Byl pozdní večer, lásky čas

Stáli na vlakové zastávce na konci perónu. Na zastávce bylo asi 20 lidí čekajících na vlak. Děti výskaly a honily se. Dospělí se je snažili usměrnit. Marně. Ti dva si jich nevšímali. Byl květen. Teplý sobotní podvečer. Vzduch byl prosycen tou zvláštní energií. Opírala se o jeho hruď zady a dívala se do údolí, kde tekla řeka. Svíral její ručku ve své dlani a jejich prsty byly propletené jako proutky vrbiček na břehu řeky. Druhou jí pevně objímal a tiskl k sobě, s dlaní položenou na jejím rameni. Voda skotačivě přeskakovala kameny a slunce jim střílelo do očí šípy odražené od vlnek na vodní hladině.
Políbil ji na tvář něžně, jako by se jí dotkl holubím pírkem. Když objel špičkou jazyka její ouško, hlasitě se zasmála. Měla ráda tohle jeho škádlení. A ráda ho i provokovala. Těsněji přitlačila svůj zadeček, zahalený do krátké sukýnky, do jeho klína a zakroužila pomalu boky. Jeho reakce byla rychlá, ucítila jeho ruku na svém ňadru. Tělem jí projelo příjemné vzrušení. Ucítila, jak jí bradavky ztuhly a v žilách se jí vzrušením prudčeji rozproudila krev. Zavřela oči a vychutnávala si ten pocit milostného jiskření. Chvíli svíral ve své dlani její melounek, pak jeho ruka sklouzla níž a jako noční zloděj vklouzla pod její tričko. Polaskal její bříško a pak se jeho prsty sunuly výš.
Když konečky jeho prstů doputovaly až k lemu její podprsenky a chtěly se vkrást pod tenkou elastickou látku, vymanila se z jeho náruče, otočila se k němu, otřela svoji tvář o jeho, na které ucítila rašící strniště vousů a pak se lehounce dotkla svými rty jeho úst. Podívala se mu do očí. Zračila se v nich něha i touha. Znala ten jeho pohled. Těsněji se k němu přitiskla. Jeho rty se přisály na její. Něžně ochutnal její horní, pak spodní ret, jako když ukusuje špičku červené sladké jahody. A pak si ji prudce přitiskl k sobě a jeho polibky se změnily na letní bouři. Drtil svými rty její ústa, až ztrácela dech a jeho jazyk se prodral do jejích úst skrz hradbu bílých zoubků, jako když tlupa žoldnéřů prolomí opevnění hradu. Jejich jazyky se zkřížily v milostném souboji.
V zatáčce zahoukala lokomotiva a na zastávku si to přikodrcal vláček spojující dvě okresní města. Výskající děti a ostatní cestující se nacpali do předních vagónů. Oni dva do toho posledního. Byl skoro prázdný. Vpředu sedělo pár lidí. Většina ve směru jízdy. Sedli si až dozadu, naproti sobě. Vláček sebou škubnul a pomalu se rozjel. Za oknem jim začala dozadu ubíhat krajina ozářená jarním sluníčkem. Kola skřípala po kolejích lemujících tok řeky. Stromy obalené květy vytvářely spolu s modrou oblohou, na které pluly bílé nadýchané obláčky, nádhernou kulisu všehomíra. Sytě zelené louky poseté drahokamy různobarevně kvetoucích bylin jen dokreslovaly krásu toho malebného obrazu, který působil až kýčovitě.
Uchopil její ruce do svých horkých dlaní a na tváři mu vykvetl úsměv.
„Miluji tě“, sklouzla z jeho rtů slova, která tak ráda poslouchala. Naklonila se k němu a lehce ho políbila na rty. „Já tebe taky“ odvětila.
Když ji chtěl sevřít do náruče, se smíchem se mu vysmekla a opřela se o sedačku. Dívala se na něj, jak sedí naproti ní. Hlavou jí bleskl nápad, jak ho pozlobit. Zula si střevíc a špička její nohy zamířila do jeho rozkroku. Konečky prstů provokativně hladila látku jeho kalhot a cítila, že pod látkou dochází k bouřlivé reakci. Chytil ji slabě za kotník. Prudce škubla nohou, vysmekla se mu a znovu špička její nohy s notnou dávkou vilnosti dráždila přes látku jeho kalhot jeho mužství. Viděla v obličeji jeho vzrušení. Podmanil se jí a vychutnával si její škádlení.
Vlak zahoukal a vjel to tunelu. Vnitřek vozu se ponořil do tmy. Ucítila, jak se na ní s dychtivostí vrhl. Jeho ruce roztouženě bloudily po jejím těle. Tiskl si její hlavu k své a jeho ústa hladově polykaly její ústa i jazyk. S nepředstíraným vzrušení se poddávala jeho rukám a se stejnou náruživostí mu vracela ty vášnivé polibky. Jeho ruce se probily pod látku její podprsenky a ona ucítila jeho dlaně přímo na svých ňadrech. Pevné sevření jeho dlaní jí rozpalovalo. Při jejich milostných soubojích si rada vychutnávala jeho sílu, ale nepoddávala se mu snadno, bez boje. I teď se s náruživou chutí vrhala do protiútoku. Její ruce sjeli chtivě k jeho pasu a začala mu rozepínat kalhoty. Její ruce vklouzly do jeho trenýrek a ona pevně sevřela v dlani jeho mužství, lehce zbytnělé po její předchozí masáži. Uslyšela jeho vzrušený vzdech. To jí dodalo elánu a její ručka pomalu klouzala nahoru a dolů po jeho tuhnoucí, zvětšující se žerdi, ve které se s vzrůstající intenzitou rozhořel oheň vášně.
Vagónem se opět rozlilo denní světlo, ale jejich touha po vzájemných intimních dotecích byla natolik silná, že to oba ignorovali. Jeho prsty mnuly její naběhlé bradavky a způsobovaly, že z nich do jejího těla vystřelovaly elektrizující impulsy vzrůstajícího vzrušení, které cloumalo celým jejím tělem, zaplavovalo její mysl chtíčem, a v jejím klínu se jako v krbu rozhořel plamen smyslné touhy. Jako by to vycítil. Jedna jeho ruka se přestala věnovat jejímu melounku, vyklouzla zpod trička, a po jejím stehně se sunula, nejprve pod lem sukýnky, a pak po jejím stehně až do jejího klína. Chvíli je držela u sebe, ale pak neodolala a roztáhla je od sebe. Jeho prsty pohladili vlhkou látku kalhotek a hledaly skulinku k jejímu rajskému květu. Netrvalo dlouho a pronikly do její mokré tůňky. Elektrizující výboj rozkoše se šířil celým jejím nervovým systémem až do jejího mozku, kde explodoval v oslnivém výboji slasti. Vzrušením hlasitě vydechla. Se zavřenýma očima si vychutnávala jeho vášnivé polibky, které mu oplácela se stejnou žádostivostí, i pohyby jeho prstů v sobě a své prožitky přenášela do své ruky, která pevněji svírala jeho horký meč.
Ostatní cestující seděli vpředu a nikdo si jich nevšímal. Ozvalo se skřípění kol způsobené jejich třením o kolejnice při brždění a vláček začal zpomalovat.
„Pojď, vystoupíme“ řekl jí s neskrývanou chtivostí v hlase.
Vytrhnul její ruku ze svých trenýrek, zapnul knoflík kalhot, popadl ji za ruku a táhl ven z vlaku. Vystoupili s předstíraným klidem, jakoby zde opravdu chtěli vystoupit a ruku v ruce se pomalu šourali po peronu k domku na zastávce. Ozval se zvuk píšťalky a vláček se dal do pohybu. Na zastávce byli sami. Když došli domku, konec posledního vagonu mizel v zatáčce.
Popadl ji za ruku a dveřmi ji vtáhl dovnitř. Hladově se na sebe oba, s neskrývanou vášní, vrhly. Prostor domku naplnilo elektrizující ovzduší a jejich hlasité vzdechy nepotlačovaného vzrušení a touhy. Slunce zapadalo a vnitřek byl skoro ponořen do tmy. Její ruce z něj stáhly tričko a vrhla se na jeho tělo jako hladová šelma svými nehtíky i zoubky, které na jeho hrudi, zádech i ramenou zanechávaly svítivě červené šrámy, cejchy její vášně. Vmanévroval ji na lavičku u zdi utopenou ve stínu, svlékl z ní jedním prudkým tahem podprsenku i tričko a položil ji na tvrdé studené dřevo. Stejně hladově se teď zas on sytil jejím tělem. Drtil ve svých dlaních s žádostivou touhou její ňadra a svými ústy útočil střídavě na její rty i na její ňadra, které jako dvě věže měly bránit hroty vztyčených bradavek svoji královnu. Chvíli se poddávala jeho útoku a pasivněji vychutnávala příboj jeho chtíče. Vlny opojně smyslného prožitku zmítaly jejím tělem.
To ale jen soustředila síly k milostné zteči. Zvedla se, přetlačila jej na druhý konec lavičky a její ruce se znovu vrhly na jeho kalhoty. Přestal bránit své území a úplně se jí poddal. Ležel na zádech a vychutnával si její polibky, kterými jej zasypávala od krku až po břicho. I hladivé tahy její ručky, kterými ty polibky roztírala po jeho kůži i bolestivě vzrušující rýhy, které na ní zanechávala svými nehty. Znovu vyprostila z trenýrek jeho krále. Svírala jej pevně ve své dlani a její ruka pomalu klouzala nahoru a dolu. Jeho rudě žhnoucí diamant se objevoval a mizel jako světlo majáku na moři s železnou pravidelností. Druhou rukou sevřela ve své dlani jeho vak s pokladem a něžně jej mnula. Když uslyšela jeho protáhlý vzdech a jeho ruka se stejnou něhou hnětla její ňadro, rozhodla se mu dát šach.
Uchopila jeho krále pevně u kořene a smyslně špičkou jazyka přejela po jeho těle odspodu až k vrcholku. Obkroužila dokola jeho korunu, přejela po čepičce, na které se zaleskla první kapička lásky a vsála jej do svých úst. Pomalu klouzala svými rty dolů po jeho žerdi. Vyvíjela svými ústy podtlak, který způsobil, že v jeho mužství se začalo městnat ještě víc krve a stal se tak tužším a teplejším. Zároveň to zvýšilo jeho rozkoš, která mu zastírala pomalu vědomí. Položil svoji ruku na její hlavu, pevně sevřel v prstech její vlasy a táhl je nahoru. To opět zvětšilo podtlak v jejích ústech, když jako pumpa sála z jeho těla mízu a zvyšovala přitom jeho slast špičkou svého jazyka, kterým se sunula po jeho kopí, po jeho uzdičce, až k čepičce. Ucítila tlak jeho ruky, která jí tlačila hlavu dolu a poslušně sklouzla svými rty dolů, až jí opět jeho král zaplnil celá ústa. Poddala se tlaku jeho ruky a klouzala svými rty nahoru a dolů. Cítila, jak se chvěje vzrušením a slyšela jeho slastí zabarvené hlasité vzdechy. Jeho vzrušení, které stupňovala jemným mnutím váčku s královským pokladem, rozpalovalo její chtíč.
Vybičován chtíčem a touhou odrazil rázně její šach a provedl rošádu. Převrátil ji na lavičku a její dáma náhle byla napadena jeho králem. Garde. Přesto, že pronikal ve vlnách hluboko do její obrany, byla to výhra pro ni. S rozkoší přijímala jeho tělo ve slastných prožitcích. Její milostné výkřiky slasti se mísily s jeho a odrážely se od prázdných stěn jejich milostné svatyně.
Znovu se změnilo postavení figur na této milostné šachovnici, kde hra nikdy nekončí. Otočená k němu zády si vychutnávala, jak jeho píst prorážel ve slastných vlnách její obranu a vyklízel ze šachovnice jednu její figuru za druhou ve snaze ji porazit, zvítězit nad ní a vynést ji ve své náruči na Olymp.
Ale dopadl jak římské kohorty u Trasimenského jezera v bitvě s Hanibalem. Vyčerpal všechnu svoji sílu, aby prorazil střed. Teď zaútočili její zálohy na křídlech. Vymanila se z jeho sevření, zatlačila jej na lavici, stehny pevně sevřela jeho boky a tak zvrátila průběh této milostné bitvy. Na koni se tryskem hnala vpřed vstříc vítězství. Toho dosáhly společně, svět pro ně neexistoval. V těle jim tryskaly gejzíry milostné vášně prosycené slastnou rozkoší. Padla na jeho hruď a nechávala v sobě odeznít ten nádherný prožitek. Jakoby pořád slyšela milostnou píseň jeho slavíka, který právě dozpíval píseň lásky pro její růžičku.
Odcházeli z nádraží po kolejích, přitisknuti jeden k druhému, na další zastávku, která byla cílem jejich cesty. Možná je cestou ještě přepadne smyslná touha a prožijí další milostný souboj. Byl totiž květen.

…pozdní večer – kolem ráj,
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdličky tu zněl něžně hlas,
kol té trati byl borový háj.

O lásce v nšm šeptal tichý mech,
kvetoucí strom lhal lásky žel.
Svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.

Hladina řeky v tůních stinných odrážela temně jejich boj,
břeh objímal ji, jak včelí roj.
A slunce jasná světů jiných bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam, co slzy lásky.