Carpe Diem
Sedím v kavárně Carpe Diem v rakouském Salzburgu, jsem cizinka a vzpomínám na dobu před pár lety, kdy jsem se tu měla poprvé setkat s mužem, který si říká Reini.
Seznámila jsem se s ním na internetu. Upoutala mě jeho fotografie na seznamovacím serveru. Úplně vystupoval z řady ostatních. Muž na profesionální černobílé fotografii v tmavém obleku. Výrazné oči, záhadný úsměv, věk něco kolem čtyřiceti. Opravdu se nedal přehlédnout v té záplavě nekvalitních barevných fotografií, pořízených většinou mobilem. V jeho profilu stálo: rozvedený, hledající vztah. Ne sex, ale vztah. Čestný, kamarádský, vtipný.
Možná jsem si počínala jako blázen. Potřebovala jsem se totiž zdokonalit v němčině a tak jsem na něj klikla…
Tento „klik“ mi změnil následující 2 roky života…
Vnesl mi do něj dobrodružství, touhu, vášeň, lásku, slzy, tajemství…a snad i trochu té němčiny…
Po pár měsících chattování, mailování a telefonátů jsem zjistila, že tento muž je doopravdy dobrý kamarád a snad i vášnivý a něžný milenec. Aspoň v to jsem doufala a proto jsem ho chtěla poznat osobně.
Měli jsme se sejít v této kavárně s názvem Carpe Diem. Ale nepřišel. Omluvil se a nepřišel…Asi měl strach z našeho vztahu…
Později jsme se setkali na jiném místě, v jiném městě. Byl okouzlující…Stali jsme se dobrými přáteli.
Tato kavárna v srdci Salzburgu, s hlasitou energickou hudbou a moderním zařízením vlastně začala odvíjet následující příběh…
„CARPE DIEM“
Užij si dne…Užij si života
Pokračování: 1. V ateliéru