Dvojitá nadvláda

Adam klečel nahý uprostřed místnosti, ruce spoutané za zády, nohy od sebe přivázané k podlaze tak, aby byl plně vystavený. Kolem krku měl široký kožený obojek s kovovým kroužkem vpředu. Měl zakázáno cokoliv říct, dokud nebude vyzván. Každý pohyb, každé nadechnutí byl vědomý akt odevzdání.

Nina si přisedla na nízkou lavici před něj, obutá v jehlových kozačkách, nohy překřížené. „Podívej se na něj,“ zavrněla ke Karle. „Celý se třese, a ještě jsme se ho ani nedotkly.“

Karla si sedla na pohovku, rozepnula horní část latexu a vyndala ven prsa, pevná a těžká. „A přesto už by stříkal jako nezbedný kluk. Jen z toho, že vidí, že jsme blízko.“

„A ty jsi, co?“ zeptala se Nina Adama, zcela klidně, ale s výsměšnou jiskrou v očích.
Adam se nadechl a polkl. „Jsem… vaše poslušná hračka. Vaše kurvička,“ vydechl tiše.

Nina natáhla nohu a špičkou boty ho kopla lehce do vnitřní strany stehna. „Máš dovolení mluvit, nulo?“
„Ne, paní…“ zašeptal zahanbeně.
„Správně. Tak mlč a dívej se, jak si to dělají opravdové ženy.“

Karla se přesunula k Nině, klekla si před ni a začala jí stahovat latexové kalhotky. Nina roztáhla nohy a položila je Karle přes ramena. Její pohled ale zůstal zcela upřený na Adama. „Sleduj, jak se lížeme. A nedovolíš si ani pohnout. Tvoje péro nebude dnes k ničemu. Jen ti bude překážet.“

Karla zabořila tvář do Niny klína, jazykem kroužila pomalu, smyslně. Adam cítil totální erekce, která byla až bolestivá, ale pouta ho držela. Nemohl nic. Jen naslouchat vzdechům a mlaskání vlhkých rtů.

„Karla umí být tak trpělivá,“ zasyčela Nina, prsty si hrála s vlastními bradavkami, hlavu zakloněnou, boky se houpaly v rytmu jazyka. „Každý tah, každý polibek… a ty, ubožáku, to můžeš jen sledovat.“
Karla zvedla oči a podívala se na Adama, rty lesklé. „Víš, co chutná lépe než orgasmus? Vítězství. A my jsme právě vyhrály.“

Pak se obě ženy přesunuly k posteli, líbaly se vášnivě, tělíčka navzájem ovinutá, nohy propletené. Nina si přidržela Karlu za zadek, zatímco jí druhou rukou vklouzla mezi nohy. Obě sténaly a zcela ignorovaly Adama – jako by byl jen inventář, dekorace, vzrušený a zbytečný.

Adam potichu vzlykl – ne ze smutku, ale z přetékající touhy. „Prosím… paní…“

„Drž hubu,“ řekla Karla sladce, bez hněvu. „Ty jsi tu od toho, aby ses díval. Nic víc.“

Pak Nina natáhla ruku a vzala ze stolu kovový klecový pás cudnosti. „Myslíš, že tohle potřebuješ? Ne. Ale my to potřebujeme, protože tvé zoufalství nás baví.“

„Ty si fakt myslíš, že ti to necháme takhle trčet?“ zasmála se Karla a přešla k menší skříňce, odkud vytáhla velkou mísu plnou kostek ledu. Položila ji vedle něj a zalovila uvnitř, než jednu kostku vytáhla a podržela mu ji před očima.

„Říkala jsem ti, že tvoje péro je jen pro naše pobavení. A teď ho musíme trochu… zkrotit.“
Karla klekla k němu a přitiskla led přímo na špičku jeho penisu. Adam zalapal po dechu – ostrý chlad ho bodl jako nůž. Ale nic neřekl. Věděl, že to je přesně to, co si zaslouží.

Nina se zvedla a přidala se. Vzala další kostku a začala mu s ní kroužit po vnitřní straně stehen, pomalu, soustředěně. „Takhle se chladí neposlušné hračky,“ řekla sladce.
Zatímco Karla ledem objížděla jeho uzdičku a citlivý žalud, Nina ledovala jeho varlata, až se celé tělo třáslo.

„Počkej, jemu se to snad líbí“ povídá Nina a vysypala mu celou mísu ledu do klína tak, že jeho pták už nebyl skoro vidět. Adam zalapal po dechu a v duchu přímo skučel.

Erekce, která byla ještě před chvílí bolestivě pevná, začala ustupovat pod náporem chladu a kontroly.
Když bylo jeho tělo konečně zklidněné, jeho mužství se scvrklo do ponížené měkkosti. Karla sáhla po kovovém pásu cudnosti, otevřela ho a pomalu ho nasadila, než cvakl zámek.
„A teď už jsi náš. Zamčený, neškodný, zbytečný.“
Nina ho poplácala po tváři. „Ale neboj. Budeme tě dál trápit. A možná – možná – jednou dostaneš odměnu. Ale dnes rozhodně ne.“

Nina ho hladila po tváři, jako by hladila domácího mazlíčka. „A teď… teď přijde ta pravá odměna. Pro nás.“
„Klekni si“ zavelela.
Obě ženy přešly ke skříňce a otevřely spodní zásuvku. Z temného polstrovaného prostoru vytáhly dvě postroje – těsné, lesklé, s připnutými černými dildy. Karla si ten svůj nasadila jako první, pomalu a záměrně teatrálně, zatímco Nina držela Adama za bradu a nutila ho dívat se.

„Vidíš to?“ zašeptala mu do ucha. „Opravdové nástroje kontroly. Ty už žádný nepotřebuješ.“
Karla vykročila blíž a dřepnula si tak, aby dildo bylo v úrovni jeho obličeje. „Být tebou, pořádně si ho nasliním, protože žádné další úlevy už nedostaneš.“

Adam se zhluboka nadechl, rudý v obličeji hanbou i vzrušením. Udělal, co mu bylo řečeno, dusil se, ale věděl, že jinak to nejde.

Nina si mezitím připnula svůj vlastní. Byly téměř identické, jen ten její měl na povrchu jemné výstupky. Když byly obě připravené, obě oblečené v černém, lesklém, s dildy mířícími vpřed jako symbol jejich převahy, vypadaly jako bohyně pomsty.

„Klekni na všechny čtyři, budeš nám jako správná kurvička držet. A my si se na tobě vystřídáme, ať se naučíš, jak má kurvička, kterou jsi, podržet.“
„Protože s tebou máme velké plány“ dodává Karla.

Adamovi zatrnulo, ale udělal, jak mu bylo nařízeno. Klec na jeho slabinách byla studená, ale tělo žhnulo touhou. Pás cudnosti mu nedovolil nic – a o to víc byl připraven poslouchat.

Karla se sklonila a zašeptala: „Dnes jsi nic a takhle už to zůstane. Jsi naše. Zcela. Všude.“
Nina si oblízla rty. „A my se u toho budeme bavit. Až příliš.“

Zhasly hlavní světla a nechaly jen tlumené rudé podsvícení. Místnost se ponořila do pološera a stala se chrámem moci, oddanosti a očekávání. A Adam? Klečel, připravený být branou k jejich potěšení. Věděl, že nebude pánem ničeho. Ale právě proto to bylo dokonalé.