Znuděná panička od Jihlavy

Bylo mi asi 18. Mladý ucho. Ale už jsem po pár zkušenostech věděl, že moje dominantní já vystupuje na povrch.

Jasně, zkušenosti veškerý žádný. Natož s BDSM. Ovšem internet už byl a dostupnost porna přece jenom ve mě něco zanechalo. Minimálně touhu objevovat, zkoušet, dívat se, vyzývat k akci, fantazírovat a nekontrolovaně týct bez honění. Tenhle "um" mi konec konců zůstal do dneška, když je příležitost.

Tehdy jsem byl čerstvě na Amíkách, na seznamky a inzeráty jsem nevěřil tak jsem brouzdal po místních chatovacích místnostech. Občas nějakou oslovil, občas jen tak seděl před kamerou, občas se zapojil do veřejný diskuze v místnosti.

Co čert nechtěl...nebo vlastně chtěl...veřejnou diskuzi, do který jsem se zapojoval, sledovala znuděná panička od Jihlavy. Manželka, mamina v domácnosti. Bylo jí tehdy lehce přes 40. Manžel kamioňák, pořád na cestách. Napsala do soukromýho chatu...

Slovo dalo slovo - byla to exhibicionistka, subina a taky spratek. Dobírala si mě skrze moji mladistvost a nezkušenost. Provokovala, podbízela mi hříšný myšlenky.

Nadhodila možnost externí, v tý době skoro jediný možný aplikace pro videohovory a chatování. Prej, že by semnou chtěla být v kontaktu častějc a dlouhodobě. Byl bych blázen abych takovou nabídku odmítnul.

Plynule jsme se přesunuli a netrvalo dlouho. Začala mi posílat svoje fotky...lehce obnažená, v saténovým župánku, a pod ním nic. Tmavý delší vlasy, nějaký to kilčo navíc, ale pořád příjemně udržovaná mamina...na to že byla po dvou dětech.

Péro mi začalo pomalu tvrdnout a já věděl co příjde. Kapičky se pomalu začaly hrnout ven. A mě zaplavil ten pocit nutnosti ji mít pod kontrolou, řídit a dirigovat každej pohyb jejího chtivýho těla zralý dámy.

Nejdřív jsem dělal "ofuky", jak kazí moji nevinnou dušičku a že by zasloužila potrestat. Smála se pomocí smajlíků do aleluja a začala provokovat o to víc.
Nebránil jsem se. Proč taky. Neváhal jsem a navrhnul videohovor, pokud má čas a prostor v soukromí.
K mýmu překvapení souhlasila okamžitě. Tentokrát bez smajlíků. Možná to nečekala.

Zavolal jsem ji a netrpělivě čekal několik vteřin než hovor přijme.

Jakmile to udělala a načetl se obraz její kamery, došla mi na chvíli řeč.
Ležela na gauči v prostorným a luxusně zařízeným obýváku. Pořád na sobě měla ten blištivej župánek a roztomile nervózní úsměv ve tváři.
Chvíli jsme si jen tak povídali aby se uvolnilo napětí, protože atmosféra se dala krájet.
Po pár minutách nevinný konverzace však přišla ta trapná chvíle ticha, kdy jsme věděli, že ani jeden z nás si už nechce jen povídat. Usmála se na mě a řekla "jsem mokrá a chci si to před tebou udělat".
Souhlasil jsem. A i když jsem sám sobě nevěřil, podmínil jsem to tím, že ale bude poslušná a bude následovat všechno, co budu chtít. Roztomile se zachichotala a přikývla.

Poslouchala jako dobře vychovaný koťátko. Splnila všechno, s grácií.
Když už to vypadalo, že její tělo za pár okamžiků pohltí příchod finální vlny rozkoše, požádala mě mezi nadrženým sténáním o možnost se předemnou vystříkat a pokud chci, můžu se přidat.

Nenechal jsem se dvakrát přemlouvat. A ani na mě nemusela příliš čekat. Moje napětí bylo stejně našponovaný jako to její, i když jsem celou dobu jen "mlčky" přihlížel.

Každej jsme si tak pokřtili domácnost tělesnými šťávami ve stejnou chvíli.

Po chvíli, kdy jsme vstřebali pocity vyvolaný situací, jsme s příjemnou náladou, únavou a úsměvem pouklízeli to, co jsme před pár minutami způsobili.

Slíbili jsme si, že si to rádi zopakujeme a zůstaneme v kontaktu.

Stalo se z toho přátelství po drátě, i když paničce je už přes 50 a odstěhovala se do Španělska. Jsme v kontaktu do dneška a občas si zavoláme.



Rád navážu další takovej kontakt a třeba "společně" zestárneme.