A Kdo Řekl, Že Si Musíš Vybrat?

Svádění protikladů

Víš, co je fakt rajcovní? Roztrhat všechny ty nálepky, které nám nacpali do mentálních peřin od malička. Dobrý, špatný, správný, nesprávný... Nešimrá tě při představě, že bysme mohli poslat všechnu tu dualitu do háje a svlíknout se z předsudků?

Od té doby, co máme rozum, nás pořád krotili: "na tohle se šahá, na tohle ne", "tady jo, tam nikdy". Jak kdyby život byl manuál pro vystrašené panic. Osho se nad tímhle šaškováním jenom řehtal: "Mysl, co všecko škatulkuje, je jak bojácný milenec, co chce prozkoumat jenom půlku těla a to nejlepší nechá ladem."

Tantra, ten starej šibal, nám šeptá do ucha něco božsky zvráceného: Co kdyby všecko, ale fakt úplně všecko, bylo součástí stejný erotický kosmický hry? Co kdyby hřích a ctnost byly jenom dvě různý polohy ve stejný univerzální Kámasútře?

Změnit pozici: skutečný mentální multiorgasmus

Je něco šíleně sexy na člověku, kterej se nebojí změnit názor. Je to jako svlíknout mentální kalhotky, co ti už nesedí. Ale většina lidí radši chodí ve stejných vyšisovaných nápadech, než aby se vystavili zranitelnýmu potěšení přiznat: "změnil jsem se".

Osho to říkal na plnou hubu: "Držet se pořád stejných názorů je jako používat furt stejnej kondom. Nejen že ztrácí účinnost, ale je to nebezpečně nudný." Změnit názor je jako vyzkoušet novou polohu: ze začátku nepohodlná, pak odhalující, nakonec návyková.

Necítíš to šimrání, když si troufneš myslet na něco úplně novýho? To je intelektuální orgasmus, kterej se ti snaží upřít všichni ti slušňáci.

Tady a teď: kde se děje všechna akce

Zatímco se ztrácíš ve fantaziích o minulosti nebo budoucnosti, přítomnost je tady, horká a pulzující, a čeká, až jí budeš věnovat pozornost. Současný okamžik je jak ten intenzivní milenec, co ti říká: "dívej se mi do očí, když to děláme".

Tantra není filozofie pro upejpavý svatoušky – je pro ty, co jsou dost odvážní, aby se milovali s realitou takovou, jaká je, bez fantazií o tom, jaká by měla být. Je to odevzdání se okamžiku se stejnou intenzitou, s jakou by ses odevzdal vášnivýmu setkání, kde neexistuje zítřek.

"Většina lidí je tak zaměstnaná přemýšlením o svým příštím orgasmu, že propásnou ten, kterej by mohli mít právě teď," provokoval Osho. Meditace není sedět s ksichtem svatouška; je to milování se s přítomností, úplný odevzdání, bez zábran a falešných zábran.

Ty: bůh nebo bohyně zakázanýho potěšení

Nejoplzlejší tajemství tantry je, že už jsi božský, dokonce (a hlavně) ve svých nejdivočejších a tělesných aspektech. Není to tak, že máš božskou část a hříšnou část – celej ty, včetně tvých nejprimitivnějších tužeb, jsi projevem posvátna.

"Sexuální energie a duchovní energie jsou stejný," trval na svým Osho s rošťáckým úsměvem. "Jedna stoupá po páteři, druhá klesá. Ale je to stejná řeka rozkoše, co protíká různýma krajinama."

Být svým vlastním bohem nebo bohyní není nějakej éterickej a nudnej koncept – je to uznání, že stejná síla, která způsobuje orgasmus, je ta, která probouzí vědomí. Je to pochopení, že tvoje tělesný tekutiny jsou stejně posvátný jako svěcená voda a že tvoje tělo je skutečný chrám, kde se slaví mše rozkoše.

Duchovní autoerotika: milovat se bez viny

Učili nás cítit se provinile za to, že se moc dotýkáme, ať už fyzicky nebo emočně. Sebeláska zní jako hřích ve společnosti, která by radši, abys byl závislej na vnějším uznání jak feťák na dávce.

Tantra je skandálně upřímná: milovat sám sebe je nezbytná předehra k jakémukoli jinému druhu lásky. "Když si nedokážeš dát potěšení sám, jak ho chceš dát někomu jinýmu?" ptal se Osho, zatímco svůdně zvedal obočí.

Když si dovolíš milovat se bez omezení, bez zakázaných zón, bez cenzurovaných myšlenek, stane se něco magickýho: tvoje energie se stane tak přetékající, že se přirozeně vylije k ostatním. Není to sobectví – je to stát se zdrojem potěšení tak hojným, že ho nemůžeš neprozradit.

Integrace: skutečná zvrácenost

Skutečná zvrácenost podle tantry není v činech považovaných za tabu, ale v rozkouskování reality a popírání částí sebe sama. Je to jako mít harém osobností a nechat jen jednu vyjít si hrát, zatímco ostatní hladově koukají z klecí.

Tantra a Osho nás zvou k nejodvážnější hře: nechat všechny naše stránky – světici i kurvu, mudrce i idiota, anděla i démona – účastnit se stejnýho mejdanu. Bez výjimek, bez studu, bez lítosti.

Skutečná svoboda je tak skandálně jednoduchá, že je skoro pornografická ve své nahotě: dovolit si být v každém okamžiku přesně takovej, jakej jsi. Bez mentálního mejkapu, bez morálních převleků, bez duchovních póz.

Jak by zašeptal tantrickej mistr do tvýho ucha těsně před vyvrcholením: "V okamžiku, kdy přestaneš vybírat mezi tím nebo oním, celej vesmír se ti otevře jak dychtivý stehna."

A Kdo Řekl, Že Si Musíš Vybrat?