Plameny ohňů ozařují hrubé stěny svatyně. Mohla by zde svítit normálně žárovka, ale hukot ohně a odlesky, které se mihotají na stěnách, tančící stíny a vůně dřevo, to vše je součástí kouzla. Vzduch je provoněn bylinkami, je omamný a vzruchy okolního světa zůstávají daleko.
Nejdříve se musela očistit. Ne snad, že by se cítila špinavá, ale každé umělecké plátno je potřeba připravit. Pečlivě ji namydlil, a měkkou houbou a mýdlem, které voní po levanduli, ji pečlivě omyl, osuškou osušil každou kapičku. Když laskal její nohy a poklekl před ní, ucítila na klíně jeho dech.
Pak přišlo na řadu holítko. Nechal ji, aby si s ostrou žiletkou poradila sama, jen zblízka díval a pozorně sledoval, jestli svou práci dělá dobře.
Věděla, že to je součást rituálu. Ale stejně měla co dělat, aby své vzrušení ovládla.
Osušená a čistá přišla k oltáři.
"Lehni si a ničeho se neboj," zašeptal.
Nebála se.
Teprve potom, když ležela, se jí poprvé dotkl. Dotkl se pravé ruky, ale i ten jeden jediný dotek ji nabudil.
"Tady začneme."
Přikývla.
Pohladil ji po předloktí a naznačil, kudy povede první řádek.
"Zde začíná se příběh o zplození světa, zde začíná se cesta, kterou ti Lilith dodá svou sílu."
Tetovací strojek zabzučel a na jejím těle se objevila první runa, která vyprávěla ten starodávný příběh.
Text se vinul jako biblický had. Nejprve po předloktí - tak, aby příběh mohla začít vyprávět ona sama. Příběh, který v sobě nesl pravdu o stvoření světa, o jeho tajemstvích i o tom, jak vyvolat pravdu z nejhlubších temných jam.
Bolest se mísila se vzrušením a věděla, že až bude příběh číst příště, to vzrušení už nezmizí. Bolest propojovala svět duchů a svět lidí. Text se obtočil kolem dlaně a po vnitřní straně ruky zamířil k tělu. Tady, až bude příběh číst příště, bude už potřebovat pomoc.
Věděla, že ten, kdo se s jejím příběhem spojí, si bude pomáhat prstem, aby neztratil nit příběhu a neztratil se v zákrutu vyprávění, protože pak by zpřeházel časové osy a kouzlo by nefungovalo. A věděla, že až ten prst ucítí, bude se jí zmocňovat vzrušení stejně jako nyní.
Slova plynou po jejím boku, až k pánvi a přes břicho a zase nahoru, kolem ňader a krku na druhou stranu. Druhá ruka.
Zhluboka dýchá. Absorbuje všechen chtíč, který pak přijde.
Další runy vedou přes šíji. Lačně zdvihá hlavu a zhluboka dýchá.
Kolem ňader. Kéž by příběh byl rychlejší!
Na břicho, ke obtočí pupík a zamíří níž.
To poprvé vzdychne.
Runy příběhu, v němž Lilith otevírá své nitro démonům, příběhu, který popisuje lačnost prvních bytostí, jejich chtíč a touhu, ji na těle příjemně pálí. Text se line po jejím těle, vrací se k ňadrům a znovu k šíji. Kolem úst. Už navždy ten příběh bude vepsán do její tvář.
Hlasitě vzdychá. Není to bolest, je to pradávná touha.
Tělo po poseté runami, které tvoří umělecké dílo. Směr textu kromě příběhu vykresluje i samotné znamení Lilith.
"Prosím," zašeptá.
"Ještě vydrž," šeptá kněz mezi slovy, kterými ji dráždí až na samotnou hranici příčetnosti. Vypráví příběh, který zapisuje.
Chce ho. Všimne si, jak i on je vzrušený, ale i to je součást kouzla.
Příběh se chýlí ke konci. Každý dotek teď doslova žhne, její klín sálá. Runy obkrouží vztyčené bradavky. Poslední strofa: jako černá šipka míří text přímo dolů. Přes podbřišek až k těsné blízkosti kundičky.
"Teď vydrž."
Cítí, jak vlhne, ale musí vláhu zadržet, dokud kouzlo neskončí. Stíny na zdech tančí v divokém čardáši, v rozích svatyně se vlní mlha a získává tvar služebnic samotné Lilith, a jejich vzrušení se mísí s tím jejím.
Poslední runa runa končí přesně tam, kde má.
"Teď."
Kněz do ní vnikne. Stačí jen pár pohybů, aby ji uspokojil.
Prohne se v slasti a v zadržovaném orgasmu. Vystříkne.
Slyší dávné bubny, staré tisíce let. Slyší řeč, kterou nikdo nezapsal a nikdo ji proto nezná. Cítí vůně koření země tak vzdálené, ze které nezůstalo nic víc než pár kamenných zdí a základů kdysi úchvatných zikkuratů. Cítí dotek samotné Lilith.
Její tělo je příběhem.
Příběhem, který obnovuje svět.
A pokaždé, až příběh bude někdo číst, až v příběhu dojde ke konci, síla jejího orgasmu přiláká vždy Lilith zpět. Bude sát vzrušení, bude žít v jejím výstřiku. A dokud neodejde, dokud se bude vracet, svět se nerozpadne a nestane se rejdištěm démonů.
Jen musí šukat.
A že to zatraceně chce. Hned teď. Zvedá se z oltáře a vydává se hledat toho prvního, komu se svěří s příběhem Lilith a její magické kundičky.
Podobné povídky
-
Kavárna U Zrcadla měla tu výhodu, že v ní člověk mohl sedět hodiny, aniž by si ho kdokoli všiml. Anebo naopak – mohl tam sedět přesně proto, aby si ho všiml ten správný člověk. Elen si pomalu…
před 9 hodinami 0 164 11 -
Len čo vošla do bytu, vedel som, že dnes to bude iné. Hneď som ju pritlačil chrbtom k stene, chytil jej obe zápästia a zdvihol ich nad hlavu. „Dnes patríš mne,“ zašepkal som jej drsne do ucha. „A…
včera 0 135 1