Druhá povídka – Odměna za práci na zahra

Druhý den jsem celé odpoledne dřel na zahradě – stříhal stromky a keře, jak mě Klára požádala. Slunce pálilo, byl jsem úplně zničený.

Když jsem skončil, šel jsem se osprchovat. Vylezl jsem z koupelny jen v trenýrkách, ještě vlhký od sprchy, a sedl si vedle ní na gauč. Klára měla na sobě samozřejmě jen ten saténový župánek – rozepnutý tak, že jí byl vidět celý dekolt a spodní část stehen. Pod ním opět nic.

„Děkuju ti moc za celý den práce,“ řekla něžně a usmála se. „Chci se ti hezky odvděčit. Zavři oči a jen odpočívej, ano?“
Poslechl jsem. Za pár vteřin jsem ucítil, jak se posunula a klekla si přede mě na koberec mezi moje nohy.
„Buď úplně v klidu,“ zašeptala hlasem plným touhy.
Jemně mi stáhla trenýrky dolů. Můj penis vyskočil ven, už napůl tvrdý. Klára tiše zasténala.
„Bože… už včera večer jsem cítila, jak ti pořádně stojí. Jak moc to potřebuješ uvolnit. Nemáš přítelkyni, která by se o tebe postarala… a moje dcera je pořád pryč na těch služebních cestách. Tak ti pomůžu já.“

Pomalu mi ho vzala do ruky a začala ho hladit.
„Už je to tak dlouho, co jsem neměla v puse pořádné tvrdé mladé pero,“ pokračovala tiše. „Jsem rozvedená už mnoho let a v tomhle domě je člověk pořád sám… Já bych to ještě jednou chtěla ochutnat. Mladé, tvrdé, pořádné pero.“
Naklonila se a nejdřív jen lehce olízla špičku. Pak celou délku – od koulí až nahoru. Potom mi ho vzala hluboko do úst. Její rty byly horké a měkké, jazyk obratný. Kroužila kolem žaludu, sátla, lízala, polkla co nejdál.
„Mmm… tak dobře chutnáš,“ zamumlala s mým penisem v puse.

Pak udělala něco, co mě skoro dostalo hned: zvedla mi nohy výš, roztáhla mi půlky a začala mi pomalu lízat i zadeček. Její teplý jazyk kroužil kolem mého otvoru, zatímco mi rukou rychle honila tvrdý penis. Byl jsem v sedmém nebi.
Když ucítila, že už jsem blízko, vrátila se zpátky k penisu. Začala ho kouřit rychle a hluboko, rukou mi hladila koule.

„Vystříkej mi to všechno do pusy,“ zašeptala naléhavě. „Chci to cítit… chci to spolknout.“
To už jsem nevydržel. S hlasitým zasténáním jsem jí vystříkal celou hustou nálož přímo do úst. Klára polkla všechno do poslední kapky, aniž by se odtáhla. Ještě chvíli mi ho pomalu olizovala a čistila, dokud jsem nebyl úplně prázdný.
Pak se zvedla, olízla si rty a s uspokojeným úsměvem řekla:

„Teď se ti určitě ulevilo, zlatíčko…“