Bumerang nevěry- soutěžní

Jsem takový zvláštní typ kluka, který by nikdy v životě nepřekousnul nevěru, ale paradoxně se sem tam nějaké té nevěry dopustí. Ano, čtete dobře, jsem prostě idiot, který tohleto dělá a zrovna tahleta skutečnost se mi stala osudnou. Osudnou tedy aspoň ve vztahu, ve kterém jsem donedávna byl. A jak že se to stalo? No, to se musíme vrátit pár týdnů zpátky…
Je mi 22 let, asi rok a půl mám přítelkyni Verču, s kterou se vídáme vždycky o víkendu, protože studuji v Olomouci a bydlím ve Vítkově (to je u Ostravy, ale pochybuju, že by Vás to nějak zajímalo). Tam bydlí i má slečna. Máme super vztah. Rozumíme si jak v komunikaci, tak v sexu, s jejími rodiči taky dobře vycházím a ona s mými, no prostě úžasná holka do života a já jsem si toho vědom. Ale víte, byl jsem okolo toho patnáctého roku takový ten případ kluka, který si na rozdíl od těch ostatních, kteří zažívali první sexuální zkušenosti, ani za nic nemohl najít holku. Byl jsem naprostej případ. Nechodil jsem do klubů, kde bych se mohl otrkat, a bál jsem se, že mě holky kousnou, když něco zkusím. Pak se to ale nějak zlomilo, dostal jsem se do toho, ale ikdyž mám teď supr holku, stále mám takový ten pocit, že prostě potřebuji další zářez na pažbu, ikdyž vím, že bych neměl.
A tak přes týden v Olomouci, většinou ve středu (protože to jsou nejlepší studentské akce), chodím do klubů balit holky. Ať už ty největší kurvy, které kluky střídají jako ponožky, tak ty normální, s kterými se vídám a vždy když je dostanu do postele, tak prostě konec. Nechci víc. Jestli mi je líto mojí přítelkyně? Ano je. Jestli bych překousnul, kdyby toto udělala jen jednou ona? Ne nepřekous. Ale přesto to dělám, týden co týden. Ikdyž nezasunu každý týden, tak se o to pořád snažím. Prostě potřebuju si něco dokázat.
Vždycky jak pak přijedu na víkend domů, tak mám v sobotu večer volejbal. Ten jsem ale až do nedávna zanedbával, protože jsem trávil celý víkend u přítelkyně. Donedávna… Výjimečně jsem totiž jednou šel, a všiml jsem si, že za tu dobu, co jsem nechodil, začaly chodit trénovat dvě další holky ze sousední vesnice. Obě dvě jsou hezké, ale s tou jednou jsem si dost rozuměl a vždycky přespávala ze soboty na neděli u babi tady ve Vítkově. Péťa se jmenuje. Takže jsem ji jako správný ,,gentleman“ začal doprovázet, a toužil jsem, že to tam jednou spadne. A spadlo. Po každém tréninku jsem k ní chodil, kulantně řečeno: na kávičku. Ona byla vážně nádherná. Delší blonďaté vlasy, modré oči, hubená jako snad každá volejbalistka, krásné prsíčka a zadek! Bože ten zadek… Tomu se prostě nedalo odolat.
Ale to, že jsem začal chodit na volejbal pravidelně, si všimla ovšem má přítelkyně. V tomhletom jsem ale já naprostý genius. Navrhnul jsem přítelkyni, ať příjde na náš vánoční večírek z volejbalu, a ať se přesvědčí, že se nemusí absolutně strachovat. Proč že jsem to udělal? Protože moje de facto milenka neměla přijet, protože měla být na jiné párty. Jak úžásné! Takže náš volejbalový večírek začal, všechno bylo v nejvyšším pořádku, přítelkyně uklidněna, co víc si přát.
Naprostou idylku ale zkazila Péťa, která přijela autem, protože nás chtěla ještě před Vánocemi vidět. Musím Vám říct, mě polil studený pot. Já jen čekal co se bude dít. Asi tak hodinu jsem byl jako na jehlách, až do doby než Verča, má přítelkyně řekla, že ji začala bolet hlava a že už půjde domů, ale že já mám zůstat, že si vezme doma prášek a půjde spát. Že se zítra uvidíme. To mě asi tak na 3 vteřiny uklidnilo a zpomalilo srdeční tep na normální rychlost, do té doby, než Péťa řekla, že ji hodí autem, protože venku poprchává, tak ať nezmokne. V tu chvíli jsem měl asi menší infarkt…
Ale tak co jsem měl dělat. Holky odešly a následující minuty nic. Žádná zpráva ani telefon. Nic se neprovalilo. Cca za hodinku jsem šel, ale i já domů. No, domů. Šel jsem za Péťou- Verča doma spí, tak proč si nevrznout. Jdu tedy k ní. Teď to vyzní divně, ale lezu k ní vždycky oknem, protože její babi, která bydlí nahoře by nás oba zabila, kdyby zjistila, že spolu něco máme. Ona je silná katolička a její Petřička je přece strašně moc hodná. Kdyby tak věděla. A kdybych věděl já!!!
Jdu tedy k oknu. Vidím, že se ještě svítí, takže jsem celý nadšený, že ještě nespí a jakmile se přibližuji abych zaklepal, tak mám infarkt číslo 2. Vidím Péťu s Verčou, respektive Péťu pod Verčou, která má doširoka rozevřené nohy a Petra ji líže jazykem. Jsem jak zkamenělý a celou dobu přikrčený za oknem sleduji, jak Verča heká tak, jak jsem ji nikdy neslyšel. Rukama pevně svírá polštář a prsty u nohou měla zkroucené vzrušením. Pořádné rodeo ale přišlo, když Petra vzala do ruky svůj vibrátor, o kterém jsem mimochodem vůbec nevěděl a začala ho šroubovat do Veroniky, které přitom lízala poštěváček. Vrchol všeho, ale bylo, když si Veronika obráceně lehla na Petru a začaly se vzájemně lízat. Moje přítelkyně to dělala jazykem mojí milence a naopak!!!
Takový vztek a zároveň taková zkamenělost jakou jsem v tu chvíli měl, jsem dosud nezažil a po tom všem, po tom, co nakonec spolu ležely vedle sebe a líbaly se, jsem odešel domů, jako největší zoufalec a šel spát.
Pokud se vrátíme do přítomnosti, tak Vám můžu říct, že moje expřítelkyně chodí s mou exmilenkou a já si honím sám každý večer klacka doma u porna…. Opět, jako zoufalec.