Zlatý kolovrat

Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede z lesa pán,
na vraném bujné jede koni,
vesele jeho kulky zvoní,
jede sám a sám

A před chalupou z koně hop,
a na chalupu klop, klop, klop
Hola hej, otevřte mi dvéře,
můj pták už se z kalhot déře,
dejte vodu pít

Vyšla dívčina jako květ,
neviděl také půlky svět,
spočinul pohled na zadnici,
když sehnula se ke studnici
bez kalhotek jen

Pán stojí, nevěda, co chtěl,
své velké žízně zapomněl,
diví se krásné oblé řiti,
nemůže oči odvrátiti,
běda, jaký zjev

Svobodna-li je ruka tvá,
"ty musíš býti dneska má".
Dívčinu ruku k údu vine.
"Ach pane, nemám vůle jiné"
než zlaté nitě příst

"Už kašli na tu zlatou nit
a hleď mi ho chutě vyhonit.
Čurák mi stojí jako cep,
komín vysmýčím ti hned,
pěkná přadleno"

Popadnuv prsa její hbitě,
omotal pevně zlaté nitě,
než stáhl gatě svoje spěšně,
nalily se jak zralé třešně,
neboj ty se nic

Dívce vykasal suknici,
zmáčkl jí ňadro trpící,
přadlena zavyla překvapena
šťáva jí vystříkla mezi stehna
a pán pil a pil

Uhasiv žízeň z jejích vnad,
hmátl pro zlatý kolovrat,
umně přes ohnuv její tělo,
napíchl jí na svoje dělo
vrr, slastná to nit

Pánovi stříká z hadice,
ten déšť padá dívce na líce
Okolo lesa v planém keři,
slídí pán dál po líté zvěři,
zas jede sám a sám :-)