Orálky od Natálky - soutěžní

Na Štědrý den jsme se právě chystali k obědu, když náhle zazvonil zvonek oznamující příchod nečekaného hosta. Udiveně jsem se podíval na Helenu, která právě nesla na stůl mísu bramborového salátu (dělá fantastický), ale ona mi vrátila pohled stejného typu.

„Kdo to může takhle na Štědrý den otravovat?“ zeptal jsem se Heleny, když jsem se ujistil, že nejde o jejího hosta, o němž mi zapomněla říct.

„To bude jen nějakej drzej spratek, co už dávno utek, ale stejně se běž radši podívat“ vyzvala mě Helena.

S lítostí jsem se vstal od salátu, ze kterého jsem si chtěl nabrat malý závdavek, než bude hotová vinná klobása a líně se odebral ke dveřím – za nimiž k mému překvapení stála Helenina kamarádka Natálie.

„Ježiš Natálie, co tady teď…“ když jsem si všiml, že má šminky rozmazané od slz.

„Můžu dál?“ vzlykla Natálie.

„Jasně, jen pojď… Heleno, máš tu Natálii!“ zavolal jsem do kuchyně.
„Aha“ ozvalo se odtamtud překvapeně, „tak pojď pohlídat klobásy, já letím“.
Za chvíli přišla s Natálií v závěsu a nejistě se na mě podívala „hele, Natálie se hrozně pohádala s Honzou, on se vzteknul a odjel k rodičům, nevadí, že u nás dneska zůstane, viď?“

„N…no jasně že ne, co se stalo, Natálie?“ vykoktal jsem zaraženě.
„Promiň Mirku, ale je to takový… osobní, my to probereme s Helenou, jo? Fakt ti nevadí, že tu dneska budu?“ podívala se na mě s prosíkem v očích.
„Ne, jasan, to chápu, stejně bych ti v tom asi moc nepomoh“ odpověděl jsem, aniž jsem v tu chvíli tušil, jak moc se mýlím.

Klobás jsme naštěstí měli dost, takže porce navíc nás nevytrhla, a věděl jsem, že ani s večeří nebude problém – kapr měl přes pět kilo a navíc byly kuřecí řízky pro děti v množství, jež by nakrmilo somálskou vesnici.

Po obědě zapadla Helena s Natálií do obýváku, zatímco já si v kuchyni vychutnával plzeňskou dvanáctku a chystal se na porcování kapra, děti si hrály v pokoji. Zhruba po hodině, kdy z kapra zbyly jen řízky úhledně srovnané na dvou velkých talířích, mě přišla Helena zkontrolovat.

„Jé já zapomněla koupit citróny! Hele zajeď pro ně do Teska, tam ještě budou mít otevřeno,“ nakázala mi Helena.

Odpovědí jí byl můj výmluvný pohled směrem k láhvi dopitého Prazdroje.

„No jo, sakra, tys už chlastal… tak já tam teda zajedu, ale koukej dohlídnout na děcka! A zkus trochu zabavit Natálii, já se do hoďky vrátím!“ houkla na mě už z chodby, když na sebe házela kabát. Za chvíli za ní zaklaply dveře a já se trochu bezradně rozhlížel co dál. Po nahlédnutí do pokoje jsem zjistil, že děti si užívají mimořádně povoleného času u počítače a mou pozornost nebudou potřebovat.

Poslušen jejího pokynu jsem se tedy odebral do obýváku a řekl Natálii „hned jsem u tebe a pokecáme, jen se umeju od toho kapra“ a odešel jsem do koupelny, abych se umyl a vyčistil si zuby, což obvykle doma dělám i po obědě.

Zrovna jsem měl plnou hubu pasty, když se otevřely dveře a vešla Natálie: „hele, nevadí když se u vás vysprchnu, jsem z tý hádky celá vykolejená a chci si umejt ty šminky.“

„Jistě, to je samozřejmost“ opáčil jsem a myslel, že odejde, aby vyčkala, až dokončím svou očistu. Jenže co nastalo, mě naprosto šokovalo – začala se svlékat rovnou přede mnou, nebo vlastně za mnou. Vyjeveně jsem na ni koukal v zrcadle, s kartáčkem vzpříčeným v hubě, zatímco odkládala jednotlivé kusy oděvu. Nejdříve halenku, pak tričko, nakonec kalhoty, až zůstala jen ve spodním prádle. Myslel jsem, že tím skončí a uvědomí si, že se vlastně svléká, když na ni civím, ale ne. Rozepnula si podprsenku a já tak měl poprvé příležitost spatřit její prsa – menší než má Helena, ale i tak pěkně tvarovaná, s tmavými bradavkami. Podívala se na mě v zrcadle – do té doby jsem stále myslel, že zapomněla, že tam jsem, ale kdepak. Když viděla, jak na ni koukám s otevřenou hubou, ze které mi kartáček už jen visel, usmála se a stáhla si i kalhotky. Na rozdíl od Heleny měla trochu širší boky, pěkně zaoblené a neholila se, i když ochlupení měla poměrně málo. Celkem byla menší, stejně štíhlá ale spíš oblá než útlá jako Helena.

„Líbí?“ otočila se Natálie dokola, abych měl příležitost vidět ji ze všech stran.
„Uhh…hhh…“ zakuckal jsem se zubní pastou a vyprsknul kartáček do umyvadla „…no… jo… líbí“ odvětil jsem v naprostém zmatku.

„Hele, to nebyla náhoda s těma citrónama, víš?“ přikročila ke mně Natálie zezadu „Helena říkala, že bys mi mohl pomoct a že by jí to nevadilo…“

„C….co…cože?“ vyjekl jsem, až jsem se zalekl, že mi to koktání zůstane.

„No, Honza po mě chtěl, abych mu ho vykouřila a polkla semeno, když jsou ty Vánoce… a já jsem to nikdy nedělala a on na tom hrozně trval… no a kvůli tomu jsme se začali hádat, až to zašlo fakt hodně daleko… možná bychom se zas mohli usmířit a tak jsem si řekla, že kdybych si to vyzkoušela na někom jiným… a Helena mi dovolila, že to můžu zkusit na tobě… nechtěl bys?“ povídala mi rozvláčně, zatímco mi rukou přejížděla po rozkroku.

„Co… já…?“ dost mě to zaskočilo, protože Helena mi orál nikdy nedělala, natož aby polykala, takže to že mě takhle nabídla jako zkušební vzorek své kamarádce, mě dokonale vyvedlo z míry.

„Tak se nenech prosit a otoč se přece ke mně… říkal jsi, že se ti líbím, ne?“ sváděla mě Natálie.

„To, jo, jsi hezká…“ přikývl jsem zmateně – sice k nám chodila několikrát do týdne a navíc s ní Helena v jednom kuse telefonovala, ale i když vypadá dobře, nikdy mě nenapadlo na ni myslet v sexuálních souvislostech, ačkoliv pěkná byla – brunetka s dlouhými vlasy s prstýnkovými loknami a hezkou tváří i pěknou postavou. Prostě tak nějak patřila k Heleně a tak jsem na ni ani sexuálně nepomyslel a ani ona doposud ani pohledem nenaznačila zájem o mě. Na druhou stranu – možná právě proto si mě s Helenou vybraly, aby vyloučily riziko, že to bude nějak pokračovat.

Natálie už na nic nečekala a otočila mě čelem (nebo spíše ocasem) k sobě a rychle mi začala rozepínat a stahovat kalhoty. Trochu s překvapením se podívala na můj kolík který už napůl stál: „je hele, ty ho máš většího než Honza…“ její překvapení bylo asi na místě – Honzu jsem moc neznal, ale párkrát jsem je potkal, byl to udělaný hranař skoro o hlavu větší než já.

Každopádně – něco takového každý chlap rád slyší, a tak se mi hned začal zvedat do plné velikosti, jen co mu Natálie ohrnula předkožku. Trochu nejistě se na mě zdola podívala - což působilo velmi sexy – a opatrně mi přejela jazykem pod uzdičkou. Následovalo několik trochu nemotorných olíznutí žaludu; bylo vidět, že to opravdu dělá poprvé. Nakonec si skutečně celý žalud zasunula do úst, obemknula jej rty a začala rytmicky pohybovat hlavou, jak to asi viděla v pornofilmu. Ostatně, i já jsem za poslední roky s Helenou podobnou věc neviděl nikde jinde než v pornu. Ani nezažil… a tak, i když to dělala s nepříliš velkou obratností, jsem si náramně užíval to, jak její rty jezdily po mém žaludu a až pod něj a občas se jej dotkl její jazyk. Rozlévalo se mi v něm příjemné mravenčení, instinkt mě vybízel vycházet jí vstříc, ale věděl jsem, že by ji to mohlo při prvním orálu zaskočit.

„Tak co, dělám to dobře?“ řekla mezi hlubokými nádechy, když si jej po chvíli vyndala z úst; zapomněla totiž přitom pořádně dýchat.

„Jo, děláš to fantasticky… klidně můžeš po žaludu kmitat jazykem a nasávat vzduch, když ho budeš mít v puse, to se mi pak ještě zvětší a bude to ještě hezčí“ pobídl jsem ji netrpělivě.

Ihned se toho ujala a musím říct, že si mou radu vzala k srdci – chvíli po žaludu kmitala jazykem, pak jej nasála dovnitř a udělala takový podtlak, že se mi málem zatmělo před očima. Sklonil jsem se k ní, přejel přes vlasy a uchopil její prsa a začal je hníst „Natálie… teda… to je… krása… opravdu to děláš moc hezky….“
Snažil jsem se jí přejet po bocích níž, abych mohl dosáhnout na její kundičku, ale tolik ohnout jsem se přes ni nemohl. Aspoň jsem jí začal dráždit bradavky a hladit prsa.

„Počkej, lehnu si a ty půjdeš na mě obráceně, ať z toho taky něco máš“ vyzval jsem Natálii a položil na podlahu Helenin župan.
Lehli jsme si vedle sebe v obrácené poloze a Natálie hned začala cumlat můj žalud. Pomalu jsem jí odtáhl jedno stehno, chvíli jsem se kochal pohledem na její drobnou, růžovou lasturku, jejíž rtíky se od sebe rozchlípily a pak jsem se rty přisál k tomu lákavému otvůrku. Cítil jsem, jak se Natálii zachvěla stehna a vsála do sebe o poznání větší kus mého penisu.
Roztáhl jsem její puklinku jak mi to jen její stehna dovolovala a začal jsem jazykem kmitat po jejím poštěváčku, zatímco jsem prsty roztahoval její dírku a zasouval je dovnitř. Natálie zareagovala přitlumeným vzdycháním a pohyby jejích úst po mém penisu pozbyly pravidelnosti. Přejížděla po něm svými rty, stále se snažila sát, ale chaoticky a intenzivně. Po chvíli kmitání mého jazyku na jejím poštěváčku vyndala můj kolík z úst, k prasknutí mi napnula předkožku, jak mi ji ohrnula, a slyšel jsem jak přerývaně vzdychá. Párkrát zasténala a začala mi škubavě přejíždět rukou u kořene, zatímco kmitala jazykem po žaludu.

„Mirkuuu… Mirkuuu… já to nevydržím, pojď rychle do mě…“ zakňourala toužebně.
„Tak jo, pojď“ nebyl jsem proti a sedl jsem si na župan.

Natálie si na mě obkročmo sedla a nedočkavě uchopila můj úd a zavedla si jeho napjatý žalud na okraj lasturky. Křečovitě jsem ji uchopil za stehna a zakousl se do její bradavky, a vychutnával si jak se na mě Natálie spouští a nabodává se na mě. Když dosedla úplně, zavlnila se, aby v sobě penis pěkně uvelebila a já vnímal, jak se můj žalud opírá do jejího děložního čípku. Natálie rozjela houpavou jízdu, můj brunátný žalud si razil cestu mezi jejími rodidly a při každém dosednutí se vzepjal proti děložnímu čípku. Natálčina ňadra se pohupovala a přímo mě vybízela k tomu, abych po nich chňapal svými rty.

Najednou se ozvalo na chodbě jakési cvaknutí. Natálie vyskočila a přiložila ucho ke dveřím.

„Neboj, to nejsou děti, to asi někdo přišel k sousedům“, uklidnil jsem Natálii. Má slova potvrdily zvuky hovoru z chodby. Natálie se ke mně vestoje přitočila, opřela se o zeď, uchopila můj úd a přitáhla mě za něj k sobě.

„Takhle to teď chci… vestoje…“ zašeptala mi do ucha a začala mě vášnivě líbat.
Mírně rozkročila nohy a můj ztopořený kolík se opřel o její jemně ochlupené ohanbí. Jemně jsem se pokrčil v kolenou a přitiskl hrot žaludu proti její rozchlípené kundičce – a hladce do ní vklouzl.

Začal jsem přirážet a přidal na tempu – dotek jejího nahého těla a to jak se její ňadra pohupovala a narážela do mé hrudi, mě rozdivočelo, až jsem měl co dělat abych nezačal ryčet. Natálie se zakousla do mých úst, naše jazyky se divoce proplétaly, vzájemně jsme se proti sobě vzpínali… cítil jsem, jak v mém penisu roste napětí. Ta poloha, ve které jsem byl v ní takhle vzpříčený, zvyšovala stisk její kundičky a zároveň to jak se ke mně Natálie celým tělem tiskla, mě hnalo do extatického vrcholu. Podle toho jak mi Natálie křečovitě vyrážela naproti, jsem poznal, že i její orgasmus se blíží.

„Natálko… já už za chilku budu…“ vyrazil jsem ze sebe šepot do jejího ucha.
„Já taky… neboj… můžeš mě… vystříkat…“ sdělila mi Natálie do ucha několika vzdechy.
To už jsem věděl, že se nemusím na nic ohlížet a vrážel jsem do ní svůj penis, až se mi varlata komíhala.

Ježiš… Mirku… už… vyrazila ze sebe Natálie a já ucítil, jak se ke mně natiskává vší silou. Uchopila mě za zadek, tlačila mě na sebe a s tlumeným kňouráním začala křečovitě a krouživě vyrážet pánví proti mně. Ucítil jsem, jak se její pochva ve slastné křeči sevřela kolem mého penisu a v tu chvíli jsem už to ani já nevydržel – varlata se mi přitáhla k tělu a mým údem prošlehl výboj rozkoše, se kterým z mého žaludu vystříkl cákanec horkého semene přímo na děložní čípek Natálie. Natálie musela to vzepnutí v sobě ucítit, tlumeně vykřikla a začala se spolu se mnou zmítat, zatímco další stříkance semene zaplavovaly její pochvu.
Zůstali jsme takhle ještě chvíli spojeni, dokud můj úd neochabl a nevyklouzl z ní, následován potůčkem lepkavého spermatu, který ukápl na kachličky a zbytek jí pomalu stékal po stehně.

Natálie se při pohledu na tu záplavu pousmála: „No, tak jsem se chtěla naučit polykat a nějak se mi to nezdařilo“.
„A jo“ uvědomil jsem a zasmál se tomu.

„No, tak teď se opravdu potřebuju vysprchovat“ konstatovala Natálie.
„Já jdu omrknout děti“ řekl jsem a vyšel z koupelny.

Ratolesti samozřejmě stále seděly přikovány u počítače, tušil jsem, že z tohoto hlediska trapný moment nehrozí. Za nějakých deset minut dorazila domů i Helena.
Vyšel jsem jí naproti ke dveřím a zeptal se „tak co, měli ty citróny?“
„No jasně že měli“ odpověděla trochu nakvašeně, „takys nemusel hned chlastat, mohls pro ně zajet ty, když tu mám Natálii“ dodala – čímž mě poněkud zmátla.
Řečená Natálie v tu chvíli vyšla z koupelny „nevadí, že jsem použila vaši sprchu, chtěla jsem si umejt ty šminky.“

„Jasně že ne Naty, doufám že se ti Mirek trochu věnoval“ počastovala mě významným pohledem Helena.

„Nóóó…“ začal jsem si chystat odpověď na téma které mi bylo před vlastní ženou – byť vše proběhlo s jejím svolením – komentovat.

„Ale prosímtě, koukal s dětma na počítač, o čem bych s ním asi tak mohla pokecat“ mávla rukou Natálie.
Vytřeštil jsem na ni oči, když mi došlo, že si to, že jí Helena dovolila „procvičit si na mě orál“ úplně celé vymyslela.

„To seš celej ty, tobě tak něco svěřit“ usadila mě Helena, aniž by tušila, že zkoprnělý výraz v mé tváři pochází z něčeho úplně jiného než z jejího sekýrování.
Celý Štědrý večer jsem byl zamlklý a s obavami čekal na chvíli, kdy se Natálie vytasí s pravou verzí událostí po Helenině odchodu na nákup citrónů. Ani toho kapra jsem si moc nevychutnal. Naštěstí k řádnému skandálnímu odhalení nedošlo.

Až o moc později večer, kdy už děcka spala, jsem klimbal u televize na kanapi, s Helenou spící vedle mě, jsem si už řekl, že jsem přece jen aféře unikl, protože vlastně ani Natálie nemá zapotřebí se o tom zmiňovat. V duchu jsem si přehrával příjemnou scénu z koupelny a obzvlášť živě se mi vybavoval moment, kdy Natálie poprvé uchopila můj úd, cítil jsem na něm dotek její jemné ruky, jako by to bylo doopravdy…

„Ještě pořád mi dlužíš malou lekci“ ozvalo se šepotem u mého ucha.
To už ale nebylo v polospánku. Když jsem si uvědomil, že se na mě Natálie dívá z bezprostřední blízkosti a zaregistroval čtverácký úsměv na její tváři, uvědomil jsem si, že pocit dotyku její horké ruky na mém penisu nebyl jen sněním v polospánku. Můj ocas trčel z rozhaleného županu a jeho žalud se střídavě odhaloval, jak Natálčina ruka pomalými pohyby ohrnovala předkožku. Natálčin úsměv mi zmizel ze zorného pole a já ucítil její horký dech a hned na to i mokrý jazyk na žaludu. A poté i horké vlhké rty, které pomalu a něžně sestupovaly po délce mého údu… aby zase stoupaly nahoru… a pak kroužení horkého jazyka kolem žaludu….

Ten pocit rizika a nemožnosti cokoliv dělat… podíval jsem se na Helenu, spící na kanapi vedle mě. Hlavu měla otočenou mým směrem, stačilo aby pootevřela oči a viděla by všechno.

Nemělo smysl se ujišťovat, jestli se dívá nebo ne – pohlédl jsem raději ke svému rozkroku a viděl záplavu hnědých prstýnkových vlasů, zdvihajících a pozvolna klesajících, jak mě Natálie něžně, táhle a dychtivě kouřila. Po pravé straně jsem měl Helenu, tak jsem aspoň levou rukou nahmatal Natálčino ňadro – natočila se tak abych na něj dosáhl – a vychutnával si rozkoš, před kterou stejně nebylo uniku. Natálie měla talent – na to že měla penis teprve napodruhé v ústech, kouřila mě úžasně, přejižděla po něm rty, kroužila jazykem kolem semenného otvoru a vše dělala tak, aby nebyly slyšet mlaskavé zvuky. Ta situace ze mě semeno přímo pumpovala ven – a Natálie se za krátký čas dočkala své lekce. Vycítila jak se můj penis začíná vzpínat, obemkla celý žalud svými rty a za kmitání jazyka po něm vsávala a polykala veškeré semeno, které z něj stříkalo. Když ze mě celá záplava vytryskala, Natálie ještě přejela prsty po mém ohonu od kořenu k žaludu, jako by jej chtěla vyždímat. Opatrně a bez hlesu si jej vyndala z úst a pomalu zase ukryla pod župan. Ještě se na mě zespodu usmála, jako by chtěla říci „tak vidíš že jsi mi nakonec posloužil“. A odešla do pokoje pro hosty, kde přespávala.

Druhý den jsem se vzbudil dost pozdě, Helena seděla u kafe v kuchyni a četla si nějaký časopis.

„Natálie ještě spí?“ zeptal jsem se?

„Ne, kdepak, to víš, Honza jí zavolal s prosíkem, tak už šla domů.“

„OK“ odpověděl jsem tak, aby to pokud možno neznělo ani trochu zklamaně.

Musel jsem se vám s tím svěřit, sice jsem byl tak trochu ve vleku událostí, ale je jasné že kdyby to prasklo, tak to před Helenou neuhraju na to, že jsem byl v podstatě oběť. Až k nám zas po svátcích Natálie přijde, budu trochu na rozpacích jak se k ní vlastně chovat a taky budu mít trochu obavy, aby se – ať už záměrně nebo bezděky – nějak neprokecla před Honzou nebo nedej bože před Helenou. Ani jedna z těch vyhlídek mi nepřipadá příliš lákavá.