Narozeniny....

Jůlie dokončovala pro sebe a svého manžela krásné pohoštění. Na stole svíčky, sklenice na víno, které se chladilo v lednici a nějaké dobrůtky. V troubě slavnostní večeře. Jůlie zkontrolovala stůl a spokojeně přikývla. Dnešní večer si chtěli s manželem užít. Rychle mrkla na hodiny a zkonstatovala, že má ještě hodinu a v klidu stíha vanu, kterou už měla napůl napuštěnou. Podívala se z okna jejich podkrovního bytu na spoustu blikajících světýlek v soumraku dne…
Její nahé tělo se pomalu ponořilo do horké vody plné bublinek, zavřela oči a začala se oddávat představám. Copak pro ni její milý asi přichystal? Volal jí odpoledne z práce, že se moc omlouvá, ale o hodinu se zdrží, že toho mají v práci dost, a taky, že má pro ni připravené překvapení k jejím narozeninám a že se moc těší, jak se Jůlii bude líbit. Věděla, že ano, její muž věděl co má ráda a ona se těšila na sex s ním.
Crrr… Sakra. To snad není možné. Honza to být nemůže, ještě je brzo.
Crrr… To musí být sousedka, zase něco potřebuje. Je u nich pečená, vařená.
Crrr… NEJSEM DOMA
Crrr… Ach jo.
Jůlie se zvedla z vany, ještě mokrá na sebe natáhla župan a vyrazila ke dveřím. Když je otevřela, za nimi stál sympatický muž jejího věku v overalu nějakého květinářství a v ruce obrovskou kytici. Jůlie se na chvíli zarazila, pozvedla obočí a zeptala se co to má znamenat? Muž se pousmál a zahleděl se na papírek ve svě ruce.
“Dobrý den, je to paní Jůlie Nováková?”
Jůlii opět povyskočilo obočí a její pěkné rty rozvlnil pobavený úsměv, když přikývla.
“Tohle vám posílá váš manžel, prý se zdrží , ale těší se na vás,” oznámil muž se stydlivým úsměvem. Jůlie si ale všimla, že si ji se zalíbením prohlíží. Bylo jí to příjemné, ale něvěděla co dál tak vzala puget, rozloučila se a chtěla zavřít dveře. On ale chytil dveře a řekl: “Kytka je zaplacená, ale myslím, že si zasloužím spropitné.”
Jůlie potřetí nadzvedla obočí, “Tak moment.” Otočila se a I s kytkou šla do obýváku.
Muž potichu vstoupil do bytu, zavřel dveře, zamkl a došel do dveří obýváku. Jůlie se překvapeně otočila.
“Co to…?”
“Přišel jsem si pro to spropitné, ty děvko.”
“Cože…?”
“Slyšelas dobře čubko. Teď mi ukážeš co máš pod tím župánkem a já ti ukážu, co mám já v kalhotech.”
“Ale, a co když budu křičet? Asi bys měl jít,” pořád ještě pobaveně pravila Jůlie. Muž k ní přskočil a dal jí facku. Překvapenou Jůlii zabolela tvář.
“Opovaž se mi tykat ty děvko. Tykat budu já tobě, ty mi budeš vykat a řikat Pane. A opovaž se křičet.
“Co si to..”
“Ticho!” Chytil ji pod krkem a druhou rukou jedním pohybem rozvázal uzel na županu.
“Nemáš právo se na nic ptát, budeš odpovídat když se tě zeptám, poděkuješ mi, když dostaneš trest a jinak budeš zticha.” Hlas byl klidný, ale zároveň výhružný.
“Ale já…”
“Třeba jako teď, máš být zticha – pět.”
“Pět čeho?” procedila skrz zuby Julie pořád s rukou kolem krku.
“Deset. A už mlč a otoč se.”
Pustil zaraženou Julii a smýkl s ní tak, že ji otočil zády k sobě. Trochu se zakymácela a než našla rovnováhu, strhl z ní župan a odhalil její misty ještě vlhkou postavu.
“To přeci nemůžeš!”
“Dalších pět za mluvení a deset za tykání. Měla by ses zamyslet, jsi pěkně nevychovaná,” řekl on, zatímco se přesunul vedle ní a o vteřinu později Jůlie ucítila štípnutí, když jí na zadku přistála jeho dlaň.
“Auu”, zaúpěla a cukla sebou. Než ale stihla cokoli udělat, přistála ji na druhé půlce další.
“Au, to tedy…”
“Zase ji chytil pod krkem a zároveň zkroutil ruku za zády tak, že musela do předklonu.
“Ty opravdu neumíš poslouchat. Budu tě to muset naučit.” Pustil ji krk a v předklonu ji strkal před sebou do rohu pokoje, kde byla přiznaný trám střechy. Sáhl do kapsy overalu a vytáhl pouta a zručným pohybem ji je zacvakl kolem zápěstí ruky, kterou držel. Pustil Jůlii, otočil ji čelem k sobě a zvedl ruku nad hlavu směrem k trámu.
Ale to už si Jůlie nenechala líbit a snažila se bránit. Dvě rychlé facky ji překvapily a zmrazily a ona na chvíli polevila. Ta chvíle stačila na to, aby stála nahá s rukama nad hlavou, v poutech kolem trámu a nemohla nic dělat. Pouta měla trochu delší řetez, a tak akorát vyšla kolem podpěry. “Ty čůráku, ty kokote, co si to dovoluješ?” Muž smutně pokýval hlavou, obešel ji a zmizel z očí, přestože se za ním snažila otáčet.
Najednou ucítila, jak ji chytl za vlasy a strhl hlavu dozadu. Druhou rukou ji vrazil něco do pusy a než stihla cokoli udelat, pustil ji vlasy a utáhl šátek kolem hlavy tak, že ho měla jako roubík.
Najednou se zjevil před ní.
“Konečně se můžem bavit na úrovni bez nadávek. Co děvko? Jsi spokojená? Přikývni, že jsi.”
Jůlie se cukala a vůbec neměla v úmyslu kývat na souhlas. Muž ji chytil za vlasy a třikrát pokýval její hlavou.
“Pamatuj si, že když nemůžeš mluvit, pokýváš a když ano, řekneš ´Ano pane´, ale to se naučíme.”
“Teď, něco ti dlužím a já nemám rád dluhy.”
Chytil Julii, otočil ji co to pouta dovolovala a s neúprosnou pravidelností ji vysázel na obě půlky po dvanácti ranách.
“Jednu máš navrch, ať to druhé půlce není líto,” pronesl stoupl si před ní. Rány nebyly tak velké, jak se bála že budou a tak stála s hlavou hrdě vztyčenou a upřeně na něj koukala.
“To bylo na zahřátí.”
Muž před ní si ji zálibně prohlížel a pomalu si svlékal overal.
“Víš, máš krásná prsa a pěkné chloupky nad kundičkou, tak se mi to líbí.”
Mezitím sundal overall a složil ho na pohovku. Pod ním měl obleki s kravatou, kterou si sundal. Pak ji vzal, obešel Julii a než se nadála, měla kravatu přes oči, tak, že nic neviděla. On si zatím vytáhl něco z kapsy overalu.
Přistoupil k Julii, popadl jedno její prso, něžně ho polaskal a pak znenadání zatáhl za bradavku a přichytil na ni jeden kolíček. Jůlie zachrčela překvapením a bolestí. Druhé obsloužil stejně.
“Co na to říkáš subko?” zeptal se jí. “Teď jsi krásně připravená. Ale já ne. Počkej tu na mě. Nikam nechoď.”
A bez dalšího slova odešel. Překvapená Jůlie, kterou bolel zadek I prsa přemýšlela co bude dál a zmateně a se strachem poslouchala, co uslyší za zvuky. Nejdřív slyšela zvuk vypouštěné vany a pak sprchu. Kdyz voda utichla, bylo chvíli ticho. Napínala uši jak mohla, ale nic neslyšela. Proto ji štípnutí na zadku opravdu překvapilo. Vyjekla překvapením a bolestí a zakousla se do šátku. Co to bylo, štípalo to jak vosa. Štípanců přibývalo a zadek měla v jednom ohni. Ani nevěděla kolik dostala ran a čím, když přestaly a kravata je jí svezla z očí.
Byla celá mokrá od jejích slz, slz bolesti a Julie těžko zaostřila na nahého muže před sebou ledabyle mávajícím ve vzduchu bičíkem. Pochopila, co to bylo za štípance. Zároveň si nemohla nevšimnout, že jeho penis byl už napůl tuhý a že se mu to tedy určitě líbilo.
“Máš krásný zadek a šluší ti, jak je červený”, prohlásil a poplácal ji rozbolavělý a horký zadeček dlaní. “Teď tě odvážu a sundám ti roubík. Vysvětlovat ti, že máš být zticha asi nemusím, navíc nás stejně nikdo neuslyší, tak šetři dech.” A ja řekl, tak udělal. Jůlie dala dolu rozbolavělé ruce, ve kterých cítila mravenčení a lehký třas. “Hajzle”, ucedila potichu. Ale tak aby ji slyšel. Facka, kterou dostala ji štípla na levé tváři. S posměšným výrazem se na něj hrdě podívala. V sekundě byl u ní, chytl ji za vlasy, zatáhl a dal z kazdé strany jednu facku. Pak ji strhl na zem, až Jůlii při dopadu zabolela kolena. Jen nevěděla, co ji bolí víc, jestli hlava, tváře nebo zadek. Nějak to bylo nastejno. Když byla na zemi, pustil jí vlasy, vzal svůj penis a dal jí s ním facku na každou tvář. “Teď mě pořádně budeš kouřit a jestli ucítím jediný zub, tak ti ho vyrazím. Chápeš mě?” Se strachem přikývla.
“Máš roubík?”
Zmateně se na něj podívala a zavrtěla hlavou.
“Tak jak máš odpovědět čubko?” A cvrknul jí do kolíčku v prsu.
S bolestí zašetala “Ano pane, chápu.”
“Hodná čubička, tak je to správně, a teď kuř.”
Vzala jeho pyj do pusy a laskala ho jazykem a ze všech sil sála. Cítila, jak ji v puse tuhne a doufala, že bude spokojený. Proto ji překvapilo, když ji chytl za hlavu a vrazil jí ho do pusy až po koule, takže se začala davit a vyhrkly ji slzy. Hned ho zase vytáhl a ona se rozkašlala. “Ani kouřit neumíš? Co tě ten tvůj naučil?”
Vztekle se na něj podívala a okamžitě za to schytala dvě rány bičem přes stehna.
“Au, ty hajzle.”
S překvapivou silou ji oběma rukama chytl za krk, zvedl na nohy a tahl do ložnice, kde ji hodil na postel. Ležela na zadech a vzpamatovávala se. Než to stihla, otočil ji a vzal tenký, asi metrový, řetízek. “Hajzle… opravdu nevychovaná…” řekl a dal jí řetízkem přes záda. Bolestí se celá prohnula a vyhrkly ji slzy. Strojovým tempem ji dal pět ran. Když přestal, zahodil řetízek, chytl ji rukama kolem boku, nadzvedl a bez váhání ho do ní vrazil. Vyhekla a zase nevěděla, co jí bolí víc, jestli záda nebo kunda. Ale naštěstí se bolest dole rychle změníla ve slast. I přes bolest ji to všechno vzrušovalo, takže byla úplně mokrá a jeho penis v ní krásně klouzal.
Tvrdě přirážel, držel ji zase za vlasy a druhou rukou přejížděl po bolících zádech. Nevěděla který pocit je nejsilnější, ale rychle se blížila k orgasmu. Pustil ji vlasy, vyndal ho z ní a dal jí pár ran na zadek.
“Tak čubka by se chtěla udělat dřív než její pán?” Vzal ji, otočil na záda a plácl ji přes její roztouženou kundu, až se jí zatmělo před očima. “Nejdřív já a pak až se uděláš ty!” řekl.
Hrubě ji zmáčkl stehna až začala prosit ať ji nechá. Na to ji zase vrazil svůj pevný nástroj do pusy a tvrdě ji šukal až se kuckala. Najednou začal zrychlovat a sténat. Během chvilky na jazyku ucítila jeho sperma a zalila ji vlna radosti, že pánovi udělala dobře. Vyndal ptáka, pohladil ji po tváři a jen lehce poplácal.
“Pěkně, šikovná čubička. Hezky jsi mě udělala. Myslím, že si zasloužíš svůj orgasmus”, řekl a I přes výstřik ji vrazil stale pevného čůráka do kundy a konečně ji začal ji šukat. Mrdal ji tvrdě a hrubě. Jednou rukou ji chytl pod krkem a druhou si hrál s kolíčkem na jednom prsu. Věděla, že teď už nevydrží víc než pár sekund a byla ráda, že se konečně může beztrestně udělat.
Překvapilo ji, když cítila, jak se vzepjal a začal ji plnit kundu. Orgasmus měla snad jen o vteřinu později. Cítila, jak do ní stříká a slyšela jak heká. Sperma už nebylo moc a on ho vytáhl, aby jí vystříkl posledních pár kapek na bříško.
Cítila odeznívající orgasmus, když si lehl vedle ní a objal ji. Chvíli leželi v objetí a ona se cítila v bezpečí a věděla, že ho miluje a navždy bude. “Byla jsi úžasná lásko. Doufám, že se Ti můj dárek libil. Miluji Tě… a pojď, večeře už musí být studená. A mrkl na ni. Dala mu pusu. Věděla, že ho, svého úžasného manžela miluje a vždy bude. Tohle byl totiž opravdu dokonalý dárek.