Repríza ztráty panictví

Otráven ustavičnou masturbací, kterou jsem se naučil trucovitě nedokončovat, jsem se rozhodl vrhnouti se do lovu ženy, která by ukojila moji potřebu něhy. Cítil jsem, že se mi dokonce, díky sexuální abstinenci, obnovilo panictví a to se všemi neduhy, které k tomu patří. V podstatě jsem do značné míry pozapomněl, co kontakt toho druhu obnáší. Byl jsem sice zcela nedávno úspěšným lovcem, ale když mi příslušná dáma poslušně nastavila zadek, tak jsem jí ústy do něj tak silně fouknul, že ji vypadly oči. Zmaten tou podívanou jsem odklusal do ulic, upamatovati se, jak lépe se k aktu postavit. V inzerci webových končin se nabídla velmi zajímavá žena – madam Putzel. Ze zkratky SM jsem vytušil, že se bude jednat o Smyslné Mazlení. Po krátké domluvě jsem se ocitl v jejím salónu. Po otevření však místo pozdravu práskla bičem a za límec mě vtáhla dovnitř.
„Sedni!“ zařvala. Já, uvyklý poslušnosti autoritám, jsem sednul.
„Svléknout!“ houkla s nemenší razancí a já opět poslechl, stejně jako pokyn: „vysadit“.
Švihla mě pak přes zadek tak silně, že jsem podivně hýknul, až jsem se v tom svém hlase nepoznával. Udělalo se mi černo před očima a já začal běhat po místnosti. Madam Putzel běhala za mnou jako krotitel v kleci. Práskala jak pominutá a já bezmála běhal po zdech. Mé vyplašené přirození zalezlo do břicha a začalo si něco číst, aby se uklidnilo.
V nestřežený okamžik (což byl zlomek vteřiny, kdy si madam Putzel musela vyháknout lýtkový chomáč chlupů ze škvíry v parketách), jsem nahý proskočil zavřeným oknem. Očekáváný náraz přišel neočekávaně brzy, neboť jsem přistál na něčím balkoně. Otevřela žena v županu a vtáhla mě dovnitř. Ta víla na mne snad čekala. Já však taky vypadal ve své nahotě poněkud připraven. Mohutná erekce praštila do prostoru a dáma neváhala. Masivně mne začala topit ve své něze a já brzy chrlil gejzíry orgasmů, které následovaly v rychlém sledu dalších dvacet minut, dokud se podlaha nestala zcela zmáčenou. Dáma pak štěstím začala tančit a roztomile podkluzovala na dlažbě pokryté mou radostí.
Ano, to byl happy end.