Karlička a Jiřinka 1. část

Je to příběh mých přátel. Nebo snad můj? Ale vždyť je to jedno.

Zvoní pošťák. Nese balíček? Konečně. Zlaté internetové obchody. Všechno začalo objednávkou v pondělí, míry našich těl znám, vkus mám určitě také a tak stačí jen objednat, samozřejmě zaplatit a čekat. Co objednám? Dva korzety na ramínka a s podvazky, barva červená a černá. Je zde neskutečně velký výběr, proto objednávám dva různé. Ke korzetu patří kalhotky a punčochy, barvy samozřejmě stejné. Koukám, že jsou kalhotky s otvorem vepředu, a dokonce i vzadu, takže jedny s otvorem a jedny bez otvoru, to je přece jasné vzhledem k našemu pohlaví. Punčochy určitě vzorované, ale mohly by být i síťované. No a ještě župánek, hezký saténový a dvakrát. Takové inspirace je zde, ale pro dnešek stačí. „Tak ukažte pane pošťáku co jste mi přinesl.“ Kdyby pan pošťák věděl co mi v balíčku přináší ……. Možná kdybych věděl o něm něco já, tak bych se také divil. I pošťáci mohou mít rádi dámské prádlo.

Teď rychle telefonovat: „Ahoj Jiřinko, máš doma Jardu?“ „No copak chceš Karle?“, říká Jiřinka, „už se zase scházejí kamarádi z Mokré Čtvrti? Co chceš?“ „Myslel jsem, jestli bys pustila Jardu na kulečník. Šlo by to?“ „No tak jo, dám ti ho k telefonu.“ „Ahoj Karle, říkala Jiřinka, že organizuješ kulečník. Tak v kolik? V šest? Super, budu tam. Ahoj.“ No mohu jen ve své mysli konstatovat: „Tak super, toto klape.

Do balíčku jsem jen nahlédla, nic jsem nerozbalovala. Osmnáctá hodina a zvoní zvonek u bytu. Rychle otvírám, ve dveřích je Jarda, vlastně Jarmilka. „Ahoj Jarmilko, pojď dál“, vtahuji ji do bytu a zamykám. „Ahoj Karličko.“ Obejmeme se hned na chodbě bytu, dlouze se líbáme. Jarmilka je spíš dominantní, ale já nejsem jen pasivní. Prostě si umíme vyhovět tak, abychom byly obě spokojené.

„Tak nám to přišlo, ještě jsem to nerozbalila, jen jsem nakoukla, tvoje velikost je v červeném provedení, já mám barvu černou. Tak pojď.“ Vedu ji do obýváku. „Ještě jsem se tě chtěla zeptat kdys naposledy splnila manželské povinnosti, abys byla dnes se mnou při síle. Jsem hodně nadržená.“ „Jen se neboj, Jiřinka není náročná, stačí jí to jednou za čtrnáct dní.“

Rozbalujeme balíček. „Tedy Karličko, ty jsi úžasná, to je krása. Jdu si všechno zkusit do ložnice, až budu připravená, tak zavolám, jo? Jakou dáme dnes paruku? Budeme za blondýnky?“ „Tak jo“, souhlasím.

Obě se převlékáme, já v obýváku a Jarmilka v ložnici. Nečekala jsem na zavolání, jakmile jsem byla oblečená, tak jsem šla za Jarmilkou do ložnice.

„No páni Jarmil, jsi hezká, počkej, pomůžu ti připnout punčochy vzadu. Ještě župánek. Doufám, že máš na sobě oboje kalhotky, chtěla bych si počkat na překvapení, až ti sundám ty první. Ukaž, jme krásné holky.“ Hladíme se po těle přes župánek. „Krásné lesbičky. Pojď mě políbit blondýnko. Hned si tě přimáčknu k tělu. Ani nevíš, jak jsem se na tebe těšila. Jednou týdně se vidět je tak málo.“ Obě jsme se k sobě přitiskly, naše rty a jazyky se setkaly v dlouhém polibku. Líbáme se na tváře, krk, lížeme si ouška. „Karlí ještě boty, otevři skříň.“ Boty na vysokém podpatku umocňují naši krásu, prodlužují nám nohy už 185 cm vysokých blondýnek. „Pojďme se postavit před zrcadlo.“ Konstatujeme, že jsme krásné. Korzety nám hezky sedí, punčochy napínají podvazky. Kalhotky skrývají „narůstající“ tajemství. Karlička sáhla do mého rozkroku. „Co říkáš těm kalhotkám?“ ptám se. „Jsi pěkně rafinovaná, jsou super.“ Políbila jsem Jarmilku na krk, ta se ke mně naklonila, naše rty se opět setkaly, jazyky jsme se přetlačovaly. Vtlačila mi své stehno do rozkroku a přitáhla mě k sobě. Uvolnila jsem se v kolenou a klesla na její stehno. Můj rozkrok zasáhla rozkoš. „Dej pozor, jsem hodně nadržená. Už týden mám sexuální půst, čekám na krásné pomilování. Ale to ty víš.“ „Ach bože Karlí, to prádlo mě rajcuje, miluji tě.“ „Já tebe také miluji, jsi můj drahoušek, moje velká láska.“ Pří líbání jsme si vzájemně sundaly župánky, hladily se přes korzety, podvazky a punčochy. „Bože, jak já dámské prádlo zbožňuji. A tohle se ti povedlo, příjemně mě stahuje. Ty punčochy a podvazky. Bože, jak jsem vzrušená. Pojď sem.“ Přitáhla jsem si Jarmilku k sobě a chytila ji za obě půlky zadečku. Opřely jme se o sebe svými rozkroky, naše poštěváčky se v kalhotkách zřetelně rýsovaly. Začaly jsme se o sebe třít. „Já jsem vzrušená, stojí mi bradavky poštěváček.“ Jarmilka si mě otočila zády k sobě a přitlačila mi svůj rozkrok s naběhnutým poštěváčkem mezi půlky zadečku a pravidelně mi do zadečku narážela. Nemohla jsem to vydržet. Otočila jsem se k Jarmilce. „Počkej, svléknu ti kalhotky.“ Dřepla jsem si před ni, svlékla kalhotky ke kolenům. Před obličej se mi postavil Jarmilčin poštěváček. Je o něco větší a tlustější než můj a mnohokrát mě i Jarmilku přivedl k neskutečným orgasmům. Při pohledu na něj, byl jen několik centimetrů od mé tváře, jsem zvážněla. „Je krásný.“ To bylo jediné na co jsem se zmohla. Neodolala jsem a olízla špičku poštěváčku, na kterém se leskla kapička lásky. Přestala jsem se ovládat a olízla ještě jednou a podruhé a potom jsem najednou měla poštěváček v ústech a sála jsem jej. „Jarmilko přestaň, miláčku, ještě nechci být udělaná“, prosila Jarmilka. Vyzvedla mne k sobě. „Teď svléknu kalhotky já tobě.“ Jen mi je stáhla, přisála se k mému poštěváčku, chytila mě za zadeček a přirazila si mě až do krku. „A dost“ zavelela jsem, kolena se mi třásla, jak mě vzrušila. Jarmilka si lehla na postel a natáhla mě na sebe. Začaly jsme se mazlit, líbat na rty, na tváře, na krk. Naše nohy v punčochách se proplétaly, slastný pocit z nového prádla se nedal popsat. My dvě zamilované a krása z každého doteku. Svezla jsem se z Jarmilky, vzala její naběhlý a tvrdý poštěváček do ruky a velmi pomalu a s rozkoší s ním pumpovala. Jarmilka byla spokojená, její vzdychání mě rajcovalo. „Jarmilko chci na tebe“. Sedla jsem si obkročmo na Jarmilku. Naše poštěváčky se o sebe třely. Lehla jsem si na Jarmilku a líbala ji. Po chvíli jsem se vzpřímila, vzala si gel z tuby a pravidelnými pohyby roztírala na poštěváčku Jarmilky. Další dávku jsem si vetřela do kundičky. Obě jsme byly v transu. Zavedla jsem si poštěváček Jarmilky na okraj mé kundičky. „Pomalu, ať mě to nebolí, jsem stažená, nepřirážej, já sama.“ Jarmilka přikývla. Pomalu jsem nasedala na tvrdý poštěváček. Nejprve to nešlo a po dalším zatlačení jsem dosedla na celý poštěváček. Mým tělem procházela bolest. Věděla jsem ale, že se za několik okamžiků bude měnit ve slastné pocity. Bolest ustoupila a já se začala pohupovat v bocích, abych si roztáhla kundičku. Za okamžik jsem začala šukat, zvedala jsem zadeček a dosedala na doraz na poštěváček Jarmilky, tvrdě jak to jen šlo, moje kunda byla dokonale roztažená. „Přirážej Jarmilko, mrdej mě, šukej mi tu moji zkurvenou kundu.“, křičela jsem. „Ano, ano, mrdám tě, mrdám“. Začala jsem si honit poštěváček. „Už budu“ a než jsem to dořekla začala jsem stříkat na prsa Jarmilky. Svíjela jsem se a přirážela. Tohle se mnou uměla jen Jarmilka. Jarmilka vzdychala stále hlasitěji. „Už budu, už budu.“. Seskočila jsem z Jarmilky, uchopila její tvrdý a naběhnutý poštěváček. Hned jsem ho začala honit a kouřit. Čekala jsem na výstřik spermatu do mých úst. Jarmilka křičela, vzepjala se a stříkala mi šťávu lásky do úst. Vše jsem polykala. Ta rozkoš. Lehla jsem si k Jarmilce. Začala jsem slízávat mé sperma z jejího hrudníku. Měla jsem ho plná ústa, záměrně jsem ho nepolykala. Naklonila jsem se k Jarmilce a políbila ji. Mé sperma protékalo do jejích úst. Ještě víc a vášnivěji mě líbala. A jak to bylo dál? Kulečník ještě neskončil.