"Pod dotekem neznámého"

Byl to jen nápad. Zvědavost, kterou jsem dlouho nosila v sobě, ale nikdy nahlas nevyslovila. Masáž. Ne obyčejná. Taková, kde člověk nejen odpočívá… ale cítí každý centimetr své kůže trochu jinak.

Našla jsem ten inzerát náhodou. Diskrétní. Žádná jména. Jen slova jako dotek, blízkost, důvěra. Odpověděla jsem. Nevěděla jsem proč – ale udělala to.

A teď tu ležím. V místnosti, kde je tlumené světlo, vzduch voní po vanilce a santalovém dřevu. Na sobě jen ručník, pod sebou lehátko… a v sobě pocit, že se chystá něco, na co se nezapomíná.

Vešel. Vysoký, svalnatý, klidný. Nepromluvil. Jen se podíval – pohledem, který nepůsobil lacině ani drzě. Spíš jako by čekal, jestli to opravdu chci. A já jen mlčky kývla.

Jeho ruce byly pevné. Zahřáté olejem. Začal u krku, jemně, jako by se mě chtěl nejdřív zeptat tělem, ne slovy. Když sklouzl dlaněmi k lopatkám a pak k bederní páteři, moje tělo se začalo vlnit jeho rytmem. Masíroval hluboko, pomalu. Každý dotek byl jako slovo, které se mi zapisovalo pod kůži.

Zastavil se u boků. Roztřásla jsem se. Jen nepatrně. Ale poznal to.

Odhrnul ručník. Nahá. Bez výmluv. Masíroval mi zadeček, dlaněmi ho jemně stiskl, prsty obkreslil křivku stehna. Jeho dotek nebyl zbrklý. Byl přesný. A moje tělo pod ním tichounce hořelo.

Sklonil se. Polibek na šíji. Pak další – vlhký, horký – na rameno. Zasténala jsem. Tak potichu, že to byl spíš nádech. Ale slyšel ho.

„Jsi nádherná,“ zašeptal. Jeho hlas mě hladil zevnitř.

Přejel dlaní po mé páteři, pak pomalu dolů, až se prsty přiblížil k místu, kde touha začínala být hlasitá. Nedotkl se mě tam. Jen tak blízko… že jsem měla pocit, že už ho cítím. Zastavil. Napětí.

Položil mi ruku na bok a druhou na šíji. Přitiskl se – cítila jsem jeho horké tělo. Jeho dech u mého ucha.

„Můžu víc?“ zeptal se tiše, s respektem, ale i s jiskrou, která zapalovala celý vzduch kolem.

Otočila jsem hlavu. Setkaly se naše pohledy. A já jen zašeptala: „Ano…“


Otočil mě na záda. Pomalu, beze slova. Můj pohled se vpíjel do jeho. Nahá prsa se jemně zvedala v rytmu dechu. A když se sklonil a přejel rty přes můj krk, bradavky ztuhly dřív, než se jich dotkl. Dlaně mu klouzaly po mém těle, jako by se snažil zjistit, kde končím. A já mu v duchu nabízela všechno – protože v tu chvíli už nebylo nic, co bych chtěla víc než jeho.

Byl ve mně… aniž by do mě vůbec vstoupil. A to, co začalo jako masáž, skončilo jako exploze napětí, touhy a úplného odevzdání.

A pak? Jen ticho. Jeho ruka v mé. Polibek na čelo. A vědomí, že i fantazie… může být skutečnější než realita.

( Tato povídka je čistě smyšlená. Jakákoli podobnost se skutečnými osobami nebo událostmi je náhodná.)