Minulé vyprávění o událostech na svatbě se nepodařilo udržet v jedné vyprávěcí linii, ale přišlo mi vhodné do toho zakomponovat i vzpomínky Lenky, jinak by to možná nedávalo tolik smysl....kdy a jak jsem se je dozvěděl, doufám také jednou napíši...



Ted se již ale vraťme opět do vzpomínek setry mé švagrové.

Poté co Katka dorazila ze svatby domů zapadla do koupelny, kterou i přes Jirkovy protesty zamkla zevnitř. Napustila si plnou vanu horké vody, přidala vonné olejíčky a ponořila své tělo pod hladinu....její ňadra vystupovala z vody jako dva ostrůvky a třetí byl pak o něco níže. Právě přes ten si nyní prsty lehce přejížděla. Uvědomovala si, že tam dole možná právě teď začíná klíčit nový život a ona musela udělat zásadní rozhodnutí.

Nikdy by ji ani ve snu nenapadlo, že by byla svému příteli a teď již manželovi nevěrná. A najednou během pouhých sedmi hodin hned dvakrát....

Navíc na jejich vlastní svatbě.......a bohužel jí docházela ještě jedna věc....oba její sexuální zážitky daleko předčily vše, co zatím v tomto ohledu zažila. Neustále myslela na Pavlovu nezměrnou vášnivost a na tu věc co se jí ocitla mezi nohama ráno.....Jirka byl v posteli hodný, milý, ale to bylo asi tak všechno.

Jenže zážitek je jedna věc a dítě věc druhá.....zkoušela si představit, zda by ho chtěla mít s vlastním švagrem nebo tím prasákem Novotným.

Prasák... to bylo správné slovo doteď cítila jak se jeho prst zaryl i přes látku do zadku, když se vykláněla z toho okna....

"snad si toho Lenka nevšimla " pomyslela si a sjela prsty z pahorku níž do jemných chloupků klína.

Projížděla si prsty jemné závojíčky a zase myslela na ten neskutečný pocit, když do ní ten chlap zajel.

Nejdříve trochu bolest, ale pak tu slast. a pak zas to jeho úlisné pomlaskávání dole v hale....ne, s prasákem by dítě nechtěla....

"Ale co když by to bylo Pavlovo...?,“ tady se snad zachvěla ještě více...opět cítila jeho pohled na svých ňadrech, tlak jeho penisu na stehně, ale především jeho sevření paží, které ji posadily na komodu....neměl takovou výbavu jako Novotný, ale bylo to celé takové intenzivní.....

"Bylo by to stejné, kdyby si nemyslel, že se miluje s Lenkou? A nebo to bylo takové, protože jsem ho vzrušila já... ,"šeptal to přece...

Po tváři se skoulela slaná slza.

Zatímco její prsty se čím dál intenzivněji zaobíraly vlastním klínem, nechávala se její mysl unášet fantaziemi, ve kterých se s ní Pavel miloval zezadu na posteli, zatímco ona s přetaženými šaty přes hlavu, držela jak největší coura....Ano, kdyby věděla, že z dnešní noci vznikne malý Pavlík, nevadilo by jí to, ale s prasákem né....začínala se chvět po celém těle ...

Pustila sprchu a zamířila proud ke kmitající se ruce ...její tiché vzlykání zaniklo v návalu slasti.....

O hodinu později již stála zamyšleně před lékárnou a četla si příbalový leták Postinoru.



Ve stejný měsíc, jako byla svatba, Katka tedy neotěhotněla, ale netrvalo dlouho a bříško se jí začalo zakulacovat.

Pokaždé, když Lenka přijela na návštěvu, neopomněl Pavel pohledem zkontrolovat nakolik se zvětšila její ňadra.

Katka mu to ulehčovala hlubokými výstřihy a častými předklony. Když pak břicho ještě povyrostlo, bylo oblíbenou Lenčinou činností sahat jak miminko kope....

"Mohl bych si také sáhnout?" osmělil se jednou Pavel, když si Lenka odskočila na záchod.

Katka překvapeně zdvihla oči, ale přikývla a přisedla si na opěradlo křesla v němž si Pavel hověl.

Čekala, že pohladí její vypoulené letní šaty, ale ten zajel rukou přímo pod ně.

Elektrizující pohyb ruky se uhnízdil na jejím pupíku. Katka pouze přivřela oči a lehce vzdychla.

„Moc ti to těhotenství sluší." hlesnul Pavel a jeho ruka se začala sunout směrem vzhůru.

Krásné macaté balonky byly sice schované v podprsence, ale její velikost měla co dělat, aby je udržela. Pavel jemně zakroužil v místě, kde cítil bradavku...

Bohužel ve stejné chvíli se ozvalo spláchnutí. Katka se rychle zvedla a zčervenalá utekla do kuchyně.

Vrátila se až po chvíli, kdy už naproti opět seděla Lenka a upíjela ze svého šálku kávy.

Při loučící puse pak ucítila na rtech i lehký dotek Pavlova jazyka. Jeho ruka navíc stiskla tu její nějak důvěrněji. Řekla by, že ucítila, jak jí palcem jemně pohladil. Lenka, která se při celé scéně zrovna obouvala, si ničeho nevšimla. Nepostřehla ani jak její milý opět něžně pohladil sestřino bříško. Tentokrát již pouze přes šaty.



Pokaždé když se později viděli bylo mezi nimi něco jiskřivého. Za pár měsíců Katka porodila zdravého chlapečka, a Lenka s Pavlem jezdili na návštěvu ještě častěji.

Vždy, když čerstvá maminka kojila, snažil se Pavel zahlédnout co nejvíce z jejích teď již obrovských cecků. Katka si toho samozřejmě všimla a časem se přestala stydět. Mohl se teď zcela bez problémů kochat tím nádherným pohledem. Vždy čekal až dokojí a pak nastala ta krátká chvilka, kdy musela děcko trochu odložit, osušit si tamponkem naběhlou, tmavě rudou bradavku a pak se pokusit celý ten vak nacpat zpět do košíčku podprsenky.....když to šlo, dělala to pomaličku, někdy se při tom i Pavlovi koukala do očí....



Jenže za čas se vše vrátilo do původních kolejí. Návštěvy se ustálily na jedné za čtvrt roku....

Začaly všední starosti a Katka svého švagra pustila z hlavy. Za tři roky se jí narodila dcera a v malém paneláku začínalo být těsněji.

Manžel, který se zpočátku jevil jako senzační, tak nyní již nepůsobil......Sotva přišel z práce, uvelebil se u televize a jeho spotřeba piva byla čím dál vyšší.

Asi někdy tehdy upnula myšlenky k vlastnímu domu. Protože byla stále na mateřské, mohla se zcela věnovat zkoumání různých typů domů a vše pak konzultovala po telefonu, nebo přes email se svou sestrou. Byl to však především Pavel, kdo ji přesvědčil nekupovat pozemek v satelitu a vyhledávat pozemky, nebo domy ve staré zástavbě. Nakonec našla nádhernou zahradu se vzrostlými stromy uprostřed vesnice, ze které pocházela.

Zahrada patřila státu, ale ten ji léta neudržoval. Katka požádala o její odkup. Zdálo se to jako zbytečný pokus, ale kupodivu vyšel.

Dopis z Pozemkového fondu oznamoval, že zahradu možné koupit je, pokud o ni neprojeví zájem obec.

Katka ožila radostí, počítala s tím, že jí ve vesnici nikdo klacky házet pod nohy nebude. Ještě týž den sepsala žádost a čekala.

Bohužel se nedělo nic....

Po několika dnech na návštěvě u rodičů si ji vzala matka stranou.

"Prý chcete koupit ten pozemek za kostelem?" zeptala se, aniž čekala odpověď.

„Máš se zastavit za starostou, chtěl by to s tebou probrat..." řekla dost smutně a hluboce vzdychla.



Katce zatrnulo. Věděla moc dobře, kdo vyhrál poslední volby v obci.....

V pondělí, když odjel Jirka do práce vzala malého a vyrazila na radnici.

Před jmenovkou u polstrovaných dveří se na moment zarazila. Jméno Petr Novotný jí lehce roztřáslo kolena, nicméně odhodlaně zaklepala a vzala za kliku. V čele dlouhého stolu seděla u několika lejster obrovská postava pana Novotného.



Zvědavě pozdvihl hlavu a zkoumavě si ji prohlédl.

„Dobrý den paní Sládková....pojďte dál " zahromoval přátelsky a kráčel k ní s napřaženou rukou.

Katka mu úsměv oplatila a vykročila mu naproti

"Dobrý den'', řekla tiše, zatímco jeho tlapa jí stiskla ruku.

"Dlouho jsme se neviděli"...řekl teď již tišeji a zadíval se jí hluboce do očí, zatímco stále žmoulal její ruku.

Pak jeho oči sklouzly na její ňadra a ozvalo známe zamlaskání...

"Koukám, že rostete do krásy, " zamumlal nestydatě.

Katka udělala dva kroky zpátky.

"Přišla jsem kvůli parcele...." špitla tiše, dívajíc se do země.

"Vím, vím ...,"odpověděl Novotný a pomalu se vracel na své křeslo.

Katka čekala, že jí nabídne židli, ale Novotný jí naznačil ať stojí kde je.



"Takže Kačenko," zahlaholil, " vy chcete pozemek a co jste za něj ochotná nabídnout ?"

"Myslela jsem, že se to platí fondu, ale jsme ochotni zaplatit i něco obci," zadrmolila Katka, zatímco se Starosta kochal pohledem na ni.

"Ano, peníze jsou krásná věc, ale ty si nechte....budete je potřebovat na stavbu...," pokračoval zamyšleně.

"Ale slyšel jsem, že hrajete výborně na klavír..."

Katka se na něj tázavě podívala....

"Víte máme tady takové akce jako svatby, vítání občánků a podobně, bohužel pouštíme jen reprodukovanou hudbu..."

"Bylo by milé kdyby se využilo křídlo co je v sále, co vy na to? " usmíval se .

Pro Katku to byl nečekaný návrh a radostně zakývala hlavou.

"V sobotu bude právě vítání občánků, přijďte na půl devátou...repertoár si domluvte s paní matrikářkou dole v kanceláři. A můžete si klavír odzkoušet, jestli chcete."

Katka nadšeně souhlasila, přiblížila se ke stolu a napřáhla ruku k pozdravu.

"A vezměte si na sebe nějaké modré šaty....pokud si dobře pamatuji, minule vám moc slušely,"poznamenal ještě Novotný a napřáhl se k nabízené ruce, místo ní, ale stiskl Katčino prso. Hrubě ho prohnětl, zamlaskal a pak se opět ponořil do svých papírů. Katka zrudlá vycouvala kočárkem z kanceláře a opřela se hlavou o zeď. Poslední poznámka a gesto naznačovaly, že jen o hraní asi nepůjde....

S hlavou plnou černých myšlenek vyrazila k domovu.



Celé odpoledne přemýšlela, jak se zachovat. Měla chuť se se vším svěřit Jirkovi, ale bylo jí jasné, že tohle udělat nemůže.

Ten se vrátil domů z práce naštvaný, protože jeho oblíbený fotbalový klub prohrál zápas.

Vyčetl Katce, že není dobrá večeře, že jsou děti moc hlučné, a že není uklizeno. Pak do sebe naklopil 5 plechovek piva a odkolébal se do postele.

Katce bylo do breku, připadala si na všechno sama. Najednou jí bylo všechno jedno. Hlavně, aby vypadla z tohodle bytu. Za každou cenu....



Druhý den, se zastavila na radnici v kanceláři. Paní matrikářka, blonďatá pětačtyřicátnice v upnutém kostýmku, si ji zkoumavě prohlížela, ale nakonec se dohodly na několika pomalých skladbách, které si Katka hned vyzkoušela v sále na letitém klavíru. Když se jí pak dokonce podařilo na pátek domluvit jeho naladění, vlastně se docela těšila...

Ted už zbývalo jediné, vybrat vhodné šaty. Bohužel všechny, o kterých doteď uvažovala, jí už byly malé, až na jediné....chvíli váhala, ale pak pro ně sáhla.

V sobotu brzo ráno Jirka ještě vyspával. Katka se tiše vytratila do koupelny, oddávala se masírujícím proudům vody a přemýšlela, co ji čeká.

Moc dobře si pamatovala na obří rozměry Novotného.... prasáka...

Po vysprchování si stoupla před zrcadlo. Přemýšlela, zda je hezká. Díky tomu, že kojila, jí prsa stále vyzývavě trčela dopředu. Nejvíce nespokojená, ale byla s břichem, které se rok po druhém porodu ještě stále nezatáhlo. Povolená kůže s malými jizvičkami jí připadala hrozná.

Sjela pohledem ještě níže. Černé chloupky mizely ve škvíře mezi nohama. Lehce se rozkročila. Vykoukly růžové záhyby kundičky. Na malou chvíli zauvažovala, že by se oholila. Bylo by to, ale moc podezřelé.

Koukla na pračku, na níž ležely modré šaty. Dostala je ještě za svobodna, ale látka byla velmi elastická. Byla přesvědčena, že se do nich vejde. Natáhla si kalhotky a nacpala svá prsa do podprsenky. Pak si přes hlavu natáhla šaty. Oblékla je, ale menší velikost způsobila, že její tělo kopírovaly naprosto dokonale. Švy kalhotek a podprsenky vytvářely nepatřičně vystouplé křivky, ale co se dá dělat.

Znovu šaty svlékla a nasoukala se do těsných džín a bílé halenky.

Šaty srovnala do malé tašky, přiložila desky s notama a potichu se vytratila z domu.



Před radnicí v jejím rodném městečku se již scházeli novopečené maminky, tatínci, babičky, dědečkové a jiní příbuzní.

Nenápadně se mezi nimi propletla dovnitř a zamířila k sálu.

Tam již byla matrikářka, která porovnávala židle. Katka kývla na pozdrav a zmizela za závěsem, kde se chtěla převléknout.

Kalhoty i halenka letěly dolů a už vyndavala z tašky šaty, když se za ní ozvalo: " Ten zbytek taky dolů!!! "

Prudce se otočila. V tmavém koutě seděl obkročmo na židli Novotný.

Ulekaně si zakryla intimní partie a zaujala obrannou pozici.

"Řekl jsem dolů! " zavelel znovu a šoupání židlí v sále ustalo.

Katce se roztřásla kolena chvilku zaváhala ale pak si rozepnula podprsenku.

Než spadla dolů zakryla si prsa rukou

"Všechno!" zavelel znovu hlas.

Kalhotky se svezly ke kotníkům,

"Narovnej se! Dej ruce k tělu!" zněl další rozkaz.

Katka byla celá červená, ale poslechla.

„A teď pojď ven, ať si tě prohlédnu, je tady tma.“

Katka nervózně otočila hlavu na závěs.

Jenže vzápětí jím Novotný trhnul a látka se shrnula ke zdi za ním.

Stála teď sama nahá před prázdným sálem. S nechápavým pohledem na ní hleděla matrikářka, ale když zaznamenala starostu, pouze zavrtěla hlavou a popošla k pultíku v čele. Novotný rychlým hmatem sáhl pro spodní prádlo a kráčel ke dveřím na chodbu, ze kterých se ozýval dusot přicházejících lidí.

Katka bleskem chňapla šaty a rychle je soukala na tělo. Sotva její černý trojúhelník zmizel pod modrou látkou hrnuli se do sálu první lidé.

Novotný se s každým pozdravil a Katka musela uznat, že působil velice příjemně.

Co nejnápadněji se přesunula za klavír a čekala na domluvené znamení.



Zatím se všichni usadili. Starosta došel za pultík, přehlédl všechny přítomné a spustil projev vyvolávající v mladých rodičích přesvědčení, že jejich děti změní svět k lepšímu....

V jednu chvilku se pak otočil na klavír a pokynul rukou. Katka nechala své prsty rozeběhnout po klaviatuře zatímco starosta naznačil prvním rodičům, aby přistoupili k pultíku...Přestala vnímat okolí, neviděla Novotného, který společně s matrikářkou blahopřáli jednotlivým rodičům a předávali jim dárky. Neviděla maminky a tatínky, jak se pyšnili svými dětmi.... Teď byla jen ona a její hudba...



Že něco není v pořádku, zaznamenala až ve chvíli, kdy ustal hluk trousících se rodičů. Ulekaně se otočila. Zjistila, že program skončil a všichni již hledí jen na ní.

Improvizovaně dokončila skladbu a stydlivě se otočila do sálu.

"Rád bych ještě poděkoval zde, mamince dvou malých dětí, Kateřině Sládkové za krásný hudební doprovod," zahlaholil starosta a Katka si nesměle stoupla, otočila se k publiku a lehce uklonila. Nastala chvilka naprostého ticha. ... pak se strhl mohutný potlesk mužské části osazenstva sálu, zatímco ženy se jen neochotně připojily, probodávajíc ji očima. Ucítila pohledy na křivkách svého těla, které přiléhavé šaty rozhodně nezakrývaly. Rychle se posadila zrudlá jak trenky nad hradem.



Potlesk se pomalu vytratil a lidé se konečně začali zvedat a opouštět sál. Občas se ještě někteří muži ohlédli jejím směrem, ale ona zarputile seděla dál na židličce. Očekávala, že to hlavní přijde teprve teď .

Po chvíli se ozvalo zabouchnutí dveří a kroky doprovázené klapotem lodiček se vracely zpět. Už na chodbě bylo slyšet, že starosta je v dobrém rozmaru. Jakmile vstoupil do dveří roztáhl úsměv směrem ke Katce.

"Bylo to výborné!" ....hlaholil zatímco se hrnul jejím směrem...."Nevěděl jsem, že tu máme takovou umělkyni."

Katčina úzkost teď byla vystřídána hrdostí, ale ruměnec jí na tváři zůstal.

Ucítila starostovi obří pracky na ramenou. Lehce a přesto drsně jí masírovaly šíji a nenápadně odhrnovaly ramínka do stran.

Ve chvíli, kdy ta spadla podél paží, se u pultíku ozvalo zakašlání.....

Co kdyby nám paní Kateřina ještě něco zahrála,...za 14 dní tu máme tu svatbu.....zaševelila paní matrikářka a opřela se lokty o pultík na podiu.

Starosta sundal své pracky z nahých ramen a odstoupil trochu bokem.

Katka si chtěla vrátit ramínka do původní polohy, ale Novotný pokynul ať je nechá, kde jsou.

"Hraj! "řekl teď již poměrně důrazně a s pomlaskem kvitoval, když se po prvních tónech ramínka svezla ještě níže a z šatů vykoukla část ňadra.

Katka opět začala hrát skladby, o nichž se domnívala, že by byly vhodné pro svatební ceremoniál.

Starosta jí zmizel z výhledu a přesunul se kamsi k matrikářce. I přes tóny klavíru slyšela nějaké šustění a pak sotva slyšitelné vzdechy.

Při druhé skladbě si dodala odvahu a lehce otočila hlavu.

Matrikářka stála předkloněná u řečnického pultu. Sukni měla přehozenou na zádech a starosta se staženými kalhotami stál za ní. Jeho pohyby jednoznačně prozrazovaly, co se mezi těma dvěma dělo. Jeho pohled se střetl s jejím, rychle ucukla zpět ke klaviatuře.

Snažila se soustředit pouze na hru, ale vzdechy od pultu byly čím dále hlasitější. Cítila, že se jí zmocňuje vzrušení. Prsa se již zcela osvobodila z látky a houpala se do rytmu tonů vznikajících uvnitř černé skříně. Začala zrychleně dýchat společně s dvojicí u pultíku. Stupňující hekání najednou přešlo v dlouhý táhlý sten starosty.

Katka se opět nesměle otočila a spatřila něco, co jí vyrazilo dech. Matrikářka ležela stále na pultu, oči zavřené a ve tváři blažený úsměv. Starosta na ní hleděl pronikavým pohledem, ale to co přitáhlo její pohled, se ukázalo za holým zadkem matrikářky. Obrovský žilnatý úd, který právě opustil její kundičku přitáhl Katčiny oči jako silný magnet. Starosta stáhl ženinu sukni a otřel si do ní mokrého ptáka.



Katka se opět rychle vrátila ke svým klávesám. V podbřišku se jí rozhostil podivný pocit, který se snažila přenést na bílé a černé klapky nástroje před sebou...Z téměř nadpozemského stavu ji přerušil až potlesk. Otočila se uviděla matrikářku, která u pultíku poklízela věci.

"Krásné...krásné", opakovala , "opravdu krásné...!"

"Šel už domů !" odpověděla, když uviděla její tázavý pohled.

Katka opět zcela zčervenalá si rychle nasadila ramínka. Posbírala si své věci a se zadrmolením pozdravu překvapené matrikářce úprkem zmizela na chodbu.....

Na chodbě se opřela zády o zeď a snažila se pochopit co se stalo.

Srdce jí tlouklo jak zvon. Před očima jí pořád klimbala ta obrovská věc….

Touha po mužském objetí byla teď enormní...

Potřebovala se opět převléci, ale nebylo kde ?

Rachot klíčů v zámku o patro výše ji vyrušil z úvah.

Klapot podpatků prozradil, že matrikářka odchází domů. S tou už se potkat nechtěla a tak zamířila ven.

S Jirkou byla domluvená, že po obřadu půjde k rodičům, kde se sejdou.

Jejich byt byl naštěstí kousek od radnice. Přitiskla si igelitku s věcmi na prsa a rychle zamířila k blízké bytovce.



Přede dveřmi se na okamžik zamyslela, zda nemá hledat klíče, ale pak stiskla prstem zvonek.

Dveře se otevřely, jenže se v nich neobjevil nikdo z rodičů, ale Pavel. Vplula kolem něj do předsíně a odložila si věci na židli.

Pavlovi mohly vypadnou oči z důlků , což Katce opět připomnělo, že má na sobě přiléhavé šaty bez spodního prádla.

„Vidíš poprvé ženskou?“ usmála se na něj.

„Poprvé tak krásnou!" napřáhl ruku a nastavil pusu k polibku.

Katka mu ruku stiskla a přiložila své rty na jeho. Jenže je neodtáhla...chtěla ho ...chtěla teď jakéhokoliv chlapa na světě....cítila jak proniká svým jazykem do jeho úst, jak je její vstřícností překvapen.....



"Ahoj Káťo, jaké bylo hraní?" ozvalo se najednou z obýváku.

Prudce odskočila od Pavla, popadla své věci a zmizela v koupelně.

Ve stejné chvíli nakoukla do předsíně Lenka s tázavým pohledem na Pavla.

Ten pokrčil rameny a vrátil se s ní k ostatním.



Po pár minutách přišla i Katka. Tentokrát už v džínách a halence. "Předtím to bylo lepší," poznamenal k ní tiše Pavel. Výhružně k němu zvedla oči, ale vzápětí se věnovala otázkám, kterými ji bombardovala její sestra.



O chvilku později dorazil i Jirka s dětmi. Už mezi dveřmi mával bílou obálkou. Byl to dopis od pozemkového fondu.

Obec se vzdala nároků na pozemek a ten jim byl nabídnut k odkupu.

Odpoledne se všichni vydali na prohlídku pozemku. Místo to bylo opravdu nádherné a Katka s Lenkou už probíraly možné umístění domu, jeho velikost, připojení na sítě a spoustu dalších záležitostí. Jirka sice mumlal něco o vysoké ceně, ale Katčin optimismus to nezlomilo. Pavel nic moc nekomentoval a v duchu se stále snažil pochopit, jak přišel k onomu polednímu polibku. Katka se mu pohledem vyhýbala, takže nic nenasvědčovalo tomu, že by to mohlo mít nějaké pokračování....





Za 14 dní již Katka opět vstupovala do dveří radnice. Tentokrát si vzala šaty jiné. Ne tolik těsné. A dokonce ani nebyly ani modré, nýbrž poseté drobnými kvítky. Svatebčané měli dorazit za malou chvilku. Vystoupala tedy do sálu, který byl již připraven a zamířila k pianu.

Ve dveřích se objevila matrikářka. Katka ustrnula. Její šaty byly vzorem a střihem podobné těm jejím.

Pozdravila ji úsměvem, ale její oči si ji zkoumavě měřily.

To už se do sálu vevalil starosta.

"No né, děvčátka, jak vás mám od sebe rozeznat ..," smál se bodrým úsměvem, zatímco matrikářka došla ke Katce, aby s ní domluvila program.

Starosta zamířil k nim.

"Postavte se !" přikázal těsně u nich a obě ženy se okamžitě otočily. Matrikářka se pouze narovnala a Katka si trochu neochotně, ale přece jenom stoupla.

"Mohl bych vás rozeznávat pohmatem, zamumlal a stiskl každou rukou jedno ňadro trčící před ním. Katka bolestivě zasykla, ale držela....



"Nebo možná podle chuti" přesunul ruce k pasu žen a zajel jimi pod sukně. Sunul je vzhůru po stehnech, až u Katky narazil na hráz z kalhotek. Zarazil se a podíval se jí přísně do očí. Jedním trhem je odstranil což Katku donutilo k opětovnému vyjeknutí. Otočila se na matrikářku, ale ta měla přivřené oči a lehce se chvěla. Vzápětí udělala totéž. Ucítila, jak Novotného prsty pronikají jejím kožíškem do již vlhké lasturky. Párkrát s nimi zajel tam a zase zpátky a pak obě ruce vytáhl. Dal si před obličej dva prsty, které byly před malou chvilkou pod Katčinou sukní a jeden labužnicky olízl....druhý pak dal matrikářce před pusu. Pochopila okamžitě a pomalu jej obkroužila svými rty. Pak olízl jen z prstů na druhé ruce a další nabídl Katce. I na tu dálku cítila pižma z matrikářčiny kundičky. Chvilku zaváhala a pak ho strčila do úst. Lehce ho stiskla rty a několikrát objela jazykem.



Chuť byla trochu trpká, lehce cítila moč. Přesto nehnula ani brvou a pomalu si nechala prst vyklouznout z pusy. Celou dobu jí Novotný hypnotizoval svým pohledem.

"Určitý rozdíl v chuti tady je, že Haničko ," zamumlal a otočil se vedle. "Ještě ochutnáme jiné šťávičky“, prohodil a vzápětí se přisál matrikářce na ústa.

Polibek trval pět .... deset vteřin. Zároveň je obě chytil za zadek a srazil co nejtěsněji k sobě, takže Katka hleděla na jejich propojené jazyky snad z 10 centimetrů. Jen co pustil Haničku, otočil se na Katku a zopakoval akci. Katka opět neprojevila ani trochu odporu. Kolena se jí třásla a na břiše ucítila lehký tlak pocházející ze starostova rozkroku. Jeho jazyk vklouzl do jejích úst....a důkladně je prozkoumával, což mu ona oplácela. Rukou přitom žmoulal zadky obou žen. Katka neodolala a sjela rukou do míst, kde cílila tvrdý orgán svého prznitele.

Stiskla ho přes kalhoty rukou, ale vzápětí ucukla...přeci jenom takovou velikost nečekala. Konečně ji starosta pustil....

"Jo, myslím, že vás rozeznám....zařehnil se starosta, pomlaskl si a odkráčel ke dveřím.

Matrikářka se shýbla pro roztrhlé kalhotky a s určitým studem je podávala Katce...

"Asi bychom si mohly tykat, já jsem Hanka," špitla a nabídla jí ruku.

"Katka ," odpověděla plaše Katka, ale přeci jenom jí věnovala upřímný úsměv.

Původní pocit jakési žárlivosti u ní vystřídalo určité souznění, nebyla na své tajemství sama.



Do sálu se začali valit lidi. Pomalu si usedali na jednotlivé židle a otáčeli se ke vstupním dveřím. Hanka dala pokyn ke klavíru a ten se rozezněl pod Katčinými prsty. Po prvních tonech písně se dveře otevřely a v nich se objevila nevěsta. Menší mlaďoučká brunetka s kulatým obličejem šla zavěšena do postaršího pána. Pomalým krokem dokráčeli k pultíku, který se teď změnil v oltář U toho již postával poďobaný mladík a obrovitá postava starosty.

Následoval klasický obřad zakončený dlouhým polibkem novomanželů. Proběhly gratulace a sál se zase začal vylidňovat.

Katce se opět začalo stahovat hrdlo....bála se co bude, až všichni odejdou. Jenže zároveň se na to vlastně těšila.



Ve chvíli, kdy poslední lidé mizeli ve dveřích, obrátil se Novotný na martikářku.

"Hani, mohla by jste ještě vyběhnout ven pro nevěstu, myslím, že tu něco zapomněla podepsat.....

a dejte pozor, ať mi sem nikdo neleze," stačil ještě zavolat za mizející květovanou sukní.

Pak se obrátil na Klavír. "Prosím, zahrajte mi zase něco Kačenko."



Netrvalo dlouho a do dveří nakoukla tvář novomanželky. Z piana se linula tichá melodie a starosta stojící za pultíkem jí pokynul k papírům na stolečku u oltáře. Nevěsta přicupitala ke stolku a Novotný ukázal na velkou rozevřenou knihu..."Přečtěte si to prosím, a pak podepište dole."

Písmenka v knize však byla malým písmem a tak se nevěsta sklonila níže.

Katka hrající na klavír zaznamenala tlumený výkřik. Tentokrát se již ani neotočila a neotočila se ani, když se ozvaly tiché vzdechy a stupňovaly svou intenzitu. Po třech, čtyřech minutách začalo být hekání výraznější než zvuk klavíru, aby vzápětí zmlklo v hlubokém oddychování.

Teď teprve se odvážila otočit hlavu. Nevěsta si akorát skasávala sukni a se sklopenýma očima pospíchala ke dveřím.

Novotný stál za stolem a jeho obr sebou ještě cukal.

"Pojďte to utřít !!" zavelel Katce, když si všiml, že se na něj dívá.

Ta se jak zhypnotizovaná zvedla a zamířila k němu.

"Klekni !" přikázal jí a stoupl si před ní .

Katka rychle pochopila a sotva dosedla, uchopila jemně uvadající starostovu chloubu a strčila jí do úst . Sotva se jí tam vešel. Ale statečně ho začala sát. Pokles erekce ze zastavil a po malé chvilce zase začal stoupat...Katka byla zcela mokrá . Zatímco jednou rukou hladila starostův zadek druhou si zajela mezi nohy. Netrvalo dlouho a klacek už byl zase tvrdý. Katka se zvedla a opřela se o pultík. Vykasala sukni a svůj zadeček vyšpulila před starostu......

"Ta je nějaká nadržená....zahlaholil a Katka najednou ucítila, jak jí zavalilo čísi tělo. Na starostu bylo však drobné. Byla to Hanka, která se mezitím vrátila. Starosta jí doslova ohnul přes Katku. Vyhrnul šaty a vrazil svého macka do nastavené kočičky.

Každý příraz se přenášel na Katku ležící pod ní. Matrikářka nehekala tak hlasitě jako před chvílí nevěsta, spíše jen zhluboka dýchala Katce přímo do ucha. Ruce měla opřené o lokty a pevně svírala její dlaně

Starosta narážel pasek do obou vyšpulených prcinek ale jeho kolík zajížděl pouze do horní z nich

Katka cítila jak štávy z tohoto spojení skapávají na její zadek a rýhou mezi půlkami pomalu putují až do jejího rozkroku.

Pak se starosta vzepjal a celou svou dávku vystříkal do dychtivé kundičky.

Katka ucítila odlehčení, jak se zvedl a po něm i matrikářka.

Podívala se na starostovu kládu, která teď byla ve stejném stavu jako asi před deseti minutami. Novotný jí pokynul a ona hned přiklekla a ústy ho očistila od bělavého slizu. Snažila se pokračovat, ale on ji zarazil...

Koukla na něj nevěřícně. "Já chci taky,“ zaškemrala..

"všechno má svůj čas." zahlaholil a schoval si již povadlého ptáka do kalhot a otočil se ke dveřím.

Cestou se sehnul pod stůl a zvedl nevěstiny kalhotky.

"Suvenýr," zahlaholil vesele a hodil kalhotky směrem ke Katce.



Ta je chytila a u klavíru přidala ke svým roztrhlým do tašky s notami.

Při odchodu ze sálu se zastavila u Hanky.

Ta jí vložila do ruky vložila hnědou bankovku s národní buditelku.

To je za to hraní, řekla potichu. Alespoň máš na nové spoďáry a příště si je sundej předem...je jich škoda...nejlépe i podprdu"

Katka přikývla a vykročila k východu.

mezi dveřmi se ještě otočila. " A to příště bude kdy?"

"Nevím, dáme vědět, " pokrčila rameny Hanka.