Penzion

13. 12. 2017 · 5 267 zhlédnutí Pikapi

Předem chci upozornit že zde se bude vyskytovat akt mezi mužem a mužem, takže heteráci co by poté měli nejapné poznámky varuji předem: NEČÍST!!!

Stalo se to pře pár lety, když jsem pracoval na jednom nejmenovaném penzionu. Jelikož zrovna nebyla sezóna moc obsazených pokojů jsme neměli. A také nebylo dostatek lidí na pokrytí veškeré práce na domě. Takže těch pár vyvolených které jsem měli tu čest tam zůstat i mimo sezónu jsme byly takové ty „děvky pro všechno.“ Převážně jsem pracoval na recepci a obsluze v jídelně. Přímou obsluhou se to nazývat nedalo spíše bych to popsal jako dohlížeč zda je všeho dostatek, jelikož snídaně a večeře probíhali ve formě rautů. Obědů se tu moc mimo sezónu nevydávalo, protože většina zákazníků měla polopenzi. Jednoho jarního dne k nám zavítal pár s malými dvojčaty. Od pohledu to byly velice sympatičtí a já je přivítal jak se sluší a patří. Když jsme vyřídili vše pro zápis nabídl jsem se že pomohu se zavazadly ať to pán (říkejme mu třeba Petr) netahá sám, jelikož paní (Lenka) měla plno práce s dvojčaty. Byly tu ubytovaní na 14 dní a zdálo se mi, že na takový pobyt mají nezvykle hodně kufrů, ale co nejsem tu od toho abych tu soudil co si lidé s sebou vozí. Když jsme dotáhli poslední kufry z auto oba mi poděkovali a s úsměvem odešel zpět na recepci. Poté se ty hodiny doslova táhli. Dnes byla výjimka, že jsem nemusel jít dělat na večeře a tak jsem byl celou dobu na recepci. Na to že zrovna nebyla sezóna jsem měl nezvykle hodně telefonů a rezervací. Zrovna když jsem vyřizoval jeden z telefonátů, přišel Petr dolů na recepci. Posunkem jsem mu naznačil ať chvilku vydrží, že se mu budu hned věnovat. Přikývl a usmál se. Jeho úsměv mě doslova okouzlil a musel jsem se usmát také. Jeho úsměv nabral širší rozměr. Během telefonátu jsem se párkrát na něj podíval a vždy se naše oči setkaly. Začal jsem být trochu nervózní jelikož většina lidí kouká buď do mobil či okolo a nikdy nevisí přímo na mě. Po zapsaní rezervace jsem se plně začal věnovat Petrovi. Neustále se na mě usmíval a já vevnitř roztával jako kostka ledu na letním slunci. Ptal se mě na věci kolem wellnessu který máme k dispozici. Odpovídal jsem mu a zároveň se omlouval, že jisté části wellnessu jsou nedostupné z toho důvodu, že není zrovna sezóna a provádí se údržba. Nad tím mávl jen rukou a poznamenal že se nemusím omlouvat že je to samozřejmost. „Jsem rád, že aspoň bazén funguje,“ zasmál se a jeho zvučný smích se rozléhal malou halou, kde recepce sídlí. „To ano a u bazénu se též nachází vířivka, která by měla být v provozu,“ poznamenám a v tu chvíli zazvoní telefon. „Omlouvám se,“ usměji se na Petra a zvednu telefon. „V pořádku já zase poběžím,“ odpoví mi a já bych nedal nic za to, že na mě mrkl. Byl jsem v šoku a sledoval jak se vzdaluje ke schodům. Než zmizel úplně ještě se na mě otočil a usmál se. Byl jsem v šoku, že jsem se musel omluvit volajícímu, že jsem nerozuměl a rozhodl jsem se to dát za vinu telefonu. Zbytek směny proběhl v klidu. Večer jsem se střídal s kolegyní, která měla noční směnu. Vydal jsem se do pokoje por personál, jelikož jsem bydlel docela z ruky. Druhý den jsem měl směnu v jídelně. Při snídani jsem potkal Lenku s Petrem a dvojčaty oba se usmívali a chvilku si se mnou popovídali a chválili jaký je jejich pokoj. Odpoledne jsem měl do 18h volno a já se rozhodl využít bazénu abych si jich par dal pro držení kondice. Když jsem se převlékal v šatnách nijak jsem nevěnoval pozornost okolí. Osprchoval jsem se a oblékl plavky. Poté jsem skočil do bazénu a začal plavat. Po dokončení pátého bazénu jsem si všiml jak někdo stojí na kraji a pozoruje mě. Div jsem si nelokl vody, když jsem poznal Petra. „Tak jaká je voda?“ otázal se, když jsem připlaval k druhému kraji a vylezl jsem ven. „Mokrá,“ zasmál jsem se a šel jsem si pro ručník. Poté co jsem se o něj zabalil jsem si prohlédl Petr. Jeho tělo bylo lehce vysportované takže bylo zřejmé že cvičí. Hruď mu zdobili chloupky, které se ve sloupku uprostřed zbíhaly k pupíku až mizeli v jeho plavkách. Poté skočil do bazénu prvotřídní šipku a začal si dávat též bazény. Seděl jsem tam v křesílku a popíjel džus, když vylezl ven a mé oči spatřily jak se plavky lepí na jeho mužství a když se otočil pro osušku tak i jeho zadek, který už od pohledu byl pevný jen ho po ní poplácat. Posadil se vedle mě a chvíli jsem seděli potichu. To trapné ticho zná asi každý z nás. Nakonec ho tedy přerušil Petr, když se ptal jaké zajímavosti jsou tu v okolí. „Upřímně nevím,“ omluvně se usměji, „nepocházím odsud,“ pokrčím rameny. „Ale na recepci jsou nějaké prospekty,“ dodám a začnu se zvedat a zamířím do sprchy. Nečekal jsem, že během chvíle se ke mně připojí Petr a postaví se pod sprchu přede mnou. Takže když se otočím do prostoru uvidím jeho pevný zadek, který pokrývají jemné chloupky. Po otočení zahlédnu i jeho penis, který není ani obří, ale ani malý a má upravené ochlupení. Cítím jak se mi začíná krev proudit do mých spodních partii a tak popadnu ručník a rychlím krokem zmizím v šatně. Tam se rychle obléknu a zmizím dřív než přijde Petr. Na pokoji si ho musím vyhonit, protože když zavřu oči vidím ho nahého jak tam stojí a voda stéká po jeho těle.