Experiment VI.

„Tak pojď za mnou, ukaž se mi,“ naváděla mě Petra a vzala mě za ruku a políbila mě. Potom si klekla a prohlížela si moji kundičku. Překvapilo mě, když jsem na ní ucítila její jazyk, přeci jenom pořád jsem byla mokrá od své šťávy. Petře to ale asi nevadilo.
„Jak se ti to předtím líbilo, když jsi měla svázané ruce?“ zeptala se.
„No, připadala jsem si trochu bezmocná, ale ne moc, bylo to hezké,“ přiznala jsem.
„A chtěla bys být trochu víc bezmocná nebo i trochu ponížená? Myslíš, že to zvládneš?“
„Po tom všem, co jsem doposud zažila, mi přijde, že už můžu zkusit téměř cokoliv.“
„Tak to ráda slyším, klekni si.“
Petra stála nade mnou a dívala se na mě shora. Já se jí dívala do očí, do té doby, než na mě začala čůrat, to jsem pohled odvrátila, ale Petra mě chytila za hlavu a otočila mi ji zpět.
„Jen drž pořádně,“ přikázala.
A tak jsem držela, se zavřenýma očima a s otevřenou pusou. Vše to po mně stékalo na zem.
Když Petra skončila, řekla: „Tak teď bys měla uklidit ten nepořádek, já si tě za pět minut přijdu zkontrolovat.“
Tak jsem vzala hadr a začala jsem vytírat podlahu, ale ten hadr skoro vůbec nesál, takže mi to moc nešlo. Čas uběhl velmi rychle a už jsem viděla Petru stát ve dveřích. Asi mě nepochválí.
„Nějak ti to trvá, ta podlaha už měla být čistá a suchá. No tak to tě asi budu muset potrestat.“
Trochu ve mně zatrnulo, tresty, ponížení, děsilo mě to.
„Ohni se přes tu vanu a vystrč na mě zadek,“ poručila mi.
Napjatě jsem očekávala, co přijde. Pak z nenadání mě plácla rukou po zadku. Jednou, dvakrát, potřetí, počtvrté.
„Jenom si tě trošku rozehřeju, myslím, že si ještě zasloužíš pár švihů důtkami.“
A opravdu, za chvíli už jsem cítila, jak mi na zadek dopadají kožené provázky. Pěkně to štípalo, Petra se nedržela moc zpátky a mně dělalo problém se moc nekroutit. Ani nevím, kolik jsem dostala ran, nebyla jsem schopná to počítat.
„Gratuluju ti, zvládla jsi to,“ slyšela jsem ji říkat.
Narovnala jsem se a otočila se čelem k ní. Jen se na mě usmála a políbila mě. V tu chvíli jsem si pomyslela, že ten výprask nebyl zase tak hrozný. Pak jsem uslyšela klíče v zámku a otvírání dveří. Vstoupila Martina a nakoukla k nám do koupelny.
„Ahoj holky, ještě jste neskončily jo? Petro já myslím, že Anežka už toho zažila dost a potřebuje si odpočinout,“ navrhovala.
„No ale v tom případě si Anežko pamatuj, že jsme spolu ještě neskončily, ještě si chci s tebou pohrát,“ ujišťovala mě Petra.
Já už jsem se cítila opravdu unaveně a myslím, že už bych tady o moc déle nevydržela. Začala jsem se těšit do své postele, která je suchá.
Když jsem procházela kolem Martiny, pošeptala mi: „Ale pamatuj, máš to u mě, za tohle mi dlužíš minimálně jeden orgasmus.“
Usmála jsem se na ni, líbla ji na tvář a šla hledat svoje oblečení. Než jsem odešla, rozloučila jsem se s ostatními, co ještě byly v bytě. U dveří jsem se znovu loučila s Martinou, tentokrát dlouhým polibkem na rty. Když jsem zase cítila její blízkost, měla jsem na chvíli chuť ještě zůstat, ale ona se ode mě odtáhla, pohladila mě po ruce a řekla: „Uvidíme se v pondělí v práci.“
Usmála jsem se na ní a vyrazila jsem domů.