Moře

Po kurzu jsem se přihlásil do místního diving centra a absolvoval jsem už pár tréninků. Alice, jak slíbila mě seznámila s dalšími lidmi, ovšem většinou to byly páry nebo převládali muži. Klára odjela na delší dobu pracovat do Austrálie. Takže jsem se zlepšoval ve freedivingu, ale za nějaký čas jsem zase musel myslet na sex pod vodou a chtěl zase prožít tu neopakovatelnou rozkoš pod hladinou.

Svítá

Jednou před tréninkem mi Alice, volala ať za ní před večerním bazénem zajdu do obchodu. Ten nebyl daleko od bazénu, vyrazil jsem za ní. Zdravím Alici a ta mě bere dozadu, tam mi dává pusu a povídá „Ahoj Petře, vím že jsi mi říkal, že kdyby byla možnost, rád bys na moře. Bavili jsme se o kurzu v Chorvatsku, ale mám pro tebe možná zajímavější příležitost, která by se ti mohla líbit víc. Irena, je naše členka. Pracuje v nějaké IT firmě a nemá vůbec na nic čas, takže sem moc nechodí, ale na konci léta plánuje dovolenou v Řecku. Ona tam má rodiče a ptala se mě, zda bych o někom nevěděla, a tak jsi mě napadl ty. Myslím, že říkala, že bude mít půjčenou loď a chtěla by vyrazit ve dvou a potápět se s někým, kdo by jí tam mohl potěšit. Ona je teda trochu svá, ale myslím, že by ses zase mohl něco zajímavého přiučit. A zná to tam velmi dobře, u nás není na Řecko nikdo lepší. Tak kdybys chtěl tady je její číslo a zavolej jí.“ Zní to lákavě, přemýšlím o tom, děkuji Alici a vyrážíme na trénink.

Irena

Po tréninku jdeme s chlapama do sauny a bavíme se jak jinak než o ženských. Říkám chlapům, jestli znají Irenu, Karel se směje a povídá. „Jasně, kdo by jí tady neznal, ale honí teď prachy a sem už nechodí, ale dřív se potápěla i závodně, hodně tehdy kamarádila s Alicí.“ Pak jim říkám o té možnosti s ní jet do Řecka na loď, na to se Karel směje ještě víc. „No to jeď, to může být pěkný… on s ní žádnej chlap nikdy dlouho nevydržel, já s ní taky chodil, ale je to pěkná kost, musí na ní být člověk trochu drsnej, a ve vodě je jako doma. Řekl bych, že na takový ženský by měl být nějaký kurz přežití podobný tomu u speciálních jednotek. Bejt tebou, nepřemýšlím a jedu, navíc v Řecku je hezký potápění. Její táta tam má nějakou firmu a vždycky jsme se tam měli jako prasata v žitě. Určitě jeď!“

Příští den se snažím volat Ireně, ale má buď obsazeno, nebo to nebere. Odpoledne mi volá zpět a domluvili jsme se, že se sejdeme u Alice v obchodě a domluvíme se tam. Když přicházím do obchodu u Alice stojí žena hezké postavy v elegantním kostýmu. Jdu k nim. Alice nás představí a bere do kanceláře. Irena si mě zkoumavě prohlíží a povídá „Ahoj, já jsem Irena, Alice mi tě doporučila, že by si se chtěl potápět v moři a nemáš s kým. Já bych si chtěla udělat dovolenou v Řecku a také nemám s kým jet. Bylo by to asi na 14 dnů, první půlka je kurz v Kalamatě, bydleli bychom hned u moře a druhý týden bych ráda na loď někam kolem ostrovů. Objezd by byl asi za měsíc, druhý víkend v srpnu. Co ty na to?“ „No to zní dobře, já bych jel moc rád, kolik by to stálo?“ ptám se. „Hele stačí, když si zaplatíš letenky a zbytek jsme oba pozvaní, a myslím, že by ses nedoplatil.“ To mě trochu urazilo.

„Jinak Alice říkala, že umýš být velmi něžný, ale umíš být taky k ženě trochu tvrdší, když si to přeje?“ „Jak to myslíš?“ ptám se Ireny. „No třeba, když bych chtěla, abys mi dal třeba facku, nebo něco co by normálně žena nechtěla.“ „No, když bys jí moc chtěla, tak jo.“ odpovídám. „Fakt, tomu moc nevěřím.“ Ani nevím jak mě to napadlo, v životě jsem neuhodil ženu, ale tohle je úplně jiná hra. Takže než se stačila zeptat na něco dalšího, vlepil sem jí facku přes její opálenou tvář.“ Otočila trochu hlavou a na tvář si položila ruku. Alice se smála. „Aha, no vida, takže ty by ses nebál ně třeba i trochu podržet pod vodou?“ znovu se ptá Irena. „Ty Ireno, už ho nech proboha.“ vkládá se do naší rozbíhající se debaty Alice a pokračuje „nebo mám dojít pro kýbl s vodou? Ireno, tebe by po pár dnech utopil každej, takže tohohle se bát nemusíš!“

„OK, řekla jsem Alici nějakou moji představu, jaké by si měl mít sebou vybavení a je to za měsíc, takže nechtěl by sis skočit někam na solárko a do fitka?“ povídá Irena a kouká na moje břicho, které není úplně zrovna z časopisu. „Tak jo, já jsem ti sice Petra doporučila, ale taky jsem ti říkala, že je to snad asi jedinej chlap, kterej by s tebou jel… Teď víš asi tak Petře proč…“ ukončila celou debatu Alice. „Dobře, napíšu ti, kdy nám to letí, zatím ahoj Petře, Alice díky.“ Odpověděla Irena, koukla na hodinky a odešla z obchodu. Alice mi řekla, co si asi Irena představuje a že většinu z toho bude muset objednat a ráda by si mě změřila. „Ale to si zaplatím sám!“ podotýkám. “Jasně, hele ona se většinou tak sice nechová, ale je to vlastně moc hodná holka a nikdy nikoho nenechala ve štychu. Ale uvidím, jestli mi pak poděkuješ nebo mě bude proklínat…“ dodává Alice.

Řecko

Letíme do Řecka, na letiště Irena přijela s malým kufříkem, já jsem platil nadváhu asi na 150 Euro. Celou cestu spí a já si jí aspoň tak můžu pořádně prohlídnout, je moc pěkná. Je vidět, že její rodiče jsou z Řecka, má menší postavu a lehce tmavší exotický vzhled. Představuji si jí v neoprenu. Sestupujeme na přistání. Budím jí, kouká z okna a povídá „Jsem doma.“

Z letiště nás odváží auto rovnou do hotelu. Máme každý svůj pokoj. Irena mě bere na oběd. Celou dobu pořád si s někým něco povídá řecky, je to moc hezké. Po obědě jdeme na pláž do freediving centra. Irena si něco povídá řecky s majitelem, ten jen pořád říká skoro na vše „Ne“. Teď se Irena na mě podívá a konečně promluví česky „Hele ty tady buď hodnej a koukej se něco naučit, já na pár dní odjedu za rodiči a pak zas za tebou přijedu, ahoj.“ Stojím tam jak péro, řecký instruktor na mě něco mluví řecky…“

Kurz

Irena odjela, ale zjistil jsem, že jsem zapsanej na kurz pro začátečníky. V kurzu je semnou jeden těhotný pár z Německa, oba vypadají těhotní stejně. Jeden starší pár z Kanady a dvě Řekyně, díky kterým máme překlad do angličtiny, když je nám vysvětlováno něco složitějšího. Chodíme hodně do moře, je to nádhera. Večer zas do klubu na večeři, která se vždy protáhne. Zajímavé sledovat ostatní z vyšších kurzů, je to přehlídka atletů a sportovních postav. Ty jezdí přes den dál na moře a večer hodně vypráví o svých ponorech.

Asi za čtyři dny přijede Irena, celý den je se skupinou někde dál na moři. Večer si jde Irena sednout zamnou. Do té doby pohrdající pohledy atletů k naší skupině těhotných se změnily v závist. Irena si sedá ke mně ke stolu a ptá se, jak mi to jde. Já jsme z moře nadšen, vyprávím zážitky ze skupiny velryb, jak si o nás ostatní vyprávějí. Ona pak vypráví o své rodině a o Řecku. S přibývající tmou se Irena vytratí.

Ráno zamnou přijde a u snídaně povídá, jestli bychom nejeli na moře už dnes. Souhlasím a nemůžu se dočkat. Irena se šla domluvit do freedivingové školy a já balím věci.

Loď

V přístavu je krásná menší jachta, jmenuje se Irinis a je to jachta jejího otce. Na lodi je snad vše, co byste mohli na moři potřebovat. Dole je i sprcha, široká postel, dokonce mi přijde, že je tam velmi příjemně, jako by tu byla klimatizace. Za lodí je bílý nafukovací člun s malým motorem. Ptám se Ireny, jestli někdy spustí i plachty. Ta odpovídá „Ano, když si chci udělat trochu stín.“ a usměje se a pohladí mě. Irena tu má i všechno svoje vybavení na potápění. Má tu tlakové láhve se vzduchem. Vyrážíme na moře. Naštěstí se mi na lodi neděla špatně a houpání snáším dobře. Podle kompasu plujeme na jih. Loď má i hloubkový sonar, na malém barevném displeji je vidět jaká je pod námi hloubka a lehce naznačený terén dna. Irena mně nechá řídit. Z lednice si dáváme vychlazený salát a podává mi i chladné pivo. Nebude to špatná dovolená.

Kolem poledne zastavujeme a vůbec nevím kde, snad jsme ještě v Řecku. Jsme velmi blízko pobřeží, je vidět ostrý útes a malá pláž. Nikde nikdo. Spustila kotvu. „Je vedro, půjdeme se osvěžit do vody?“ navrhuje Irena. Ani nečeká na mě, bere si masku se šnorchlem a ploutve, sedá na okraj lodi. Jdu si pro moji výstroj, když se vrátím, Irena nikde není. Nasazuji masku, a jdu na záď lodi, kde jsou schůdky do moře. Namáčím si masku do vody, v tom se vynoří Irena, dost se leknu, a stáhne mně do vody. Padám po hlavě, masku jsem pustil, ta klesá někam na dno. Otáčím se, mám slanou vodu v očích, je mi to nepříjemné. Irena se mi omlouvá, ale prý nemohla odolat. Potápí se a za chvilku se vynoří s mou maskou. Nasazuji ploutve a už jsem ve vodě, moře je klidné. Koukám dolů. Pod námi může být takových 8 až 10 metrů hloubky. Irena se potápí ke kotvě a kontroluje její polohu mezi velkými kameny, pak si ještě něco prohlíží a plave ke mně zpět na hladinu.

Poprvé společně v moři

Plaveme společně dál od lodi k útesu, prohlížíme si dno. Irena mě chytí za ruku a naznačuje zanoření. Klesáme, trochu mně táhne za sebou, druhou rukou vyrovnávám tlak. Jsme na dně, to je tady blíž k břehu tak 5 metrů. Plaveme podél dna, chci se otočit a plavat nahoru, Irena mě ale drží. Koukne na mě, usměje se. Plaveme na hladinu. Sundává si masku a ptá se „Co je pro tebe největší motivací zůstat tam dole trochu déle, respektive na hranici možností?“ Nevím, co na to říct, ale Irena v tom má myslím jasno. Rukou mi zajede pod plavky a zkoumá rukou můj penis. Houpáme se na vlnách až ho mám úplně tvrdý a rýsuje mi těsné plavky. Irena je spokojená a třese o mě. Pak kývne hlavou do strany a opět plaveme spolu dolů na dno. Tam se zastavuje. Otáčí se ke mně, naše masky se dotýkají. Přitáhne si mě víc k sobě, cítím její prsa. Rozkrokem se tře o můj ztopořený úd. Naklání hlavu a líbá mě. Je nádherná. Ano teď bych tu s ní zůstal, co budu moct. Stále se o mě tře a zdá se, že jí to působí větší potěšení, než jsem si myslel. Hladí mi plavkami obepnutý zadek.

Lehce zasténá a vypustí při tom bubliny. Plaveme nahoru. „Pořádně to tu prozkoumáme, pak si půjdeme trochu odpočinout a pak bych mohli udělat pár delších ponorů tady v okolí?“ Souhlasím. Plaveme kolem útesu, který je ční strmě z vody a stejná velikost a prudkost srázu je i pod hladinou. Plaveme blíž a Irena ukazuje na tmavnoucí vodu za útesem, kde jsou vidět mihotající se paprsky slunce. Tam začíná hlubší moře. Ještě se párkrát potopíme a Irena se o mě tře a dotýká se mě, je to příjemné a já jí to oplácím. Když jsme to tu celé proplavali křížem krážem plaveme z pět k lodi.

Irena jde na palubu a ručníkem si utírá krásné dlouhé hnědé vlasy. Ležíme nahoře na lehátku a Irena mě prosí, zda bych jí nenamazal a sundává si plavky. Podává mi lahvičku s krémem. Lehne si na břicho a začínám rovnoměrně roztírat opalovací krém po její těle. Má krásné tělo a je pro mě potěšení se ho dotýkat. Zadečku jsem se věnoval důkladněji. Pak se otočí na záda, usměje se. Tak jí mažu i bříško a prsa. Když mažu paže trochu přitlačím. „Máš sílu.“ Konstatuje. Má krásné nohy, které když roztahuje, vidím krásně vyholenou kundičku. „Víš co, teď namažu já tebe.“ navrhuje. Lehám si rovnou na záda. Bere si na ruce krém a důkladně mě maže. Je to moc příjemné. Trochu se to blíží jemné masáži. Stahuje mi plavky a pokračuje i masáží penisu. Hned z toho tvrdnu. Moře nás houpe a malé vlny naráží do boku lodi. „Otoč se“ Jsem na břiše, Irena pokračuje a maže mi nohy, zadek, záda a naposledy ruce a krk. „Trochu si odpočineme.“ Říká Irena a já se uvolňuji, těším se do vody a teď se snažím relaxovat. Je tu klid a slunce i když svítí, vítr příjemně pofukuje a chladí naše horká těla. Nejdřív myslím na spousty věcí, potom na méně a pak jsem usnul.

Probudím se a Irena nikde. Vstávám a koukám se kolem sebe. Irena vylézá na zádi z vody. Na palubu hodila dlouhé černé ploutve, na sobě má velmi tenký neopren Umberto Pellizzari, je v tom velmi sexy. Mohla by pro ně fotit reklamu. Kolem pasu má zátěžový opasek a na noze nůž na řemíncích. Sundává si masku a omlouvá se „Promiň, už jsem to nemohla vydržet a ty jsi tak spokojeně chrápal, musela jsem si vyzkoušet nový neopren. Jdi se převléct.“ Já má také nový a jsem zvědav, jestli se bude Ireně líbit, Alice říkala, že má pro muže v neoprenu velkou slabost. Rovnám si ho na sobě, skládá se ze dvou dílu horního a dolního. Jdu nahoru. „Ukaž, tohle je ono. Vypadáš v tom božsky, sluší ti to.“ Se zálibou si mě prohlíží Irena a hladí mě všude jako by chtěla kontrolovat kvalitu, zda vše sedí. „Můžeme jít do vody?“ Já si ještě beru zátěžový opasek a potvrzuji „Ano, já jsem připraven.“

Ireny choutky

Plaveme spolu a Irena mě drží za ruku, vede mně nad místo, kde je vidět mezi kameny na dně trochu písku. Dýcháme na hladině, poslední nádech a potápíme se dolů do ticha. Spouštíme stopky na hodinkách. Voda je čistá a průzračná, prostor pod hladinou nekonečný. Klesáme, vyrovnáváme tlak. Doplaveme až na dno a Irena se chytí kamene a otáčí se ke mně. Opět se naše těla dotknou, cítím jí na svém těle. Napnutý neopren jí všechny její nádherné křivky ještě umocňuje. Hladíme se mezi kameny. Hladí mě přes mou kuklu a masku. Pořád se na ní musím koukat. Její oči se koukají zcela jiným pohledem, toužebně prosí o nekonečnost tohoto okamžiku. Jednou rukou jí hladím nádherná prsa a druhou rukou přejíždím od zadečku do jejího rozkroku. Ona mně objímá a hladí po zádech. Roztahuje nohy směrem k útesu se spoustou výstupků, který je od nás asi dva metry. Jsem plně zaujatý krásou jejího těla. Naše hodinky společně pípnou první minutu dole. Je to nádherný pocit, nemám ještě potřebu vzduchu a myslím, že si to i ona užívá. Proplétáme naše těla.

To, co Alice měla za vylepšení na neoprenu, měla totiž díru v rozkroku, tak to měla Irena dotažené k dokonalosti. Nadzvedá se a já teď mám její rozkrok přímo před očima, jedním pohybem levou rukou objede rozkrok svého neoprenu, je tam malý zip. Volný trojúhelníkový cíp, který tím vznikl, elegantně zastrčí pod zátěžový opasek. Nyní na mě kouká její nádherná kundička v celé své kráse. Chytám jí za zadeček a chci si jí prohlídnout z blízka. Má jí krásně hladkou a nevydržím to, i když jsem jí chtěl chvilku škádlit. Špičkou jazyka jí projedu celou. Slyším, jak upustila trochu vzduchu. Koukám na ní, kýve hlavou a ukazuje OK. Také dávám signál OK a pokračuji v práci jazykem. Naše krátké mazlení ji muselo vzrušit, protože na jazyku cítím její šťávičku. Přisaju své rty na její dírku a trochu nasaju, je sladká. Myslím, že se jí to líbí, zase upustila trochu bublin. Hladí mě na mojí kukle a sama si mě směřuje, kam chce. Klepe mi na hlavu a ukazuje „nahoru“. V této poloze pomalu stoupáme na hladinu.

„Kde šiješ?“ ptám se. Irena se usmívá, neodpovídá, oddechuje. Najednou mi začne vyhrnovat horní část neoprenu, já ji pomáhám. Pak sundáváme moje kalhoty, ale pouze na stehna. Je to trochu nepohodlné, ale dá se s tím plavat. Irena bere moje péro do ruky a během chvilky je v teplé vodě tvrdé. Pak se potápí a plave na stejné místo. Jdu za ní. Ukazuje na dno mezi kameny, lehám si na záda. Ona se mi nastaví a mám její jeskyňku zase na obličeji. Ona začne obratně zpracovávat můj úd. Nejdřív rukou, pak bere žalud do pusy. Je to báječné. Zapomínám vnímat i tu krásu mořského dna kolem sebe.

Co ale po chvíli začínám vnímat je nedostatek vzduchu, moc mě to vzrušuje. Ona pořád pohybuje zadečkem a já se snažím jazykem přejíždět přes klitoris a špičkou masky se trefovat do její dírky. Je také velmi šikovná a obě ruce má na mém péru. Cítím silný pohyb jejích rukou a podtlak, který dělá pusou. Pohybuje se stále rytmicky. Tohle musím vydržet. Na hladinu je to kousek. Musím. Do kundičky ji upouštím první bublinky. Zrychluje. Já se skoro nehýbu. Všechen pohyb teď dělá ona. Je fantastická. Najednou starost o vzduch není pro mě důležitá, je tu můj orgasmus. Chytám jí za boky a víc se přitisknu do její kundičky. Myslím, že na můj orgasmus čekala už nějakou chvíli, protože mé škubnutí a sperma v moři pro ni bylo signálem, že splnila svůj úkol a můžeme jít nahoru. Já ji ale držím tisknu se jí dál do rozkroku. Ale hned jak odezní můj orgasmus, je tu potřeba vzduchu a plaveme rychle nahoru. Na hladině se přetočí na záda a drží mi hlavu stále v rozkroku. Snažím se nadechnout a ona se pohybuje proti mně. „Dělej, lízej!“ přikazuje. Lížu co můžu. Myslím, že se její orgasmus také blíží. Silně oddechuje. Plaveme na hladině. Nadechuju se. Trochu ji natočím dolů a párkrát kopnu ploutvemi. Plaveme dolů a já nepřestávám lízat. Celé její tělo se otřásá, stehna sevřela. Pevně mi teď drží hlavu v jejím rozkroku. Zvedá ruce ke hladině a vypouští vzduch. Plaveme nahoru. Slunce na nás svítí, pevně mě objímá a hladí po lesklé kukle a tiše povídá „Jsem spokojená, jsem šťastná, jsem doma, jsem moři, měla jsem orgasmus, měla jsem ho pod vodou a jsem šťastná…“ Jsem také šťastný.

Večer

Plaveme k lodi. Irena kouká na hodinky a říká mi „Zajedeme si na večeři, už mám docela hlad.“ Převlíkáme se a nastupujeme do malého člunu. Míříme ke břehu. Jdeme kousek nad pláž, kde je dům s terasou. Na terase je připravený stůl. Ona zase něco povídá řecky staré paní, která přinesla láhev vína a vodu. Z terasy máme nádherný výhled na moře. Slunce ještě svítí, je pozdější odpoledne. Večeře je vydatná a víno výborné. Myslím, že jsem se i trochu opil. Paní se usmívá a přináší další láhev. Celý večer mi Irena vypráví o Řecku, jeho historii a tradicích. Moc jí ale už nevnímám. S dalším vínem jsem rád, že ji vidím, je krásná a tak exotická, když mluví řecky. Děkujeme za večeři a vracíme se na loď. Slunce začíná zapadat.

Jenom co uváže člun na lodi, mě začne líbat. „Počkej tady“ sundá si šaty a bere si masku a ploutve. Skáče do vody. Za chvilku se vynoří a něco má v ruce. Podává mi to, je to kamera. Usmívá se a povídá „Pojďme se osprchovat a chci se s tebou milovat.“ Takovému přání nemohu odolat, teplá voda ve sprše mě probudila. Její něžné doteky způsobily další erekci. Navíc krásně voní.

„Mám takovou zálibu, ráda si to pod vodou natáčím.“ Bere kameru a vyndává kartu a vkládá ji do počítače. Ovladačem pouští velkou televizi naproti posteli. „Kamera má detekci pohybu. Dívej se.“ Ležím na posteli, ona se ke mně tiskne. Říká se, že televize v ložnici je zabiják sexu. Asi záleží na programu. Na obrazovce je vidět Irena s maskou a rovná kameru, pak plave na místo a mizí ze záběru. Pak připlouváme společně. Je to nádherný pohled. Pak opět mizíme. Podruhé už máme svou polohu a jsme v celém záběru oba dobře vidět. Irena se občas podívá do kamery. Musela být na jednom z těch výstupků na útesu. Je překrásná. Začíná mě líbat a hladit. Ještě vidím záběr, jak nahá bere kameru do ruky plave s ní ke hladině. Video se opakuje. Vášnivě se milujeme. Slunce zapadá za obzor. Je úžasná a unavení usínáme ve společném obětí.

Snídaně pod vodou

Probouzím se. Slunce už je docela vysoko, Irena se vrací na člunu od pláže. Pomáhám jí na loď v ruce má koš. „Snídaně, ale je třeba si jí zasloužit.“ usmívá se Irena. „Dobře, co bych mohl udělat?“ ptám se. „Udělat mě, ale chtěla bych to dole.“ Sundává si šaty a bere opasek, na kterém je oko a šroubovací horolezecká karabina, pak kus lana a více zátěžových opasků. „Tohle mě tam dole bude držet až do mého vyvrcholení, do té doby z toho nechci pomoct. Já mám tady svého robertka, vydrží rejdit i ve třiceti metrech. O tebe bych chtěla, abys mě natočil a až po orgasmu pomohl nahoru. Kdybych signalizovala, nemám vzduch, tak si mě nevšímej, toč to dál. Orgasmus poznáš, vždy se u toho propnu a zakloním hlavu.“ „OK, poznám.“ Jdu si pro masku, ploutve, zapínám opasek a beru kameru. Maže na robertka lubrigační gel a trochu vetře i do své jeskyňky. Irena se rozdýchává, nastavuje hodinky. Za zádí lodi je hloubka asi 8 metrů.

Poslední velký nádech. Jdeme dolů. Těžká závaží spolu s Irenou rychle klesají dolů na dno. Jsme na dně vyrovnávám tlak, signalizuju Ireně OK. Mačká si nos na masce a je taky OK. Usazuje se pohodlněji, a podvodním tichem se ozývá vrnění jejího robotického kamaráda. Koukám na hodinky, jsme v 7 metrech, čas 20 vteřin. Má zavřené oči a oběma rukama si pomáhá narážet na uměláka. Má jeden větší výstupek a ten jí dráždí klitoris. Natáčím jí, vzrušuje mě to. Po chvilce zvedá hlavu a kouká na hodinky. Trochu sebou škubne. Z pusy jí vyjde pár bublin. Přemýšlím, jak ji co nejrychleji vysvobodit v případě nouze. Opasek lze rozepnout, ale má ho pod sebou, nebo je tam i karabina. To mi stačí. Irena sebou opět škubne a vypustí při tom trochu bublin. Zase kouká na hodinky a signalizuje „nemám vzduch“ a mává na mě. Dle instrukcí si toho nevšímám. Signál k ukončení hry je jiný. Opět se jí tělo zachvěje, začíná si druhou rukou opírat o zem, jako by chtěla vystartovat na hladinu. Závaží na provaze jí drží. Opět kouká na hodinky a signalizuje „nemám vzduch!“ o něco prudčeji rukou. Já se koukám na hodinky a je 1:05. Tedy se ničeho neobávám. Pustila další vzduch a tělo se jí zavlnilo až zvířila trochu písku ze dna. Další škubnutí a další bubliny směřují k hladině. Už kroutí hlavou a vypouští pár bublinek přes pevně sevřené rty. Čas minuta patnáct. Je nádherná, když se snaží toužebně počkat na vrchol. Další vlna jí projede tělem, pouští robertka a nohy se jí sevřou. Tělo se napíná, a hlava v záklonu pouští poslední vzduch. Ruce máchají k hladině, ale ppasek se závažími na konci lana nechtějí. Teď je řada na mě, rozepínám opasek a ona rychle stoupá k hladině. Kontroluji jí a stoupám s ní. Dýchá, dýchá… zvládla to.

„A co ty? Ty nebudeš snídat?“ ptá se na hladině a ještě oddechuje. „Dole sem ti nechala opasek, uděláme to stejně.“ Jsem z jejího předchozího výkonu vzrušený a chci jí i sobě udělat radost. „Signál - chci vidět sperma.“ Dávám jí svůj opasek a kameru. Je třeba se vydýchat. Lechce si ho honím, abych to dole stihnul. Nádech a plaveme na stejné místo. Irena mě zapíná do opasku a plave kousek stranou a natáčí. Já jej honím, koukám na Irenu. Nastavuje kameru pomocí kamenů mým směrem a ukazuje „nemám vzduch“ a jde nahoru. Lehce to semnou škubne, ale nepanikařím. Dál se věnuji a své snídani. Vidím Irenu, jak leží na hladině. Pak se pustí dolů. Koukám na hodinky – minuta devět vteřin. Irena plave ke mně a kontroluje mě, dávám jí také OK. Nedostatek vzduchu se už začíná pomalu připomínat. Ohýbám se do sedu. Irena plave ke mně a bere mi péro do rukou, tlačí mi hrudník zpět na dno. Umí to dobře. Zrychluje a tiskne silněji. Má i v masce nádherné hnědé oči. Hlavou naznačuje, jak se také topí a vypouští bubliny. Dělá to dobře. Potřebuji se nadechnout, pouštím první bubliny. Její tlak a rytmus nepolevuje, spíše naopak. Je fantastická. Chytím jí za tváře a líbám. Je to tu, můj orgasmus. Celým tělem mi projede paralyzující energie štěstí. Propínám tělo. Irena kouká na můj úd. Nevidí sperma – není signál není vzduch. Rychle máchám rukou u krku a snažím se zvednout ze dna. Závaží si to ještě nemyslí. Vypouštím vzduch. Irena důkladně ještě jednou zmáčkne moje péro od kořene až po žalud. Žít, chci žít. Pár kapek mé genetické informace je venku. Nemusí pršet jen když kape. Spona je volná. Oba letíme k hladině. Irena mě drží za ruku a energicky kope ploutvemi. Slaný vzduch, a slunce. Ach to je nádhera. Žít, pro tohle ještě jednou chci žít.

Plaveme k lodi. Snídani v košíku si oba zasloužíme. Čerstvé ovoce a jogurt vychutnávám stejně jako vše tady kolem. Chválím hostitelku.

Důležitý je příběh
Odpočíváme. Relaxace, lehké vzrušující doteky. Stále musím Irenu hladit po jejím tenkém neoprenu. Ona mě hladí také. Myslím, že nás to oba velmi vzrušuje, i když jen tak ležíme na lodi. „Ráda bych si na něco zahrála… mám ráda příběhy.“ „Jak to myslíš?“ ptám se. „No někdo třeba kouká na porno a přeskakuje ty začátky, kdy se tam nic neděje, většinou se tam rozbíhá nějaký velmi jednoduchý děj. Tohle mě právě vzrušuje, ten příběh, ta situace, většinou nějaká neuvěřitelná zápletka.“ vysvětluje Irena. „Dobře a na co si budeme hrát?“ ptám se. „Chtěla bych abys mě zachránil!“

Záchrana v poslední vteřině

Irena vysvětluje svou představu „Já se potopím na dno, počkáš tady na lodi jednu minutu a pak půjdeš za mnou, o nic víc se nestarej, bude to tak alespoň realističtější.“ Moc z toho nemám dobrý pocit, ale souhlasím. Irena se připravuje, bere si zátěžový opasek a čistí masku. Já si nastavuji hodinky. Poslední hluboký nádech a jde dolů. Pouštím odpočítávání jedné minuty. Hladina se za ní zavřela. Jsem nervózní, co na mě dole čeká. Půl minuta pryč, ale je to jako celá věčnost. Sedám si na okraj a připravuji se, rozdýchávám. Hodinky pípají jednu minutu. Poslední hluboký nádech a už se koukám po Ireně.

Je u dna, mává na mě. Plavu blíž. Vidím, že jednu nohu má zakleslou pod kameny. Podívám se na Irenu a ta kroutí hlavou a vypustí trochu vzduchu. Snaží se bezmocně vyprostit nohu. Beru za největší kámen a pokouším se jej odvalit. Ale je velmi těžký a ani se nepohne. Irena začíná kopat druhou nohou. Ještě jednou se snažím vzít za kámen, nejde to. Tohle nezvládnu, kouknu na Irenu. V očích má panický výraz hrůzy, myslím, že tohle nehraje. Pokouším se vyndat zakleslé menší kameny, jeden nakonec uvolním. Irena škube nohama a moc mi nepomáhá. Mám o ní strach, nešetří vůbec vzduch, dělá rychlé pohyby. Druhý kámen je uvolněný. Dosáhnu na její zaklíněnou patu. Uvolňuji další kámen, trochu se jí noha uvolnila. Sám už začínám pociťovat nedostatek vzduchu. Kontroluji Irenu, z pusy jí unikají proudy vzduchu, zběsile máchá rukama. Tohle není dobré. Další uvolněný kámen jí konečně pustí nohu i zakleslou ploutev. Na nic nečeká a kope nohama a stoupá směrem k hladině. Plavu nahoru za ní. Jenom se dostanu na hladinu a nadýchávám se čerstvého vzduchu, už mě Irena pevně objímá a líbá i když sama ještě těžce oddychuje. „Ano, to bylo přesně ono, děkuju, utopila bych se bez tebe.“

Opravář.

Irena se ještě potápí pro kameru, která byla položená kousek od místa, kde jí uvízla noha. Ležíme nazí na lehátkách a pijeme vychlazenou šťávu z pomerančů. Irena jde do podpalubí a za chvilku se vrací v nádherných černých plavkách. „Teď bych chtěla, abys mi opravil lodní šroub.“ Vstávám a Irena mi podává klíč, beru si ho a povídám „Ale paninko, tak kde pak vám to drhne? No jo, to bude šroub, to budu muset jít dolů a podívat se na to.“ Irena se směje. Beru si masku, klíč a jdu na záď. Na nic nečekám a skáču do vody. Pod hladinou se otočím a asi v metrové hloubce ťukám klíčem do hlavy šroubu. V tom se objeví Irena, plave pode mnou. Dělám, že si jí nevšímám a věnuji se plně šroubu. Připlave kolem a pak blíž. Chytne mě za můj penis. Dělám překvapeného a vypustím proud vzduchu. Vyplavu na hladinu, Irena vedle mě. „Tohle mě motivuje k lepší práci, rozhodně víc než kafe a bábovka, paninko.“

Irena pořád drží můj tvrdnoucí úd a opět se zhluboka nadechuje a potápíme se zpět k lodnímu šroubu. Nedělám už nic, jenom se držím šroubu a užívám si její šikovnosti. Jsem tvrdý, Irena mi ho bere do pusy. Jazykem v puse dělá krouživé pohyby kolem žaludu. Je to nekonečná slast. Nejlepší práce na světě, opravovat lodní šrouby. Je fantastická, musím nahoru. Trochu se vykloním a udělám pár hlubokých nádechů a už mě zase stahuje dolů. Pořád mi při tom honí péro a špičku má v jejích nádherných ústech. Je skvělá, vydrží pod hladinou dlouho. Jenom potřebuje taky správnou motivaci. Tohle nejde vydržet, propínám se v úžasném dalším podvodním orgasmu. Tiskneme se k sobě. Chvilku ještě necítím vůbec nic, jenom doteky jejího nahého těla. Pak se ale rychle vrací silná potřeba vzduchu a musím se rychle nadechnout. Je to krásný pocit. Svěží čerstvý vzduch a paprsky slunce se odráží v její masce. Je velmi sexy.

Ireny orgasmus

Irena se ještě drží zádi lodi a teď se potápím já. Ručkuju po jejím těle pod hladinu. Cestou dolů jí líbám na krku, prsa, pak bříško. Hladím jí rukama, jako bych si jí chtěl zapamatovat poslepu. Nasazuje šnorchl a dívá se na mě. Vidím jí na očích, že jí je to velmi příjemné. Dostanu se až do jejího klína. Hladím jí po zadečku, pomalu rozevírá nohy a nastavuje mi svou nádhernou mušličku. Jemně se o ní otřu a stejně pomalu ze stejnými něžnými pohyby stoupám na hladinu. Chvilku se jenom tak držíme a houpáme se na hladině. Potom Irena řekne toužebně „Ještě a déle.“ Nadechuji se a znovu se něžně spouštím do jejího klína. Jazykem přejíždím po celé délce její mušličky, Irena jednou rukou lehce navádí moji hlavu abych špičkou jazyka dráždil ta správná místa. Mořem se nesou její vzdechy, zkreslené šnorchlem, skrz který zrychleně dýchá. Je celá moje.

Jedním prstem kroužím kolem její dírky až ucítím teplo její šťávičky. Zajedu prstem trochu hlouběji. Jazykem se soustředím na klitoris. Zatím všechny pohyby dělám pomalu a klidně. Rád bych to dokončil bez dalšího vynoření, zatím je to dobré, necítím potřebu vzduchu. Její tělo se lehce zavlní s každým mým pohybem. Druhou rukou hladím její pevný zadeček. Nepatrně zrychluji pohyby rukou a jazykem. Její vzdechy jsou teď tak silné, že by to jistě způsobilo erekci obsluze sonarů ponorek operujících ve středozemním moři. Začíná mě to také vzrušovat. Na jazyk a do úst se mi dostala její milostná šťávička, neodolám a přisaju se. Rukou mě teď drží pevněji, ale v dalším okamžiku zase povoluje, jak jí projede vlna vzrušení a opět hlasitě zasténá. Snažím se myslet a soustředit na její blížící se orgasmus, ale jsem dole už dlouho a začínám cítit potřebu vzduchu v plících.

Mírně nadzvednu hlavu směrem k hladině. Irena okamžitě pochopila, co chci a potřebuji udělat, ale byla příliš vzrušená a chtěla mě mít dole až do konce. Vrátil jsem se k pohybům, které jí dostaly až do tohoto stavu. Irena mě pevně držela za hlavu a já věděl, že musím dokončit co jsem začal. Také myslím, že jí to ještě více vzrušovalo, když věděla, že už se chci nadechnout. Pevně jsem jí tedy chytil za zadek a pokračoval. Moje tělo začínalo vysílat signály, nahoru, chci vzduch, nahoru! Snažil jsem se to potlačit a myslel jsem na Irenu, na její krásnou kundičku, která je teď celá moje. Mozek umí potlačit některé potřeby, a dokonce i tak silné jako je bolest, strach nebo zoufalou potřebu dýchání. Břicho mi škublo. Teď už dvěma prsty rytmicky pohybuji v její jeskyňce. Svými pohyby sama přiráží. Jazykem, pusou a maskou se střídavě tlačím na její klitoris, tak jak mi dovolí její pevná ruka na mé hlavě. Cítím, jak se její tělo zmítá vzrušením. Moje tělo se začíná dostávat na hranici svých možností. Zase mi břicho škubne a neudržím se a vypustím z úst první vzduch. Je to já nebo ona. Ještě jednou zajedu hlouběji a Irena napne všechny svoje svaly. Její stehna mi svírají ruku a pevně mi hlavu tiskne do klína, kam právě upouštím další vzduch z mých plic. Volnou ruku natahuji směrem k hladině. Svůj orgasmus si chce chvíli vychutnat. Jsou to vteřiny, ale pro mě dlouhé vteřiny, kdy cítím, jak se jí chvěje tělo, a ještě škube kundička. Rukou máchám do prázdna. Vypustil jsem poslední vzduch, už se můžu pouze nadechnout slané vody, pevně se naším sevřít rty. Pak její pevné sevření konečně povoluje. Jeto ani ne půl metru na hladinu. Cítím, jak vše pomalu tmavne. Najednou mě probouzí ostré slunce a údery Ireny dlaně o moji tvář. „Dýchej.“ Všechno je jako zpomalené. Jsem tu zpět. Irena se směje „Večer si to pak můžeš změřit.“ a vytahuje kameru, která byla připevněná na lodi a celou dobu nás natáčela.

Z posledního zážitku jsem dost unavený a odpočívám ve stínu na lodi, Irena si bere počítač a vyřizuje nějaké pracovní záležitosti. Později odpoledne jedeme na večeři do domu na pobřeží.

Kino a sex

Večer společně sledujeme západ slunce, jen tak nazí skočíme do vody a mazlíme se v ní. Po krátké sprše se už Irena nemůže dočkat, až pustí dnešní video. Jsou to nádherné záběry. Vše se mi vrací. I ona je z toho celá vzrušená, ležíme na posteli a držíme se. Bere hodinky a stopuje můj čas „dvě, čtyřicet pět… slušný.“ Vrací se mi ty pocity. Videa jedou zase od začátku, Irena se ke mně otočí a začíná mě líbat a hladit. Milujeme se. Není krásnější pocit než usnout v obětí nádherné ženy.

Útes

Ráno už je Irena zase první vzhůru, má na sobě neopren a chystá si další výstroj. „Ráda bych prozkoumala, jak je ten útes hluboký.“ „Dobré ráno.“ Odpovídám. Na stole je spousta jídla, čerstvé ovoce. Snídám, útes neuteče… Irena si bere bójku, lano, a závaží. Plave na útes s pouští lano dolů. Kouká na mě, jak jsem na tom se snídaní. Je na ní vidět, že by se chtěla zanořit. Mává na mě. Ještě se naposledy napiju džusu a jdu si pro výstroj. Skáču do vody a plavu k Ireně, která zatím relaxuje na hladině a pozoruje dno. Její pravidelné dýchání přeruší můj prst na konci jejího šnorchlu. Trochu se lekne, ale je ráda, že už jsem tady a že se může konečně pustit dolů.

Poslední nádechy a ladnými pohyby se zanořuje hlouběji a hlouběji podél žlutého lana, které mizí ve stínu pod útesem. Stopuji čas jejího ponoru. Ještě jí stále vidím. Pomalu pravidelně vidím pohyb jejích ploutví. Otáčí se. Zanořuji se a plavu jí naproti, u ní se obracím, signalizuje OK a plaveme společně na hladinu tam se vydýchává. Ukazuje mi maximální hloubku na svých hodinkách - 17 metrů.

Připravuji se na svůj ponor. Na kurzu jsem dal 20 metrů. Uvidíme, myslím, že Irena to bere trochu jako soutěž. Poslední velký nádech a jdu dolů. Plavu klidně, vyrovnávám tlak. Ještě že jsem se nestihnul pořádně najíst. I když je slunce už vysoko, dopadá na hladinu pod úhlem a dělá tady nádhernou světelnou scénu, kterou tiše plavu ke dnu, které ale není vidět. Koukám na hodinky, hloubka 16 metrů. Ještě kousek. Za hranou útesu je voda výrazně tmavší. Držím se lana a koukám nahoru. Hrudník mi svírá tlak vody. Pohled nahoru je úžasný. Nevychutnám si ho dlouho, musím nahoru. Vidím jí, jak čeká na hladině. Podél lana pomalu stoupám. Tělo by zrychlilo, mozek říká, klid a pomalé pohyby. Jsem v klidu, Irena mi plave naproti. Bere mě za ruku a stoupáme společně. Opět mě zasáhne prudké slunce a slaný čerství vzduch. „Kolik?“ ptá se Irena a už mi bere ruku za loket a sama se kouká co je na displeji na mých hodinkách, tam je maximální hloubka ponoru 15 metrů. Odpočíváme.

„Petře, já se potopím dolů, chci abys plaval po chvilce zamnou a dal mi dole pusu.“ To nezní jako nejlepší dnešní nápad. Irena se zhluboka nadechuje, nad hladinu jí vystřelí ještě ploutve a už směřuje dolů. Rozdýchávám se. Když je asi v deseti metrech, plavu za ní. Nezastavuje se. Plaveme hlouběji, já s odstupem. Konečně se obrací a kouká nahoru. Když připlavu blíž, vidím, že ploutvemi stojí na dně. Doplavu k ní, bere mě kolem krku a líbá mě. Není to krátké políbení, které bych v této situaci čekal. Hodinky mi pípli první minutu. Ideální čas začít stoupat. Ale to si nemyslí Irena. Kromě líbání mi rukou zajela do rozkroku. Je to silně vzrušující, navíc v téhle hloubce. Pohladím jí také mezi jejími stehny. Pouští lano a začínáme stoupat. Stále se ale hladíme a dráždíme. Neděláme rychlé pohyby. Když myslím na ni, potřeba vzduchu na mě volá někde z dálky. Hladím Irenu přes její neopren tak, že přestala pohybovat ploutvemi a zavřela oči. Užívá si to v maximální možné míře. Pomalu stoupáme. Voda nás už nese sama. Jsme nahoře. Dýcháme. Tedy já dýchám a ona sténá. Něžně se dotýkáme a mazlíme na hladině. Na hodinkách mám maximální hloubku 21 metrů.

Plavba a její místo

Ještě dopoledne zvedáme kotvu a plujeme dál někam na východ. Nevím, kde jsme a kam plujeme. Užívám si, že se o tohle nestarám. Irena slibuje nádherné místo na potápění. Plujeme asi tři hodiny a pak plujeme blíže k pobřeží. Z moře tu vystupuje mohutný kus kály a je to tu také velmi členité s malou pláží mezi skalisky snad tam ani není jiný přístup než z moře. Voda je tu průzračně čistá a musím dát Ireně za pravdu, že tohle je krásné místo. Spouští kotvu, bereme si naši výstroj a připravujeme se. „Je tady taková malá jeskyně, je moc hezká asi 4 metry pod hladinou, chtěl by ses tam podívat Petře?“ „Já nevím, v jeskyni jsem se na nádech ještě nepotápěl a upřímně mám z toho velký respekt.“ odpovídám nejistě. „Neboj, na konci asi po patnácti metrech je vidět na nebe, kde lze normálně dýchat, tady si vem baterku.“ Sakra tak proč se mě ptala, jestli chci, když ona chce a tím ta debata končí…

Irena si bere svůj opasek a skáčeme do vody, je příjemně osvěžující. Plaveme směrem nad místo, kde vy měla ústit jeskyně. Nad hladinou nám koukají jenom šnorchly. Irena ukazuje kde je jeskyně. Vidím jí, vstup pod hladinou mezi kameny je asi dva metry široký a na výšku asi jeden metr vysoký. Irena zapnula svoji baterku. Nadechuje se, vyndává z úst šnorchl a plave k jeskyni. Já se hned zhluboka také nadechuji a plavu stejným směrem. Irena na mě u vstupu čeká a plaveme dovnitř společně. Světlo mizí a tmavou vodu prosvěcují pouze naše baterky. Voda zde není o moc chladnější. Jeskyně se uvnitř rozestupuje do větší šířky. Povalu plaveme stále dopředu. Jsem fascinován krásou různorodých tvarů. Na okamžik si uvědomím, že nad sebou nemám hladinu s čerstvým vzduchem, ale místo obavy cítím spíše sílící vzrušení. Plaveme ještě malý kousek a je vidět zářivě modré světlo. Pohladím Irenu po jejím zadečku. Jsem rád, že na konci je opravdu místo, kde se budeme moci nadechnout.

Nad námi je asi 8 metrů skalního masivu, ve kterém je velká puklina. Zdatnější jedinec by se asi dokázal vyšplhat nahoru. Z tunelu, který je tu v ústí asi dva metry vysoký se v široké puklině zvedá z vody plochý balvan. Irena si na něj sedá s nohama stále ve vodě. Já plavu k ní a mám teď hlavu v jejím klíně. „Je to tu nádherné.“ říkám jí a nemohu se vynadívat krásy, kterou vytvořila sama příroda. „Já vím, proto jsem tě sem vzala a chtěla bych se tu s tebou milovat.“

Rozepíná si zip v jejím rozkroku a já jí začnu lízat. Je hned vlhká. Druhou rukou si zajedu přes můj neopren do míst, kde se už začíná dělat boule. Tvrdnu vzrušením. „Chci tam tebe.“ Tohle Ireny přání rád splním. Stahuji si trochu neoprenové kalhoty a Irena sklouzne za mnou do vody. Dělá jeden hluboký nádech a bere můj tvrdnoucí úd do úst. Po chvilce se vynoří. Líbáme a hladíme se navzájem. Pak si navede můj klacek zase dovnitř a láskyplně šukám, jak nejlépe umím. Pak Irena ukazuje do jeskyně, vypadá velmi vzrušeně. Rozdýchává se a dělá poslední velký nádech. Plave několik metrů do jeskyně, otáčí se a rozevírá nohy. Dělám velmi hluboký nádech a plavu za ní. Ihned si navádí můj penis do své kundičky. Pomalu se milujeme a nad námi je vrstva skalního masivu. Je to úžasný pocit, světla je tu málo, naše těla ve světle baterek dělají nádherné obrazce na stěnách jeskyně. Irena začne víc přirážet. Pevně mě drží za boky a já se snažím vycházet jejím pohybům vstříc. Kdyby tohle bylo to poslední, co jsem v životě cítil, byl bych šťastný. Její tělo se začíná vlnit. Orgasmus se nám obou sešel za dalších pár vteřin. Protože jsme dole teprve chvíli, můžeme ho ještě malou chvilku vychutnat. Zůstávám v ní a cítím, jak se jí kundička stahuje. Koukáme si do očí, masky máme nalepené na sobě, objímáme se a oba bychom chtěli, aby to trvalo věčně. Ale nedostatek vzduchu nás donutí plavat na hladinu. Oba odpočíváme. Já si vracím zpět neoprenové kalhoty, aby mě neomezovaly při pohybu. Ještě nějakou chvíli se jen tak mazlíme. Zapínáme baterky a plaveme tunelem zpět k lodi.

Než se vrátíme zpět na loď, ještě se párkrát potápíme a prozkoumáváme dno v okolí lodi, které je v hloubce od pěti do deseti metrů. Naše potápění přeruší hlad. Večeříme na lodi a vychutnáváme si chvilku odpočinku. Povídáme si o všem možném. Pak se mě nečekaně zeptá „Potápěl jsi se někdy v noci?“ Má odpověď je záporná. „Mohli bychom to zkusit.“ a usmívá se při tom tak, že nevím, zda se nemám bát.

Noční potápění

Odpočíváme a čekáme, až slunce celé zapadne. Na obzoru je ještě stále vidět zbytky světla. Irena bere výstroj, ke které přidává malou svítilnu. Skáčeme do vody. Tmu pod námi rozjasní naše svítilny. Potápíme se a držím se blízko ní. Noční moře je nádherné. Místa, která osvítí jasné světlo hrají všemi barvami a daleko intenzivněji než ve dne. Irena se vynořuje a navrhuje další hru „Zhasni, nekoukej se, počkej půl minuty a pak mě budeš hledat.“ Zhasínám světlo, zavírám oči a počítám. Pak se kouknu dolů, nikde žádné světlo. Zapínám svítilnu a prozkoumávám nejbližší okolí. Pak se potápím a plavu blíže k útesu, Irena nikde. Už to budou tak tři minuty. Musí se vynořit. Koukám dolů a z jeskyně bliká slabé světlo. Plavu blíže. Posvítím tím směrem a světlo zmizelo. Rozdýchávám se, poslední nádech plavu do jeskyně. Všude kolem je černočerná tma. Vždy jen malý kousek stěny je osvícen. Hádám, že už budu za chvilku na konci tunelu. Myslím taky na vzduch a Irenu. Pak ale přede mnou na konci tunelu stojí postava nahé Ireny bez výstroje i bez masky. Vlasy jí zakrývají trochu obličej a vypadá spíš jako mořská víla. Plavu k ní, prohlížím si tu nádheru. Láká mě ke mně, natahuje ruce. Tomu se nedá odolat. Je nádherná. Objímáme se. Ale už jsem dole dlouho a potřeboval bych zase plíce naplnit čerstvým vzduchem. Irena to tak nechce. Cítím její pevné sevření, nemohu se přes ní dostat ven z tunelu. Ke hladině mi chybí asi dva metry. Irena je zrádná mořská víla, která mě nalákala na svou krásu a chce vidět mojí smrt. Ne, naštěstí to tak není. Také musí dýchat, oba pomalu stoupáme na hladinu. Na velkém balvanu má svoji výstroj. Pokládám svítilnu a také si sundávám neopren a vše ostatní, až jsem úplně nahý. Opět se noříme do teplé vody. Z jejích něžných dotyků jsem velmi vzrušený. Našim vášnivým polibkům teď nic nepřekáží. Hladíme se a užíváme si volnosti. Irena trochu roztáhne nohy a nasedne si na můj tvrdý penis. Nepřestává mě přitom líbat. Chvilku jsme zanoření, chvíli zase máme nad hladinou pouze hlavy. Pevně ji držím, kopíruju její pohyby a vnímám každou změnu intenzity. Cítím se velmi čistý a svobodný. Ona je velmi vzrušující. Její pevná prsa se tisknou na mou hruď. Občas mezi našimi ústy uteče pár bublin. Je to neskutečně intenzivní a milujeme se dlouho. Orgasmus ohlásí její tělo jasnými signály a z úst vypustí proud vzduchu. Jsem na vrcholu blaha. Škubnutí její kundičky bylo to poslední, co ještě stihla před mým vyvrcholením. Stále jsme zapletení do sebe a líbáme se nad hladinou. I ve slabém světle, které se odráží od stěn je nádherná. Ještě dlouho jsme jedno tělo, ticho narušuje jenom malé šplouchání vody. Pak se pomalu začneme zase oblékat a společně plaveme jeskyní k lodi.

Horká sprcha a Irena opět připravila dnešní pohádku na dobrou noc. Skoro tomu nemohu uvěřit, co jsme všechno dnes prožili. Usínáme ve společném objetí a mé poslední myšlenky patří Ireně.

Moře a delfíni

Ráno se naše loď opět hýbe. Vyplouváme. Nevím kam a nevadí mi to. Irena má mou bezmeznou důvěru jak pod hladinou, tak i nad ní. „Jedeme za delfíny.“ Říká místo pozdravu Irena. „Dobré ráno, proč ještě chvilku neležíš?“ odpovídám. „Jsem zvyklá něco dělat, tohle povalování si pak dělej doma sám…“ Uvědomil jsem si, že tohle mé letní dobrodružství brzo skončí a mě zůstanou akorát krásné vzpomínky a pár videí v počítači. Ale mojí smutnou náladu přeruší proud vody a hřbet delfína, který právě vyskočil vedle naší lodi. Nádhera. Irena zastavuje motor a jasně velí „Jdeme za nimi, jsou tady…“

Bereme si výstroj, moře tady bude hluboké, není vidět na dno. Irena skáče do vody. Rukou plácá na hladině. Já už také koukám pod vodu a vyhlížím delfína. Otočím se, a strašně jsem se lekl. Obrovský delfín si mě zkoumavě prohlíží z blízka. Jako by on si šel prohlížet nás a né my je. Že je to inteligentní bytost je vidět na první pohled. Jeden už bere Irenu pod hladinu, ta se ho drží za ploutev. Jednoho hladím. Také mě bere dolů. Plaveme kolem sebe na svých živých podvodních skútrech. Jakmile mi začne škubat břicho z vysoké koncentrace oxidu uhličitého, delfín semnou míří na hladinu. Oba dýcháme. Cítím to. Hladím jeho tvář a koukám zpříma do očí. Oba jsme šťastní. Je to nádherný zážitek.

Irena plave ke mně. Nemá plavky. Delfíni teď plavou také k sobě. Jsme u hladiny a už i já nemám plavky. Tisknu se k Ireně. Delfíni nás pozorují. Irena se tře o mé tělo. Jsem hned vzrušený, voda je teplá a něžné doteky Ireny neskutečné. Delfíni nás napodobují. Teď je vidět, že je to také sameček a samička jako my. Jeho penis je o něco větší než můj. Obě samice nasedají svým samcům na úd. Irena kopne ploutví, chvilku plujeme po hladině. Vím, že se za chvilku zanoříme. Všichni se nadechujeme. Plaveme dolů. Pohyby ploutvemi nám pomáhají pronikat do našich samic hlouběji. Delfín na ni jde trochu z úhlu. Já mám přeci jen trochu jednodušší práci a nemusím tolik manévrovat. Irena se mě drží těsně, na rozdíl od delfíní samice. Děláme společně oblouk a plaveme s nádhernými pohyby zase na hladinu. Irena je božská, stále se hýbe a mě to způsobuje velké potěšení. I delfín vydává radostné zvuky a je evidentně naším souzněním také spokojen. Opět plaveme pod hladinu. Cítím, jak jsou její pohyby intenzivnější. Snad kdyby nebyla nádherná žena, byla by jistě mořská pana nebo snad i delfín. Delfíní pár je těsně vedle nás. Dotýkáme se navzájem. Nevím jestli delfíny, ale nás to vzrušuje. Ireně se blíží orgasmus, pevně mě svírá. Delfíní samec to asi zaregistroval a oba nás pozoruje. Irena se prohýbá a vypouští vzduch. Plavu s ní nad hladinu. Delfíni kolem nás plavou v kruzích a vypadají, že jsou naším výkonem nadšeni. Irena se potápí a začne mi zpracovávat penis ručně a do toho občas použije ústa a jazyk. Jsem už hodně vzrušený. Pohledy našich mořských kamarádů mě ještě více přivádějí na okraj nekonečné slasti. Opět veselé skotačení delfínů a proud semene oznamuje zase můj orgasmus. Bylo to neskutečně krásné. Oba jsme z toho velmi unavení. Delfíni ještě naposledy zamávají nad hladinou ploutvemi a mizí někde v hlubinách. Tohle byl zážitek na celý život.

Mořská pana

„Petře, mám pro tebe překvapení.“ Co mě ještě může potkat, mám se bát, mám se těšit? To u Ireny nikdy člověk neví. „Ano, co mám udělat?“ odpovídám nedočkavě. „Jdi dolů, za deset minut přijď sem nahoru, vem si masku, opasek a ploutve. Pak skoč do vody.“ Ireny instrukce zní jednoduše, souhlasím. Čekám deset minut. Je to velmi dlouhých deset minut. Musím myslet na to co mě asi čeká.
Je to, nasazuji ještě masku a skáču do vody. Zvědavě koukám pod hladinu. Co pak spatřím mě absolutně dostalo. Z hloubky asi desíti metrů ke mně plave mořská pana. Místo nohou má lesklou šupinatou kůži zakončenou velkou ploutví. Nahá prsa jí občas zakryjí její dlouhé hnědé vlasy. Plave ke mně. Je nádherná. Tisknu jí k sobě a hladím jí po zadečku. Ona mi mne rozkrok. Nadechuje se a potápí k mému péru. Uvědomuji se, že mořská pana ani jinak, než orálně osouložit nejde. Ten, kdo tuto legendu vymyslel asi neuvažoval, že by k tomu někdy mělo dojít, škoda. Ale hned tuto nevýhodu odsouvám pryč. Tím, že asi nemá vagínu, o to líp umí kouřit. Bože, silně vydechnu skrz šnorchl… Střídavě jemně a silně zpracovává můj úd, při tom občas skrčí ocas a mává ploutví. To mě ještě víc posouvá k nastupujícímu orgasmu. Ještě se nevynořila, je úžasná, prostě mořská pana. Snažím se to oddálit, ale nejde to. Povoluji všechny svaly. Mám orgasmus… Irena mě pevně objímá, nad hladinou mě líbá, pohyby ploutví nás drží na hladině, protože já jsem úplně hotový.

Chvíli mi trvá, než se vzpamatuju. Pak se mořská pana noří do hlubin a já plavu za jí. Je neskutečně rychlá a já jí nestíhám. Ještě nějakou dobu takhle spolu plaveme. Něžně se mě dotýká, já jí ty krásné doteky vracím. Fascinuje mě. Dokonce bych se zapomněl vynořit. Další zápis do mého podvodního životopisu, miloval jsem se s mořskou pannou.

Všechno hezké jednou musí skončit

Irena mi za těch pár dní ukázala tu pravou krásu moře, myslím, že jsem se do ní zamiloval, ale o tomhle ona nemluví a nechce nic slyšet, respektuji to. Doufám, že mě to doma na suchu brzo přejde. Každopádně to byla ta nejlepší dovolená, co jsem kdy měl.

Doma

Po tréningu se mě kluci v sauně ptají na podrobnosti. Musí jim stačit, že to bylo krásné a že bych chtěl, aby to nikdy neskončilo a že už teď mi to začíná moc chybět… nevím co budu dělat… Na to Karel jasně odpovídá „Hlavně jí nevolej, stejně by to nevzala… jako první si udělej instruktorský kurz…“

Ke stažení

Povídka v audio formátu namluvená TTSGoogle [51 min, 13.3 MB]
https://uloz.to/!Lj8Lxo9SdpTz/petrkk-more-speech-ogg

PDF verze https://uloz.to/!fwNvUhjXOgq3/petrkk-more-speech-pdf

PetrK85