Pompeje, srpen roku 79.

Jmenuji se Fabius a učím se již třetím rokem v otcově pekárně řemeslu. Jak by ne, však už je mi šestnáct. Dříve mě otec nechal dělat jen podružné práce. Starat se o osly, nosit mouku, poklidit. Minulý rok už jsem se naučil péct to nejlepší a nejvoňavější pečivo, jaké nedostanete široko daleko, dokud oko Vesuv zahlédne. Díky otci jsem také získal slušné vzdělání ve staré škole. Filozofii a náboženství mě učil Octavius, jehož sláva se nesla až k samotnému Římu. Lidé si mě považují, že nejsem jako většina mladých mužů, jenž se věnují modernímu náboženství, ale mě přijde podivínské věřit v jednoho boha. Díky mým postojům a oblíbenosti mě také otec nechává roznášet pečivo i těm nejbohatším mužům v celých Pompejích. Nejraději ovšem donáším brzy ráno do lázní.



Jednou jsem šel s pečivem do lázní ještě před rozedněním. Celé město bylo ještě ponořeno do spánku a já se procházel tichými a temnými ulicemi. Prošel jsem lázeňskou zahradou, odložil koš s pečivem na smluveném místě a pomalu se chystal k odchodu, když jsem z lázeňské šatny zaslechl zvuky, jako by tam někdo byl. Chtěl jsem to nechat být, ale zvědavost mi nedala. Potichu a nenápadně jsem se připlížil, abych se podíval, kdo si tu užívá horkou lázeň takhle brzy ráno. Nebývá zvykem, aby mocní lidé vstávali takhle časně. Byla to Helena, mladá žena Salviusova, který je centurionem v armádě slavného Říma, ale za ženou se vrací jen jednou za rok. Helena tak žije celý rok sama a stará se o sad růží.



Potichu jsem se přiblížil a pozoroval, jak své dlouhé černé vlasy sepnula nad rameny. Měla na sobě jen tenkou tuniku a ta z ní jedním pohybem sklouzla a snesla se k zemi jako peříčko. Helena byla krásná. Cestou k bazénku se oblé tvary jejího těla krásně rozvlnily. Během chvilky jsem byl vzrušený. V poslední době se mi to stávalo často, takže mě to nijak nepřekvapilo. Raději jsem se rychle odešel schladit na vzduch a v tom spěchu se mi podařilo zakopnout o koš s pečivem . Vše jsem narovnal a chvátal pryč, aby Helena nepoznala, že jsem jí pozoroval.



Večer jsem nemohl spát, stále jsem musel myslet na krásnou Helenu a její nahé tělo. Afrodita jí nadělila tolik krásy, že se mi jen z pohledu na ní točí hlava. Ráno jsem brzy vstával, a když bylo napečeno, vyrazil jsem opět s košem k lázním. Přišel jsem potichu, opatrně odložil koš a zamířil k šatně, ale v šeru jsem nikoho neviděl. Dnes tedy Helena nepřišla. „Myslela jsem si, že přijdeš i dnes, Fabie.“ …ozvalo ze najednou za mnou a mně málem vyskočilo srdce z těla. Nejen, že Helena přišla chvilku po mě, ale dokonce věděla i o tom, že jsem tu včera byl. Asi to poznala podle koše s pečivem. U všech bohů, snad neví, že jsem jí pozoroval nahou! Helena mě lehce obešla, prohlížela si mě a u toho si spínala své dlouhé černé vlasy nad rameny. „Jsi tak pracovitý Fabie. Takhle brzy ráno už tu voní tvé pečivo. Půjdeš se dnes vykoupat se mnou?“ Sotva to Helena dořekla, sklouzla z ní její lehoučká tunika. Okamžitě jsem uhnul očima jinam, aby neviděla, jak na ní zírám. „Vím, že ses na mě včera díval, ale nevadí mi to. Jsi krásný mladý muž.“ Přistoupila ke mně, její krásné nahé tělo stálo jen kousek ode mě a u toho ze mě svlékla můj šat. Jakmile jsem se ocitl nahý jen takový kousek od ní, celý jsem zrudl, téměř jsem se nemohl nadechnout, můj penis se vzpřímil a byl rázem tvrdý jako kámen. To mě dostalo do ještě větších rozpaků. Helena si letmo prohlédla můj vzrušený penis, podívala se mi do očí, pousmála se a špitla. „Pojď se mnou do bazénku Fabie.“ Vzala mě za ruku a odvedla si mě k vodě. Pozoroval jsem, jak se její nohy ponořily do teplé vody a hladina se lehce vlnila kolem její černé houštinky. Nemohl jsem z těch míst spustit oči a mé vzrušení bylo stále silnější. Helena se posadila do vody a rukou naznačila, že si mám přisednout vedle ní. Sedl jsem si a bylo ticho. Koukal jsem chvíli do šeré místnosti, když Helena řekla. „Nemusíš se stydět Fabie. Tvé vzrušení se mi líbí a lichotí mi. Jsi krásný mladý muž.“ Usmála se a já se usmál na ní. Oči mi rázem sklouzly na její ňadra, jak se pohupovaly spolu s hladinou bazénku. Najednou jsem cítil její ruku na mém koleni a její prsty se pomalu posunovaly směrem k mému penisu. Ten už sebou ve vodě celý škubal a já nebyl schopen hlásky. Její prsty ho jemně obepnuly a pohybovaly se nahoru a dolů, jako jsem to dělal já včera večer, když jsem si šel lehnout a myslel na Helenu. Hlasitě a prudce jsem se nadechl a rázem má sopka vybouchla tak silně, že se snad i celá země zachvěla. Helena mě něžně políbila na rty. „Pojď, než nás tu někdo nachytá.“ Usmála se, oblékli jsme se a já vyrazil celý šťastný domů.



Nemohl jsem dospat a vstával jsem ještě dřív, abych už mohl vyrazit za Helenou, ale otec mě překvapil. Měl už dávno napečeno a byl připravený k roznášce. „Po tom včerejším zemětřesení nemůžu spát, tak jsem začal s prací už v noci. Ty dnes budeš v pekárně a já udělám ranní roznášku, abys toho neměl moc. Přibyly nám objednávky. Ode dneška budeš každé odpoledne nosit čerstvé placky ženě pana Salviuse. Tráví hodně času v sadu, tak si objednala donášku a zaplatila předem na celý týden.“ Jak se mi nejdřív málem zastavilo srdce, tak mi teď buší štěstím. Celý den jsem se s chutí staral o pekárnu, napekl ty nejlepší a nejvoňavější placky pod Vesuvem a přichystal je pro Helenu. Skoro celou cestu jsem běžel, jak jsem se na ní těšil. Když jsem přišel k jejímu domu, přes otevřené dveře na mě mávla a zavolala, abych nechal zboží na stole a přišel za ní do zahrady. Měli krásnou slunnou zahradu přímo uprostřed domu a všude vonělo čerstvé ovoce. Helena tu ještě nebyla, tak jsem se usadil u stolu a čekal. Za okamžik vyšla ze dveří zcela nahá, jen se džbánem Vesuvina, který tiskla mezi svá krásná ňadra. Usmála se, víno položila na stůl a políbila mě na tvář. Zastavil jsem jí a polibek jí vrátil na rty. Naše oči se na sebe usmívaly a já jsem dokonce získal dost odvahy, abych položil ruku na její ňadro a vnímal jeho tvar dlaní a prsty. Helena mě chytla za ruku a nasměrovala jí na svou houštinku. Prsty jsem jí prozkoumal, chytla mi jeden prst a sama si ho zasunula dovnitř. Houštinou se mi třela o ruku, já jí uvnitř dráždil prstem, celá se vlnila jako hladina moře a hlasitě vydechovala. Za pár okamžiků jejím tělem projížděly vlny slasti a já jsem jazykem zkoumal její tuhé bradavky. Nalili jsme si víno a já pozoroval Helenin spokojený úsměv. Najednou se Helena zvedla, posadila se pode mě a hlavou mi zmizela pod mou tunikou. Cítil jsem její dech v mých chloupkách a můj penis se začínal prokrvovat, aniž by se ho dotkla. Za chvilinku měla můj ztopořený penis přímo před obličejem a já, aniž bych cokoliv viděl, cítil jak můj žalud obepínají její teplé a vlhké rty. Takový krásný pocit jsem nikdy nezažil. Byl jsem u vytržení. Celé mé tělo se třáslo vzrušením. Trochu jsem se styděl, ale mnohem víc jsem si přál, aby to nikdy neskončilo. Helena vstala, vysvlékla mě a můj ztopořený penis se před ní škubal, jako by jí chtěl přilákat zpět. Položila mě do trávy, rozkročila se nade mnou a svou krásnou houštinku nabodla na můj pyj. Cítil jsem, jak je zevnitř celá mokrá a rozpálená. Houpala se nade mnou, já pozoroval její prsa, jak se pohupují v odpoledním slunci a celý jsem se třásl vzrušením. Najednou mě Helena pevně stiskla koleny, hlasitě sténala, svíjela se, já se svíjel, třásl a třásla se s námi celá země. Horká láva ze mě stříkala proudem a Heleně stékala po stehnech spolu s proudem šťávy jejího chtíče.



Až do setmění jsme spolu pili víno, dráždili jeden druhého, smáli se a já věděl, že to bylo mé nejkrásnější odpoledne v životě. Netušil jsem však, že bylo i mé poslední…