Jako každý rok vyrážíme s manželkou na letní dovolenou. Prckovi jsou tři roky, takže je v plánu vzít ho s sebou, a abychom si to alespoň trochu užili, bereme s sebou naši au-pair Alenu. Je u nás už od ledna a prcek si ji oblíbil natolik, že se stala nedílnou součástí jeho světa, a tím pádem i dalším členem naší domácnosti.
Klasika – dva dny před odjezdem má malý teplotu. Následuje návštěva dětského lékaře a diagnóza chřipky je na světě. Naštěstí zafungovaly babičky, takže z plánovaných dvou týdnů dovolené zůstal alespoň jeden. Výuka potápění, plavání a další aktivity se tak odkládají na příští léto.
Alena nebyla úplně o průběhu posledních dní informována, a tak, když v sobotu po týdnu dovolené přijíždí zpět k nám, je trochu zaskočená nepřítomností malého. Chvíli váhá, jestli se má k nám přidat. Zuza však rychle ukončí její váhání s tím, že je to součást její odměny.
Nakládám zavazadla do vozu a chvíli čekám, než dámy dojdou k autu. Když přicházejí, neubráním se zkoumavému pohledu. Jedné i druhé věnuji úsměv. Oběma to sluší. Na chvíli popustím uzdu své fantazii a přemýšlím, co nám přinese dovolená. Sedají si dozadu a vyrážíme směrem na dálnici.
Cesta ubíhá plynule. Posloucháme hudbu a sem tam probíhá konverzace na různá témata. Někde v Bavorsku zastavujeme na odpočívadle. Protahuji se a přemýšlím, jestli nemám předat řízení Zuze. Zuza otevře kufr, pěkně se předkloní a začne hledat něco mezi zavazadly. Její krátké letní šaty na ramínka jí vyjedou lehce nad oblinku zadečku, což neunikne mému pohledu.
Podívám se na Alenu, která stojí vedle mě, a její pohled prozrazuje, že si toho také všimla. Trochu nečekaně ji beru za ruku a společně jemně a pomalu přejedeme po nabídnutém klíně mé manželky. Celý ten dotek netrvá víc než pár sekund, ale je neuvěřitelně elektrizující.
Okraj šatů se mi vysunul na oblinku zadečku. Chvíli zvažuji, jestli si je mám upravit, ale nakonec převládne chuť provokovat. Přemýšlím, zda si toho někdo všimne. Když už se chci zvednout, ucítím pomalý, hladivý dotyk. Lehké mrazivé vzrušení mi projede až do konečků prstů, které na chvíli zaryji do obalu tašky a vychutnávám si to až do konce.
Nadechnu se a otočím se. Těsně za mnou stojí Alena, hned vedle ní Petr. Dívám se překvapeně Aleně do očí. Za lehce zmateným výrazem prosvítá hravá zvědavost. Všimnu si, jak pomalu odtahuje ruku z Petrovy dlaně. Otočím se k Petrovi: „Měli bychom pokračovat, nemyslíš?“ Nečekám na odpověď, zavřu kufr a nasednu do auta.
Stejně elektrizující byl pohled, který si dámy vyměnily poté, co se Zuza znovu narovnala a otočila směrem k nám. Rýsující se bradavky pod šaty prozrazovaly, že si stejně jako kalhotky nevzala ani podprsenku. K dotazu, zda nechce řídit, jsem se už nedostal. Klapnutí kufru a krátká poznámka nás vyzvaly k další cestě. Alena ji následovala do auta .
Vyrazili jsme na cestu. Ticho v autě jsem přerušil hudbou. Občasné pohledy do zpětného zrcátka mi nedávají odpověď na to, jak se vyvíjí situace na zadní sedačce, a tak se raději soustředím na jízdu.
Petr usedl za volant, pustil hudbu, kterou moc nevnímám, a vyrazil dál směrem k naší první zastávce u známých ve St. Galenu. Dívám se z okna a přemýšlím, co s nastalou situací. Předchozích pár dnů bez intimity a shon kolem malého jsou najednou pryč a já cítím vzrušující potřebu a chuť si hrát. Ta drzá exhibice byla odrazem tohoto pocitu.
Najednou si uvědomuji, že si prsty bezděčně hraji s ňadrem a špičkami prstů kroužím kolem ztuhlé bradavky. Prohlížím si Alenu, sedící vedle mě. Vysoká, vysportovaná brunetka s příjemným vystupováním, která si dává rok pauzu na to, aby si skrze hlídání našeho malého vydělala na další studium, mě zaujala už při prvním setkání svou přirozenou nenuceností. Celkem rychle si tak získala náklonnost mužských členů naší domácnosti, což jsem zpočátku nenesla lehce, ale časem se věci srovnaly.
Teď sedí vedle mě v džínových kraťasech a volném tričku, pod kterým se rýsují její ňadra. Asi přemýšlí nad tím, že před chvílí hladila mé tělo. Myšlenka na ten elektrizující pocit ve mně vyvolává touhu ho zažít znovu. Pomalu stáhnu ramínko svých šatů z ramene a pak stáhnu jejich okraj pod ňadro. Alena zachytí můj pohyb, lehce se ke mně otočí a pozoruje mě. Nejprve prstem dráždím bradavku a cítím, jak mě to vzrušuje.
Na plných ňadrech se mi rýsuje bílý trojúhelníček od plavek. Beru ňadro do dlaně a jemně si ho promnu. Rukou Aleně pokynu, aby si přisedla blíž. Pomalu si ke mně přisedne, nakloním se k ní a zeptám se: „Líbila se ti moje...?“. Jen kývne, nesměle hladí moji ruku. Přiložím její dlaň na ňadro a nechám ji, aby si s ním hrála. Pomalu a jemně brnká o ztuhlou bradavku. Pozoruji, jak se osměluje, bere moji bradavku mezi prsty, sevře ji, povolí a pak znovu, jako kdyby to už někde dělala. Cítím, jak se zachvěji, a ona přitlačí jen lehce. Tichounce sykám.
Pohladím ji ve vlasech a pak si ji, k jejímu překvapení, přitáhnu tak blízko, abych ji mohla políbit. Pozoruji zblízka její oči, ve kterých se znovu, a teď trochu jasněji, objevuje hravost, která vzbuzuje moji zvědavost. Nejprve lehce a na chvíli políbím její rty, jemně zkousnu spodní ret a zašeptám: „Smíš jazykem, rty i zoubky potěšit moji bradavku.“ Zatažením za vlasy ji nasměruji k ňadru s větším tmavým růžovým dvorcem a vztyčeným vrcholem uprostřed. Jen se lehce zachvěji při vzpomínce na mokré kalhotky během kojení našeho prcka.
Cítím její jazyk, jak mi krouží kolem vzrušené bradavky. Hladím ji po zádech a ve vlasech. Nasaje ji mezi rty a lehce zatahá. Začínám vlhnout. Odhalím i pravé ňadro a nabídnu ho Aleně. Nejprve ho jemně hladí dlaní a mačká. Není už tak opatrná jako na začátku a drze si dovoluje jít na hranu, jako by věděla, co mě vzrušuje.
Podobné povídky
-
Bylo později na nějaký schovávání nebo rychlý oblíkání. Každýmu, kdo by takovou scénku viděl by stejně neproběhlo hlavou nic svatého. „Koukám že jste se už stihli dobře seznámit.“ řekla Klára suše…
před 12 hodinami 1 614 12 -
Někdy okolo jedenácté mi přišla zpráva. „Příště mě probuď než odejdeš“ „ok. btw je pěkný, že píšeš, že nějaký příště bude“ napsal jsem. „Mohlo by“ „Tak snad jo.“ S Klárou jsme psali, ale o…
před 18 hodinami 1 493 13 -
Vždycky když jsem jezdil po Praze 4 na Sapu, tak jsem si říkal, kdo v těch velkých panelácích asi žije a jaký mají ti lidi příběhy. Velký paneláky a v nich byty v kterých si každý schovává svoje…
před 20 hodinami 2 818 14