Šťastná náhoda

Začalo to zcela nevinně. Jeden komentář k albu, poděkování za koment, další podkoment,tak stále dokola, až se z toho stala plnohodnotná konverzace. Ze začátku víceméně obecná,v mezích slušnosti,ale jak dny a hodiny trávené dopisováním plynuly,konverzace se stávala více osobnější.I život jako takový se změnil, ráno jsem vstával a byl myšlenkami u ní, de facto po celý den až do večera. Dříve nebo později musel někdo z nás nakousnout téma sexu,jsme přeci na erotickém chatu heh. Podělili jsme se o naše zkušenosti, záliby,co se komu líbí, začali jsme si vzájemně vyjevovat naše fantazie. Vyměnili jsme si pár fotek,i na videa došlo,a oběma nám bylo jasné, že chceme více. Měla tělo Bohyně a velice líbivou a pohlednou tvářičku. Navíc brýle,miluji učitelské typy! Žena krásných plných tvarů, její prsa, bříško, zadeček,dokonalost sama. Nicméně ona rozvedená, pro osobní setkání příznivější podmínky, na proti tomu já ve vztahu, ženatý. Není úplně snadné se na lusknutí prstů sebrat,vymyslet si smysluplné alibi a odjet od rodiny. Ale náhoda tomu chtěla,snad,a alibi ani nebylo potřeba. Manželka měla již za pár týdnů odjet i s naší ratolestí na týden na dovolenou. Tuto novinku jsem napsal mé Bohyní a domluvili se na osobním setkání. Konečně nadešel den D. V práci jsem si vyjednal na pondělí a úterý dovolenou,zavezl rodinu na letiště, rozloučil se s nimi,a vydal se na cestu. Jak už tak člověk ,,mívá štěstí ", Bohyně nebydlí nikde za rohem, nýbrž na druhé straně republiky. Ale byl jsem jako omámený,hnal mne živočišný chtíč a touha, zažít po 12-ti letech něco nového, odpíraného, zapovězeného. Rozhodl jsem se pro jízdu vlakem,ne autem. Neznalý města,kam jsem měl namířeno,bylo domluveno, že na mě Bohyně počká na nádraží. Věděl jsem, že to přijde,a bránil se tomu,ale už ve vlaku jsem měl cudné myšlenky, představy, četl zpětně naší konverzaci. No,chyba. Cítil jsem, že asi budu mít flíček na tenkách,ale mám přeci ještě kraťasy. Tím, že jsem tomu nevěnoval pozornost a místo toho koukal na její fotky,se flíček bohužel přemístil až na ty kraťasy,a to vydatně. A já už přijížděl do zastávky! Flek jsem se snažil zakrýt časopisem, který mě měl původně zaměstnat mysl,aby se právě toto nestalo. Vlak zastavil,vylezl jsem opatrně ven, a, nejspíš to držení časopisu a má chůze nebyl dobrý první dojem, věřím že to vypadalo prazvláštně. Stála opodál, došel jsem k ní a zeptal se,zda jí mohu políbit na tvář. Usmála se,a odověděla - ráda,a klidně i na pusu. Při polibku si všimla, že má ruka s časopisem je stále ve stejné poloze,a pozastavila se nad tím. Děje se něco? Není ti dobře?? Je mi dobře. Je mi vlastně až moc dobře. Mrkl jsem. Šel jsem s pravdou ven a měl hrůzu z trapasu. Jí zajiskřilo v očích a šibalsky se usmála. Naklonila se a pošeptala mi do ucha.. Doufala jsem, že dáme aspoň kávu, pozdní oběd,nebo lahvinku vína,ale co! Kousek odtud je nenápadný, příjemný penzion. Co si jít ,, popovídat tam " Nabídl jsem jí rámě a děj se vůle Boží. POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ