Eva v koutku Čech

Bylo to z kraje září. S Evou jsme si psali emaily o svých radostech i starostech, i o obyčejných událostech a občas vzájemně vylili srdce a také o našem neuvěřitelném vztahu. Říkali jsme, že je to Láska Na Druhý Pohled - LNDP.
Byl jsem tou dobou na chalupě, ve vesnici, nedaleko od Prahy.
Říkám, že jezdím na ~ostrov~, jelikož nemáme s nikým společný plot.

A protože nastala vhodná konstelace, napsal jsem jí o tom a tak vznikla tato korespondence:

"Já jsem na ostrově ode dneška, do pozítří sám. Příbuzní přijedou až ve středu dopoledne. Tak se můžeš zastavit, kdybys třeba jela někam poblíž"

Odpověď:
* uvidíme, nic neslibuji :) Takže jenom dnes a zítra? To není moc prostoru teda ...*

"Ne není, ségra jde dneska k doktorovi na kontrolu. A zítra má oddych a ve středu zase přijedou."

*Možná se stavím, ještě to není 100%, spíš dopoledne, ale zatím fakt nic bližšího nevím. Přivezla bych Ti nějakou dobrotu, Písnu kdyžtak na WhatsApp.*

"Dobrá tedy, budu se těšit na zprávu."
A zpráva ráno přišla, že přijede před polednem.
A to mi udělalo velkou radost. A tak jsem jí napsal:

"Papa Evo,
dobré ráno a hezký den. Akorát jsem se probudil a protože jsem neměl napnutý noční režim slyšel jsem, že píšeš. Teda já Tě nám v "oblíbených" a tak bych Tě měl slyšet i tak. 🤠👍 To by bylo opravdu BEZVADNÝ. Přijeď normálně ke vjezdu ze předu.
Tak držím palce, ✊✊✊ aby to vyšlo.
Papa pusu měj se dobře."

No a tak za mnou před polednem přijela. Byl jsem opravdu rád, že jí to vyšlo, protože její dny jsou doslova nabité různými úkoly a tak najít prostor pro návštěvu není nic snadnýho. Vzal jsem si kraťasy a bílou polokošili, o který jsem si myslel, že mi sluší.
A už byla tady.... otevřel jsem vrata, aby mohla autem vjet dovnitř.
Moc jí to slušelo. Měla na sobě tmavě modré šaty s velkými bílymi puntíky. Když jsem jí uviděl jak jí to sluší, už jen to stačilo, aby mi po páteři proběhly příjemné vibrace, takové jemné mrazení. Ale, někdy to je intenzivní, jako kdyby se mi tam proháněli malí ještěři nebo hádci. A to mi taky hned letí hlavou spousty většinou nemravných nápadů. Vzal jsem od ní nákup a šli jsme do baráku. Během těch pár kroků jsme se domluvili, že si dáme kafe a protože bylo hezky, tak na sluníčku. Hned jak jsem položil nákup objali jsme se a dali si na uvítanou krásnýho francouzáka. A po tomhle uvítání jsem z ní stáhnul kalhotky. Ani jí to nepřekvapilo. Už byla odemne zvyklá na ledacos a navíc Eva není z těch, co dělají s erotikou cavyky. A to jsem na ní miloval, taky vysoce hodnotím i to, že o svých dojmech a pocitech mluví před, při (to trochu míň) i po milování. Ale bylo toho víc, ale o tom třeba někdy později.
Udělal jsem to kafe, přinesl jsem pro ní moje oblíbené křeslo a dal na trávník, do výklenku mezi tůjí a tisem. Ten kout je dokonalej a chráněnej ze všech stran. Já jsem se tam občas opaloval na sluníčku nahatej. Tedy vidět sem je, ale jen z jednoho místa a to od plotu z pole a to je celkem daleko od silnice. A taky kdo by tam co hledal, navíc to bývá zarostlé ostružiním a kopřivami.
Takže pro můj záměr to bylo ideální místo.
Donesl jsem postupně stolek a hrnky a kafem a křesílko i pro sebe.
Popíjeli jsme kafíčko, Iva vyprávěla o svých příhodách ze života a svého okolí.
Po chvíli jsem si kleknul před Evu, mířil jsem na její prcinu. Trochu se v křesle vstřícně posunula směrem ke mně, roztáhla nohy a parádně mi nabídla tu její buchtičku. Zvedl jsem lem šatů... Oba si umíme tyhle sexuální hrátky náramně užívat. Rád jí lížu a ochutnávám a jazykem listuju na všech závojíčcích prciny a hraju si s knoflíčkem klitorisu.
Zážitek úžasnej... Pro mne i pro ní. Rukama mi vmáčla hlavu do klína.
Sluníčko mě hřálo do zad, vystrčeného zadku a ohřívalo koule. Sex v přírodě je o mnoho pocitů bohatší, než ten postelovej. Po chvíli se zmínila o zážitku s banánem, když jsem jezdil do půjčený nádherný chaloupky na kraji lesa a ona tam jezdila za mnou a užívali jsme si opravdu úžasnýho sexu. To ale nebylo jen o sexu, to bylo krásný milování dvou nevybouřených jedinců s obrovskou vzájemnou náklonností.
Nerad odbočuju od tohoto příběhu, ale pro dokreslení sem musím vložit, co mi tenkrát Eva napsala:
No, já jsem si vzpomněla, jak jsem za Tebou přijela na chaloupku po nějakém čase, co jsme se neviděli, po nějakých těch šarvátkách, co jsme měli .... a nestihli jsme se ani pozdravit a hned ode dveří jsme po sobě skočili, líbali se a Tys mi strhával oblečení, bylo to tolik vášnivé, až mi někam uletěly brejle a lítala podprsenka, kalhotky vzduchem a najednou jsem byla celá nahá a ležela na tom konferenčním stolku a Tys měl hlavu napřed zabořenou v mým klíně a udělal mi to jak nikdy před tím a pak si mi ho tam strčil a opravdu razantně přirážel nadoraz a tak tvrdě, přitom vášnivě si mě tam vošukal, znovu udělal a pak si mě odvedl po schodech nahoru, já šla před Tebou a Tys mě najednou zastavil, ohnul a zezadu znovu vylízal a udělal a pak nahoře v posteli si mi ho nacpal do pusy až po kořen a nechal ses kouřit, že jsi málem vystříknul, ale zadržel si to a pak si mi do ní strčil banán, kterým si mě napřed pořádně vošukal a pak si ho ukusoval a nakonec si mě vošukal tvrdým pérem až do úplného konce, kdy si stříkal jak švestkový knedlík a pak si to sperma po mě celé rozmazal, bylo to vášnivé a nezapomenutelné. Tolikrát si mě vošukal za jedno odpoledne, že jsem pak chodila jak kachna, ale i když jsem jí měla od Tebe doslova vyšukanou jak trhací kalendář, tak furt jsem neměla dost a dala bych si Tě znovu a znovu :))))) Nevím jestli si vzpomínáš :)......

Jasně že si vzpomínám, protože na takový setkání se zapomenout nedá, tedy pokud mozek funguje jak má.

Když nyní znovu zmínila banán, vstal jsem a došel pro něj. Jenže tenhle už byl dost zralý a nefungoval tak, jak bychom si přáli. Ale i tak jsme si to krásně užili. Eva se po chvíli udělala a já jsem měl taky radost a hned dvojnásobnou a taky od banánu upatlanej límeček... Nojo stane se...
Eva se mi pak v mailu omlouvala:
Já taky na dnešek furt myslím ❤️ miluji mít nohy na Tvých zádech, nebo ještě líp, na Tvých ramenou, když si zabořený v mým klíně.....snad Ti nevadilo, že jsem to chvíli zadržovala, abych si to o trochu déle užila 😁
Dnešek fakt úžasný, miluju ❤️❤️❤️
Já jsem s ní naprosto souhlasil.
Kdo by se zlobil, když si jeho milovaná žena užívá jeho orálních hrátek?
A ta druhá radost ??? Znovu použiju originální text z mailu:
Zrovna jsem se přihlásila na mail, abych Ti napsala, že má Tvoje papírová nevděčnice svátek, ale Ty to víš a jistě si to věděl i před tím, což souhlasím, že to je super shoda náhod a výborná satisfakce.

PŘESNĚ TAK 👍👍👍 a ano, věděl jsem to ... A naprosto souhlasím.

Tehdy jsem napsal do odpovědi Zdravím po ....
Evo, dneska se mi líbilo ochutnat Tvoji šťávičmu z vlhký prcinky, skvělý bylo jak jsis řekla o banán. Moc se mi taky líbilo, jak jsis to užívala a nechala jsi mi spoustu prostoru pro moje záměry. Sedávám v koutku na tomtěž křesle a teď už budu vždycky cítit ty Tvoje chodidla na mých ramenou.
Banán mám už propojený s chaloupkou na kraji lesa navždycky... A ještě navrch ta malá satisfakce, když má ta, co pro ní nejsem dost dobrý, dneska svátek.

To se tedy hodně povedlo a chci věřit, že si najdeš víc času přistrčit svojí mušličku na hraní pro toho "úchyla" 😜🥰😛

Moc Ti děkuju mám zase o spoustu zážitků vic...💋🤠👍🔻🔺🔻🔺💋

Před časem mi do mailu napsala:
Jo a nejsi úchyl, alespoň ne v tom pravým slova smyslu, navíc jsme oba dospělí, svéprávní a vše co spolu děláme a neděláme je dobrovolné a čistě naše věc 🙂
A jindy jsem si přečetl:
Martine, Tys pro mě v mém životě tolik důležitý, dostali jsme se daleko, jako bych Tě znala odjakživa, přitom Tě znám jen po některých stránkách, přesto jsi vlastně mojí tajnou součástí a důležitou, asi i podstatnou součástí....

To se opravdu moc, moc krásně čte... 🥰😍🥰😍 DĚKUJI 💋 Tak hezky a přesně to napsala.
Mám pocit, že se máme proto, abychom si byli oporou nebo jako takové zázemí. Přestože na dálku, tak dost blízcí a důvěrní.

Někdy si říkám, proč jsme se potkali? Ale ten důvod se už dávno promítl .... a proč jsme tu stále pro sebe, i když to už není primárně o sexu? Protože ten důvod nejspíš stále trvá a nám to dá smysl až časem....

Nedokáži najít slovo, kterým bych Tě nejpřesněji identifikovala v mém životě, asi doslova LNDP, ale v té rovině v jaké se máme, jsi pro mne někdo, kdo by mi sakra chyběl, kdyby cokoli .... ani nechci domyslet .... až se znovu narodím, chci Tě ofiko a už ne jen na tajňačku :)))) A nechci se o Tebe s nikým dělit a chci, aby to samé si cítil Ty a aby nám to vydrželo až do smrti :))))

Hihihi :))))) Pamatuješ ? Kdysi jsem Ti posílal takový zamyšlení. V nadpisu bylo: Důvod, období, celý život ... Tam je možná odpověď.
Taky o tom také často přemýšlím. Je to tak zvláštní příběh, až neuvěřitelný...

Pamatuju, je to tohle:

DŮVOD - OBDOBÍ - CELÝ ŽIVOT

Lidé přicházejí do našich životů z nějakého DŮVODU, na určité OBDOBÍ anebo na CELÝ ŽIVOT.

Když je budeme umět rozlišovat, tak budeme vědět, co je třeba udělat.

DŮVOD

Když je někdo v našem životě z nějakého DŮVODU, tak je to vlastně vyjádření naší potřeby. Přišli, aby nám pomohli vyřešit nějaký problém, přišli nám poradit a podpořit nás po fyzické, emoční anebo duševní stránce. Může se nám zdát, jako kdyby nám je poslalo samo nebe a ono to fakt udělalo. Jsou tu proto, že my potřebujeme, aby tu byli. Později, když už se náš problém vyřešil a nebo přišel ten čas nechat zbytek problému na nás samotných, tak tato osoba udělá anebo poví něco, co ukonči náš vzájemný vztah. Někdy tyto osoby zemřou. Někdy prostě odejdou.

Co si musíme uvědomit je, že náš problém byl vyřešen, naše potřeba uspokojena a teda jejich práce v našem životě skončila. Naše potřeba byl vyslyšena, teď už musíme vstát a jít sami, bez jejich pomoci.

OBDOBÍ

Někteří lidé jsou v našich životech na určité OBDOBÍ ... naše cesta životem nám je poslala na určité OBDOBÍ ... většinou se navzájem od sebe něco naučíme, zažijeme něco super, dobře se zasmějeme, naučíme se pomáhat si. ... většinou nás tito lide naučí něco, co jsme nevěděli anebo nás přinutí vyzkoušet něco, co jsme ještě v životě neudělali. Obvykle zažijeme s těmito lidmi hodně zábavy, no je to jen na určité OBDOBÍ ...

CELÝ ŽIVOT

Celoživotní vztahy nám dávají Celoživotní lekce. Musíme těmito lekcemi postupně procházet a budovat jimi tento vztah, aby měl dobré základy. Důležité je učit se z těchto lekcí, milovat tuto osobu a uvádět do praxe to,co jsme se naučili ve všech ostatních našich vztazích, ve všech oblastech našeho života.

Život je premiéra, repríza nebude.
Važ si každeho dne. Nedovol, aby Ti život protekl mezi prsty. Nalaď se do pohody, starosti hoď za hlavu a
měj dobrou vůli. Važ si svého srdce, své mysli, těla, duše...

A tak se mi hlavou optavdu neustálé prohánějí takové myšlenky a vzpomínky, když má Eva tolik starostí a úkolů, že nestíhá psát emaily o svých denodenních zážitcích. A taky mi to přeci jen trochu pomáhá zahnat nekončící kolotoč myšlenek, který nějak nedokážu zastavit a o kterém jsem si myslel, že po stání u rozvodového soudu vyzmizí...
Zatím marně. 🤔