Fotograf

Lidský
život přináší různé situace a nenadálé zvraty. Již v mládí
mi rodiče říkávali, že vše zlé je k něčemu i dobré.
S tímhle poznatkem se snažím řídit svůj život a věřte –
nevěřte zatím mi do do detailů vychází.
Příběh, jenž vám chci vyprávět se stal již před téměř deseti lety, ale mám ho stále v živé paměti, jako by to bylo minulý týden. Pro mne je to o to silnější zážitek, že já, ač vzorný manžel a otec dvou dětí jsem za celý život jen jednou selhal a svou milou manželku podvedl s jinou. Jak jsem již psal, došlo k tomu souhrou okolností, jež jsem sám sice nastartoval, ale pak se kolo osudu dalo do pohybu a začalo přinášet samé problémy, které se nepochopitelně vždy změnily v něco dobrého a hezkého a já
s tím nemohl prakticky nic dělat.
S mou ženou Zuzkou jsem se seznámil již před více než čtrnácti lety na vodáckém zájezdu do Slovinska. Byla to asi osudová přitažlivost, protože ona nebyla vůbec můj typ. Já byl vždy na dlouhovlasé blondýnky s většími prsy a ona byla taková obyčejná tuctová šedá
myška. Taková ta typická obyčejná, ale dobrá vodačka sportovního typu, s kratšími tmavšími vlasy a drobnějšími prsy. Dodnes nevím, co nás k sobě táhlo a táhne, zdali nějaká chemie, osudová láska, nebo síla nějakého tajemného slovinského vodního ducha, ale bylo to silné a nešlo tomu vzdorovat. Po návratu z dovolené ona již nešla domů, ale nastěhovala se ke mně. Do roku byla svatba a pak jedno dítě a vzápětí za ním druhé. Byli jsme ideální pár, žijící ve vzájemné radosti a štěstí. Vůbec jsem netoužil a netoužím dodnes po jiný.
Mrzela mne jen jediná věc. Mým celoživotním koníčkem byla a je fotografie. Fotím vše co se dá. Přírodu,
architekturu, makrofotografie, techniku, lidi, život…….
Samozřejmě fotím i Zuzku, ale nikdy mi nedovolila, abych ji fotil hambatou. Plavky, to ještě dala, ale nic víc. Vždy jsem jí vždy
říkal. Fotím tolik hezkých věcí a to nejhezčí, co mám doma,
to zvěčnit nemohu? Abyste chápali, nešlo mi o nějaké
bezmyšlenkovité porno. Já toužil zachytit její krásu a to jak je známo jde nejlépe na aktech.
Čtyři roky vzdorovala, bránila se nedala to. Až jednou v zimě v noci v takový její
slabší chvilce, když byla drobet naměkko, zčásti díky alkoholu a zčásti okolnostem, tak přikývla. Nacvakal jsem asi 150 fotek,
z nichž bylo použitelných tak okolo dvaceti a šli jsme spát.
Ráno, když se probudila, tak mi ztropila první scénu v našem manželství, že jsem zneužil její indispozice a že takové fotky slušná žena nedělá a že fotky musí okamžitě pryč, aby je náhodou někdy někdo nenašel. Šla k foťáku a všechny je smazala. Nic jsem neříkal, kartu jsem z foťáku vyndal a
život pokračoval dále ve vyjetých kolejích.
Na tuhle událost se u nás dodnes nesmí vzpomínat, protože ona ji považuje za své
největší pochybení svého života. Proto jsem další dění
přenesl do své práce.
Pracuji jako rentgenolog v jedné
okresní nemocnici a na nočních službách mívám, pokud se nic nestane docela volno. Na noční službě býváme obvykle dva. Já a moje o 10 let starší kolegyně. Ale vraťme se k fotkám mé
ženy. Jak je známo fotografie se smazáním zcela neodstraní, ale jen se přepíšou adresy a uvolní se místo pro další fotky. Toho jsem využil a pomocí speciálního programu data na kartě z foťáku obnovil. Doma jsem to obnovovat nemohl, protože Zuzka si myslela, že fotografie neexistují a tak jsem se do toho pustil na jedné klidné
noční službě v nemocnici. Kromě 3 fotek se povedlo obnovit všechny. Fotografie jsem v PC uložil hodně daleko do zastrčeného adresáře, aby ho nikdo neobjevil a ve volných chvílích jsem fotografie třídil, upravoval a zlepšoval. No a to se mi stalo asi po čtrnácti dnech osudným. Bylo to v jednu hodinu v noci, začaly přijíždět sanitky a přiváželi zraněné z hromadné nehody. Musel jsem okamžitě s mobilním rentgenem na sál a tam asistovat při náročné operaci. No a při tom spěchu jsem složku v pc nezavřel. Když jsem se asi po dvou hodinách vrátil, tak u počítače seděla moje o 10 let starší parťačka a fotografie si prohlížela. Byl jsem zmatený a nevěděl, co říci. Slova se ale ujala ona, uvařila kávu, sedli jsme si a ona se rozpovídala. Prý nevěděla, že fotím i takové
věci a že se jí to moc líbí a že mé ženě závidí takového muže, no a nakonec z ní sice pomalu, ale vylezlo, že by si moc přála mít takové fotografie také. Jestli prý bych nedokázal něco takovýho hezkýho nafotit i pro ni. Řekl jsem ji, že ne, že nemám prostory, ani možnosti a Zuzce by se to jistě nelíbilo. Ona sice dále nenaléhala, ale občas při různých příležitostech si na to vzpomněla a sice mírně, ale intenzivně na mne naléhala,
že by ty fotky také chtěla. Zlom nastal v květnu, v den jejích narozenin. Po odpolední službě mne pozvala do baru na panáka, že to její výročí zapijeme. Dali jsme pár panáků,
jazyk i vůle byli oslabeny a ona znovu spustil, že by chtěla nějaký fotky. No slovo dalo slovo a já kývnul.
Den D nastal jednoho červnového rána. Bylo to tuším v úterý po naší
společné noční službě. Dohodnuli jsme se, že se sejdeme v 9.30 u místního nádraží, já že vezmu auto a zajedeme na nějaké vhodné místo. Když přišla na místo srazu, tak jsem
žasnul. Nikdy jsem si nevšimnul, jak je krásná. To, co se sebou dokázala udělat bylo neskutečný. Většina dvacítek její kráse nesahala ani po kolena. Srdce jsem měl až v krku, když jsem si představil, co bude následovat v nejbližších hodinách.
Popojeli jsme asi15 km za město do takový pustiny, kde nikdo nechodí, já si vytáhnul focení a postupně jsme začali.
Na rozfocení jsme dali asi 100 fotek v těch šatech, co přijela a pak jsem ji vyzval, aby začala jednotlivé kousky oblečení
odkládat, ale tak jak to bude cítit a jak jí to bude příjemný.
Vždy, když nějaký kousek ošacení odložila, tak se jí vrátil ruměnec do tváře, tak následovaly další a další fotky. No,
bylo to něco úžasnýho, prsy měla na svůj věk neuvěřitelně
pevný a bradavky tak postavený, jak jsem jaktěživ neviděl. No a když sundala kalhotky, tak na její pičce jsem mohl teprve oči nechat. Manželka nemá na kundičce téměř žádné pysky. Ale tahle má modelka je měla krásný, téměř jako lotosový květ
Krásně červené jí vykukovaly z na krátko střižených
ale hustých jako uhel černých chloupků. Téměř dvě hodina byly přede mnou takhle vyslečená a já celou tu dobu cítil silnej tlak v kalhotech. Po pravdě jsem měl celou dobu strach, abych
se neudělal, ale nakonec jsem to vydržel.
Po skončení za mnou přišla, sednuli jsme si na deku a ona stále ještě v rouše
Evině se mne zeptala, zdali se mi líbí. Musel jsem říci pravdu a pak mi řekla, že se mi musí nějak odvděčit a než jsem se nadál, tak jsem měl rozepnuté kalhoty a ona kouřila tak, jak jsem nikdy nezažil. Když už manželku překecám k orálu, tak ho vždy jen tak olizuje, ale tahle….. Myslím, že ho musela mít až
v žaludku. Dávila se slzy jí tekly z očí, pěna šla od úst, dýchat nemohla, jak jsem jí stláčel hlavu do klína, ale nepřestala, ani když jsem do ní napumpoval takovou dávku, jako snad niky. Měl jsem velkou touhu přičichnout k jejímu nejintimnějšímu ženství a splatit jí tak alespoň část slasti, co mi poskytla ona. Začal jsem jí lízat lasturku a pak i
kousat do těch velkých pysků. Přestala se ovládat a vzdychala a křičela tak, že nás muselo být slyšet na kilometr daleko. Co
to protahovat. Další má dávka skončila mezi jejími super prsy ,
další v lasturce a poslední zcela nechtěně v jejích vlasech, když mi ležela v klíně.
Pak jsme konečně
skončili a ona řekla to, co mne zarazilo. Mám dnes plodné dny,
ale neboj se, dnes večer dám manželovi. On je sice asi neplodný,
protože již spolu žijeme spoustu let a stále nic, ale kdyby něco, tak aby to vypadalo, že je to jeho.
No a co bylo dál?
Od tý události již uplynulo víc, jak 10 let. Kolegyni se narodil po dlouhém bezdětném manželství chlapec. Všichni byli šťastní,
Každý povídal, jak je podobný na tatínka, ale čím je starší,
tím mám větší jistotu, že jeho otcem není manžel kolegyně.
Oni oba ač zcela tmavovlasí mají krásného blonďáčka. Já mám také radost, protože k mým dvěma blonďatým dcerám možná
patří ještě jeden jejich bráška. Ale to je jen mezi náma dvouma. A co fotografie? Já si nic nenechal, vše jsem dal jí. A
ona je nikdy nikomu neukázala, ale tvrdí, že pořídí fotoalbum,
který schová na tajným místě na půdě a až budou jednou její
pravnuci ten dům bořit, tak že ho najdou a uvidí, jaká byla prabába kočka. No a já již vícekrát manželce nevěrný nebyl,
protože si nechci tenhle krásnej zážitek zaplevelit jinýma zkušenostma.