Dano mal ruky čierne od maziva a tričko prepotené tak, že sa mu lepilo na široký chrbát. Práve končil prácu na starom svalovci, keď sa za ním ozval zvuk krokov. Bol to Erik, majiteľ konkurenčnej dielne, ktorý sem chodil len vtedy, keď chcel provokovať.
„Ešte stále sa vŕtaš v týchto vrakoch, Dano?“ utrúsil Erik a prešiel mu pohľadom po stehnách v tesných montérkach.
Dano hodil kľúč na zem, kov o betón hlasno zacinkal. „Prišiel si si niečo objednať, alebo mi chceš len liezť na nervy?“
Žiadne reči, len akcia
Erik namiesto odpovede pristúpil k nemu. Dano ho schmatol za tričko a prudko ho pritlačil o chladný kovový bok zdviháka. Erik sa len dravne usmial, zaryl mu prsty do opasku a trhol ním smerom k sebe.
Dano sa nezdržiaval. Strhol Erikovi nohavice aj s bielizňou ku kolenám a otočil ho tvárou k autu. Bez jediného slova, bez prípravy a bez nehy doňho vnikol jedným brutálnym, hlbokým pohybom.
Surové trenie
Erik hlasno zavyl, zvuk sa ozýval celou dielňou. Dano ho jednou rukou pritlačil o kapotu, zatiaľ čo druhou mu drsne roztiahol zadok, aby mohol vnikať ešte hlbšie.
Agresia: Dano doňho búšil v rýchlom, neľútostnom rytme. Každý príraz bol tvrdý a hlboký, sprevádzaný pleskaním kože o kožu a vŕzganím oceľových konštrukcií okolo nich.
Pot a mazivo: Danove špinavé ruky nechávali na Erikovej svetlej pokožke čierne šmuhy, ako ho majetnícky zvieral za boky a narážal ho na svoju tvrdosť stále silnejšie.
Dominancia: Erik sa pod ním zmietal, prstami ryl do kapoty auta, zatiaľ čo Dano mu dýchal na krk ako zviera. „Chcel si vidieť, ako pracujem?“ zavrčal Dano a s každým úderom doňho vrážal s novou vlnou surovej sily.
Koniec kontroly
Napätie v dielni vyvrcholilo, keď Dano pocítil, že Erik pod ním začína nekontrolovateľne stonať. Dano zrýchlil, jeho pohyby boli teraz divoké a živočíšne. S poslednými tromi brutálne hlbokými prírazmi sa s hrdelným revom vyprázdnil hlboko do Erika, pričom ho celou váhou pritlačil o auto, až sa pod nimi prehli plechy.
Zostali tam tak, spojení a dychčiaci, kým sa prach v dielni pomaly usádzal na ich spotených telách.
Podobné povídky
-
Kdyby jen tvoje žena tušila že v realitě by to bylo stokrát lepší.. hlavně celý moje extrémně tvrdý péro vni a až uvidíte jak strikam a jak sem plný tak se budete divit 😀🫣 jen při pohledu. 😀😅😁…
včera 0 222 1 -
Zastavili jsme u lesa. Ne proto, že bychom to měli v plánu. Ne proto, že by někdo z nás řekl: tady. Spíš proto, že už cesta nemá pokračovat dál. Bylo to u zámku. Takové to místo, kde se lidé…
před 8 dny 3 330 8 -
Představ si, jsi sama na procházce lesem. Všude kolem slyšíš jak šumí stromy v lehkém vánku, pod nohami ti praská roští a ty vnímáš jen tohle. Vůbec netušíš, že tě v povzdálí někdo sleduje..…
před 10 dny 0 180 2 -
Kancelář voněla papírem, kávou a přehřátým počítačem. Byl to jeden z těch dlouhých pracovních dnů, které se nejdřív tváří obyčejně, potom nekonečně, a nakonec se člověku zapíšou do těla tak hluboko,…
před 20 dny 0 434 10 -
Ta zpráva přišla večer. V čase, kdy už člověk nečeká nic zásadního. Jen pár notifikací, možná odpověď na něco pracovního, možná ticho. Venku se pomalu stmívalo a ona měla před sebou obyčejný večer.…
před 22 dny 2 274 9