Anna

Bylo teplé letní odpoledne, slunce pomalu klesalo za obzor a barvilo nebe do zlatavých odstínů. Anna seděla na terase svého venkovského domu, kde v klidu popíjela vychlazené víno. Měla na sobě lehké šaty, které jí jemně obepínaly tělo, sotva zakrývající její ladné křivky. Po dlouhém pracovním týdnu si chtěla konečně odpočinout, ale myšlenky jí neustále unášely k muži, kterého potkala před pár dny. Jeho pohled v ní zanechal pocit, jaký už dlouho nepoznala.

Z přemýšlení ji vyrušilo tiché zaklepání na dveře. Srdce jí poskočilo, když uviděla, že to je právě on. Vysoký, statný, s tmavými vlasy, které mu padaly do čela. Na okamžik se na sebe mlčky dívali, napětí ve vzduchu bylo téměř hmatatelné.

„Můžu dál?“ zeptal se tiše, ale jeho hlas měl hluboký tón, který jí projel tělem jako elektrický proud.

„Samozřejmě,“ odpověděla chraplavě a trochu couvla, aby mu udělala místo.

Jakmile vešel, neztrácel čas. Přistoupil k ní blíž, vzal ji za ruku a přitáhl si ji k sobě. Jejich pohledy se střetly a na chvíli se zdálo, že svět kolem nich přestal existovat. Anna cítila jeho teplo, jeho vůni. Srdce jí bilo tak hlasitě, že měla pocit, že to musí slyšet i on.

„Myslím na tebe už několik dní,“ zašeptal, zatímco jí prsty jemně přejel po paži.

Jeho dotyk v ní vzbuzoval pocity, které už dlouho nebyly tak intenzivní. Její tělo na něj reagovalo, jako by bylo naprogramované jen pro něj. Jemně se k němu přitiskla, jejich rty se setkaly a polibek, který následoval, byl plný vášně a touhy.

Anna ucítila, jak jí sjíždí dlaněmi po zádech, zatímco si ji přitahoval blíž. Šaty jí sklouzly z ramen a jemně dopadly na zem. Jeho ruce prozkoumávaly každou křivku jejího těla, zatímco ji líbal na krk a ramena. Její dech se zrychloval a tělo se napínalo v očekávání každého dalšího dotyku.

V tom tichu bylo slyšet jen jejich těžké dýchání. Opatrně ji položil na pohovku a přitiskl se k ní. Jejich těla se pohybovala ve vzájemném rytmu, jakoby dokonale souzněla. Každý jeho pohyb ji přiváděl blíž k okamžiku, kdy se celé její bytí promění v jediný výkřik rozkoše.

Jakmile vše skončilo, leželi vedle sebe, zadýchaní, těla stále rozechvělá z prožitku. Anna se usmála a jemně ho pohladila po tváři.

„Tohle jsem přesně potřebovala,“ zašeptala a zavřela oči, v klidu naslouchajíc doznívajícímu teplému letnímu večeru.