Přírodní a stydlivá vol.4 - kuchyňka

Po vaně jsme se osušili velkými měkkými ručníky, ale hlad nás brzy dohnal. Apartmán měl otevřený prostor – kuchyňka plynule přecházela do obýváku s gaučem a krbem, všechno v jedné velké místnosti, jen oddělené nízkou linkou. Vonělo to dřevem z roubenky. Měli jsme přivezené dobroty – čerstvý chleba, sýry, olivy, rajčata, láhev červeného vína a ovoce. Ona si oblékla jen to své volné tričko, které jí sahalo sotva pod zadek (bez podprsenky, bradavky stály a prosvítaly), a tenké kalhotky. Já jen volné trenýrky, pod kterými mi pořád trochu tvrdl při každém pohledu na ni.

Stáli jsme u linky, nalévali víno do skleniček, krájeli chleba a sýr, smáli se a pořád se dotýkali – já jí přejel rukou po stehně, ona mi po zádech. Když se otočila pro talíř, zahlédl jsem pod tričkem ten její zadeček a kousek chloupků, co vykukovaly z kalhotek. Už jsem to nevydržel. Přistoupil jsem k ní zezadu, přitiskl se celým tělem, můj čurák okamžitě ztvrdl a tlačil se na ni přes látku. Objímal jsem ji kolem pasu, líbal na krk a zašeptal: „Nemůžu přestat na tebe myslet... chci tě hned.“

Ona se opřela o linku, trochu se prohnula a tiše vzdychla: „Tady? Teď hned?“ Ale už se usmívala, celá rudá, a nebránila se. Zvedl jsem jí tričko nahoru, až na záda, rukama jsem sjel na prsa – mačkal jsem ty tvrdé bradavky, cucal jí krk. Pak jsem jí stáhl kalhotky dolů k kotníkům – pomalu, abych viděl, jak se ten její přírodní bobřík objevuje, ještě vlhký od předtím, chloupky slepené naší směsí. Roztáhl jsem jí nohy, předklonil ji mírně nad linku – talíře cinkaly, sklenička s vínem se lehce rozlila po desce.

Můj čurák byl nalitý krví, žalud se lesk. Přejel jsem jím po jejím zadečku, pak dolů mezi stehna – po těch mokrých chloupkách, po vstupu, který byl ještě plný mého semínka z vany. Byla tak horká a kluzká, že jsem do ní vjel jedním dlouhým pohybem až po kořen. Vykřikla překvapením a rozkoší, „Zajíčku... ano...“, a já začal ihned tvrdě, rychle – držel jsem ji za boky, pral ji hluboko, až se jí houpaly prsa a narážela do linky.

Jednou rukou jsem jí sáhl dopředu – prsty skrz ten hustý bobřík, dráždil jsem klitoris rychlými kroužky, cítil, jak je naběhlý a citlivý. Druhou rukou jsem jí mačkal zadeček, roztáhl ji, abych šel ještě hlouběji. Voněla její šťávou, sexu z koupelny a její přirozené vůně – ta kuchyňka-obývák se plnila naším sténáním a vůněmi přirozeností.

Ona se opírala rukama o desku, prohýbala se víc, prosila: „Silněji... rychleji... chci to cítit všude...“
Cítil jsem, jak se svírá, jak se jí nohy třesou – a pak to přišlo. Zakřičela hlasitěji, celá se roztřásla a postříkala mě tou božskou teplou šťávičkou – stříkalo to po mých stehnech, po jejích nohách, kapalo přímo na podlahu. Ta vlna byla tak silná, že jsem cítil každou kapku. Já jsem přidal ještě pár tvrdých přírazů, držel ji pevně za boky a naplnil ji podruhé – vystříkal hluboko, hodně, až to teklo ven spolu s její ambrozií, i po mých stehnech dolů, na zem.

Chvíli jsme tak zůstali – já v ní, ona předkloněná, lapali jsme po dechu. Pak jsem ji otočil, políbil a smáli jsme se – linka byla mokrá od vína i od nás, podlaha mokrá. „Podívej, co jsme provedli,“ řekla rudá, ale s tak blaženým úsměvem. Olízla mi krk, ochutnala svou vlastní šťávičku z mé kůže a zašeptala: „Jsi nenasytný... ale já taky.“

Pak jsme si mohli v klidu vychutnat občerstvení, které jsme si připravili a pokračovat do ložnice...