Rita

6.11.2018 Autor: casla 2 komentáře

Nedalo se nic dělat, musela jsem konečně se svým problémem do nemocnice. Domluvila jsem se známým doktorem U Milosrdných bratří, že to bude trvat jenom dva až tři dny a do soboty se dostanu domů. Nastoupila jsem v úterý a dostala jsem za malý příplatek samostatný pokoj s televizí.
Odpoledne už se toho moc nedělo, vyplňování nějakých dotazníků a odběry krve a nakonec jsem skončila sama na svém pokoji. Neměla jsem nic jiného práci, i když doma mi zahálela disertační práce, a tak jsem se dívala na TV. Později večer vysílali jakýsi romantický film, na jaký bych se normálně vůbec nedívala, ale zaujala mě milující se dvojice na pláži někde u Středozemního moře. Děvče se tvářilo tak nesmírně zamilovaně a šťastně, že jsem jí záviděla a znovu jsem se zamyslela nad svým sexuálním životem, jaký vedu v poslední době.
Na vysvětlenou musím uvést, že tělesné aktivity s muži mám ráda, sexuálně žiji a to dokonce několikrát za týden. Jenomže to s tím mým milováním není moc slavné. Synové (16 a 18) dorůstají a tak si s manželem krademe chvilky na tělesné aktivity, jenom když kluci nejsou doma. Často mi musí stačit jenom 20 minut. Naštěstí si moc nepotrpím na něžnosti, mazlení a rafinované předehry a tak můžeme jít rovnou na věc. Ale i tak bych byla často ráda, kdybych byla někdy tělesně spojena s mužem delší dobu. Nemusí to být celou noc, ale aspoň hodinku (nebo i dvě?).
Poslední dobou se začínám cítit neuspokojená a výsledkem je, že mě často bolí hlava. Nepomůže ani to si to tu a tam udělat sama, a hodně přemýšlím o sobě a zdá se mi, že by to chtělo nějakou změnu. Jak to, že jsou na světě děvčata, která jsou sexuálně ukájena podle svých představ a sex je pro ně výlet do ráje. Je pravda, že už je mi 44 let a jsem dvojnásobná matka, ale to přece neznamená, že nemohu prožívat slastné tělesné kontakty, které mě tu a tam dostanou z tohoto světa někam, kam mají přístup jenom holky.
Film skončil a ani mě moc nezajímalo vlastně jak. Jenom mi v hlavě zůstal obrázek toho děvčete během milování, na němž bylo vidět, jakou prožívá slast a sexuální extázi. A já jsem sexuálně neuspokojená, zítra mě čeká operace, doma nedodělaná disertačka, takový život nestojí za nic. Tak jsem šla spát a neměla jsem ani náladu si pohrát sama ze sebou, jako to dělám vždy, když se ocitnu někde osamělá a beze svědků, nebo když už to nemohu vydržet.
Ráno už mi bylo přece jenom o něco lépe. Říkala jsem si, nějak bylo, nějak bude. Co mě ale nejvíce překvapilo, že na vstupní prohlídce byl úplně jiný doktor, než můj známý. Kluk něco přes 30, atletické postavy, ale ani ne moc vysoký. Na hlavě měl černé vlasy, trochu dohněda a na nose moderní brýle bez obrouček. Něco jako doktor, kterého hrál Němec v seriálu Nemocnice na kraji města.
Na prohlídce jsem se musela z nepochopitelného důvodu svléknout úplně donaha. Myslím, že pan doktor trochu využil situaci a chtěl se popást na mých rozpacích. I když se nemám za co, dost jsem se u toho styděla. Říkají, že mi na očích vidět, co je můj oblíbený koníček, k tomu kozenky akorát tak do ruky a dole pod pupíkem čárečka s upraveným kožíškem. Je tomu tak vždycky, když toho na sobě moc nemám. Měla jsem s tím problém i u porodu obou synů, kdy jsem ji do hlaďounka vyholenou musela pod světly vyvalovat roztaženou na odiv celému sálovému personálu a červená v obličeji jsem marně stahovala kolena k sobě. Vysloužila jsem si pouze pokárání pana doktora, abych se chovala jako u porodu a ne jako panna před deflorací.
Ale já si nemohu pomoci. Prostě nejsem žádná exhibicionistka, nahotu nemám ráda a i doma s manželem jsem schopná se milovat jenom v šeru anebo potmě. Podvědomě jsem vytušila, že prohlídka bude až příliš důkladná a, že toho na mě, co by nebylo prohlédnuto, moc nezbude. A to ani na nejintimnějších místech. Styděla jsem se jako malá holčička a cítila jsem, jak začínám být červená v obličeji a na horní části hrudníku nad ňadry. Ke svému úžasu jsem ale zjistila, že se na prohlídku začínám trochu těšit. Hlavně, jestli se mě bude pan doktor dotýkat i tam dole. A možná i vevnitř. Zvrhle jsem toužila po takových dotycích a to úplně všude, kde je možno se ženy dotýkat. Moc bych to potřebovala. Pan doktor to asi vytušil a přiváděl mě do rozpaků tím, jak po mě pokukoval se špatně utajovaným zájmem.
Byla jsem s panem doktorem sama v ordinaci, ležela jsem na lůžku potaženém pouze igelitovou fólií, a jak jsem říkala, na sobě jsem neměla ani nitku. Zůstaly mi jenom vlasy, ale kdyby měly aspoň 1 m. Zakryla bych si s nimi aspoň ňadra, a kdyby byly ještě delší, spletla bych si je do copu, ten protáhla od zadečku dopředu a mašličkou si zakryla tam to holčičí tajemství dole. I když tam mám maskování krátkými chloupky, stejně jenom na vyklenutém pahorku. Pysky mám holé a ještě mi mezi nimi, když jsem vzrušená, zvědavě cosi vykukuje. Ale v ordinaci bylo teplo a bylo mi docela příjemně, i když jsem se trochu bála, toho, co přijde.
Nejprve jsem ležela na zádech a sledovala jsem úžlabinkou mezi prsy, jak mi pan doktor důkladně projíždí bříško ultrazvukovou sondou. Pohyboval se od pupíku až dolů na stydký pahorek mezi chloupky. Někdy se mi zdálo, že ho zajímá bříško hlavně dole, ale musela jsem přiznat, že mi jeho dotyky nedělají úplně zle. Pan doktor do mě sondou dost tlačil, někdy mě to i trochu bolelo. Na obrazovce mi potom pan doktor ukazoval jako v učebnici všechny moje útroby, jakoby nestačilo, že jsem oblečená jenom v holé kůži s trochou mé oblíbené kosmetiky. Ještě takový ultrazvukový striptýz. Panu doktorovi se líbila hlavně moje děloha, po straně s oběma vaječníky. Vracel se k tomu obrázku několikrát a tlačil ještě více, aby obraz byl co nejostřejší, až jsem se bála, že mi to všechno pro výrobu dětí vymáčkne z těla. Je nutné, abych musela na obrazovce takhle vystavovat svoje pohlavní orgány? Nakonec sjel až dolů na pochvu. Je možné, že ji mám s takovými bohatě vytvarovanými stěnami ještě i po dvou porodech? Ale asi ano. Každý kluk, který měl to štěstí, že do mě mohl vstoupit, se udělal za chvilku. Asi jezdit žaludem po všech těch záhybech, vypouklinách, zákoutích a vlnkách se dlouho vydržet nedá. Někdy mě mrzí, že nejsem kluk a nemohu si zasouložit sama ze sebou.
Vzpamatovala jsem se ze svého schizofrenického snu a teprve nyní jsem si uvědomila, že mi pan doktor se sondou tlačí přímo na poštěváček. Nojono, tak potom nemám mít takové nápady. Půjdeme s vyšetřením ještě níž, nebo i dovnitř? To je hrozné, vždyť mě už ta představa ani nevadí a málem bych si tu sondu tam strčila nejraději sama. Objíždění zduřeného poštěváčku není špatné, ale tam vevnitř je to ještě o hodně lepší. A jenom já vím, kde jsou ta správná místečka. Šmarjá, já už musím být dole úplně mokrá. A taky bradavky na prsou mi zvědavě vylezly z těla a trčely ke stropu Z toho bude ještě ostuda. Snad na mě pan doktor nic nepozná. Samozřejmě že určitě poznal, ale nechtěl mě uvádět do rozpaků, a tak mě jenom popleskal po vyšpulené broskvičce a s pochopením se na mě usmál.
Potom jsem se musela otočit na bříško a zapíchnout se ztopořenými bradavkami do fólie. Bylo to hrozně příjemné a měla jsem obrovskou chuť se na nich pohoupat, ale ne, vždyť jsem jenom na lékařském vyšetření a ne v masážním salónu. Ale stejně začínám vnímat svoji intimní vůni, kterou začínám šířit vždycky, když to chci. Postupně přišla na řadu celá páteř od hlavy až dolů a nakonec zadeček. No, že jsem si u toho taky užila snad ani nemusím zdůrazňovat. Ale co to? Neodbytné prsty vyšetřovatele (vlastně lékaře) jsou tam dole, kde se nachází několik dírek do dívčího těla. Tak která to bude? Asi, vzhledem k tomu, jaká mě čeká operace, je jasné, že na řadu přijde ta úplně nejzadnější. Není to v ní tak super jako v té co mají jenom holky, ale taky je to v ní pěkně rajcovní. Přece, abych si mohla v téhle dírce užívat ještě více, proto ta operace.
„Vyšpulte zadeček hodně nahoru“, dává mi pokyn pan doktor. „No však víte, jako když to děláte zezadu.“
No jasně, není mi 15, a takhle už na mě řádka penisů zaútočila. Ale teď se snad jedná o něco jiného. Poslušně ukazuji zadečkem nahoru a cítím, jak se mi kačenka hambatě proklubává mezi stehny. Ale navíc cítím, že se mi něco dere ven mezi stydkými pysky. Teda to musí být rajský pohled pro normálního chlapa, koukat se na mě zrovna teď zezadu. Vždyť i mně to dělá hrozně dobře. Co si budu namlouvat. Chtěla bych ho tam cítit, jak jezdí dovnitř a ven a mít ho tam zaražený až po varlata, jak se mi žaludem opírá o děložní čípek. No a tak pořád dokola, až do rajského bezvědomí.
Zase špatně, pořád zapomínám, že jsem v nemocnici a já jsem na předoperačním vyšetření. Pan doktor si nasazuje průhlednou rukavici a promazává mi dírku do zadečku. Vůbec jsem si v první chvíli neuvědomil, že takhle se to přece nedělá. Normálně namaže prst a jde se dovnitř. Jenomže ono to asi fakt není normální vyšetření.
Sice jsem se to snažila pochopit, ale když celá ta atmosféra kolem mi připomíná cosi jiného. A tak jsem sic e trošku stahovala půlky zadečku k sobě, ale v průniku do mého nitra jsem mu stejně nemohla zabránit. Jak mi něžně, ale neúprosně zpracovával konečník, dostavilo se u mě prudké vzrušení, když jsem cítila, jak mi mužský prst razí neúprosně cestu do nahého těla. Když už byl otvor náležitě promazán, pan doktor do mě pronikl opatrně, ale neúprosně prstem celou délkou a začal mi to tam prozkoumávat. Jezdil mi po stěnách a přejížděl všechna ta problematická místa. Jenomže, jak to, že to vůbec nebolí, jenom trochu tlačí. Nejlepší to bylo, když se prst opřel o přední stranu a tlačil na pochvu. Ježíši, to mi dělá tak dobře. Už mi ani nevadilo, že mi začíná z pochvy prosakovat ven ten náš dívčí slaný dressing. Však pan doktor to tak chtěl, co si budeme namlouvat. No a jasně, ten prst v zadečku, to nemohlo skončit jinak.
Ačkoliv jsem se snažila sebevíce, orgasmus se nedal zamaskovat. Při takové stimulaci vevnitř by se udělala každá, i kdyby nechtěla. A nešlo u toho nezasténat…. a nezavzdychat…. a slastně se neprotahovat…. a nakonec si nelehnout zase na fólii i s prstem, zaraženým nadoraz uvnitř.
Skoro jsem si nevšimla, že je prohlídky konec, pan doktor sedí s nohou přes nohu u stolu a s mírně nepřítomným výrazem něco sepisuje.
Pomalu jsem se oblékla a na klepajících se nohách jsem se odplížila do mého separé.

Odpoledne mě čekala ještě nějaká doplňková vyšetření, ale u žádného už jsem nemusela být svlečená a tak to, co mě potkalo dopoledne se už neopakovalo. Jinak se nedělo nic mimořádného, a tak jsem se postupně dočkala večera.
K večeru jsem si znovu rekapitulovala to dnešní dopoledne a přemýšlela jsem, co se vlastně stalo. Je to pravda, nebo se mi to zdálo? Může za to doktor, nebo já? A může za to vůbec někdo? Prostě se sešli dva a něco se mezi nimi odehrálo, a to nešlo naplánovat, ani vymyslet. A taky je pravda, že se mi pan doktor líbí a že mám k sexu klaný vztah a že jsem to asi potřebovala. A panu doktorovi jsem se zase líbila já, nakonec nemám tak špatnou postavu a asi je to na mě vidět.
Když jsem si to takhle jaksi vysvětlila, řekla jsem si, že půjdu spát. Zítra mě čeká operace a tak nemá smysl ponocovat.
Chvíli jsem spala, když mě něco vytrhlo ze spánku. I když byla úplná tma, ihned jsem si uvědomila, že nejsem v pokoji sama. Vedle mé postele seděla na židli neznámá postava. Nemusela jsem dlouho přemýšlet, než mi došlo, že je to můj démon z dnešního rána.
„Přišel jsem se na vás ještě podívat před operací“ pokusil se neobratně zalhat, ale to, že jsem ležela na posteli odkrytá a s košilkou vykasanou až ke krku nasvědčovalo jiné možnosti výkladu.
Pan doktor sebou neměl nic jiného, než sadu dřevěných lžic.
„Klekněte si na posteli a já se vám podívám do krku“.
Úplná blbost, na co se dívat do krku, když mě budou operovat na úplně jiné straně těla. Ale přistoupila jsem na jeho hru a věděl jsem, že pokračujeme v čemsi, co jsme začali ráno a co směřuje někam, kam sami nevíme, kde to skončí.
„Nechcete se uvolnit a sundat si tu košilku?“, zeptal se mě pan doktor úplně zbytečně.
Samozřejmě, nemělo to žádnou logiku. Proč bych se měla v noci na pokoji svlékat donaha? Ale já jsem chtěla. Bylo to celé absurdní a neskutečné, avšak tušila jsem, že když promarním takovou šanci, už nic jiného takového podobného asi nikdy nezažiji.
„Sundám si ji, ale musíte být na mě hodný“, ubezpečovala jsem se vcelku zbytečně. Pan doktor si mě přišel vychutnat, ale zneužít mě určitě nechtěl.
Tak si sedni na paty a roztáhni trochu kolena, podívám se ti napřed do krku“, přešel pan doktor na tykání a sedl si ke mně na postel.
Další blbost, nikdy jsem neslyšela o tom, že by prohlídka krku měla být realizována v tak vypjaté erotické pozici. Taky hrozilo, že na prostěradle po mě zůstane naškrobená skvrna, ale s tím se muselo počítat.
Pokoj byl osvětlený jenom sporadicky nočním osvětlením z chodby. Upravila jsem se podle pokynu a čekala jsem, co bude následovat.
„Otevři pusu a řekni ááá“
Pan doktor vytáhl dřevěnou špachtličku a začal mi ji nekompromisně zasunovat hluboko do krku. Moje áááá přešlo do chrčení a potom do podivných dávivých zvuků, když se mi špachtlička dotkla hlasivek. Cítila jsem, že se brzo pozvracím a začalo se mi navalovat a oči se mi zalily slzami. Ale vůbec jsem se nebránila. Svým způsobem mě to vzrušovalo.
Potom se mi dostala chvilka úlevy a vše se opakovalo. Při druhém zasunutí mě pan doktor jemně masíroval ve štěrbince. Dusila jsem se, před očima jsem měla rudé hvězdičky a to, co se ze mě ozývalo, byly apokalyptické zvuky, které snad nemůže vydávat člověk. Ale bylo to tak vzrušující, že jsem takové zažila jenom málokdy.
Byla jsem připravená na další zasunutí špachtličky do krku, ale tentokrát to bylo trochu jinak. Nástroj mi začal vnikat do těla, ale tentokrát na opačné straně těla. Špachtlička mi napřed jemně projížděla mezi stydkými pysky a až potom jsem se dočkala jejího zasunutí do krku. Pochutnávala jsem si na obsahu vlastní kundičky, ale nebylo to tak hrozné. To se opakovalo několikrát, až jsem začala protestovat. Tak potom místo zasunování do úst mi pan doktor potíral poševními šťávami celé tělo. No, a protože jsem byla excitovaná k nepříčetnosti, bylo jí požehnaně a vůbec neubývala.
Nakonec ale všechno dopadlo úplně jinak, než se dalo očekávat. Pana doktora odvolali k nějakému akutnímu zásahu a já jsem rozdivočená zůstala sama. Věci ale dospěly příliš daleko a tak jsem se musela udělat sama. Ráno jsem potom šla na operaci a potom jsem byla pod zvýšeným pooperačním dohledem, takže za mnou nemohl nikdo v noci přijít a za 3 dny mě pustili domů. Ty neuvěřitelné zážitky z nemocnice mi ale zůstanou v hlavě na celý zbytek života.

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.
Michal030
Michal030 VIP
10.11.2018 06:20
Nádherné vyšetření a i to noční. Škoda že ho pan doktor nemohl dokončit.
doktor23
8.11.2018 17:27
Moc hezky napsane,vzrusujici,skoda ze te pan doktor řádně neuspokojil 😉