Penzion 2

Poté co jsem si ho vyhonil s myšlenkami na Petr, jsem se šel umýt a oblékl si věci na běhání. Nasadil jsem si sluchátka a s hlavou skloněnou k nohám div nevyběhl z penzionu, abych náhodou nenarazil na Petra. Vydal jsem se na delší trasu s domněním, že se mi povede Petrovo nahé tělo vytěsnit z hlavy. Upřímně se mi to moc nepovedlo a po hodině běhu lesem se pomalu vracel k penzionu. Cestou do pokoje jsem nikoho nepotkal, což pro mě byla dobrá zpráva. Svlékl jsem se a vydal se opět do sprchy. Po sprše jsem se oblékl do uniformy a vydal jsem se na recepci. Převážně chodím dřív, abychom si stihli předat všechny informace co se dělo během dne. Nastal čas večeří a já se věnoval papírům co mi tu nechal kolegyně a chystání rezervací již na léto, abychom poté nebyly nepřipraveni. Od práce mě odtrhne Lenka. Ptala se jestli by šel objednat balíček s jídlem, protože se chystají do okolí na celý den a nejspíše by se vrátili až kolem desáté večer. Na to jsem jí odpověděl, že určitě nějaký balíček udělat půjde a že si ho ráno můžou vyzvednout tady na recepci. Poděkovala mi a odešla. Vzal jsem telefon a zavolal do kuchyně a objednal balíček. Noční služby jsou docela klidné a dnešní noc nebyla výjimka. Dvakrát prošel Petr nejspíše si zakouřit protože během chvíle byl zase zpátky. Když procházel nemohl jsem si pomoct a musel se na něj dívat. Pohled mi byl vždy aspoň na krátko věnovaný i s úsměvem a mrknutím. V duchu jsem si nadával ať toho nechám. Abych na něj přestal myslet začal jsem trochu uklízet recepci. Kolem druh hodiny ranní se u recepce objevil Petr. „Dobrý večer jak Vám mohu pomoci?“ otázal jsem se naučenou frází a doplnil to malým úsměvem. „Nerad ruším takhle v nekřesťanskou hodinu, ale nemůžu spát,“ odmlčí se, „chtěl bych se zeptat zda by byla možnost jít do bazénu,“ řekne a mile se usměje. „No neměl bych tam nikoho pouštět, ale pro Vás udělám výjimku,“ usměju se na něj a zvednu se. Když vyjdu z recepce stále stojí u pultu a nechápavě se na mě dívá. „Tak pojďte musím Vám tam rozsvítit a bohužel nemáme vypínače tady,“ usměju se a mávnu ruku aby mě následoval. „Nebojte se já nekoušu,“ zasměju se a vydám se k bazénu. Petr jde na za mou a je potichu slyším plácání jeho pantoflí o podlahu a též jeho pohled na mých zádech. V šatnách vyndám klíče a odemykám skříňku s pojistky než však stihnu zapnout světla chytne mě Petr za ruku. „Ale já občas koušu,“ řekne tak blízko u mého ucha, že zapomenu dýchat. Srdce mi buší jako o život a on mě stále drží za ruku. Pomalu přejde za mě a druhou rukou, kterou mě položí na hruď si mě k sobě přitiskne. Cítím na zádech jeho tělesné teplo. Rukama mi jezdí po hrudi a břiše. Za uchem cítím jeho teplý dech a já si uvědomím, že stále nedýchám a plíce se již začínají dožadovat vzduchu. Nadechnu a zní to rozechvěle. „Neboj se neublížím ti,“ zašeptá mi do ucha a rukou mi vjede pod vestu a košili. Jeho horké ruce mi spalují kůži kdekoliv se jí dotkne. Zadkem se natlačím k jeho rozkroku a já cítím jeho narůstající penis. I můj nezahálí a ozývá se. Prudce mě otočí čelem k sobě a přitiskne mě na zeď. Namáčkne se na mě tak že se nemůžu hýbat. Jeho dlaně mě drží za tvář a já vidím jeho tvář, díky slabému světlu, které sem vniká z chodby. Sleduje mě a já sleduju jeho. Bez upozornění mi přitiskne svoje rty ne mě. Má je jemné a horké stejně jako jeho jazyk, který okamžitě vniká do mých úst. Chvíli se bráním, ale poté se poddám jeho tempu a se synchronizuji s jeho tempem. Jeho ruce mi jezdí pod košilí a i já začnu rukama šátrat po jeho, ale nejdříve jsem vjel do jeho hustých hnědých vlasů a jemně zatáhl. Zasténal jeho polibek přidal na intenzivnosti. Našel jsem si cestu pod jeho tričko a vydal se prozkoumat každé jeho zákoutí břicha a hrudníku. Jeho kůže úplně žhnula a jeho jemné chloupky mě šimraly do dlaní. Z ničeho nic polibek utnul a odtáhl se. Zůstal jsem stát u zdi a sledoval jeho a jeho hruď jak se zvedá a klesá. Chvíli jsme tam takhle stáli a sledovali jsem jeden druhého. Nakonec jsem ticho prolomil já. „Takže chcete ještě využít náš bazén?“ hned po otázání jsem se cítil jak úplný blbec. Jen se zasmál a dal mi poslední polibek. „Ještě uvidíme,“ řekne a začne se svlékat. Sleduji jak se svléká a přitom se dívá na mě. Zůstane stát naproti mně jen v boxerkách, které mu jsou už od pohledu těsné. Nevím co se stalo, ale já zpanikařil. Rozsvítil jsem a vyběhl ven zpět na recepci. Za sebou jsem slyšel jen jak říká ať počkám. Jenže jsem se začal klepat jako osika. Na recepci jsem se začal upravovat, ale pořád jsem cítil jeho doteky, rty jsem měl stále naběhlé od polibku. Ale něco ve mně křičelo, že je to špatné. Celou hodinu trvalo než Petr vyšel z bazénu. „Chci se omluvit,“ povzdychl si sledoval své prsty na ruce,“nevím co to do mě vjelo.“ Podíval jsem se na něj vlasy ještě mokré a potůčky vody kapaly na tričko. „Nic se nestalo,“ odpovím přiškrceně. Nečekám na další slova a vydám se do šaten zhasnout. Potají doufám, že zase zamnou přijde, ale nic takového se nestalo. Zbytek směny jsem jen čuměl do blba a přes oblečení jsem se občas dotkl kde se on dotýkal mě. Snažil jsem se navodit opět ten pocit, který pomalu mizel. Ráno jsem se vystřídal s kolegyní a odešel spát do svého pokoje. Chvíli jsem se převaloval, ale poté jsem usl......