Sex s převozníkem

Myslela jsem si, že se zlomené srdce dá vymrdat z těla. Že bude stačit fyzická přitažlivost, dobrý sex a někdo, s kým mi bude jednoduše fajn.

Bylo jaro. Takové to zrádné, kdy přes den všechno kvete, ale po nocích ještě mrzne. Měla jsem za sebou dva roky se ženatým chlapem. Dva roky, během kterých jsem byla po uši zamilovaná. Jenže zatímco já doufala ve společnou budoucnost, on jen přecházel mezi mnou a svou rodinou. A tehdy jsem si řekla dost. Žádné další city. Jen tělo. Vytlouct klín klínem. Přehlušit to.

Ten večer jsme se vrátili z koncertu. Bylo to hlasitý, lepkavý, plný piva a lidí. Venku kosa, ten ostrý jarní mráz, co ti zalézá pod nehty, ale v bytě horko jak v sauně. On si stihl sotva zout boty a už byl v trenkách. Dva metry pořádného chlapa, ramena široký, břicho pevný, stehna, co bys chtěla cítit mezi těma svýma. Světle šedý oči, co tě propalujou, když se směje. Delší vlasy trochu zpocený, vousy třídenní, přesně ta kombinace, co ti okamžitě spustí v hlavě perverzní scénáře.

Seděl na parapetu, mezi koleny láhev červeného, co jsme koupili cestou. Kouřil a kouř se mu motal kolem obličeje. Když zvedl hlavu, podíval se na mě tím svým pohledem, ve kterým bylo všechno chuť, alkohol i trochu obdivu.

V pokoji bylo teplo. Moc. Takový to, co ti vleze pod kůži. Z ulice šel sice ledový vzduch, co se srážel na oknech, tramvaje brzdily, ale tady to všechno pohltilo měkký světlo a kouř. Na Masarykáči řvali nějací nametení exoti. Měla jsem horký tváře, zpocený vlasy, koncert a víno ještě v těle. Nohy mě hrozně bolely z podpatků, z tance a celý noci. Shodila jsem kostkovanou sukni, nadkolenky, všechno, co mě svíralo. Zůstala jsem jen v černém průhledném prádle. Kůže slaná, rozpálená, tepající. Cítila jsem jeho pohled na stehnech, jak mi sjíždí přes boky až k pasu. Nepřestal koukat.

„Pojď sem.“ řekl.
Sedla jsem si naproti němu na parapet a on mi vzal chodidlo do dlaní. Jeho ruce byly horký. Palcem mi přejel po vnitřní straně, přesně tam, kde jsem nejcitlivější. Pořádně zatlačil na klenbu a já mohla chcípnout blahem. Teplo z jeho doteku mi vyběhlo až do stehen. Pak se sklonil a dotkl se rty mých prstů. Jen lehoučce, ale bylo to jako elektrickej zkrat. Celý tělo se mi napjalo, břicho stáhlo a bradavky se zvedly, tvrdý a napjatý.

Když se znovu sklonil, vzal mi palec do pusy. Pomalu. S pohledem, co se mi zasekl mezi stehny. Jazykem po něm přejel tak, že mi vyletěl dech. Zasmála jsem se, tak trochu překvapeně, tak trochu proto, že to bylo kurevsky dobrý a zároveň to lechtalo. Chvíli mi cucal palec, občas jemně kousl.

„Ty jsi magor!“ vydechla jsem.
„Jo.“ odpověděl, a pořád mě měl v puse.
Ruce mi sjely po stehnech a já cítila, jak mi podprsenka překáží. Rozepnula jsem ji a odhodila stranou. Spadla někde mezi boty a víno. „Doma ji stejně nikdo nepotřebuje.“ řekla jsem. Zasmál se, koutky měl od vína a dech těžkej. Prsty mi klouzaly po kůži a já už měla strašnou chuť, aby mě konečně přestal pozorovat a pořádně mě vojel.

Prsty mi klouzaly po kůži, zůstávaly za nimi horký pruhy. Ještě mi držel nohu, ale pak ji pustil. Zůstala jsem sedět, opřená o ruce, kolena trochu od sebe. Koukala jsem na něj, jak si dolil víno, a věděla, že mě sleduje.

Rozevřela jsem stehna o kousek víc. Pomalu. Naschvál, aby mu to neušlo. Přejela jsem si prstem po kundě jen tak přes krajku, aby mu to nemohlo uniknout. Měla jsem ji hladce vyholenou, nechala jsem si jen tenkou čárku chloupků, co se teď pod látkou začínala lesknout vlhkostí. Zvedla jsem oči a sledovala ho. Ten jeho pohled se zarazil mezi nohama. A bylo jasný, že už chce být hluboko ve mně.

„Provokatérka.“ zamumlal.
„Jo,“ usmála jsem se. „A funguje to, viď?“

Cítila jsem, jak vlhnu. Zajela jsem prsty pod krajku, projela jimi mezi pysky a pak si je pomalu olízla. Bez uhýbání pohledem. Musela jsem se smát, když jsem viděla, jak mu ruka vystřelila k trenkám dřív, než to vůbec stihl zpracovat. Usmála jsem se na něj, přejela si rukou po prsou a pak jedno z nich vzala do dlaně a pevně ho zmáčkla. Celé, i s tou tvrdou bradavkou, co se mi napínala pod prsty.

Zvedla jsem se, jen tak, s myšlenkou dojít si pro skleničku. Cestou jsem skopla někam ty vlhké krajkové brazilky a ve vzduchu cítila směs kouře, potu a vína, přesně ta atmosféra, co bejvá těsně před bouřkou. Došla jsem k nočnímu stolku, sáhla po skleničce a když jsem míjela zrcadlo, zastavila jsem se.

Linky rozmazaný, vlasy rozcuchaný a kůže mi úplně sálala. „No výborně,“ zamumlala jsem si a bříškem prstu setřela černou šmouhu zpod víčka.
V odraze se pohnul jeho stín. Odlepil se od okna a přešel ke mně. Cítila jsem to jeho horko na svých holých zádech dřív, než se mě vůbec dotkl. Zastavil se těsně za mnou a jen mě pozoroval. V krku mi vyschlo. Díval se na mě v tom zrcadle tak soustředěně, jako by si chtěl zapamatovat každej milimetr mojí kůže.

A pak jsem to zahlídla. V odraze a v polostínu. Jak se mu v trenkách rýsuje tvrdý péro. Stálo mu kvůli mně. Ten pohled mě trefil přímo do kundy, cítila jsem, jak mi v ní škublo a blesklo mi hlavou: Sakra… ať už ho do mě konečně vrazí.
Položil mi ruce na ramena. Horký, těžký dlaně a prsty, co se nebály pořádně zabrat. Sjely mi po pažích, přes boky až na břicho, kde se mu palce hluboko zabořily do mojí měkký kůže těsně nad klínem.

„Máš krásný břicho,“ zamumlal mi těsně u ucha a já cítila, jak se mu v trenkách napíná péro o můj zadek.

„Už to nehul,“ odfrkla jsem, ale on mě jen silou přititiskl víc na sebe.

„Bříško je kurevsky sexy, věř mi. Je za co tě pořádně chytit.“ odpověděl a hladově se mi přisál na krk.

Jeho dech byl horký a drsný. Moje dlouhý vlasy mu očividně překážely, tak je jednou rukou hrubě odhrnul stranou, aby měl volnou cestu. Když mě mezi zuby kousl do šíje, zakňučela jsem blaženě. Já a krk, to je kapitola sama pro sebe. Ruce mu sjely na prsa. Sevřel je oběma dlaněmi a pořádně promačkal ty mý těžký kozy. Žádný něžnosti, prostě je drtil v prstech. Palcema přejížděl přes ty velký, tmavý dvorce, dokud bradavky netrčely úplně tvrdý a napjatý.

Zaklonila jsem hlavu, úplně odevzdaná. Cítila jsem, jak mě zubama kouše na krku, bylo to hladový, dravý a kurevsky upřímný. Přesně to jsem v tu chvíli potřebovala, cítit, že mě ten chlap chce celou sežrat.

Jedna ruka mu mezitím sjela níž. Přes břicho, vnitřní strana stehna, ten směr, kdy moc dobře víš, co přijde, a jen se modlíš, ať už to udělá. Zastavil se u klína. Jen na kratičkou vteřinu mě nechal vycuknout a pak mi dvěma prsty zajel hluboko dovnitř. Až po klouby v mý úplně mokrý, horký kundě. Prsty se mu okamžitě obalily tím mým slizkým teplem a pokojem se ozvalo jen to čvachtavý, lepkavý zasyčení, jak začal rychle a neúprosně pumpovat.

Byla jsem nadržená k zbláznění. Jeho prsty ve mně klouzaly rychle a jistě, s tlakem, kterej mi rozvibroval celou páteř. Druhou rukou mě zezadu chytil za bok, prsty se mi hluboko zabořily do masa a pak mi pořádně, až bolestivě promáčkl zadek, aby si mě přitáhl ještě víc na sebe. Cítila jsem, jak se mi tělo napíná a drtí mezi ledovým zrcadlem a jeho horkou, zpocenou hrudí.

Dech se mi lámal o sklo a srážel se tam v mlžný mapy. Líbal mě a kousal do šíje, zatímco prsty ve mně střídaly tempo tak zběsile, až se mi podlamovala kolena. Byl za mnou, tvrdý a zrychlený. Jednou rukou mě zezadu pevně objal kolem hrudníku a drtil mi kozy, zatímco ta druhá ruka se mu úplně ztrácela v mý rozteklý kundě. Prsty klouzaly hluboko a já cítila každej milimetr jeho kůže i to, jak se ve mně pod tím náporem všechno stahuje a teče.

Zavřela jsem oči a čelo opřela o to studený zrcadlo. Byla jsem na úplný hraně a nedokázala jsem ty svý vzdechy už vůbec tišit. Každý vydechnutí bylo hlasitější a syrovější a cítila jsem, jak ho to moje nekontrolovaný řvaní vzrušuje ještě víc.

„Jo,“ vydechla jsem do skla, „víc, ještě víc.“
A on přidal. Pokojem se rozléhaly jen ty čvachtavý zvuky a moje hlasitý vzdychání, který se odráželo od stěn. V kundě mi tepalo jako o život. Bylo to hluboký a tak přesný, až jsem se mu v rukách začala celá třást. Udělala jsem se. Silně a nečekaně. Nohy se mi podlomily, zrcadlo se pod mým horkým dechem úplně orosilo a ta šťáva ze mě tekla proudem po stehnech a po jeho prstech až dolů na podlahu. Všechno se v tu vteřinu rozpadlo. Zůstal jen můj splašenej dech, jeho mokrý ruce a ten jeho tlumenej smích těsně u mýho ucha. Moje vzdechy pomalu utichaly, ale tělo se mi ještě dlouho potom v jeho sevření chvělo.

Než jsem stihla popadnout dech, otočil mě k sobě. „Pojď,“ řekl chraplavě a chytil mě tak pevně za boky, že jsem věděla, že se s ničím mazlit nebude.

Odtáhl mě k posteli a já na ni dopadla s těžkým žuchnutím. V hlavě mi hučelo, tělo se pořád chvělo a mezi stehny jsem měla úplně mokro. Prsty mi pořád voněly po mně samotný a po tom, co se mnou před chvílí u zrcadla vyváděl. Koleny mi roztáhl nohy široce od sebe a dlaněmi mi přejel po vnitřní straně stehen až úplně nahoru k mýmu rozbouřenýmu klínu.

Zastavil se a jen se díval. Byla jsem před ním úplně otevřená, vlhká a rudá. Přejel mi ukazováčkem přes kundu, přes ty nateklý pysky a klitoris, až mi nakonec zajel hluboko dovnitř.
„Úplně mokrá.“ zamumlal.
„To je tvoje práce,“ usmála jsem se, ale nestačila jsem to doříct.

Naklonil se a lízl mě. Pomalu a s takovou silou, že mi ten výboj projel celým tělem až do páteře. Zasténala jsem a ruce křečovitě zatnula do prostěradla. Sál mě a jazykem kroužil kolem klitorisu tak dlouho, dokud jsem se mu pod tím náporem celá neprohnula v bocích. Pak mi bleskově chytil obě zápěstí, zvedl mi ruce nad hlavu a přitiskl je k matraci. V očích měl ten svůj klid a trochu pobavení. Ten pohled, co ti jasně řekne, že teď jsi jenom jeho. A já v tu chvíli byla.
Zasunul do mě péro pomalu a najednou. Zasykla jsem, ne kvůli bolesti, ale protože to bylo hrozně moc. Bylo to hluboký, horký a až po okraj plný. Zasmál se, ten jeho tichej smích, co ti zaleze pod kůži víc než ten dubnovej mráz venku.

„Takhle?“
„Jo...“ vydechla jsem.
Pohnul se párkrát, jen zlehka, jako by si mě oťukával. Pak přidal a začal do mě přirážet tvrději a hlouběji. Hýbala jsem se proti němu, boky i koleny, celá rozbitá z toho jeho rytmu. Na chvilku mi ty ruce pustil, jen aby mi je vzápětí znovu vší silou připlácl k posteli.
„Drž!“ zašeptal.
A já držela.

Pot mi stékal po spánku a pálil v očích. On byl celej napnutej, dýchal mi do krku a prsty mi drsně zajel do vlasů, aby si mě přitáhl ještě blíž a mohl mě kousnout do ucha. Byla jsem mezi ním a matrací úplně přiražená a lapená, přesně tam, kde mě chtěl mít. Cítila jsem jeho horkou kůži na svejch těžkejch prsech a celou dobu slyšela ten jeho tichej, sebejistej smích. Jako by si tu situaci neuvěřitelně vychutnával. A vlastně jo. Vychutnával si mě.

„Na čtyři,“ zavelel. Otočil mě tak rozhodně, že jsem se ani nestihla nadechnout. Kolena se mi zabořila do matrace, vlasy mi spadly do obličeje a dech jsem měla krátkej a splašenej. Nohy mi roztáhl široce od sebe. Moje těžký kozy se volně houpaly nad prostěradlem, bradavky úplně tvrdý a celý tělo se mi lesklo a klouzalo potem.
Jednou rukou mi přitlačil hlavu k posteli, druhou mi přejel po zádech až k šíji. Dotkl se mě tak přesně, až mi projel mráz po páteři. Přisunul se zezadu a já cítila jeho péro. Bylo horký, mokrý a těžký, jak se mi nekompromisně přitisklo mezi půlky.

„Zvedni zadek,“ zašeptal. Udělala jsem to, úplně odevzdaná. Vzal z nočního stolku tubu a prsty mi kolem kroužku rozetřel chladnej gel. Ten dotek byl najednou jinej. Klidnej, technickej a naprosto jistej. Tady se projevilo to jeho inženýrský já, co musí mít každej milimetr pod kontrolou. Kůže se mi napjala k prasknutí a dech mi zůstal viset někde v hrdle.

Vklouzl do mě pomalu. Po kouskách, s trpělivostí, kterou u chlapů zažiješ málokdy. Najednou v tom byla něha a klid. Tělo se bránilo jen vteřinu, než nakonec pod tím tlakem povolilo. Zatnula jsem ruce do prostěradla, zuby do rtu a dech se mi úplně rozpadl. Bylo to šílený. Ta hranice mezi ostrou bolestí a slastí se najednou rozmazala do jednoho dlouhýho výdechu.
Když se začal hýbat, nejdřív opatrně a pak čím dál tvrději, cítila jsem, jak se ve mně probouzí úplně všechno. Prohnula jsem se proti němu a pánev si sama našla ten zběsilej rytmus. Natáhla jsem ruku pod sebe a prsty si našla klitoris. Kroužila jsem kolem něj, mokře a přesně, a s každou jeho ranou zezadu jsem víc a víc zrychlovala. Sledovala jsem, jak se to ve mně všechno spojuje. Jeho tvrdý přírazy, můj přerývanej dech i moje prsty, co už byly úplně zběsilý.

„Jo, takhle.“ vydechla jsem, ani nevím, jestli jemu, nebo sobě. A prsty jsem na klitorisu ještě víc přitlačila. Ten dvojí tlak, zepředu i zezadu, byl už k nevydržení. Zatlačil boky a přirazil nejhlouběji, jak to šlo, přesně ve chvíli, kdy jsem pod svejma prstama ucítila ten první zkrat. V tu vteřinu se mi celé tělo zlomilo. Ta kumulovaná vlna, co mě přejela, mi úplně vypnula mozek. Drhla jsem nehtama o prostěradlo, zatímco se mi vnitřek pod náporem toho všeho nekontrolovaně svíral. Cítila jsem, jak se pod jeho rukama doslova rozpadám.

On to cítil taky. Zrychlil, drtivě mi stiskl boky a dal mi ještě pár posledních, tvrdých ran, než i on ztuhl a ztratil dech. Cítila jsem jen jeho horkou kůži na svejch zádech a sperma, co mi pomalu a lepkavě stékalo po zadku.

Zůstala jsem ležet roztřesená a úplně vyždímaná. Kůže mě palila, byla jsem vlhká a prsty jsem měla pořád ještě vtisknuté hluboko mezi stehny. Všechno bylo přesně tak, jak mělo být. A zároveň vůbec ne.

Ležela jsem s očima zavřenýma a vlasy slepenýma potem, zatímco mi srdce ještě splašeně bušilo do matrace. Bylo to dobrý. Fakt kurevsky dobrý. A o to víc mě sralo, že to se mnou uvnitř nic neudělalo. Někde hluboko zůstal klid. Takovej ten děsivej, mrtvej klid, co se po mrdání vůbec nehodí. Možná jsem si vážně myslela, že to prostě přejde. Že se v hlavě přepnu, orgasmy zalepí všechny praskliny a cizí doteky přehluší paměť.

Ale ne. Ani trochu.

Je to zvláštní ležet vedle chlapa, co tě má rád a zná každej milimetr tvýho těla, a přitom vědět, že to ve mně už dávno patří někomu jinýmu. Otočil se ke mně, pohladil mě po mokrých vlasech a políbil mě na rameno.

„Víš, že jsi nádherná?“ zašeptal.
Usmála jsem se. Protože to znělo hezky a protože jsem věděla, že to myslí vážně. Ale jen jsem přikývla a koukla bokem do tmy.

Byl skvělej. Trpělivej, silnej a něžnej. Přesně ten typ chlapa, kterej tě obdivuje i s rozmazanou řasenkou a rozcuchaným hnízdem na hlavě. A přesto nic. Žádnej vnitřní zkrat, žádnej výboj, vůbec žádná chemie, co ti na vteřinu zastaví dech.

Všechno fungovalo. Jen já ne. Člověk může poručit tělu, aby se rozevřelo, ale ne srdci, co zůstalo viset někde, kde mu už dávno ujel vlak. Ležela jsem tam fyzicky sytá, ale v hlavě mi zůstal hlad. Takovej ten hlad, co se nedá zapít vínem ani vytlačit žádným orgasmem.

Vytloukat klín klínem prostě nefunguje. Ani když je ten klín naprosto dokonalej...