Oslovení slečen na ulici 1 díl

Slunce se opíralo do korun stromů v parku a na rozpáleném chodníku kousek od hlavní brány se vlnil horký vzduch. Právě tam jsem je uviděl. Dvě naprosto úchvatné slečny, které nešlo přehlédnout.
​Jedna z nich, jak jsem se vzápětí dozvěděl, se jmenovala Eliška. Měla na sobě přiléhavé modré tričko, které dokonale zvýrazňovalo její křivky, a neuvěřitelně krátkou bílou minisukni. Její kamarádka Monika sázela na čistou eleganci kombinovanou s čistým sváděním – oblékla si bílé minišaty ze saténu, které se s každým jejím krokem jemně leskly a kopírovaly její dokonalou postavu.
​V ruce jsem svíral studenou lahev s vodou a srdce mi bušilo až v krku. Prohraná sázka s kamarády mě postavila před hotovou věc: musím tyhle dvě krásky oslovit a... polít je vodou.
​Nadechl jsem se a rázným krokem zamířil přímo k nim.
​„Ahoj holky, omlouvám se, že vás takhle přepadám,“ začal jsem s odzbrojujícím úsměvem, když se ke mně otočily a zvědavě si mě prohlížely. „Jmenuju se Jirka.“
​„Já jsem Eliška,“ usmála se ta v modrém tričku a pohrávala si s pramenem vlasů.
„A já Monika,“ dodala druhá a její saténové šaty se přitom svůdně pohnuly. V jejích očích se zablesklo pobavení. „A co pro nás máš, Jirko?“
​„No... stal jsem se obětí prohrané sázky,“ přiznal jsem barvu a ukázal lahev. „A mým úkolem je udělat přesně tohle.“
​Než stihly cokoli namítnout, zvedl jsem ruku a s lišáckým úsměvem jsem nad nimi lahev obrátil. Proud ledové vody zasáhl nejdřív Elišku. Vykřikla, napůl leknutím a napůl vzrušením, jak jí chladné kapky stekly po krku dolů. Modré tričko se okamžitě přilepilo k jejímu tělu a pod tenkou látkou se začaly jasně rýsovat obrysy jejích pevných ňader.
​Monika se pokusila uskočit, ale pozdě. Voda zasáhla i její saténové šaty. Bílá látka vteřinou ztěžkla, zprůsvitněla a přilnula k její kůži jako druhá kůže. Satén obkreslil každý detail jejího zadečku a boků a odhalil, že pod šaty má jen velmi úsporné prádlo.
​„Jirko! Ty jsi blázen!“ smála se Eliška, ale v jejím hlase nebyl vztek, spíš provokace. Stírala si kapky vody z dekoltu, čímž jen upoutala moji pozornost k tomu, jak moc jí teď tričko prosvítá.
​Monika se na mě podívala skrz mokré prameny vlasů, které jí spadaly do obličeje. Její pohled byl neuvěřitelně sexy. „Takže sázka splněna... a co teď uděláš s tím, že jsme kvůli tobě úplně mokré?“ zašeptala a udělala krok blíž ke mně, přičemž se mokrý satén dráždivě otřel o mé stehno.
​Vzduch mezi námi třemi najednou zhoustl napětím. Bylo jasné, že tohle odpoledne u parku teprve začíná a domů rozhodně nepůjdu sám.