takovou pěknou holku udržel, honit Vás do večerních směn a sám doma na podpoře..." dovolil jsem si pozvolný útok.
„Prosím
Vás, jakou pěknou, vždyť jsem tlustá, žádná panenka... spíš
taková krkovička" zasmála se svému kuchařskému příměru.
„Jen se nepodceňujte, vždyť sám Pohlreich říká,
že s pěkně šťavnatým masíčkem si dovede šikovný chlap nejlépe vyhrát – a zdaleka to neplatí jen o vaření"
nadhodil jsem další kuchařský příměr s nádechem dvojsmyslnosti.
„Áááá tak vy to taky sledujete? Nadšenec do domácího kuchtění?" zapýřila se, polichocena mou slovní
hrou.
„Řekněme že se spíš rád dívám..." a sjel jsem s nepokrytým zájmem její postavu, čehož si všimla a viditelně
ji to potěšilo „a taky vychutnávám... pro Vás bych ale určitě
připravil něco speciálního" stupňoval jsem lichotky.
„Jo,
a copak si myslíte že by sedlo zrovna mě?" pozvedla obočí
se zájmem.
„Vám? Vy byste si zasloužila nějakou laskominu připravenou s vášní a smyslem pro požitek – v ingrediencích by jistě nesměly chybět mačkané kypré bochníčky, pevně
hnětené melounky a rozhodně nadívaná šťavnatá buchtička, s tou bych si dal obzvlášť záležet" zaútočil jsem již
zcela bez obalu.
„Aha ... tak já asi půjdu projít zbytek baráku..." pochopila jasnou narážku a taky si všimla že to neříkám žertovně, ale chtivým hlasem, což ji vyvedlo z míry.
„Když jinak nedáte... a práce nepočká..."
stoupnul jsem si schválně do dveří, které jsem ji v předstírané
galanci pootevřel – ale jen tak aby její široké boky neprošly a musela se natočit.
„No, tak já už teda asi..."
pootočila se, pomalým pohybem, jak váhala jestli má odejít nebo mě nechat pokračovat v pářících námluvách.
Když vykročila aby kolem mě prošla, přitiskl jsem se k té její kulaté zadnici a položil ruku na kyprý bok. Ztuhla překvapením. Cítil jsem jak se lehce zachvěla – ale zůstala stát. Její nerozhodnost byla tak těsně na vážkách, že i nepatrný tlak jí zabránil v odchodu.
„Co to... co to děláte...? Co kdyby někdo...?"
zeptala se se zatajeným dechem.
„Vždyť jste říkala že tu jsem úplně poslední ne?" smetl jsem její námitku a přesunul ruku kolem jejího boku na vnitřní stranu stehna. Přejel jsem jí
po ní až k rozkroku a pořádně jej stiskl. Začal jsem si připadat jako jeskynní lovec tisknoucí se k Věstonické Venuši,
jejíž kyprá zadnice pro něj symbolizovala plodnost a přitažlivost.
Zachvěla se. „No, když já..." dodala nejistě – ale to jak se její zadek bezděky pohnul jako by mě
chtěl vyzvat, mě jen pobídlo.
„Neodcházejte... poddejte se tomu... však máte právo aby taky jednou někdo obsluhoval Vás...
a slibuju že si dám záležet aby jste si to krásně
vychutnala..." nedal jsem jí prostor k pochybám a rychle vykasal plášť a zasunul ruku zepředu pod kalhotky. Krátce jsem přejel rukou po tom měkkém břiše, které mi náhle připadlo neskutečně žádoucí, přitiskl dlaň na horký venušin pahorek a svými prsty ochutnal šťavnatost její kundy. Teď mi ji ta pravá,
nejnižší pudovost, vyjevila ve skutečném světle; jako říjnou samici hodnou omrdání.
„Aaahhhhh" vydechla a přivřela oči. Prohnula se v pase tak abych jí mohl ve vagíně prsty pěkně
zakmitat a mírně rozkročila nohy abych měl do její buchtičky lehčí přístup. „Tak... teda jo... ale jen takhle..." a hmátla rukou za sebe, aby mi rozepnula kalhoty.
„Hmmmm",
naoko jsem přitakal a objal ji druhou rukou, abych jí víc stáhl kalhotky a mohl ji tak prstit důkladněji, neboť jsem věřil, že pak její vnitřní závazek, nedovolit mi víc, vezme zasvé. Přitom jsem jí začal druhou rukou vyhrnovat plášť výš abych se dostal na ty její melouny – až se mi podařilo vyhrnout jí podprsenku;
její kozy vypadly ven, hladké a baňaté jako plná vemena. Byly krásně měkké, jejich hebká povolnost mě rozdráždila ještě
víc – a tak nebylo divu že když se jí podařilo hmatem ruky vzad konečně vysvobodit můj klacek, byl již pořádně v pozoru.
Obemknula jej celou dlaní a pevně sevřela a několika pomalými,
přerušovanými tahy jej pohonila; její kunda přitom začala znatelně mokvat, instinkt jí sdělil že samec s kladélkem plným semene je již na dosah.
„Počkat, to radši ne..."
zareagovala po chvíli dráždění, kdy už se začala rozkoší
vlnit a já jí začal stahovat kalhotky úplně.
„Nebojte, jen na Vás chci líp dosáhnout..." ukonejšil jsem její protest lží, které sama nemohla věřit, nicméně mi dovolila sesoukat kalhotky až na zem. Stála tu přede mnou, s holými stehny, prsty jsem plenil její kundu, mačkal její krásné ňadro a vychutnával si zezadu pohled na bělostné polokoule té její lákavě oblé
zadnice, ke které jsem tiskl ptáka až mi jej musela naklonit na stranu aby jej mohla dál honit.
Vycítil jsem, že přichází
okamžik kdy už jí rozdrážděnost nedovolí odmítnout pohlavní
spojení. Přesunul jsem ruku na ten její zadek, projel jsem spodem rukou k té její kundě a pěkně její hýždě roztáhl zezadu.
Vyndal jsem jí ptáka z ruky a nasměroval ho mezi půlky. Trochu je stáhla takže jsem ucítil jak se můj žalud zespodu opírá do těch měkkých polštářů, což mě ještě víc vydráždilo.
„Pojď, já strašně moc chci do tebe, mám na tebe strašnou chuť..." začal jsem jí tykat.
„Tak teda jo... máš
kondom?" hradby její nejistoty se začly bortit.
„Na co,
dám si pozor" opáčil jsem se samolibou samozřejmostí.
„Ne to ne, bez kondomu radši... aaahhhh!" vyjekla překvapením,
když jsem nedbaje jejích námitek bez okolků zarazil ptáka do kundy, až mi půlky jejího macatého zadku pleskly o slabiny. „To ne..." pomalý výsun a rychlý příraz... a zase a zase. „Ale musíš si dát fakt pozor, jo?" vyhekla když jsem dalším přírazem definitivně prolomil poslední linii její rozumové
obrany.
„Neboj, budu vopatrnej" ale v duchu jsem věděl že tahle samice si zaslouží plnou dávku až do dělohy. Ta její
neodolatelně kyprá plodnost... byl by hřích ji nevystříkat.
Zajížděl jsem do ní v prudkých nájezdech, při kterých pokaždé
vyhekla jak říjná kobyla a při každém přírazu jsem si užíval ten neskutečně rajcovní přítlak její teplé, měkké zadnice.
Rukama jsem putoval po jejích melounech, zespoda je potěžkával a hmatem vnímal že má velké, naběhlé bradavky. Nemohl jsem odolat touze je okusit a protože jsem věděl že už je ve stavu, kdy jí
rozdychtěnost nedovolí rozmyslet si pokračování když z ní
vyjedu, otočil jsem ji a posadil před sebe na stůl.
Hned jak dosedla, roztáhl jsem jí stehna a ihned jsem znovu nasadil žalud na otvůrek její kundy – stačilo jen trochu přitlačit a hladce vklouzl do té vagíny promaštěné toužebným sekretem. Rukama jsem rozepnul její plášť až na poslední knoflíček a chtivě
hmátl po těch jejích míčích. Vyvalily se ven, mléčně bílé,
baňaté a hladké, s velkými lehce oválnými bradavkami se vztyčenými hroty. Neúprosným tempem jsem pokračoval v mrdání a jako šílenec jsem mezi ty hebké vaky zabořil obličej a stiskl ty kozy ze stran, skoro celá hlava mi mezi nimi zmizela. Nasadil jsem ještě rychlejší tempo mrdání, ve kterém mi ona pomáhala rukama jimiž mě držela za boky. Začal jsem se zběsile zakusovat do jejích bradavek, s bezuzdnou chlípností jsem je hryzal a tiskl jazykem na patro – tu pravou, tu levou, nejraději bych obě naráz ale to prostě nešlo a tak jsem aspoň vydrážděn k pološílenství
chňapal rty z jedné na druhou.
Rukama jsem přejížděl i na břicho a až ke její kundičce, až praskl poslední knoflíček pláště a s cvaknutím dopadl na stůl. Konečně jsem si při každém přírazu vychutnával teplý, měkký dotek jejího těla naplno.
„Aaahhh.... Aaahhhh.... To je... krásný... já už
budu..." komentovala mé nájezdy.
„Jo.... Já už brzy taky..." já do rytmu přírazů – a skutečně, ta říjná
samice mi vyvolala tak silné mravenčení ve slabinách, až se mi začaly přitahovat varlata k tělu – neklamné znamení že semenná nálož se již chystá na cestu do jejích rodidel.
„Nezapomeň... dej pozor..." vyhekla jen s poloviční vůlí.
„Ty mi tak strašně chutnáš... chtěl bych v tobě... až do konce... udělal bych buchtičku se šódó
zas já tobě... chceš...?" zarážel jsem do ní ocas stále prudčeji a při každém přírazu na chviličku zastavil na dně,
zakroužil žaludem po jejím děložním čípku. Její naducaná
kunda mě chtivě a mokře laskala a citelně toužila po naplnění.

„Ne to ne... nic neberu... snažíme se o to mimčo..."
vyrazila mezi vzdechy – ale bez náznaku odporu.
„Ale to nejde přestat... je to moc krásný... řekni že to chceš..."
nemilosrdně jsem pokračoval v přirážení. Můj žalud protahoval její vagínu od okraje až do dna, a při každém průjezdu jí
rozhrnování mokré, růžové sliznice pochvy působil mučivou rozkoš.
„Aaaahhh... ahhhh..." prokládala vzdechy sténáním, jak se jí blížil orgasmus.
„Nevydržím... tak krásně mě objímáš... tvá buchtička chce mé semeno... řekni
že chceš stříkat dovnitř... nebo hned vyjedu..." zarazil jsem ptáka na dno a přitáhl ji za zadek prudce k sobě abych ji na něj víc narazil.
„Ooooohhh... Ne to ne... ještě ne... ještě
chviličku... musíš..." zakvílela rozkoší, táhlé svírání
její kundičky se zesilovalo, cítil jsem jak mě objímá a laská
stále toužebněji.
„Už to nejde, už se mi chvěje... chce se v tobě cukat... a plnit tě mrdkou... oplodnit tě... řekni že chceš..." vyrážel jsem mezi zběsilými přírazy.
Rozkoš
ji evidentně zbavila posledních zbytků racionality „Ježiš...
jo... cukej... stříkej... mrdku... ploď... já
chci...chci...chci...aaaaahhh!!!" vykřikla když ucítila první
záškub mého ptáka v ní. Byl jsem v ní zaražený na nejvyšší
míru, mé koule spočívaly na její měkké hrázi, jejíž kypré
teplo je povzbuzovalo k puzení enormního množství lepkavého semene. V tu chvíli se i její kunda sevřela orgasmem a horce mačkala mého ptáka po celé jeho délce, aby si lépe vychutnala pulsy v nichž ji ta horká záplava naplňovala. Pud vítězil nad rozumem na celé čáře – po prvním cuknutí a vychrstnutí
spermatu na děložní hrdlo již beztak nebylo nad čím přemýšlet a tak si to vychutnávala do slastného konce.
Chvíli jsem v ní
setrval, dokud poslední těžké cákance neopustily ústí mého
žaludu a nevydaly se na plodivou pouť jejími rodidly. Pomalu jsem z ní vyjel – penis mi ještě trčel vzhůru a jak jsem vyjížděl,
rozdráždilo mě to k poslednímu záškubu, při kterém malinká
kapička vystříkla z jeho dosud brunátné hlavice na chloupky jejího ohanbí. No, takhle poslední kapička do její dělohy jistě
nedoputuje, napadlo mě – ale mnohonásobně větší dávka semene byla hluboko v její pochvě. Semene, plného spermií, jejichž
bičíky horečně poháněly mé chromozomy v závodu o dobytí
jejího vajíčka.
„Tak co... povedla se nám... ta buchtička?"
otázal jsem se chlípně.
„No... hezký... ale co když z toho něco bude...?" zadívala se rozpačitě na lepkavou loužičku,
která se utvořila na stole mezi jejími třísly.
„Neboj, to bude dobrý," plácl jsem jí po zadnici „a kdyby něco,
řekneš příteli že je jeho, vždyť se snažíte ne?" dodal jsem s hranou lehkomyslností.
„Co když ale něco pozná?"
zatvářila se nešťastně.
„Sama jsi říkala že je to podobný typ jak já... a nebyla bys nakonec radši kdybys měla děcko po takovým šikovným kuchtíkovi než po flákačovi co tě
honí na večerní směnu a sám si sedí doma?" usmál jsem se na ni povzbudivě.
„Hahaha ty si hroznej prevít, klidně se do mě vysemeníš a ještě mě přesvědčuješ že mám být ráda že to můžu hodit na toho svýho" rozesmála se. Má žertovná
narážka přece jen rozehnala mračna jejích obav. "Škoda že nejsi můj úplně ty bys byl skvělej manžel... takovou dobrotu jakou jsi mi dneska udělal bych si ráda vychutnávala každej večer" usmála se tak roztomile že jsem byl v pokušení
nabídnout jí nášup.
„Však se třeba zase potkáme... a já
pro tebe zas budu mít připravený nějaký pikantní menu se smetanovým dezertem na závěr" mrknul jsem na ni potutelně.
"Ano, šéfe!" zasalutovala jako vzorná
kuchařinka.
„Hahaha" zasmáli jsme se společně.
"No,
tak jo, já už teda opravdu budu muset jít doklidit zbytek baráku"
pokrčila rameny odevzdaně a navlékla si plášť. Na stehně se jí
přitom zaleskla perleťová stopa po mém spermatu.
"Tak ahoj, a zas mi přijď uklidit a třeba spolu něco prima upečem,
jo?" zamával jsem jí když mizela ve dveřích.
---
V
pondělí proběhlo spuštění nového systému do provozu.
Rozšíření programu na poslední chvíli (zjistil jsem pak, že
Romanovi ten požadavek poslali už týden předtím, vykašlal se na to a hodil mi to na krk až o víkendu, debil) nezpůsobilo žádnou chybu a Roman se pak před zákazníky naparoval jak ten svůj projekt zmákl. Seděl jsem v rohu zasedačky když si tam potřásali rukama a nikdo mi nevěnoval pozornost, i když jsem práci pro čtyři lidi udělal úplně sám – díky Romanově neschopnosti pořádně
naplánovat zdroje. Měl jsem chuť to tam zařvat ale bylo mi jasné
že bych si tím vůbec nepolepšil.
Aspoň ten zážitek s kyprou uklízející kuchařinkou mi celou tu nepříjemnou anabázi projasnil. Hned následující týden jsem letěl na další projekt do zahraničí a již jsem se s ní nesetkal, takže ani nevím jestli se začala zakulacovat nebo ne. Každopádně jsem se díky ní
zbavil předsudků vůči kyprým ženám a potvrdil si, že známé
Pohlreichovo rčení – totiž že tuk je nositelem chuti – platí
i v sexu.
Jo a ten bonus mi nakonec opravdu neschválili.
Hajzlové.